Pět zákonů moci Ludvíka Vaculíka
Zdá se, že moc má své nezrušitelné zákonitosti vývoje a chování, ať ji vykonává kdokoli. Aneb to hlavní z projevu, který tolik naštval vládnoucí kruhy v předvečer Pražského jara.
Zdá se, že moc má své nezrušitelné zákonitosti vývoje a chování, ať ji vykonává kdokoli. Aneb to hlavní z projevu, který tolik naštval vládnoucí kruhy v předvečer Pražského jara.
Tak nám minulo výročí vpádu vojsk Varšavské smlouvy, který utnul specificky československý vývoj. Majitel licence na tento blog zpytoval svědomí… Proč jsem letos absentoval od srpnového výročí mělo ještě jeden…
LADISLAV VĚTVIČKA uvažuje o fenoménu 21. srpna a konstatuje, že dnes se situace opakuje pouze v opačném gardu, kdy cenzura a omezování svobody slova je podpořeno novou okupační smlouvou o pobytu vojsk, tentokrát pro změnu amerických
Lidský život nebývá černobílý. Ani dějiny takové zpravidla nebývají. Symbolické datum 21. srpen bude v našich dvou rozdělených zemích, ČR a SR, už navždy spjato s rokem 1968. Vojska Varšavské smlouvy tehdy vstoupila do Československa. Do Československé socialistické republiky. Dnes už jsme přišli jak o to Československo, tak o ten socialismus.
„Pražské jaro“ 1968 přineslo naději, ale i nesmírnou jednotu národa. Tleskal nám celý svět. Trvalo to však jen velice krátce.
Dnes máme symbolické datum. Okupaci. Tanky v ulicích. Násilím přetržený vývoj, který většina obyvatel považovala za nadějný. Pod pásy obrněnců skončil doposud poslední český pokus o vlastní trajektorii dějin. Socialismus s lidskou tváří. Snaha o kompilát toho nejlepšího z Východu i ze Západu…
Při vzpomínce na okupaci armádami SSSR, Polska, Německé demokratické republiky, Bulharska a Maďarska bychom neměli zapomínat, co se stalo potom,, když okupanti odešli
Je dosti pravděpodobné, že na výročí 21. srpna uslyšíme řadu projevů od našich politických představitelů. Dovolil jsem si sepsat, co v nich pravděpodobně neuslyšíme.