Nová republika
Svobodné rádio bylo delší dobu souzené za přečin popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidy. Bylo nezbytné si vyposlechnout tři pořady Svobodného rádia. Jeden z druhého července 2020 a dva z pátého a sedmnáctého května 2022.
Najdou se lidé, kteří sledují zápas o Ukrajinu alespoň od podzimu 2013 (i když bych doporučil zajímat se o věc už od roku 2004). Jsou to zvědaví lidé a chtějí si zjistit, jaká byla od začátku tamní války od května 2014 pestrost zahraničních vojenských útvarů v zemi. Z televize se doslechli o událostech v Buči, a nelenili nechat se zasvětit, jistěže z jiných zdrojů, do předchozích událostí před Domem odborů v Oděse.
„Bohužel musím konstatovat, že českým sportovcům je vyhrožováno, jsou vydíráni a je jim naznačováno, že pokud by snad na tato mistrovství světa jeli, nebo chtěli jet, musí počítat s velmi těžkými následky.“
Kdybych nepsal kritický sloupek, třeba bych na půdařství zbohatl na grantech nebo na hlasech. To ale někde hodně daleko, kde o Platónově Ústavě nevědí a tradici sdílené spoluzodpovědnosti nemají. U nás jsme v prostředí evropských hodnot. Ty naštěstí nejdou bez Platóna dělat.
Francois-Marie Arouet, který si říkal Voltaire, se zamyslel nad tím, co narušuje rovnováhu poctivého života, a několik vět nám věnoval o zlodějně: „V životě potkáte dva druhy zlodějů….
V době Protektorátu Čechy a Morava (krátce poté, co Adolf Hitler ujistil můj lid, že autonomie z doby pozdního Rakouska-Uherska nás nemine) platil zajímavý zákon, který zaručoval, že všude tam, kde je česká národní většina, budou veřejné nápisy za prvé v němčině, za druhé česky. Když nějaký liknavec nebo vlezdoprdelka na slovanský jazyk na vývěsní tabuli zapomněl, z pokuty se nevykroutil. Vládl holt jistý druh důslednosti.
Nebudu úročit v dřívější době dobrý a nebezpečný vtip: Jezte ruská vejce, jsou to vejce našich přátel. Vy doma jistě máte slohu s euro-fóliemi. Díváte se z euro-oken, zatímco se olizujete po šunce Euro. Zvláštní. Já vystačím se slohou s fóliemi, s okny ke koukání a s šunkou prasečí.
…Zásada, že mluvím do toho, co platím, se v 18. století obhajovala při úsvitu dějin Spojených států amerických. Bouřit se proti proplácení války v zahraničí při důchodové reformě, která starcům seškrtala penzi (její valorizace „poroste“ nižším tempem), a nám ve středním věku odtuční penze ještě rázněji, to je pro mnoho lidí pochopitelná reakce…
Věřím, že veškeré civilizace mohou úspěšně stavět se sítem, které oddělí pravdu od lži. Jiných zástupných pojmů nebo dojmů netřeba. Hledejme pravdu: Pravda vyjadřuje skutečnost. Bez skutečnosti není pravdy…
Kdo vymýšlí ideologie, které nahrazují vědy pavědami, rodiče nahrazují aktivismem, zodpovědnost strachem z omezování opravdických lidských práv? Na první pohled je vymýšlí bolavé vyhasínání západní subkultury.
