Nová republika
USA a řada zemí NATO řinčí zbraněmi v Černém moři. Na ruském ministerstvu obrany si situaci vysvětlují tím, že se Západ snaží prozkoumat případné válečné dějiště, pokud dojde k eskalaci na Donbasu. Sputnik napětí v regionu projednal s vojenským expertem Jaroslavem Štefcem.
Těžce zkoušená země je nucena „přepřahat“ vedení bohužel přesně v tom okamžiku, kdy by v čele měli stát zkušení politici, lidé, kteří rozumí fungování státu, umí řídit své resorty a dokážou přemýšlet
Naši tzv. „spojenci“, jsou na tom jeden vedle druhého úplně stejně, jako naše miniarmádka. Nedokáží ubránit své země. Jediné, k čemu jsou jejich armádky použitelné, je stát se součástí jedné velké útočné armády … proti komu?!
Česká armáda vlastně ani nepotřebuje žádné specialisty, schopné zjistit skutečné ceny. Na všechno stačí posudek zbožíznalce z libovolné firmičky, za tučný obolus ochotné vygenerovat prohlášení, že cena za konkrétní zbraně nebo zbraňové systémy, zaplacené českým státem, jsou v daném místě a čase obvyklé.
Dnes, díky ústupkům vůči stále agresivnějším požadavkům muslimských předáků na změny kulturního prostředí Německa tak, aby „splňovalo“ náboženské a právní požadavky islámu
To, co se kolem něj rozjelo pár dnů před volbami v souvislosti s tzv. „Pandora papers“ nelze nazvat jinak, než čistou prasárnou.
Dostanu se ke spoustě materiálů ministerstev zahraničí, obrany i vnitra a přiznám se, že ačkoliv znám dobře reálný stav bezpečnostního systému ČR, teprve teď se začínám skutečně bát…
Jak se zdá, vztahy USA s těmi, kteří jsou jim ochotni lízat boty, se pro budoucno ponesou v sentencích “využít na maximum, vyždímat, a když jde do tuhého, hodit přes palubu.
Už jsme si tak nějak zvykli, že o postojích ČR nejen k Rusku, ale i k dalším zemím se rozhoduje na pokyn ambasády „jisté nejmenované mocnosti“ tu na úřadě městyse Řeporyje, tu na městských úřadech čtvrtí města Prahy, případně v českém Senátu.
Stále více lidí se ptá, k čemu nám účast v tomto dobrodružství byla a co nám vlastně přinesla.
