Nová republika
Druhá světová válka s genocidou Slovanů a holocaustem Židů patří nejen k nejstrašnějším událostem dvacátého století, ale pravděpodobně celé historie lidstva. Po skončené válce lidstvo hledalo cesty, jak zabránit opakovaní něčeho, tak zrůdného. Vzniklo OSN, konaly se soudy s válečnými zločinci, proběhla denacifikace, bylo kodifikováno mezinárodní právo se zločiny proti míru, a dokonce se stalo v řadě zemí trestné zpochybňovat holocaust.
Společenskou skutečnost nelze vnímat a následně chápat smysly. Teprve sociologickou analýzou můžeme dospět k reflexi společenské skutečnosti. Vzhledem k tomu, že společnost je stále sofistikovanější, je její pochopení stále obtížnější, a proto narůstá podíl populace, která nechápe skutečnost, v níž žije. Čím méně však společenské jevy a procesy chápou, tím více jsou tito lidé přesvědčeni, že všemu rozumí. Příkladem mohou být současné války.
Největším problémem současné české společnosti není inflace či podivné okrádání českých občanů prostřednictvím cen elektřiny, která se vyrábí v elektrárnách postavených za peníze občanů. Zásadním problémem je postupný nástup totality a její směřování k likvidaci české státnosti, české identity, české kultury a českého národa.
Igor Stříž: “Občan má právo na vlastní názor, pokud je správně argumentačně podložen.” Již v pouhých několika větách prokázal svou intelektovou nedostatečnost.
převzato Psát v souvislosti se současnou vládou pouze o cenzuře bych považoval za nedostatečné, protože cenzura je součást systému. Co se týče zaměření, vláda se chová vůči české společnosti jako nepřítel v dobytém…
Jen vzácně se nám naskytne příležitost pozorovat populaci jako základní soubor reagující v quasi sociálním experimentu. Při experimentu anebo i v empirickém výzkumu předkládáme respondentům podnět, na který reagují. V aktuálním quasi experimentu quasi respondenti reagovali na podněty, které jsou jim předkládány ve volbách a jejich chování je látkou k sociologické analýze.
Občas ve společnosti proběhnou procesy, dojde ke společenské události, která má vysokou sociologickou vypovídací hodnotu. Sociologický analytický vhled do události může vypovědět více než sociologický výzkum, píše Petr Sak v komentáři pro Prvnizpravy.cz.
Občas ve společnosti proběhnou procesy, dojde ke společenské události, která má vysokou sociologickou vypovídací hodnotu. Sociologický analytický vhled do události může vypovědět více než sociologický výzkum. K takové události s vysokou sociologickou vypovídací hodnotou došlo v prvém kole presidentské volby.
Ve své poslední knize si H. Kissinger stýská nad intelektuální a vzdělanostní úrovní současných vrcholných politiků a nad tím, že nejsou osobnostmi. Ať řekne Henry Kissinger cokoliv, vždy to stojí za zamyšlení. Kissinger je mimořádná osobnost a politické zkušenosti získával déle než kdokoliv jiný. Na něm lze ukazovat rozdíl mezi vlivem a mocí. Ač nemá žádnou formální funkci, události ve světě ovlivňuje více než většina státníků.
Udavačství můžeme sledovat již od starověku a přes jeho dlouhou historii a často značný význam pro společnost je sociologií, politologii a psychologií opomíjen. Přitom udavačství je jev, v němž dochází k průniku společnosti a psychiky jedince jako v málokterém jiném jevu.
