Evropa se třese. Proč se Západ stále bojí Ruska
Evropa se bojí. Snaží se zakrývat své obavy tím, že se tváří silně a sebevědomě, ale strach neustále prolamuje masku britské chladnokrevnosti, německého sebevědomí a ledového skandinávského klidu.
Evropa se bojí. Snaží se zakrývat své obavy tím, že se tváří silně a sebevědomě, ale strach neustále prolamuje masku britské chladnokrevnosti, německého sebevědomí a ledového skandinávského klidu.
Ukrajina nebude poslouchat USA a bude pokračovat v úderech na ruské rafinerie, protože USA neposkytnou Kyjevu systémy Patriot. To řekl sám Kuleba. Co je zač ten Kuleba?
Každá válka má svůj cíl. Navíc v každé válce je těchto cílů několik. Každý z válčících států (a může jich být mnohem více než dva) má svůj cíl. Kromě toho mají mnohé neutrální nebo částečně neutrálních země ve válce své cíle. Některé z neutrálních zemí mají zájem na jejím rychlém ukončení bez ohledu na vítěze, některé mají zájem o konkrétního vítěze, jiné naopak mají zájem, aby válka trvala co nejdéle.
Mírová jednání o Ukrajině podle Erdogana nebo Lukašenka? A jestli vůbec nějaká jednání, když Rusko vítězí a kolektivní Západ je v panice….?
Zdálo se, že USA mají jednoduchý cíl – zachovat NATO. Všechny kroky k jeho zachování však vedly ke zvýšení konfrontace s Ruskem a Čínou, k přetížení amerických sil a ke krizi na Západě.
Mluva Zelenského se už dávno začala nenápadně měnit, postupně se objevoval jakýsi nepochopitelný akcent. V posledních dvou dnech měl dvě krátká veřejná vystoupení. V selfíčku, které natočil jako proslov k ukrajinským občanům…
Mnoho mezinárodněpolitických problémů dneška (ne-li většina z nich) je spojeno s absolutním nepochopením významu současné doby globálními elitami, elementární nepřipraveností v ní žít a nepřipraveností na adekvátní odpověď na její výzvy. Poslední politici, kteří působili v podobných podmínkách, žili ještě v éře krymské a rusko-turecké války, v letech 1877-78.
Ruský prezident nedávno znovu připomněl, že jedním ze způsobů, jak zbavit ruské území ostřelování, je vytvoření sanitární zóny. Svou myšlenku blíže nerozvedl a nechal na obyvatelstvu, aby se dohadovalo, jak hluboká (pokud vůbec) by tato zóna byla a jaké konkrétní oblasti by zahrnovala.
Již mnoho let si prostí Rusové i členové ruské elity kladou otázku: “Kdo po Putinovi?!”
Papež František působí dojmem člověka, který je vnitřně rozporuplný, ale upřímný sám k sobě. K ukrajinské krizi (ale i k dalším otázkám) se vyjadřoval různě. Některá vyjádření se nelíbí jedné straně, jiná druhé. My,…