Nová republika
22. červen je pro náš lid tragickým dnem. V tento den byla zahájena operace Barbarossa, plán na bleskovou (během dvou a půl měsíce) porážku Rudé armády a následné zničení SSSR a většiny jeho občanů. V tento den začala Velká vlastenecká válka, která přinesla každé sovětské rodině nejméně jednu smrt.
Nedávno generální tajemník NATO Jens Stoltenberg – v reakci na naléhání ukrajinských úřadů, aby byla určena perspektiva vstupu Ukrajiny do NATO již na příštím aliančním summitu – navrhl, aby rozhodnutí o usnadněném členství Ukrajiny v NATO bylo dohodnuto na konci konfliktu. Tuto myšlenku podpořil i americký prezident Joseph Biden.
Prezident České republiky Petr Pavel navrhl zpřísnit bezpečnostní opatření pro ruské občany, kteří vycestovali do Evropy, a zavést nad nimi přísný dohled. Pro upřesnění, aby nikdo neměl pochybnosti o tom, o kom a o čem přesně mluví, český hodnostář uvedl, že by mu těchto lidí mohlo být i líto, ale odkázal na zkušenosti USA z doby druhé světové války. Tehdy Američané poslali na dobu války do koncentračních táborů 125 000 etnických Japonců v USA, většinou amerických občanů.
(na obrázku je koncentrační tábor pro Japonce ve státu Arkansas)
V Den Ruska vyslal Putinův jediný zástupce v zemi západním “přátelům a partnerům” Ukrajiny hned dva jasné signály. Je třeba mít na zřeteli, že osoba zastávající tak významnou pozici ve státní hierarchii nemůže vyjadřovat soukromý názor.
Ruské ministerstvo vnitra zařadilo na seznam hledaných osob vysoce postavené ukrajinské generály Valerije Zalužného, šéfa ukrajinských ozbrojených sil, a Oleksandra Syrského, šéfa pozemních sil. Oba jsou obviněni podle jednoho z článků trestního zákoníku.
Euforie z konce loňského roku, kdy USA a Evropa na chvíli uvěřily, že Ukrajina dokáže na bojišti způsobit Rusku nepřijatelné ztráty a přinutit Moskvu k míru za amerických podmínek, rychle pominula. Již v polovině jara 2023 se na Západě objevily vážné pochybnosti o schopnosti ukrajinské armády zorganizovat více či méně smysluplnou a efektivní ofenzívu. V květnu se tak hodnocení stalo spíše skeptickým, aby se neřeklo panickým.
Nesmysly, jako je “hledání” generála Zálužného, či hysterie kolem toho, že nepřítel dokázal během války proniknout přes ruské hranice do vzdálenosti dvě stě metrů, než byl zničen, nebo dokonce online plánování “jaderných úderů” proti Washingtonu a Londýnu po pracovní době, zastírají důležité události, které znamenají změnu milníků v mezinárodní politice.
Bitva o Bachmut se blíží ke konci. Ukrajina ji prohrála. Otázkou jen je, zda zbytky posádky vydrží několik dní nebo několik týdnů a budou zničeny úplně, nebo se někomu podaří odejít. Je také nabíledni, že s pádem Bachmutu se potřeba ofenzívy OSU pro Američany i Zelenského stává kritickou (zvláště pro něj). Příliš silný úder na image “velkého vojevůdce” a “neporazitelné armády” způsobí ztráta “nedobytné bašty”, kterou podle samotného Zelenského nelze vydat, protože o osudu Ukrajiny se rozhoduje během její obrany.
Text Rostislava Iščenka je věnován chystané jaderné provokaci na Ukrajině
Iščenko označil útok na Podněstří za jedinou výhodnou šanci pro Ukrajinu.
Politolog, historik a publicista Rostislav Iščenko v rozhovoru s Vojennym delom odpověděl na otázky čtenářů ohledně odkládání ukrajinské protiofenzívy. Podle experta nyní velení OSU nemůže vůbec počítat s efektem překvapení a jen vyčkává na příznivější politickou situaci.
