Nová republika
Jednou z nejhloupějších věcí na dnešní americké politice je způsob, jakým se obě strany neustále napadají za to, že zastávají zahraničněpolitické postoje, které ve skutečnosti nezastávají, aby vytvořily iluzi, že mají v zahraniční politice významné neshody.
Chování impéria se s novým prezidentem nemění o nic víc, než se mění společnost s novým tajemníkem na recepci ústředí.
Naše společnost nemá krizi antisemitismu. Nemá krizi krajně levicového radikalismu, islámského extremismu, podpory terorismu ani podněcování nesouhlasu cizími mocnostmi.
Naše společnost má morální krizi. Krizi krutosti. Krizi imperialismu. Krizi militarismu. Krizi propagandy. Krizi neupřímnosti. Krizi hlouposti. A krizi poslušnosti.
Ve zlých autokraciích páchají vůdci genocidu s nenávistnými a rasistickými motivy, zatímco ve svobodných demokraciích páchají vůdci genocidu s ušlechtilými a spravedlivými motivy.
Ze všech těch zběsilých řečí o propalestinských demonstracích na univerzitách v posledních dnech jasně vyplývá, že naše civilizace je natolik zvrácená a vyšinutá, že odpor proti genocidě považuje za mnohem horší než její…
Írán provedl dlouho slibovanou odvetu za izraelský útok na svůj konzulát v Damašku a spustil masivní útok bezpilotních letounů a raket, které podle něj zasáhly a zničily izraelské vojenské cíle, zatímco Izrael tvrdí, že…
Pokud se přestanete divit, když vidíte, že nejmocnější lidé světa stále nacházejí nové a nové způsoby, jak udělat svět horším místem pro obyčejné lidské bytosti, znamená to, že se to ve vašem systému nějakým způsobem normalizovalo.
Jsme svědky toho, jak západní politicko-mediální třída opět jednohlasně mečí slovo „nevyprovokovaný“, tentokrát v narážce na masivní vícestupňovou operaci, již v sobotu (7. října) ráno zahájil Hamás proti Izraeli a při níž údajně zahynuly stovky Izraelců.
Jednou z nejhorších chyb, kterých se můžete při formulování svého chápání světa dopustit, je vycházet z předpokladu, že nejpravdivější a nejpřesnější postoj musí ležet někde poblíž středu dvou hlavních politických perspektiv, které vidíte rozložené všude kolem sebe.
Předem varuji. Následující řádky nejsou satira, jsou pravdivé a ověřené. Na první pohled jsou k smíchu, na druhý k pláči, potom – alespoň mně – přeběhl mráz po zádech, už proto, že myšlení těch, kteří vedou Českou republiku, je až děsivě podobné¨níže popsanému. Takže, ač bezvěrec, naprosto souhlasím s poslední větou autorky. (Pozn. překl.)
