Nová republika
Nikola Bornová posvém komentuje další rekordní čísla “popularity” šéfa fialové mafie, jenž v neoblíbenosti už překonal i proslulého císaře Caligulu (za posledních dnů Říma)
(Toto je text od neznámé autorky; nevyjadřuji na něj žádný názor, ani souhlasný ani odmítavý. Jen ho přetiskuji, protože jsem mentálně zaostalá a nerozumím jeho obsahu.) Za ohlušujícího ticha velkých médií…
Je květen 2023 a naše vyspělé západní země se dál nezadržitelně řítí vstříc světlým zítřkům, kde nebudeme nic vlastnit, budeme žrát hmyz a dezinformace se budou trestat naprosto dobrovolnou eutanázií ve vyhřáté plynové peci. Všichni díky tomu samozřejmě budeme velmi, velmi šťastní. Povinně.
Na začátek tohoto dlouhého a na nejasnou dobu mého posledního článku musím upozornit na několik věcí. Omlouvám se za ten zdánlivě zbytečný úvod, ale napsat ho musím – pro vysvětlení i jako určitou pojistku.
Česká republika i Slovensko jsou zvláštní země na rozhraní dvou obřích civilizačních bloků. To nám dává zvláštní mentalitu, která je přeci jen o kousek svobodomyslnější než kolektivistický parní válec na Východě i lidštější než krvavé korporátní „freakshow“ na Západě.
Lidé v Praze se často považují za něco jako českou šlechtu (obzvlášť náplava, tj. “Pražáci” z vesnic, z Brna apod.), ale volí jak kdyby měli neprůhledné klapky na očích. Po všem, co se v posledních letech dělo, tam znova navolili mafii z ODS, šílence z Pirátů apod.
Před několika měsíci jsem si založila blog na webu iDnes. Vím, že to není platforma nakloněná svobodě projevu nebo otevřené diskuzi, ale přesto jsem to zkusila.
