Nová republika
Proč „Highlighty“ české kultury a ne „vrcholné výkony“ české kultury? Tuto otázku si položili i redaktoři uměleckého kanálu ČT ART hd a v každodenním upozornění na tento svůj budoucí program, v němž hodlají české obecenstvo seznamovat s jednotlivými vrcholnými díly české kultury, řešili zavážný problém.
A víte proč? Protože generál, který se už v průběhu několika dní stane naším prezidentem, se bude jo sakramentsky starat o to, aby přesvědčil, že už vůbec, a to ani v nejmenším, není žádný komunista.
Ano, protože je to především výhra těchto tzv. mainstreamových médií (jiná u nás prakticky nejsou k mání), a je to zároveň též triumf jejich dlouhého a neúnavného usilování získat si na svou stranu duši národa. Měla zmíněná média ten cíl před očima v roce 2013, kdy v prezidentském duelu Zeman-Schwarzenberg dala všechny síly a prostředky do podpory kandidáta pražské kavárny Schwarzenberga – a neuspěla, a pak v roce 2018, kdy se v souboji Zemana s dalším představitelem pražské kavárny Drahošem pokoušela o totéž – a neuspěla podruhé.
Ono může být nadmíru vzrušující usínat a třást se přitom zvědavostí, do jakého názoru se probudíte zítra ráno.
Cinknutá? A jak, prosím vás?
Dám příklad ze včerejška, kdy mi přítel J.M. řekl: „Bez přemýšlení bych volil Baštu. Ale jak ukazují průzkumy, byl by to možná ztracený hlas. A tak to dám menšímu zlu, kterým je Babiš“.
Psavci neoficiálních médií lžou – zadarmo. Psavci oficiálních médií říkají pravdu – za peníze. Takto vypadá paradigma, čili vzorec myšlení, hlásané nejen médií oficiálními, ale celým naším oficiálním establishmentem.
Chystá se cosi pro osud našeho národa osudovějšího, než před lety byla plánovaná kontroverzní dohoda USA-ČR o umístění amerického radaru v Brdech. Jde o dohodu o branné spolupráci mezi námi a Američany: Portál Seznam Zprávy k ní 29. 12 minulého roku napsal: „Ministryně obrany Jana Černochová by mohla smlouvu podepsat již během chystané cesty premiéra Petra Fialy do Washingtonu.
Otevřený dopis panu generálu Pavlovi
Vaše famózní proměnlivost mě uchvacuje, pane generále. A neméně Vaše logika.
Že jste se proměnil spolu s tím, jak se měnily epochy, mě ani tolik neudivuje. Potkalo to tisíce a statisíce lidí a stalo se téměř naším národním folklórem, že se na Václavském náměstí v roce 1989 skandovala opačná hesla než ta, která zde bouřila prostor v roce 1948. A že dokonce v mnoha případech zněla z těchže hrdel.
Jen si to přiznejme, my muži starší, kteří si ještě pamatujeme vládu mužů, jak nás často při sledování nešťastných politických události a hlavně pak válek, napadala představa, že svět by snad vypadal líp, kdyby jej řídily ženy a nikoli muži. A to proto, že ženy jako dárkyně života, které vědí, co příchod nového človička na svět obnáší, si života víc váží a už proto by byly stokrát uvážlivější mužů, než by možnost ozbrojených rozbrojů a válek s miliony jejích obětí připustily.
Vaše věc Kdo ví z jakých knih a necyklopédií posbírala místopředsedkyně Evropské komise a současně i komisařka této komise Věra Jourová své vědomosti o demokracii, ale současný stav těchto jejích vědomostí o daném předmětu je tento:…
