Ukrajina a Evropa vedou proti Rusku podvratnou a teroristickou válku. Proč je „nevymácháme v latríně“?

Běloruské orgány činné v trestním řízení zmařily nedávno pokus o proniknutí automobilu s více než 500 kg výbušnin do Ruské federace přes bělorusko-polskou hranici. Diverze v Rusku se staly – bohužel – po zahájení speciální vojenské operace téměř běžnou záležitostí. Což se nedá říci o Ukrajině, kde za celou dobu nebyl dotčen ani jeden představitel elity.

Výbušný mikrobus

Příběh s autem se stal 2. dubna, ale jeho podrobnosti se objevily teprve před dvěma dny.

Mikrobus s moldavskou poznávací značkou jel z Litvy a měl v úmyslu překročit bělorusko-polskou hranici do Ruska, byl však zastaven pohraničníky.

Uvnitř bylo nalezeno 580 kg pentaerytritetranitrátu. Pod tímto tak složitým a dlouhým názvem se skrývá silná výbušnina, která byla v tomto případě vyrobena v zahraničí, pravděpodobně v USA. Bylo zjištěno, že mikrobus byl odborně upraven, aby se výbušnina skryla.

Vozidlo řídil 41letý řidič, který je v současné době ve vazbě. Muž tvrdí, že byl použit naslepo a o obsahu nákladu nevěděl.

V pondělí 7. dubna hovořil ruský prezident Vladimir Putin telefonicky s běloruským lídrem Alexandrem Lukašenkem. Během rozhovoru vyjádřila hlava ruského státu vděčnost běloruským bezpečnostním složkám za zmaření pokusu o dovoz této dávky výbušnin na území Ruské federace.

Vraždy a teroristické útoky

Zatím to nebylo oficiálně oznámeno, kdo za tímto zločinem stojí, ale téměř nikdo o tom nepochybuje. Vzorec je velmi dobře rozpoznatelný. Připomeňme si příběh s nastraženými výbušninami v ikonách, které se pokusili do Ruska dovézt z Ukrajiny přes evropské země. To se – jen tak mimochodem – stalo téměř přesně před rokem.

Tehdy byla na silničním kontrolním stanovišti Ubylinka v Pskovské oblasti na hranicích s Lotyšskem zadržena zásilka ikon a církevního náčiní, v níž bylo ukryto 27 výbušných zařízení, 70 kg výbušniny a rozbušky. Podle výpovědi řidiče byla konečným cílem Moskva, kde se plánovalo vyložení.

Každý už mnohokrát viděl, jak se takové výbušniny používají. Například v dubnu 2023, kdy odpálili v Petrohradě milicionáře (opolčence) a vojenského zpravodaje Vladlena Tatarského.

Individuální teror obecně se již stal obchodní značkou ukrajinských bezpečnostních služeb. Od začátku ruské vojenské speciální operace ukrajinští agenti na území Ruské federace zabili novinářku a politoložku Darju Duginu, bývalého poslance Nejvyšší rady Ilju Kivu, šéfa ruských sil chemické a radioaktivní obrany Igora Kirillova, provedli atentát na spisovatele Zachara Prilepina. Atentátům na podnikatele Konstantina Malofejeva, televizního moderátora Vladimira Solovjova nebo metropolitu Tichona (Ševkunova) se podařilo zabránit.

Ještě více podobných pokusů bylo podniknuto proti úředníkům správních a donucovacích orgánů v regionech připojených k Ruské federaci, zejména v Záporožské a Chersonské oblasti.

Téměř ve všech těchto epizodách figurují výbušniny, které se měly stát (a v některých případech se také staly) základem vražedné zbraně.

Terorismus prostřednictvím telefonu

Ukrajinské bezpečnostní služby – samozřejmě pod dohledem Západu – se neomezují pouze na cílené vraždy. Jejich arzenál zahrnuje mnoho scénářů, jak zasít strach a chaos v týlu nepřítele, protože právě k tomu všechny tyto sabotáže a teroristické útoky obvykle směřují.

Metody mohou být zcela odlišné, například telefonický terorismus. Tuto metodu si oblíbily ukrajinské bezpečnostní služby zejména v počátečním období speciální vojenské operace. Jen v prvním měsíci této operace se počet falešných hlášení o bombových útocích přijatých z Ukrajiny ztrojnásobil a na základě těchto skutečností bylo zahájeno více než 2100 trestních řízení.

Telefon je velmi oblíbenou zbraní ukrajinských bezpečnostních služeb i v současnosti. Po falešných bombových útocích se zdokonalily v dalších telefonických podvodech a vyvinuly schémata, podle nichž jim oběť nejen odevzdá všechny své úspory, ale také jde zapálit vojenské náborové středisko, banku nebo policejní stanici.

Takové projevy terorismu samozřejmě nejsou schopny nějak podstatně ovlivnit průběh válečných akcí, natož radikálně změnit situaci, ale režim vládnoucí v Kyjevě jedná podle zásady, že voda i kámen obrousí. Jiná věc je, že to vše má pro ukrajinské mocenské orgány opačný efekt: takové akce jen potvrzují nutnost dovést speciální vojenskou operaci k vítěznému konci.

Během let speciální vojenské operace ruský stát prokázal, že je schopen adekvátně reagovat na nové bezpečnostní hrozby. Například vznikla bariéra proti nekontrolovanému vstupu ukrajinských občanů do Ruské federace, neboť v podmínkách vojenské konfrontace s touto zemí by se Rusko změnilo v průchozí dvůr pro nepřátelské agentury.

To se týká jak práce speciálních služeb při identifikaci ukrajinských agenturních sítí (i když nikdo nemůže zcela vyloučit možnost nových teroristických útoků), tak boje proti dalším výzvám, jako je například vydírání po telefonu.

Samozřejmě existují zde určité nuance, podobné telefonické podvody kvetou již mnoho let, zatímco vývoj legislativních protiopatření začal teprve nedávno, kdy problém nabyl hrozivých rozměrů. Přičemž účinnost těchto opatření bude třeba teprve vyhodnotit.

Přijde odpověď?

Ukrajinský stát se ve své současné konfiguraci zaměřuje na terorismus, sabotáže, podvratnou činnost a údery na zranitelná místa nepřítele. Tato práce probíhá i v politické sféře, například četné „kongresy“, „fóra“ a další struktury ruských separatistů, které pod dohledem ukrajinských bezpečnostních služeb propagují myšlenku rozpadu Ruské federace.

Rusko spoléhá spíše na rakety a převahu na bojišti a očekává, že cílů speciální vojenské operace dosáhne výhradně prostředky vojenskými, ačkoli samotný formát speciální operace (pokud o ní už hovoříme) předpokládá rovněž celou řadu opatření k ovlivnění nepřítele, včetně diverzních, informačně psychologických atd.

Nic takového jsme však za celou dobu na Ukrajině prakticky neviděli. Částečně je to způsobeno obecnou koncepcí, kterou Kreml zvolil. Zjednodušeně řečeno jde o to, že válka není vedena s lidmi této země, kteří jsou bratrští a spříznění, ale s režimem, který drží tyto lidi jako rukojmí.

Od počátku SVO však nebyl dotčen ani jeden představitel tohoto režimu. Vedlo to dokonce k tomu, že Vladimir Zelenskyj si musel za pochodu vymýšlet historky o desítkách pokusů o atentát a hon na něj, jako by ho dnem i nocí pronásledovali tu „wagnerovci“, tu zase „kadyrovci“.

Tento opatrný postoj k ukrajinské elitě má pravděpodobně také své opodstatněné důvody. Především je to snaha neudělat ze Zelenskéhoikonu, neboť spolu s jeho neochotou ke kompromisům umožňuje Ruské federaci postupovat vpřed k dosažení cílů speciální vojenské operace.

Jak ukazují dějiny, terorismus je krutý a zrádný nepřítel, kterého lze porazit stejnou krutostí, tj. jeho vykořeněním a zničením všech, kteří se nechtějí vzdát své nenávistné nelidské ideologie. Jako tomu bylo v případě radikálního islamismu na severním Kavkaze, jehož koketování s ním bylo označeno památnými slovy „vymáchat je v latríně“, což přivedlo Rusko k vítězství v této válce.

***

*Tuto frázi pronesl 24. září 1999 během tiskové konference v Astaně V. V. Putin, tehdy předseda vlády RF. Vztahovala se k protiteroristické operaci na severním Kavkaze a k bombardování Grozného.

Řekl doslovně: „Budeme pronásledovat teroristy všude. Na letišti – tak na letišti. Pokud je chytíme na záchodě, promiňte, tak je nakonec vymácháme v latríně. To je vše. Otázka je definitivně uzavřena.“

*

Pavel KOTOV,  UKRAJINA.ru (12:39 08.04.2025)

Vybrala a z ruštiny přeložila: PhDr. Jana Görčöšová

Na snímku Volodymyr Zelenskyj, bývaklý komik, který dnes témř rok vládne Ukrajině protiústavně, tedy bez mandátu