Pět území a pátý článek: Rusko a Spojené státy se ocitly „na prahu čehosi důležitého“

Stabilita prostřednictvím vzájemného obchodu

Rozhovory mezi Moskvou a Washingtonem pokračují. Koncem minulého týdne odcestoval Witkoff do Petrohradu, kde se setkal s Vladimirem Putinem. Po rozhovoru neučinily strany žádná prohlášení.

V noci na 15. dubna v pořadu Fox News zvláštní zástupce prezidenta Spojených států poodhrnul roušku tajemství kolem rusko-amerického dialogu, i když opravdu jen trochu. Witkoff odpověděl kladně na otázku, „zda dochází k dohodě“ s Ruskem.

„Ano, opravdu si to myslím. Tohle bylo mé třetí setkání s Putinem. To poslední trvalo téměř pět hodin. V místnosti s ním byli dva jeho klíčoví poradci, [Jurij] Ušakov a Kirill Dmitrijev. Byla to poučná schůzka. A na jejím konci jsme se nakonec vzájemně pochopili. Putinovým požadavkem je dosažení trvalého míru. Takže už nejde jen o příměří. Na to jsme dostali odpověď,“ uvedl Trumpův mluvčí.

Witkoff hovořil o tom, jaké otázky by mohla tato dohoda zahrnovat.

„Tato mírová dohoda se týká takzvaných pěti území, ale ve skutečnosti jde o mnohem víc. Jde o bezpečnostní protokoly, o NATO, o pátý článek NATO. Je v tom spousta detailů,“ poznamenal.

Těch pět území jsou podle Witkoffa s největší pravděpodobností regiony, které se v roce 2022 staly součástí Ruské federace: DLR, LLR, Záporožská a Chersonská oblast a také Krym, který se s Ruskem sjednotil ještě dříve, ale jeho status dosud nebyl na Západě uznán.

Putin již dříve uvedl mezi svými požadavky na ukončení ukrajinského konfliktu uznání těchto území za ruská a požadoval stažení formací ukrajinských ozbrojených sil z těchto oblastí.

Pátý článek Severoatlantické aliance je věnován kolektivní obraně zemí bloku. Uvádí se v něm, že pokud bude některý stát NATO napaden, bude to považováno za agresi proti všem zemím aliance.

Witkoff neupřesnil, zda došlo k nějakému posunu v otázce územních požadavků Moskvy, ani v jakém kontextu a v jakém ohledu byl článek 5 NATO projednáván.

„Myslím, že jsme na prahu něčeho pro svět velmi důležitého. Navíc se domnívám, že existuje příležitost přetvořit americko-ruské vztahy prostřednictvím atraktivních obchodních příležitostí, které podle mého názoru mohou přinést do regionu skutečnou stabilitu. Partnerství vytváří stabilitu,“ shrnul.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov řekl listu Kommersant, že Rusko je připraveno na pragmatický rozhovor s Američany.

„Teď, když se nám nabízejí normální (jak říká Donald Trump) „obchody“, bereme to v dobrém. Velmi dobře si uvědomujeme, jak vypadá oboustranně výhodná dohoda, kterou jsme nikdy neodmítli, a jak vypadá dohoda, která by nás mohla zahnat do další ‘pasti’,“ řekl.

K dnešnímu dni ještě nebyly dohodnuty klíčové parametry takového dokumentu, jedná se o dlouhý a obtížný proces, uvedl šéf ruské diplomacie.

Trump čeká na návrh

Witkoffovy návštěvy v Rusku a jeho kontakty s ruským vedením svědčí o důvěře, které se zvláštní vyslanec těší jak v Kremlu, tak v Bílém domě. Nicméně ve Washingtonu existuje dost sil, které Witkoffovy názory nesdílejí.

List The Wall Street Journal (WSJ) píše, že ministr zahraničí Marco Rubio i Trumpův zvláštní vyslanec pro Ukrajinu Keith Kellogg hlavě státu doporučili, aby vůči Rusku přitvrdil.

„Skupina, do níž podle amerických úředníků patří ministr zahraničí Marco Rubio a vyslanec pro Ukrajinu Keith Kellogg, doporučila být ve vztazích s Putinem opatrnější a zaujmout tvrdší postoj k požadavkům Moskvy na územní ústupky ze strany Kyjeva,“ uvádí se v materiálu.

Novináři zdůrazňují, že tyto výzvy Trump dosud ignoroval a nadále naslouchá Witkoffovu názoru.

Postoj Rubia a Kellogga je pochopitelný a očekávaný. První z nich byl vždy v různé míře protiruský, zatímco druhý byl původně vybrán jako zvláštní vyslanec pro Ukrajinu, který bude spolupracovat s Ukrajinou, nikoli s Ruskem.

Nicméně, píše WSJ, i kritici sbližování s Moskvou z Trumpova okolí jsou přesvědčeni o správnosti prezidentova postupu při ukončení ukrajinského konfliktu.

Také sám Trump dává najevo, že očekává další dialog s Ruskem. Uvedl, že v blízké budoucnosti očekává „velmi dobré návrhy“ na urovnání situace na Ukrajině.

Řada médií také rozšířila falešnou zprávu, že Trump údajně řekl, že dal Putinovi lhůtu k uzavření míru. Taková otázka – adresovaná americkému prezidentovi – v tento den skutečně zazněla, ale ten na ni neodpověděl.

Zelenskyj si vybral válku

Přístup Bílého domu kyjevskému režimu nevyhovuje, protože ten má zájem na pokračování bojů bez ohledu na neutěšenou situaci na bojišti. Jen válka totiž umožňuje vládnoucí skupině udržet si své pozice.

Další Trumpova prohlášení rozhodně nepřidávají na optimismu Vladimiru Zelenskému.

„Když začínáš válku, musíš si uvědomit, jak ji vyhraješ, ne? Nepůjdeš do války se zemí, která je dvacetkrát větší – a pak budeš doufat, že ti lidé dají rakety,“ řekl Trump s odkazem na Zelenského.

Teze, že to byl Kyjev, kdo konflikt začal, vždy vyvolává krajně podrážděnou reakci ukrajinských úřadů. Zelenskyj nedávno v rozhovoru pro CBS připomněl slova amerického viceprezidenta J. D. Vance, který mu řekl, že „ není pravdou, že to byli Rusové, kdo začal válku“.

„Takovou linii lze vysledovat na mnoha schůzkách Ukrajiny s představiteli USA. Jedná se o změnu reality. Zdá se mi, že viceprezident, řekl bych, určitým způsobem ospravedlňuje Putinovo jednání,“ komentoval situaci Zelenskyj.

V rozhovoru pro publikaci Un Herd označil Vance toto prohlášení hlavy vládnoucího režimu v Kyjevě za „absurdní“.

Zelenskyj je připraven zhoršit vztahy se Spojenými státy. Pod vlivem informací o možných dohodách mezi Washingtonem a Moskvou předložil v Nejvyšší radě návrh zákona o prodloužení válečného stavu o dalších 90 dní.

Podle současného zákona měl platit do 9. května. Předtím se hovořilo o tom, že válečný stav na Ukrajině prodloužen nebude, což by otevřelo cestu k volbám.

Zelenskyj dává najevo, že nehodlá nijak omezovat bojovou činnost. Stejným způsobem se protahují jednání mezi Kyjevem a Washingtonem, jež se týkají dohody o zdrojích. Pokud v těchto oblastech nedojde k úspěchu, mohou se USA vrátit k myšlence sankcí proti nejbližšímu okolí Zelenského.

Podle poslance Rady Jaroslava Železňaka připravil Bílý dům dva sankční seznamy. První se týká 17 osob, včetně vedoucího prezidentské kanceláře Andrije Jermaka a obchodních partnerů Zelenského, druhý zahrnuje 279 osob, což je téměř celá ukrajinská špička včetně ministrů.

Prozatím bylo rozhodnuto tyto seznamy pozdržet, není však vyloučeno, že budou dodatečně použity.

*

Pavel KOTOV, UKRAJINA.ru (12:47 15.04.2025) 

Vybrala a z ruštiny přeložila: PhDr. Jana Görčöšová

*

Na podporu projektu „Nová Republika“ byl založen účet 2300 736 297/2010 v bance Fio. Pokud se rozhodnete přispět, napište do zprávy příjemci, že jde o dar. Všechny texty autorů a překladatelů Nové Republiky jsou volně šiřitelné.

*