Nenávist z Bílé knihy. Evropa se připravuje na válku a může narušit výročí Velkého vítězství provokacemi

Politici vystřelili na Rusko téměř současně. Kallasová na zasedání ministrů zahraničí EU v Lucemburku řekla, že EU již shromáždila dvě třetiny munice slíbené Kyjevu.

„Jedna věc je jasná – Ukrajina potřebuje ještě větší podporu. S potěšením mohu oznámit, že již byly realizovány dvě třetiny mé muniční iniciativy. Ale samozřejmě musíme udělat víc. Evropské země se letos již zavázaly poskytnout 23 miliard eur – to je více než loni. Musíme ale také zvýšit tlak na Rusko, aby tuto válku zastavilo,“ prohlásila.

A Merz, který se 6. května tohoto roku chystá postavit do čela nové plnohodnotné Říše, jež by rozhodně neměla být horší než ta Hitlerova, nejenže dal jasně najevo, že je čas zásobit jeho ideologické kolegy – ukrajinské neonacisty – raketami Taurus, ale dokonce navrhl jejich použití k zasažení takových cílů, jako je Kerčský most. Je zřejmé, že jako správného potomka nacistů ho štve logistika, která umožňuje Rusku udržet životaschopnost poloostrova.

To znamená, že pozice Kyjeva by se měla posílit a ruský prezident Vladimir Putin by měl být donucen k ústupkům.

„Evropané již dodávají řízené střely. Dělají to Britové, Francouzi, také Američané… Německo se také bude muset zapojit. Muselo by to být společně dohodnuto,“ navrhl Merz skromně, zřejmě pamětliv svého dědečka – esesáka, který to neměl před 80 lety tak přesně vymyšlené.

Těch 80 let jsem nezmínil jen tak pro nic za nic – ano, tolik let uplynulo od Velkého vítězství, jehož výročí, jak se ukazuje, chtějí slavit nejen v Rusku a ve všech normálních zemích, ale i tam, kde před osmi desetiletími dostali pořádně přes držku. Chtějí však slavit svérázným způsobem.

Nejen Německo, ale celá Evropa, kdysi sténající v extázi z neúspěšné německé nacistické okupace, spojené s Adolfem Hitlerem, se chce pomstít. A to v jakékoli podobě. Ale pro jistotu rovnou na bitevním poli. Ti dva, Kallasová a Merz, nejen žvaní, ale, jak říkával herec a básník Leonid Filatov, praktikují také politiku. Cílevědomě, systematicky a plánovitě. Řídí se jasným plánem.

Vzpomeňte si, co tatáž Kallasová řekla 19. března 2025 v Bruselu: „Světový řád prochází změnou, jakou jsme nezažili od roku 1945. Jedná se o rozhodující okamžik pro evropskou bezpečnost. Je to rozhodující okamžik pro akci. Ano, je zapotřebí obrovského množství dodatečných finančních prostředků. Návrhy, které jsme dnes přijali, jsou nezbytné. Ale při všech našich důležitých diskusích o rozšíření výdajů na obranu má naše spolupráce nesmírnou přidanou hodnotu. Poskytuje (Evropě) konkurenceschopnost, která nemá ve světě obdoby. Společně jsme vždy silnější.“

Připomínám, že právě v tento den představila Evropská komise zprávu s názvem „Společná bílá kniha o evropské obranné připravenosti – 2030“. Nebo také – „Bílá kniha o evropské obraně. Připravenost-2030„ (“White Paper for European Defence – Readiness 2030„), což je 23stránkový dokument – rámec pro plán ‚ReArmEurope‘/Přezbrojit Evropu/ v hodnotě 800 miliard eur, jehož cílem je přezbrojení evropského bloku.

„Musíme investovat do obrany, posílit naše schopnosti a zaujmout proaktivní přístup k bezpečnosti. Přijímáme rozhodná opatření a předkládáme plán Připravenost -2030 s vyššími výdaji na obranu, významnými investicemi do evropských obranných průmyslových kapacit,“ oznámila tehdy evropské plány předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Zároveň bylo rozhodnuto nečekat na výběr celé částky a zvýšení výdajů na obranu, což by mohlo narazit na odpor v řadě zemí eurozóny, ale v řádu měsíců získat půjčku ve výši 150 miliard eur, která by poskytla prostředky na posílení vojenských schopností zemí bloku prostřednictvím společných nákupů od evropských výrobců.

Tedy pokračovat v dodávkách zbraní neonacistické Ukrajině, kterou se rozhodli zatáhnout a zapojit do nákupu a – což je to hlavní! – donutit ji tyto zbraně používat. Samozřejmě proti Rusku. A jak poznamenali mnozí pozorovatelé, nejde sice ještě o Hitlerův plán Barbarossa 2.0, ale už o konkrétní soubor opatření k přípravě na válku s Ruskem. S jasně stanoveným datem – 2030.

Nemá smysl tento dokument podrobně analyzovat, ale je důležité vědět, že za prvé je jako hlavní nepřítel vybráno Rusko a jako hlavní úderný nástroj proti němu Ukrajina. To je alfa a omega evropského směřování.

Za druhé, plán války s Ruskem je podrobně a komplexně rozpracován. Bílá kniha identifikuje a jasně vymezuje sedm prioritních oblastí obranného průmyslu EU, které je třeba rozvíjet přednostně: 1) protivzdušná a protiraketová obrana; 2) dělostřelecké systémy; 3) munice a rakety; 4) bezpilotní letouny a systémy protiopatření; 5) vojenská mobilita; 6) umělá inteligence, kvantové a kybernetické technologie, elektronické systémy; 7) ochrana kritické infrastruktury.

Za třetí, Bílá kniha je v současnosti závěrečným a shrnujícím dokumentem a vrcholem předchozích snah o vojenskou mobilizaci Evropy na principu „zbraně místo másla“. Bude základem pro připravovanou „Strategii připravenosti Unie“ a „Strategii vnitřní bezpečnosti EU“, které budou definovat společný přístup k vnitřní a vnější bezpečnosti EU, případně k vytvoření evropské armády jako náhrady za NATO.

Prvním takovým dokumentem byla Bílá kniha EU o bezpečnosti a obraně s názvem „Strategický kompas“, schválená na zasedání Evropské rady již 24. a 25. března 2022.

Dokument, jak již bylo řečeno, vyslal „jednoznačný signál: v kontextu rostoucího soupeření mezi státy a probíhajících krizí Evropská unie přizpůsobuje svou obrannou a bezpečnostní politiku v blízkosti svých hranic a všude ve světě, kde její činnost přispívá k ochraně bezpečnostních zájmů EU.

„Strategický kompas“ předpokládal aktivity ve čtyřech hlavních oblastech: konkrétní opatření v oblasti obrany a zvyšování vojenských schopností, zajištění bezpečnosti ve všech ohledech, investice k tomu potřebné a vypracování partnerství EU se všemi potenciálními spojenci.

Proč? Proto, aby „členské státy Unie byly schopny hájit své zájmy a svobodu působení všude tam, kde je to nutné: na mořích a oceánech, stejně jako ve vzduchu, mimo atmosféru, v kybernetickém a informačním prostoru. Vývoj v oblasti strategického a bezpečnostního prostředí nás nutí k rozhodnému přechodu k nové etapě, k posílení naší akceschopnosti, odolnosti a ke zvýšení investic na posílení našich obranných schopností, v souladu s úsilím, jež je vyvíjeno prostřednictvím NATO“.

Při posilování svých obranných schopností se EU – jakoby – zavázala:

– vytvořit do roku 2025 vlastní síly rychlého nasazení v počtu až 5 000 vojáků, které budou schopny působit ve všech operačních prostorech, včetně nepřátelského prostředí;

– zajistit schopnost nasadit maximálně do 30 dnů 200 specialistů plně vybavených k plnění civilních úkolů v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky, a to i ve složitých podmínkách;

– provádět pravidelná cvičení na souši i na moři v reálných podmínkách;

– zvýšit manévrovací schopnost ozbrojených sil;

– zlepšit účinnost provádění misí a operací v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky tím, že budou vytvořeny podmínky k rychlejšímu a pružnějšímu rozhodování, k důraznějšímu jednání a k zabezpečení pevné finanční solidarity;

– zvýšit objem mimorozpočtového nástroje, jakým je Evropský mírový nástroj (EPF), aby bylo možné partnery EU náležitě vybavit a podpořit.

To vše se již děje a je realizováno s různou mírou účinnosti a produktivity. V každém případě se na to vynakládají peníze. Když byla přijata Bílá kniha, došlo k bezprecedentnímu nárůstu vojenských výdajů EU (v roce 2024 o 31 % oproti roku 2021, celkem 326 miliard eur), včetně investic do DIC a veřejných zakázek (104 miliard eur v roce 2024, což je fakticky dvojnásobek úrovně z roku 2021).

Bílá kniha se domnívá, že to nestačí: celoevropská vojenská zátěž je relativně nízká a činí 1,9 % HDP, což je více než v Číně, ale méně než v USA a méně než je norma NATO. K vyrovnání tohoto nedostatku byl vypracován plán von der Leyenové -ReArmEuropePlan.

Odborníci rovněž upozorňují, že kromě „Strategického kompasu“ vypracovala a přijala EU v letech 2021-2024 řadu dalších opatření a dokumentů strategického plánování. Jedná se o vytvoření Evropského mírového nástroje (2021 – EPF – European Peace Facility), přijetí zákona o posílení evropského obranného průmyslu prostřednictvím společného zadávání veřejných zakázek (2023 – EDIRPA) a zákona o podpoře výroby munice (2023 – ASAP), vypracování první strategie rozvoje DIC (2024 – EDIS) a předložení myšlenky programu rozvoje evropského obranného průmyslu (2024 – EDIP).

V roce 2024, při definování složení Evropské komise, von der Leyenová představila Politické směrnice pro Evropskou komisi na období 2024-2029, jejichž cíl byl formulován zcela přímočaře – vytvoření Evropské obranné unie v rámci EU a pokračování pomoci Ukrajině.

Za tímto účelem byla zřízena funkce evropského komisaře pro obranu a vesmír a bylo oznámeno, že během prvních sto dnů fungování nové EK bude vypracována Bílá kniha o budoucnosti evropské obrany. Ta byla přijata 19. března 2025.

A konečně čtvrtou a důležitou oblastí práce přezbrojené EU je hledání spojenců a partnerů, kteří sdílejí „společné hodnoty“. Čili:

– posílit spolupráci se strategickými partnery, jako je NATO a OSN, a s regionálními partnery, jako je OBSE, Africká unie a ASEAN;

– navázat na míru šité partnerství se západním Balkánem, se sousedními zeměmi na východ a na jih od nás, se zeměmi v Africe, v indo-pacifické oblasti a v Latinské Americe, zejména zintenzivněním dialogu a spolupráce, usnadněním jejich účasti na misích a operacích společné bezpečnostní a obranné politiky a podporou budování jejich kapacit.

Ale především navázat vztahy „také s našimi strategickými partnery, jako jsou USA, Kanada, Norsko, Spojené království, Japonsko a další“.

USA jsou samozřejmě na prvním místě seznamu. Evropa si velmi dobře uvědomuje, že bez peněz, zpravodajských a vojensko-technických schopností USA je slabá a bezmocná. A zde jsou hlavní úkoly hned dva. Zaprvé narušit mírové rozhovory mezi USA a Ruskem o osudu Ukrajiny bez účasti Ukrajiny a Evropy, na niž chce Washington přenést hlavní břemeno financování války, když už ji (válku) tak moc chce (Evropa).

Hlavní je však odpoutat amerického prezidenta Donalda Trumpa od Ruska. Od kontaktů s Putinem. A pokud se to nepodaří, odstranit ho od přijímání důležitých rozhodnutí ve Spojených státech, nebo ho dokonce fyzicky zlikvidovat.

K těmto cílům směřovaly všechny snahy o zorganizování posledních provokací, jež má na svědomí – s největší pravděpodobností – Evropa nebo američtí demokraté-globalisté. Byly však odhaleny a znemožněny speciálními službami Ruska a Běloruska (dovoz výbušnin v obrovském množství).

Oslavy 80. výročí Velkého vítězství jsou velmi vhodnou příležitostí, jak demonstrovat podvratné a rozvratné schopnosti Západu a vyprovokovat Rusko k odvetným krokům, jež by byly předhozeny Trumpovi jako důkaz neochoty Moskvy ke smíru. V tom spočívá podlost a cynismus západních stratégů a taktiků.

Německý politolog Alexander Rahr, který zná zejména německé agresivní zákulisí, v rozhovoru s listem Vzgljad při této příležitosti uvedl: „Ukrajinská krize dospěla do rozhodující fáze. Nakonec dojde k mírové dohodě, nebo se Trump stáhne. Pak se chopí iniciativy NATO na podporu Kyjeva Londýn, Paříž a Berlín a vrhnou na frontu nové zbraně. To povede k eskalaci a Evropa bude vtažena do další fáze konfliktu.“

A to by byla válka, v níž by bylo zapotřebí dalšího Velkého vítězství, k němuž by se dozajista dospělo. Za cenu obětí. A právě toho se normální lidé bojí nejvíc.

*

Vladimir SKAČKO, UKRAJINA.ru (14:00 15.04.2025)

Vybrala a z ruštiny přeložila: PhDr. Jana Görčöšová

*

Ne každý si v dnešní době může dovolit platit za média, proto náš obsah nezamykáme. Pokud Vám to Vaše možnosti dovolují, existují dobré důvody, proč podpořit redakci Nové Republiky již dnes:

1. nestojí za námi peníze žádného oligarchy, bohatého jednotlivce, politické strany nebo instituce, které by nám říkaly, co máme psát;

2. obsah nezamykáme jako většina názorotvorných médií v Česku;

3. již 11 let vám nabízíme jiný pohled na dění doma, i ve světě, než takzvaná „média hlavního proudu“.

Číslo účtu pro finanční dary je: 2300 736 297/2010

Do poznámky k transakci prosíme uvést “dar”.

Vážíme si vaší podpory.

*