Keller: O čem se jedná v přísném utajení. Babiš měl pravdu

Ze summitu koalice ochotných v Paříži pochází snímek, kde je český premiér Petr Fiala vyhoštěn na samý okraj skupinového fota. Uvádím to proto, že za dob SSSR americké tajné služby tyto jevy pozorně sledovaly, aby přišly na to, kdo má v politbyru namířeno nahoru, a kdo naopak dolů. Co vy na to?

Ta fotka je natolik výmluvná, že je zbytečné k ní cokoliv dodávat. Osobně se domnívám, že právě při tom focení napadl našeho pana premiéra výstižný slogan: „Teď je čas stát na správné straně.“

Může nějak válka na Ukrajině a současné děje, jako chování Donalda Trumpa či právě evropský šturm ochotných, ovlivnit české volby do Poslanecké sněmovny?

Nedivil bych se, pokud by se právě z toho stalo ústřední téma volební kampaně. V posledních prezidentských volbách byl Andrej Babiš kritizován za billboard, na kterém sliboval, že na rozdíl od Petra Pavla nezavleče Česko do války. Babišovi vyčítali, že chce parazitovat na strachu, který uměle a naprosto zbytečně vytváří.

O dva roky později prezident Petr Pavel deklaruje v Kyjevu, že Česko podpoří vstup Ukrajiny do NATO, a propaguje koalici ochotných slovy: „Pokud se dospěje k rozhodnutí vytvořit takovou společnou vojenskou sílu, Česko k tomu bude patřit.“ Každý si může vytvořit obrázek o tom, kdo lhal a kdo nás do války zavléká.

Dospělo to už tak daleko, že vládní strany jednají v přísném utajení o otázkách, které mohou ovlivnit životy občanů ještě mnohem více, než vysoké ceny energií, předražené potraviny a nedostatek některých léků. Militarizace společnosti, za kterou nese zodpovědnost současná vláda, se promítne do tempa zadlužování země, což je téma, kterému se volební kampaň vyhnout nemůže. Zvyšování výdajů na armádu proběhne na úkor financování veřejného sektoru a sociálního státu, což je voličsky citlivé téma. Premiér Fiala bude všechny tyto souvislosti samozřejmě bagatelizovat, čímž jen potvrdí, že Babiš měl svým varováním o hrozbě zavlečení naší země do války naprostou pravdu.

Nedávno jsem se účastnil snídaně s Piráty, kde bylo řečeno, že Koncepce výstavby Armády České republiky 2035 (KVAČR 35) je poměrně obecná, armáda je tam koncipována jako expediční sbor, což dnes už není na pořadu dne. Během pěti let by proto měla vzniknout evropská armáda. Je to reálné?

Vzpomínám si, že když probíhala kampaň do Evropského parlamentu v roce 2014, hovořilo se mimo jiné o tom, že by měla vzniknout evropská armáda. Předpokládalo se, že v tom případě zanikne NATO, protože by bylo nesmyslné, aby EU vyzbrojovala a vystrojovala dvě armády najednou.

Dovedu si představit, že pokud by Spojené státy z NATO odešly, přejmenoval by se jeho zbytek na evropskou armádu. Tím by se ovšem otevřel prostor pro rivalitu mezi Německem, Francií, Velkou Británií a patrně i Polskem. Možná by se to vyřešilo tím, že by se do čela evropské armády nainstalovala nějaká bezvýznamná a poslušná figurka, aby se mezi sebou neporvaly skutečně vlivné státy. Ani bych se moc nedivil, pokud by si zase vzpomněli na Petra Pavla. Napřed by ho ale poučili, že Ukrajině nemá nic hloupě slibovat.

Od Pirátů odešlo mnoho členů, někteří dokonce založili Hnutí Kruh. Jakou pro ně máte předpověď?

Piráti nevymysleli nic nového. Kopírují jen jiné strany, které odešly do zapomnění dávno před nimi. Nevím, jestli se inspirovali Občanskou demokratickou aliancí, Unií svobody anebo Věcmi veřejnými, ale výsledek bude stejný. Několik nejagilnějších bývalých členů udělá ještě pár kruhů a kroužků, tím to všechno odezní.

Zajímavé na tom je snad jen to, že Piráti byli koncipováni jako strana mladých a pro mladé. Podobně na tom byli u nás svého času už jen Zelení. Ostatní strany mají třeba svoji organizaci pro mladé lidi, ale výhradně na mladé orientovány nejsou. No a ukazuje se, že strany pro mladé prostě nefungují. Nefungují přesto, že jinak mají všichni plnou pusu řečí o tom, jak vše, co dělají, dělají právě pro příští generace.

Jak vnímáte hnutí STAČILO!, které je jakousi koalicí levicových stran. Není to slon na hliněných nohou?

Ještě začátkem letošního roku to vypadalo, že snad dojde ke sjednocení stran a hnutí na levici. Postupně se STAČILO! stihlo nedohodnout s Paroubkovou ČSSD, se SOCDEM Jany Maláčové a se spolkem Levice, pokud tedy vynechám Šlachtovu Přísahu. Je tragikomické, když strany, které deklarují, že chtějí bojovat za pracující, nejsou schopny navzájem spolupracovat.

Voliči, kteří se budou obávat, že jejich hlasy v levicové tříšti opět propadnou, buď k volbám nepůjdou, anebo se budou rozhodovat mezi Babišem a Okamurou. Podle dosavadních průzkumů má STAČILO! určitou šanci dostat se do parlamentu. Podle těchto průzkumů to ovšem zatím nevypadá ani na tucet poslanců. I kdyby se jeho preference zdvojnásobily, tak stejně zůstanou sliby o vypsání referenda o odchodu z EU a z NATO jenom na papíře.

Pokud bude příští vládu k dovršení všeho zlého opět sestavovat Petr Fiala, pak tucet a třeba i dva tucty poslanců STAČILO! skončí bez vlivu v parlamentní opozici. Andrej Babiš už také řekl, že raději než se STAČILO! by spolupracoval s Motoristy. Takže zhruba takové jsou šance nesjednocené levice na prosazení jejich opravdu velkolepých předvolebních slibů.

Když se podíváme na pravici, tak strany SPD, Svobodní, Trikolora a PRO budou ve volbách kandidovat společně. Snaží se tím předejít propadnutí hlasů. Je to prozíravé, či prosíravé?

To jsou ty paradoxy. Levice, o které se soudí, že je kolektivistická, nedokáže postupovat kolektivně. Pravice, která vždy byla a je individualistická, spolupracovat dovede. Samozřejmě že nemůžeme vědět, jak to dopadne. Ale už to, že se dokázali na něčem dohodnout, je třeba ocenit.

Na rozdíl od levice se aspoň o něco pokoušejí. Překonali rozpory, které se levici překonat nepodařilo. Okamurova SPD hovoří o vystoupení z EU. Rajchl říká, že to není reálné a že prozíravější je připravovat se na rozpad EU. Stejný rozpor je i mezi STAČILO! a oběma sociálními demokraciemi. Tady se však tento rozpor překlenout nezdařilo. Možná ten pravicový pokus nedojde úspěšně do cíle, levici se ale nepodařilo ani vystartovat.

Obě zmíněné „koalice“ to zařídily šalamounsky, aby nemusely splnit kvorum 11 % pro vstup do parlamentu. Není to podvod?

Je to asi tak čisté jako to, co předvádí dnešní vláda. SPOLU kandidovalo jako koalice, ale v parlamentu má každá z těch tří stran svůj vlastní klub se všemi výhodami, které to obnáší.

Poctivé by bylo, aby se ta vícečlenná volební uskupení sloučila do jedné strany. Ale to by namísto tří stranických předsedů pak mohl být jenom jeden. A takovou křivdu by nikdo z těch politiků, kterým jde výhradně o blaho našich občanů, nepřežil.

Pokud se shodneme na tom, že každý z dotyčných svým způsobem švindluje, pak nám demokracie dává svobodu odevzdat hlas těm podvodníkům, kteří nám jsou programově blíže. Ale musíme přitom doufat, že svůj volební program budou brát na rozdíl od Petra Fialy aspoň trochu vážně.

Na Slovensku jsem zaslechl, že by se naše vládní strany mohly pojmenovat jako Hnutí Antijánošík. Chudým berou, bohatým dávají. Souhlasíte?

Je to bohužel ještě horší. Bere se chudým místním a rozdává se bohatým cizincům. To, co se ubere důchodcům, se nastrká americkým zbrojařským koncernům. To, oč se zdraží u nás na severu Moravy voda, jde do kapes španělské firmě, to, oč se zdraží plyn, přistane na kontech cizích překupníků, kteří nám rádi dodají ruský plyn za americké ceny.

Za těchto okolností je stav naší levice dvojnásob trapný. I kdyby se úplně všichni nalevo spojili do jedné strany, šance na to, že budou schopni chránit naše lidi před cizími bankami, nadnárodními korporacemi a zbrojními giganty, by ani tak nebyly příliš velké. Oni se přitom všichni ti levicoví náčelníci a náčelnice mezi sebou hádají jako malí Jardové. Hádají se místo toho, aby si uvědomili, že jsme sice součástí Západu, ale byli jsme přijati na Západ s tím, že budeme jeho ždímanou periférií. Budeme generovat zisky západním firmám, odebírat potraviny, které nejsou pro západní konzumenty dost dobré, popřípadě posílat vojáky do válek, které Západ naším prostřednictvím eventuálně povede.

Musím to ještě jednou zopakovat. Ať už to se spojováním na pravici dopadne jakkoliv, SPD a další tři strany se aspoň pokoušejí to pojmenovat. Levice namísto toho vede svoje žabomyší války a předhání se v řečech o tom, kdo z nich to myslí s našimi chudými lépe a kdo pro ně udělá více.

Ostatně nechová se podobně i všemi antivládními stranami – psal o tom třeba Timothy Snyder ve své Cestě k nesvobodě – opěvovaný americký prezident Donald Trump?

Mezi Donaldem Trumpem a Petrem Fialou není v tomto ohledu žádný rozdíl. Oba dělají maximum pro to, aby dále bohatli ti nejbohatší Američané.

Podle průzkumů ParlamentníchListů.cz chtějí někteří voliči znehodnotit volební lístky, aby jejich hlasy byly neplatné. Nemají prostě koho volit. Je to dobré řešení?

Bylo by to elegantní řešení v případě, pokud by platilo, že při jistém procentu znehodnocených lístků jsou výsledky voleb neplatné. Bohužel to takhle není. I kdyby většina voličů znehodnotila své volební lístky, těm nahoře to ani v nejmenším vadit nebude. Nechají se do vrcholných funkcí zvolit svými příbuznými, budou mít přitom plnou pusu demokracie a povedou fialovsky samolibé řeči o tom, že jen oni stojí na té správné straně.

*

Zdroj: Parlamentní Listy