„Kdo by chtěl umírat za politiku Fialovy vlády?“ Kotrba tvrdě o rozkladu armády

Může nová finanční politika paní ministryně Jany Černochové zajistit růst bojeschopnosti armády, jestli počet odcházejících vojáků pořád roste? Také vysvětlila řádově vyšší odchody vojáků z armády konfliktem na Ukrajině. Co osobně považujete za hlavní příčinu poklesu prestiže vojenského povolání mezi mladými lidmi?

Na vině vyšších odchodů vojáků a poklesu prestiže vojenského povolání mezi mladými lidmi je nekoncepčnost české, ale i evropské zahraniční a obranné politiky. Z té teprve vyplývá česká reakce na konflikt na Ukrajině. Všímáte si, že říkám, a říkám to záměrně, OBRANNÉ POLITIKY? Na Česko nikdo neútočí a zahraničně politické zavazování se a konfliktní vnitropolitická diskuze o vyslání „mírových“ jednotek armád „koalice ochotných“ na Ukrajinu nelze za obranu považovat. Zvláště, když jedna z válčících stran tvrdí, že pokud se ocitnou tato vojska na Ukrajině, stanou se legitimním cílem, a státy, které je tam bez souhlasu obou válčících stran vyšlou, se stanou účastníky konfliktu. Ani všechny země EU nechtějí nechat umírat své vojáky za kyjevský režim. Účast v koalici ochotných nevyplývá ani ze závazků naší země vůči kolektivní obraně NATO. To není ani obrana země, kvůli které existuje armáda, to je válečnický voluntarismus v této chvíli stále ještě vládnoucí koalice.

Za důvodem vyšších odchodů vojáků a poklesu prestiže vojenského povolání stojí i nekoncepční výdaje na zbrojení a výstroj vojáků, stejně jako neschopnost politiků dát vojákům odpovídající ohodnocení, zdravotní a sociální zabezpečení vzhledem k rizikům, které jako vojáci mohou podstupovat. Kdo by chtěl krvácet a umírat za politiku Fialovy vlády, nadšeně podporující mezietickou nenávist a politický diletantismus kyjevského režimu? Česká armáda není schopna bránit naši zemi, ale chce se pouštět do dobrodružství v zahraničí?

V případě napadení raketami a drony nejsou chráněny žádné průmyslové objekty a není chráněna ani většina kritické infrastruktury… Hlavně že vydáváme obrovské částky za příslib stíhaček, které jsou tak nespolehlivé, že se o tom mluví už zcela veřejně i v americkém Senátu… Nemáme vrstvenou PVO. Továrny, zásobníky ropy, plynu a chemikálií, elektrárny a klíčové přehrady a letiště nejsou chráněny účinným způsobem. Chráněn není ani Pražský hrad…

Svědčí podle Vás současný odliv vojáků z armády a poptávka po dodatečných financích o tom, že Černochová raději „přilévá olej do ohně”, než aby hledala způsoby mírové cesty k vyřešení konfliktu na Ukrajině?

Víte, Černochové ani Fialy, natožpak Lipavského, se na řešení konfliktu na Ukrajině nikdo neptá a ptát už nikdy nebude. Česko se stejně jako celá EU resp. NATO dozví, jak bude konflikt vyřešen, až skončí jednání Trump-Putin. Tam se rozhodne. Pak to Rusko a USA oznámí Zelenskému a ostatním zemím. Česko v tomto divadle nebude hrát ani vedlejší roli. Bude divákem bez možnosti nesouhlasit. Je čas si to uvědomit. Jaká bude životnost Zelenského, Kyrylo Budanova a jejich režimu, se teprve ukáže. Stejně tak se ukáže, co zbyde z území Ukrajiny Ukrajině a v jakém stavu bude ukrajinský státní rozpočet poté, až velkorysé dary a méně velkorysé půjčky Západu definitivně vyschnou. Pak nastane velký a laciný výprodej ukrajinských nerostů, surovin, polí, elektráren a továren. Ukrajincům poté nejspíš nezbyde nic než holé ruce k práci, aby všechny ty dluhy zaplatili. To je cena za prohru ve válce. A Ukrajina už dávno válku prohrála, a ne že ne.

Stát rozhodl poskytnout záruky místním zbrojařům k získání investičních úvěrů od bank. Má vláda tím pádem eminentní zájem na pokračování konfliktu? Co podle Vás ve skutečnosti stojí za snahou zvýšit výdaje na obranu?

Správné bylo se zbavit sovětských zbraní, neboť se Česko stalo „ne“-přátelskou zemí (prozatím s pomlčkou za ne), a tak spolehlivost dodávek náhradních dílů, modernizací a oprav této techniky je sporná. Ekologická likvidace je dražší než „spotřeba“ na Ukrajině. Tudíž chápu potřebu přezbrojení na západní zbraně.

To, co nechápu, je, že před tímto rozhodnutím měly být jasně a dlouhodobě specifikovány úkoly české armády jako samostatné v rámci územní obrany, stejně jako rozsah a obsah jejího teoretického zapojení do sil rychlé reakce a dalších uskupení NATO při plnění článku 5 Washingtonské smlouvy (resp. alespoň do doby, dokud Aliance bude existovat) či jiného typu mnohonárodních uskupení. Jen tato koncepce, přijatá ve shodě vlády s většinou opozice, může být podkladem pro kvantifikaci počtu a typů techniky, osob a provozního zázemí armády. Teprve pak je možné specifikovat zbrojní výdaje z českého rozpočtu.

Začít se ale musí protivzdušnou a protiraketovou obranou klíčové infrastruktury státu a obranou hranic. To je OBRANA.

Vláda za první tři měsíce tohoto roku vyčerpala rozpočtovou rezervu. Byla využita na podporu obnovitelných zdrojů energie. Lze podle Vás skloubit dohromady plnění závazků evropské zelené energetiky a přezbrojení národní armády?

Ne, pokud důchodcům nesebereme důchody a lékařům pacienty. Nejsme tak bohatá země. Ani Německo, ani USA nejsou tak bohaté, aby si mohly dovolit dělat dluhy donekonečna. V Americe si to už uvědomili a Bílý dům tahá za brzdu. Evropa je stále hluchá, slepá, hloupá, zelená a teplá.

Děkujeme za rozhovor!

*

Rozhovr se Štěpánem Kotrbou vedl web neČT24