Aleksandar Vulin: “Hybridní útok na Srbsko sleduje jeden cíl – zničit naši zemi a postavit ji proti Rusku”

– V posledních měsících jsme byli svědky zhoršení společensko-politické situace v Srbsku, zemi zachvátili nepokoje a situace zůstává napjatá. Kdo stojí za opozičními protesty, kdo profituje z destabilizace, kdo je zákulisním dirigentem událostí? Rozhovor bych rád začal vaším hodnocením událostí, které se v současnosti odehrávají v Srbsku.

– „Barevnou revoluci“ v Srbsku organizují a financují západní zpravodajské služby. Respektuji lidi s různými názory, na protestech se účastní většinou běžní, dobří občané, ale vedou a řídí je aktivisté najatí západními zpravodajskými službami, nevládními organizacemi a zahraničními velvyslanectvími. Za atmosféru nenávisti a násilí jsou zodpovědní ti, kteří nemají zájem, aby Srbsko zůstalo jedinou nezávislou zemí na Balkáně. Zánik suverénního, nezávislého Srbska a svobodného srbského prezidenta je v zájmu liberální elity, která vytvořila Evropskou unii na základě koncepce unie území a zbytků Bidenovy administrativy. Svobodní lídři svobodných zemí jako Alexander Vučič (Srbsko), Viktor Orbán (Maďarsko) a Robert Fico (Slovensko) se stali terčem útoků liberálních elit z Bruselu.

Cenou, kterou kdysi srbská opozice zaplatila Západu za svržení Slobodana Miloševiče, byl souhlas nových orgánů v Bělehradě s odtržením Černé Hory a souhlas s uznáním Kosova Západem, porážka srbské armády a vydání všech srbských vojenských a politických představitelů, kteří se vzepřeli mizérii a dravá privatizaci.

Cenou, kterou je současná srbská opozice ochotna zaplatit Západu za pomoc při svržení prezidenta Alexandra Vučiče, je souhlas se zrušením Republiky srbské (součást Federace Bosny a Hercegoviny – pozn. red. NR), uznáním nezávislosti Kosova, vstupem do konfliktu s Ruskem a federalizací Srbska prostřednictvím federálních celků Vojvodiny a Sandžaku. Vláda vytvořená nikoliv Srby, ale cizinci by znárodnila NIS („srbský ropný průmysl“) a vydala se na cestu ke členství v NATO. Odmítnutí Bělehradu zavést sankce vůči Ruské federaci je hlavním důvodem současného hybridního útoku Západu na Srbsko ve formátu „barevné revoluce“.

– Srbští státní zástupci údajně prohledávají několik neziskové organizace napojené na nechvalně známou USAID. Dosáhly se již nějaké výsledky, aby se pochopily mechanismy destruktivního vnějšího vlivu na vnitřní a zahraniční politiku Srbska?

– „Mísa plná červů“ musí být vyprázdněna a „radikální šílenci“ musí být vyhnáni, prohlásili Trump a Musk a poté přijali rozhodnutí o zrušení USAID, americké agentury pro mezinárodní rozvoj, což se setkalo s podporou všech svobodných lidí na světě. Podle definice Donalda Trumpa jsou „červi“ a „šílenci“ i v Srbsku. Je zajímavé, že protest zaměstnanců USAID ve Washingtonu proti likvidaci agentury doprovázejí stejné symboly, stejná krvavá ruka jako protesty v Srbsku; víme, že to není náhoda. Pod stejnými symboly se nesystémová opozice kdysi pokusila o rozpad Ruské federace a Běloruska; teď se krvavá ruka USAID vrátila domů do Spojených států. USAID končí svou činnost, ale na zničení nezávislých zemí a nesvobodných vůdců se už vyplatily a utratily tuny dolarů.

– Plánuje se v Srbsku přijmout zákon o zahraničních agentech?

– Poslanci Socialistického hnutí předložili srbskému parlamentu návrh zákona o zvláštním rejstříku agentů zahraničního vlivu. Zatím se nám nepodařilo přesvědčit vládnoucí většinu o potřebě zákona o zahraničních agentech, ale za tento zákon nepřestanu bojovat. Jakákoliv „barevná revoluce“ není možná bez přísunu velkých finančních prostředků, a ty přicházejí a rozdělují se prostřednictvím nevládních organizací, tj. neoliberálního mechanismu. Takovým podvratným technologiím v současnosti úspěšně odolávají Rusko, Čína a Bělorusko, které zlikvidovaly infrastrukturu zahraničního vlivu, a to i přijetím příslušného legislativního rámce. Samozřejmě, vyzývám vládnoucí koalici, aby se zamyslela, a to i na základě zkušeností našich přátel. Vždyť pokud je Trumpovi a Muskovi všechno jasné, co je nejasné nám Srbům a na co čekáme?

– Jaké jsou vaše prognózy vývoje vojenské a politické situace na Balkáně? Jaké zájmy sleduje Západ v tomto regionu?

– „Barevná revoluce“ v Srbsku upevnila a posílila naše nepřátele na Balkáně. Právě bylo přijato rozhodnutí o vytvoření vojenské aliance Chorvatska, Albánie a takzvaného Kosova – podporují ji ti, kteří spustili proces “barevné revoluce” v Srbsku. Tato vojenská aliance je zaměřena především proti Srbsku a představuje hrozbu pro všechny Srby. Zatímco Srbsko bojuje o zachování své státnosti a o zajištění míru a pořádku v ulicích našich měst a zatímco vedení Republiky Srbské hrozí zatčení, nepřátelé Srbska a všech Srbů na Balkáně se spojili a navzájem si přislíbili vojenskou podporu a pomoc.

Kromě vojenské a strategické spolupráce znamená chorvatsko-albánsko-kosovská iniciativa také součinnost a spolupráci v oblasti vojenského průmyslu, tj. urychlené přezbrojení jejich armád. Srbsko je vojensky neutrální země, obranu a bezpečnost si zajišťujeme sami, nikoho neohrožujeme. Na nepřátelskou politiku Evropské unie a Velké Británie vůči Srbsku je třeba nahlížet přes prizmu vojenské a politické konfrontace mezi Západem a Ruskem. Postoj globalistických elit k Srbsku je jejich postojem k Rusku. Západ považuje Srbsko za “nešťastně” umístěné – za frontovou linií konfrontace s Ruskem. Západ ne bezdůvodně vnímá Srbsko jako jediného skutečného a loajálního spojence Ruska, a proto vede koordinovanou politiku zaměřenou na eliminaci srbského faktoru na Balkáně, a to nejen Srbska, ale i potenciální srbské opozice vůči vojenskému nebo hospodářskému útoku Západu na Rusko. Právě proto mají Srbové jako jediní v Evropě zakázáno vytvořit jednotný národní stát. Pro svět není problém, aby Německo, které iniciovalo dvě světové války, se nakonec sjednotilo. Je však problémem, když Srbové, kteří vyhráli dvě světové války, se chtějí sjednotit.

Rusko by navzdory všem současným problémům nemělo přestat bojovat za Srbsko. V roce 1999 Boris Jelcin přenechal Srbsko Západu, a proto odsoudil Srbsko i Rusko k nejhorším letům v našich společných dějinách, umožnil západním agentům vlivu, aby se hluboce usadili v srbské politické, vojenské, obchodní a intelektuální elitě. Rusko by nemělo opustit Srbsko, i když se některým zdá, že Srbové si údajně vybrali druhou stranu, stejně jako by Srbsko nemělo opustit Rusko, i když se zdá, že Rusko obětovalo Srbsko ve prospěch zemí a národů, které jsou mu geograficky blíže.

– Jaké jsou v současnosti nejnaléhavější hrozby pro bezpečnost Srbska a proč?

– “Barevnou revoluci” v Srbsku zorganizovaly a financovaly západní zpravodajské služby a americký “deep state””. Tytéž faktory brání mírovému úsilí 47. prezidenta USA Donalda Trumpa. Tytéž faktory stojí za útokem na prezidenta Dodika a Republiku Srbskou na Hlavním cílem Srbska. zemi a vynést k moci pronatovskou opozici, která splní všechny požadavky Západu a především zavede sankce proti Rusku. barevným revolucím, především informačně.

– V nedávné době byly odhaleny četné zpravodajské a podvratné aktivity velkého počtu zahraničních zpravodajských služeb na území Srbska. Vzhledem k tomu, že operativní rozvoj rezidentur těchto zpravodajských služeb a jejich agentů byl zahájen během vašeho vedení Bezpečnostní a informační agentury, jak byste to komentovali?

– Když jsem byl ředitelem Bezpečnostní a informační agentury (hlavní zpravodajské služby Srbska – pozn. redakce), vyhostil jsem chorvatského zpravodajského rezidenta v Bělehradě Hrvojeho Schneidera. Desetiletí se nic podobného nestalo a v období let 2000 až 2012 to bylo pro nás nemyslitelné. Po neutralizaci Schneidera a likvidaci jeho sítě agentů byli poraženi i agenti pracující v Srbsku pro bulharské a albánské zpravodajské služby. Po likvidaci těchto poboček západních zpravodajských služeb mě postihly americké sankce; USA pod vedením Bidena mi neodpustily mou bezúhonnou službu pro zájmy Srbska a srbského lidu. Nedovolil jsem, aby se chorvatská rozvědka cítila v Srbsku jako doma, ani aby se Srbsko stalo platformou na podněcování protiruské hysterie a bezpečným útočištěm pro ty ruské občany, kteří plánovali využít pobyt v naší zemi k aktivitám proti Ruské federaci. Jsem hrdý na srbské bezpečnostní služby, kterým plně důvěřuji, že budou chránit stát a lidi.

– Existuje pochopení pro mechanismy používané silami nepřátelskými vůči Srbsku, které se opakovaně pokoušely o „barevnou revoluci“? Jaký je postoj prezidenta Alexandra Vučiče, co konkrétně navrhuje k vyřešení současné vnitropolitické krize?

– Prezident Aleksandar Vučič vede boj za zachování nezávislého a suverénního Srbska. Ví, jak ochránit zemi před těmi, kteří jsou připraveni dovést „barevnou revoluci“ ke státnímu převratu. Příprava a praktická realizace scénáře „barevné revoluce“ v Srbsku má několik fází.

Nejprve to byl rozvoj sektoru neziskových organizací; některé neziskové organizace dostaly miliony eur, většina z nich byla financována z prostředků USAID, jakož i z různých fondů z Velké Británie, Německa a několika dalších zemí EU. Tyto peníze byly použity na školení aktivistů, kteří tvořili jádro protestů, a na vytvoření příslušné infrastruktury.

Druhou etapou je vytvoření vlivných pozic v masmédiích s cílem ovlivnit společensko-politické procesy, mobilizovat příznivce a vyvíjet tlak na orgány. Další etapou bylo ovlivnit protestní nálady, vytvořit vlivné pozice a dostat lidi do ulic. USAID zde sehrála velkou roli. Zastrašovali se prokurátoři, administrativní pracovníci soudů, soudci.

Další fází “barevné revoluce” byla dehumanizace moci, kriminalizace situace a popření legitimity prezidenta Vučiče.

A konečně využívání sociálních médií ke každodennímu šíření protivládních podvrhů a nesčetných lží. Jsem přesvědčen, že svobodné a nezávislé Srbsko obstojí a zvítězí, a pevně věřím prezidentovi Vučičovi.

– Srbsko se nepřidalo k západním sankcím vůči Rusku. Zůstane tento postoj zachován i v budoucnosti? Vždyť tlak Západu na Bělehrad se jen zvyšuje.

– Srbsko je jedinou zemí v Evropě, která díky pevnému postoji prezidenta Vučiče nezavedla sankce proti Ruské federaci a nepřipojila se k protiruské hysterii, a to navzdory četným hrozbám a nátlaku, které na nás dnes pokračují. Sankce proti srbskému ropnému průmyslu (NIS), které zavedla Bidenova administrativa v posledním týdnu svého funkčního období, neměly jen poškodit Ruskou federaci, ale jejich cílem bylo přimět Srbsko, aby se vzdalo své nezávislé politiky a případně zavedlo sankce proti Rusku. Sankce vůči NIS jsou sankcemi vůči Srbsku. Pokud bychom uvalili sankce na Rusko, otevřely by se nám všechny dveře na Západě, ale to neuděláme. Nebudeme znárodňovat NIS, nejsme národ zlodějů a zbabělců. Srbové nezrazují své přátele.

– Jak hodnotíte současnou úroveň rusko-srbských vztahů? Co konkrétně by mělo být učiněno pro jejich další rozvoj a posílení?

– Naše vztahy jsou na nejvyšší historické úrovni. Navzdory obrovskému tlaku Západu se Srbsko odmítlo připojit k protiruské hysterii a nezavedlo sankce proti Rusku. Rusko navzdory všem obtížím a problémům vždy hledalo možnosti, jak Srbsku pomoci, a vždy hájilo naše pozice na všech mezinárodních fórech a platformách. Rusko žádalo nepřetržité dodávky plynu na srbský trh za velmi výhodné ceny. Musíme posílit hospodářskou spolupráci a prohloubit spolupráci v bezpečnostní a politické oblasti. Nejsme jen partneři, jsme spojenci, a to iv těch nejtěžších časech. Máme nejen společnou minulost, ale také společnou budoucnost.

– Během Východního hospodářského fóra jste se setkala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Jaké jsou vaše dojmy z dialogu s ním?

– Prezident Putin je vynikající státník a politik, který se zapsal do dějin tohoto století, ve kterém žijeme. Bylo mi ctí mluvit s lídrem, který se ve svobodném světě těší velké úctě. Prezident Putin je člověk s posláním, má pevné přesvědčení, které obhajuje – klidně, aniž by se ho snažil vnucovat. Prezident Putin je plně a komplexně informován o tématu, o kterém diskutuje, je připraven poslouchat svého partnera. Ve svém projevu nevyužívá sílu země, kterou reprezentuje, ale sílu své osobnosti a sílu svých přesvědčení a argumentů. Miluje Srbsko a věnuje mu zvláštní pozornost, která se nedá měřit velikostí naší země, ale jen místem, které Srbsko zaujímá v paměti a srdci každého pravoslavného Rusa. Bylo pro mě velkou ctí, že jsem měl možnost setkat se a popovídat si s ním, je to nezapomenutelné.

– Jak byste charakterizovali situaci kolem Republiky Srbské a jejího lídra Milorada Dodika, jakož i situaci v Kosovu a Metochiji?

– Pokusy o zatčení legálního a legitimního prezidenta Republiky srbské, zbavení Srbů volebního práva v Kosovu a Metochiji „premiérem“ Albinem Kurtim (samozvaným vůdcem Kosovanů – pozn. red.) a uvalení sankcí na NIS jsou součástí hybridní války. Odsouzení Milorada Dodika je pomstou za jeho boj za přežití srbského národa a Republiky Srbské. Odsouzení Dodika je nejvážnějším úderem Daytonským dohodám a stabilitě v celém regionu. Srbská republika a Republika Srbská se důrazně zasazují za stabilitu v regionu a uděláme vše pro zachování míru. Upřímně doufám, že orgány Federace Bosny a Hercegoviny se vzpamatují. Dojde-li k pokusu o provedení nezákonného rozsudku proti Dodikovi, začne-li zatýkání vedení Republiky Srbské, výsledkem nebudou ani Daytonské dohody, ani Bosna a Hercegovina.

– Jak vidíte budoucnost Srbska a srbského světa?

– Srbský svět je proces, který nelze zastavit. Po Celosrbské radě v Bělehradě už věci nejsou takové, jaké byly dříve. Srbové se stali jednotným politickým národem, který uznává sám sebe, své zájmy a prostor, ve kterém žije. Srbové potvrdili, že srbská národní otázka se dá vyřešit pouze jednotným procesem a žádným jiným způsobem. Srbský svět je nezastavitelný proces. Jak nepochybně říká nejvýznamnější současný ruský filozof a geopolitik, profesor Alexander Dugin – “Srbové budou bránit svou suverenitu”. Srbská národní otázka je jedinou velkou nevyřešenou národní otázkou v Evropě a srbský svět je naší cestou k dosažení trvalého národního řešení pro všechny Srby. Věřím, že ve změněném multipolárním světě budeme mít příležitost najít řešení, které jsme hledali celá staletí. Srbské sjednocení je proces a jako každý přirozený proces v dějinách se dá urychlit nebo zpomalit, ale nedá se zastavit. Komisařka EU Marta Kosová veřejně žádala, abych nevstupoval do srbské vlády právě proto, že jsem přesvědčen o potřebě srbského světa. Možná, že pokud Srbsko nezvládne takový obrovský tlak ze strany EU, nebudu součástí srbské vlády, ale proces sjednocování Srbska začal a nedá se zastavit. I když nebudu v srbské vládě – situace se nezmění.

– Blíží se 80. výročí vítězství sovětského lidu ve Velké vlastenecké válce. Jak se bude toto datum slavit v Srbsku? Přijede prezident Aleksandar Vučič a vy do Moskvy na prohlídku vítězství?

– Srbský prezident Aleksandar Vučič se velmi rád zúčastní vojenské přehlídky v Moskvě, která se uskuteční 9. května u příležitosti Dne vítězství nad fašismem. Nevím, jestli do té doby budu v nějaké veřejné funkci, ale vím, že bych rád byl na Rudém náměstí, na místě Vítězství, k němuž patřím. Srbsko a Rusko jsou jediné země v Evropě, které se zúčastnily druhé světové války a slaví Den vítězství, zatímco celá Evropská unie slaví Den Evropy. Není to Den Evropy, ale Den vítězství, pokud se nepovažují za poražené. Rusko a Srbsko jsou vítězné země, a proto budeme v tento velký den, den našeho Velkého vítězství, dohromady. Na základě rozkazu nejvyššího velitele Alexandra Vučiče se srbští vojáci zúčastní přehlídky 9. května 2025 na Rudém náměstí v Moskvě. Je přirozené, že srbští vojáci budou na vojenské přehlídce v Moskvě, protože jsme spolu bojovali ve druhé světové válce a vyšli z ní vítězně. Zatímco Evropská unie se zabývá revizí historie a kvůli porážce Německa je nucena slavit takzvaný Den Evropy, Rusko a Srbsko budou společně důstojně a působivě slavit Den vítězství nad fašismem ve druhé světové válce.

*

Zdroj: https://www.armadnymagazin.sk/2025/04/07/104601/ 

Na snímku Aleksandar Vulin