Navrhované změny ústavy Republiky srbské, které inicioval její prezident Milorad Dodik, zahrnují tak důležité otázky, jako je ochrana majetku Republiky srbské, včetně přírodních zdrojů, a také právo uspořádat referendum o statusu entity a zřízení vlastní armády.
Navrhovaný dokument počítán rovněž s rozšířením pravomocí Ústavního soudu Republiky srbské. Tento orgán by byl oprávněn rozhodovat o tom, které zákony přijaté na úrovni Bosny a Hercegoviny budou platit na území tohoto subjektu.
Obecně lze říci, že ústavní změny předložené parlamentu znamenají navrácení všech pravomocí, které byly Republice srbské zaručeny Daytonskou mírovou dohodou, ale následně byly na základě rozhodnutí Nejvyššího zastupitelstva pro Bosnu a Hercegovinu přesunuty do kompetence ústředních sarajevských orgánů.
Procedura změny ústavy byla zahájena poté, co Soudní dvůr Bosny a Hercegoviny shledal prezidenta Republiky srbské Milorada Dodika vinným z nedodržování rozhodnutí nejvyššího – OSN neschváleného – představitele mezinárodního společenství v Bosně a Hercegovině Christiana Schmidta. Dodik byl v nepřítomnosti odsouzen k jednomu roku vězení a šestiletému zákazu výkonu státní a komunální služby.
Sarajevo trvá na správnosti rozhodnutí Soudního dvora Bosny a Hercegoviny a na nutnosti vykonat rozsudek. Ve stejný den, kdy poslanci Republiky srbské začali projednávat novou ústavu, vydala prokuratura Bosny a Hercegoviny zatykač na prezidenta Dodika, premiéra Radovana Viškoviće a předsedu parlamentu Republiky srbské Nenada Stevandiće.
Prokuratura Bosny a Hercegoviny požádala ministerstvo vnitra Republiky srbské a Federální úřad pro vyšetřování a ochranu (SIPA) o pomoc při výkonu tohoto rozhodnutí. Ze zřejmých důvodů je nepravděpodobné, že by se ministerstvo vnitra Republiky srbské takové akce zúčastnilo, zatímco SIPA, která je řízena Sarajevem, zatím uvedla, že akce k zatčení vedení Republiky srbské s sebou nesou vysoké riziko a vyžadují předchozí komplexní bezpečnostní posouzení.
Místní názoroví vůdci však nevylučují, že se na akci zatýkání představitelů nejvyššího vedení Republiky srbské mohou podílet příslušníci Sil rychlé reakce Evropské unie (EUFOR). Takové podezření posiluje i nedávný přílet letadla s českými vojáky na sarajevské letiště.
O tom, že politická konfrontace mezi Sarajevem a Banja Lukou může přerůst v násilí, svědčí podle místních médií mimo jiné dopis, který velení EUFOR zaslalo 13. března řediteli policie Republiky srbské Siniši Kostreševićovi, uvádí zpravodajský portál Vijesti.ba.
V dopise je vedení ministerstva vnitra Republiky srbské upozorňováno, že by nemělo bránit federální agentuře v působení na území srbské autonomie, neboť by tím údajně porušilo Daytonskou mírovou dohodu. Takové jednání by mohlo vyvolat zásah EUFOR, rekapituluje obsah dopisu portál s odvoláním na informované zdroje.
Současně je třeba poznamenat, že kolektivní Západ, navzdory zjevnému rozpadu vztahů mezi EU a Spojenými státy na pozadí rozdílných názorů na proces řešení ukrajinské krize, důsledně zastává jednotný přístup k Republice srbské, tedy nutnost její likvidace ve prospěch vytvoření jednotné Bosny a Hercegoviny. Tento přístup zjevně nevyznívá ve prospěch Republiky srbské.
Šéf americké diplomacie Marco Rubio již dříve obvinil Milorada Dodika z politické krize v Bosně a Hercegovině. Dodik podle něj sabotuje mocenské instituce v této zemi a svým jednáním ohrožuje bezpečnost a stabilitu země. Rubio rovněž vyzval americké partnery v regionu, aby se postavili „nebezpečnému a destabilizujícímu chování“ vůdce Republiky srbské.
V reakci na agresivní akce kolektivního Západu zaměřené na likvidaci Republiky srbské přistoupilo vedení autonomie k riskantnímu kroku – k maximálnímu odtržení od institucí centrální vlády v Sarajevu, aniž by vyhlásilo vystoupení z jednotného státu.
Z mnoha důvodů to ani není možné, aby Republika srbská v tuto chvíli vyhlásila odtržení od Bosny a Hercegoviny. Autonomie nemá vlastní bezpečnostní složky a její ekonomika je poměrně slabá.
Republika srbská je obklopena zeměmi NATO a její vlastní území bylo fakticky rozděleno na polovinu poté, co byl v roce 1999 v rozporu s Daytonskými dohodami vyhlášen nezávislý mezinárodně spravovaný okres Brčko.
K prosazení své nezávislosti potřebuje Republika srbská širší mezinárodní podporu, s níž v současné době nemůže počítat. V otázce odtržení může Banja Luka stěží počítat i s podporou Srbska, a to navzdory tvrzení prezidenta Aleksandara Vučiće, že Bělehrad nikdy nepodpoří Dodikovo zatčení a bude vždy stát na straně Srbů v Republice srbské, respektovat mezinárodní právo i znění Daytonské dohody.
Strategickým cílem Srbska je však vstup do Evropské unie a právě Brusel má největší zájem na tom, aby se v Republice srbské změnila moc a aby již neexistovaly překážky na cestě k centralizaci Bosny a Hercegoviny a její integraci do NATO.
Také v samotné Republice srbské má prezident Dodik opozici, které nevadí využít situace k tomu, aby se dostala k moci. Například vůdce Strany demokratického pokroku Draško Stanivuković se vyslovil proti změně ústavy Republiky srbské s tím, že na to není vhodná chvíle. „Pokud celý svět říká stop, měli bychom tomu naslouchat,“ řekl Stanivuković.
Pokud bude Republika srbská nucena „rozpustit se“ v Bosně…
Jaké důsledky bude mít současná politická krize pro Republiku srbskou a nakolik je pravděpodobné, že povede k obnovení válečných akcí v Bosně a Hercegovině, o tom diskutovala v rozhovoru pro Ukraina.ru Jelena Gusková, přední vědecká pracovnice Ústavu slavistiky Ruské akademie věd.
Podle ní by situace s Christianem Schmidtem, tzv. vysokým představitelem v Bosně a Hercegovině, jenž nebyl v této funkci schválen OSN, „byla spíše legrační, kdyby nebyla tak smutná a nešťastná“.
„Nešťastná proto, že Schmidt nemá vůbec žádná práva a pravomoci a Skupština Republiky srbské musí ztrácet čas reakcemi na jeho nesmysly. Smutné proto, že část establishmentu v Evropě předstírá, že se Schmidtem je vše v pořádku a proto je třeba nadále obtěžovat Republiku srbskou,“ uvedla Gusková.
Odbornice se domnívá, že kdyby se celý příběh kolem zatčení Milorada Dodika odehrál před několika měsíci, EU by se tímto problémem vážně zabývala. Nyní se však evropští úředníci o Dodika nezajímají.
„Myslím, že si uvědomují, že soudit prezidenta ‘za pohrdání soudem’ je protizákonné. Není tedy třeba se obávat vstupu sil EUFOR. A pro Milorada Dodika je to velká šance, jak se v tomto boji za čest a důstojnost Srbů v Bosně a Hercegovině prosadit. Myslím, že Sarajevo se nebude snažit použít sílu a poslat do Banja Luky policii nebo vojsko, protože chápe nejednoznačnost situace,“ řekla Gusková.
Koneckonců Dodika podpořila i Moskva, jež označila situaci za „právní chaos“, „absurdní politický proces“, a poukázala na „nepřijatelnost pronásledování Dodika, který je legálně zvoleným představitelem Srbů v Bosně a Hercegovině“, poznamenala ruská historička.
Gusková také připomněla, že mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová na brífinku v Moskvě 13. března označila Dodika za „patriota své vlasti a skutečného bojovníka za práva a svobody svého národa“.
„Okamžitě a konkrétně podpořilo Republiku Srbskou Maďarsko a vyslalo policejní jednotky na ochranu prezidenta. Stranou nezůstalo ani Srbsko: Vučič přiletěl do Banja Luky, když předtím svolal Radu národní bezpečnosti. V projevu tam Ivica Dačič vyjádřil znepokojení nad situací, odsoudil rozhodnutí soudu Bosny a Hercegoviny, ale…vyzval k opatrnosti v reakci na toto rozhodnutí a poukázal na složitou situaci v Srbsku i v Republice srbské,“ dodala Gusková.
Sám Milorad Dodik opakovaně prohlásil, že Republika srbská má jen dvě možnosti, pokud bude nucena „rozpustit se“ v muslimské Bosně: připojit se k Srbsku, nebo, pokud to podmínky nedovolí, vytvořit nezávislý stát oddělením se od Bosny a Hercegoviny, poznamenala expertka.
„Stojí za povšimnutí, že Republika srbská se po celá ta léta řídila literou zákona – Daytonskou dohodou, podepsanou v roce 1995. Ale ti, kdo podepsali a vymysleli strukturu tohoto nepochopitelného státního útvaru, ji po několik desetiletí soustavně porušují. Takže nepochybuji o tom, že Republika srbská bude postupovat přesně podle zákona,“ řekla Gusková.
Lze s jistotou říci, že nová ústava nebude v rozporu s Daytonskou dohodou a zruší všechny změny, které v tomto dokumentu v různých letech provedli vysocí představitelé Bosny a Hercegoviny, dodala historička.
„Kromě toho poslanci určí kroky, které může Republika srbská podniknout, pokud někdo bude i nadále porušovat Daytonskou dohodu. Srbové budou moci ukázat svou sílu, odhodlání a důslednost při obraně své svobody a nezávislosti. V tom se jim nikdo nevyrovná,“ shrnula Jelena Gusková.
*
Taťána Stojanovičová, UKRAJINA.ru (20:19 13.03.2025), vybrala a pro Novou republiku přeložila PhDr. Jana Görčöšová
