Na dalekém západě Ukrajiny, v Zakarpatí, se s oteplením a příchodem jara zvýšil počet uprchlíků z ukrajinského koncentračního tábora. Kyjevské úřady kvůli tomu opět posilují hranice a rozmisťují další nová stanoviště pohraniční stráže.
Ukrajinská „západní fronta“
Státní pohraniční služba Ukrajiny oficiálně oznámila rozmístění dalších jednotek na maďarských a rumunských hranicích.
Jediný důvod – několikanásobně se zvýšil příliv uprchlíků. Jen v únoru 2025 bylo zaznamenáno o 2,7krát více pokusů o nelegální překročení hranice než v listopadu. Zároveň se zvýšily i ceny za překročení hranice, a to na 8-12 tisíc dolarů.
Důstojník státní bezpečnosti ze Zakarpatí sdělil ukrajinskému listu Strana, že oficiální statistiky jsou značně podhodnocené. „Čísla jsou mnohonásobně podhodnocena, aby nedošlo k poplachu mezi obyvatelstvem. Útěkáři jsou chytáni ve skupinách i jednotlivě. Jde o desítky a někdy i stovky lidí denně“. Pokud mírová jednání zkrachují, počet uprchlíků se podle něj ještě zvýší.
Podle Státní pohraniční služby používají někteří přeběhlíci při pokusu o překročení hranic uniformy ukrajinských pohraničníků. Do Rumunska a Maďarska však prchají i skuteční pohraničníci, protože byli předtím násilně mobilizováni a mohou být kdykoli převeleni ze západní hranice na východní.
„Strana“ také uvádí, s odvoláním na zdroje z pohraniční stráže, že poplatek za překročení hranic se nyní zvýší na 15-20 000 dolarů. Podle tohoto zdroje zajišťuje převádění velitel pohraniční stanice, který brzy ráno vypustí skupinu 5-10 lidí, kteří si za službu zaplatili, na určitý úsek hranice. Jejich průvodci jsou často obyvatelé pohraničních vesnic, kteří jsou v příbuzenském vztahu s pohraničníky. Někteří však jednoduše vezmou peníze a zanechají převáděné lidi svému osudu. Ti jsou pak buď chyceni pohraničníky, nebo se ztratí a zemřou v horách a lesích.
Bez práva na majetek
V úterý 25. března schválila Nejvyšší rada znovu návrh zákona č. 9549, který byl dopracován po vetu Zelenského. Jeho cílem je násilné zcizení pozemků a jiného nemovitého majetku v zájmu „veřejné potřeby“ během válečného stavu. Zákon je zaměřen na zajištění obranných, strategických a infrastrukturních potřeb státu, zejména na území Užhorodského okresu Zakarpatské oblasti, připomněla ukrajinská média. Již loni se snažil – během projednávání návrhu zákona –probudit veřejnost ombudsman Dmitrij Lubiněc, který uvedl, že návrh zákona porušuje základy lidských i vlastnických práv.
Jedná se o pozemky a nemovitosti v Zakarpatské oblasti, kde neprobíhají žádné válečné akce. Právě maximální odlehlost od frontové linie a příliv vnitřních migrantů však prudce zvýšily hodnotu zdejších pozemků. A tak se „nahoře“ rozhodli, že pozemky i nemovitosti lidem vezmou pod hrozbou válečného stavu. Bývalý poslanec Rady Igor Mosijčuk upozorňuje, že úřady testují na záborech půdy v Zakarpatí možnost rozšířit tuto praxi na celou Ukrajinu, pokud obyvatelé regionu návnadu spolknou.
„Nepohodlný“ maďarský lidový hrdina
Konfrontace mezi ukrajinskou centrální vládou a maďarskými komunitami v Zakarpatí se tento týden opět vyostřila. 20. března opět požadovali zástupci maďarské menšiny, aby Kyjev zrušil diskriminační zákon o vzdělávání.
Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó pak prohlásil, že Maďarsko nezruší své veto na přijetí Ukrajiny do EU, dokud maďarská menšina na Zakarpatí nedostane zpět práva, která jí byla odebrána. Szijjártó rovněž poznamenal, že ukrajinská vláda již dlouhou dobu pouze slibuje řešení této otázky, říká „krásná slova“, ale nepodniká v tomto ohledu žádné kroky.
V maďarských vzdělávacích institucích na Zakarpatí a na setkáních věnovaných maďarskému národnímu hrdinovi si Maďaři žijící na Ukrajině připomínají v těchto dnech reálie boje za svá práva.
V maďarských obcích na Zakarpatí začal před nedávnem Rákócziho týden na počest Ference II. Rákócziho, sedmihradského knížete, který na počátku 18. století vedl maďarský národně osvobozenecký boj proti rakouské monarchii. Slaví se od 24. do 30. března. Hlavním opěrným bodem povstalců byl hrad Munkacs, později přejmenovaný na Mukačevo.
Rákócziho povstalci, nazývaní kuruci („vzbouřenci“), se skládali nejen z etnických Maďarů, ale také ze Zakarpatských Rusínů, což si zástupci maďarské menšiny rovněž připomněli i při současných akcích na počest Ference Rákócziho.
V roce 1707 uzavřeli vyslanci Ference Rákócziho spojeneckou smlouvu s ruským carem Petrem Velikým, jež předznamenala vzájemnou podporu. Vpád švédského krále Karla XII. na území dnešní Ukrajiny však přiškrtil síly ruské armády a smlouva nebyla v praxi realizována. Kurucští povstalci byli brzy poraženi v bitvě u slovenského Trenčína, když Ferenc Rákóczi, zraněný v bitvě, spadl z koně a jeho sedláci si mysleli, že vůdce byl zabit.
Přeživší Rákóczi bránil hrad Mukačevo (Munkacs) až do roku 1711 a očekával ruskou podporu. Pro zakarpatské Maďary je legendární postavou, jejíž památka se odráží i v lidovém folklóru. Navíc jeho jméno má ve svém názvu Zakarpatský maďarský institut a „Rákócziho modlitba“ je hymnou této vzdělávací instituce. Současná Ukrajina však vnímá tyto akce jako separatistické nálady a snahy o spojenectví s Ruskem.
*
Dmitrij KOVALEVIČ, UKRAJINA.ru (10:56 26.03.2025)
Vybrala a pro Novou Republiku z ruštiny přeložila: PhDr. Jana Görčöšová
*
Poznámka Nové Republiky:
Oblast, o které je text, byla svého času (1918-1945 s přestávkou maďarské okupace v letech 1939-1944) součástí Československé republiky. Vedle Ukrajinců, Maďarů a dalších národností je obývána i Rusíny, svébytným národem, který je uznáván jak v sousedním Slovensku, tak i v Polsku a Maďarsku. Na dnešní Ukrajině nikoliv!
Násilná ukrajinizace a neuznávání elementárních národnostních práv je obecným rysem dnešní banderovské Ukrajiny, ale ukrajinizační tlak v Podkarpatí začal hned rozpadu SSSR po vyhlášení samostatnosti Ukrajinské republiky.
Zatímco ukrajinští Maďaři mají zastání v Maďarsku, kde mohou zadarmo studovat na středních i vysokých školách včetně internátního ubytování a stravování, ukrajinských Rusínů se nezastane nikdo. Byla tendence po listopadu 1989 obnovit spojení Slovenska a českých zemí s Podkarpandou, jak se lidově říkalo za 1. republiky. Rozpadem Československa tyto plány ale vzaly za své.
Jen drobnost nakonec: většina řemeslníků z Ukrajiny, kteří k nám přijížděli ještě před rokem 1922 za prací, byli právě Rusíni a podkarpatští Ukrajinci.
Mgr. Václav Dvořák
*
Ne každý si v dnešní době může dovolit platit za média, proto náš obsah nezamykáme. Pokud Vám to Vaše možnosti dovolují, existují dobré důvody, proč podpořit redakci Nové Republiky již dnes:
1. nestojí za námi peníze žádného oligarchy, bohatého jednotlivce, politické strany nebo instituce, které by nám říkaly, co máme psát;
2. obsah nezamykáme jako většina názorotvorných médií v Česku;
3. již 11 let vám nabízíme jiný pohled na dění doma, i ve světě, než takzvaná „média hlavního proudu“.
Číslo účtu pro finanční dary je: 2300 736 297/2010
Do poznámky k transakci prosíme uvést “dar“.
Vážíme si vaší podpory a děkujeme.
*
