Ty banány nás vyšly celkem draho

Pojďme se ale podívat na celou věc z jiného úhlu.

Jakýkoliv subjekt – ať už stát nebo firma, může být řízen s různou efektivitou. Řekněme, že výkonnost 100% je střed, pokud jsou stát nebo firma řízeny bravurně, pak může být výkonnost 120 a více % a pokud mizerně, pak výkonnost může klesnout na 80% a méně.

Tábor socialismu = hráz míru

Po celou dobu existence Východního bloku opakovala západní propaganda jako kolovrátek mantru, že ten nesvobodný, totalitní spolek je jednak řízen diletanty a druhák, že hospodářská výkonnost je tak mizerná, že přiblížení se k těm imaginárním 80% z možné výkonnosti systému je nesplnitelná meta. Prostě hospodářská katastrofa, stačilo silněji kopnout do dveří a celé se to ekonomicky sesype samo. V tomto duchu jsme byli proškolování úžasnou západní propagandou.

A co hůře – uvěřili jsme tomu

Ukazuje se ale, že tady máme malinkou nesrovnalost. Ta neschopná, nevýkonná a diletanty řízená ekonomika byla mj. schopna financovat a držet vševojskovou armádu v počtu cca 200.000 duší a pro každého měla vše od tkaničky do bot přes ešus až po osobní zbraň vč. nábojů. K tomu ještě existovaly zásoby pro zálohy – opět plná výstroj a výzbroj. Mimochodem – do r. 1992 měla naše armáda 341 letadel vč. nadzvukových. Existovala kasárna, kde bylo vojsko komplet ubytováno, vč. povolávaných rezervistů na cvičení.

Jak je tedy možné, že ta nevýkonná, mizerně řízená ekonomika tohle všechno utáhla a dnes je tento stav ve výkonnější ekonomice pro nás nedosažitelné sci-fi? Minulý systém ufinancoval vševojskovou armádu a nejen to. Poskytovali jsme tzv. „rozvojovou pomoc“ spřáteleným zemím, což nebylo nic jiného než obdarovávaní našich přátel v rozvojových krajinách, protože o nějakém splácení se diskutovalo velmi těžko. Byli jsme potravinově samostatní, stavěli jsme fabriky, školy, školky, bytová výstavba byla v rozsahu pro dnešní mladí naprosto nepředstavitelná … a byty buď zadarmo nebo za zlomek dnešní ceny v případě družstevních. Existovaly všemožné půjčky od novomanželských, přes stavební až po FKSP (Fond Kulturních a Sociálních Potřeb). Ten nevýkonný a špatně řízený režim postavil metro, dálnici a od rozhodnutí postavit jadernou elektrárnu po uvedení do provozu uběhlo cca 10 let … fabriky měly podnikové byty a objekty pro podnikovou rekreaci na lukrativních místech v horách, pohledávky státu převyšovaly nominální zadlužení …

Ale byl nedostatek banánů …

V r. 1989 jsme s nedostatkem banánů zatočili

Po převratu naše ekonomika nastoupila konečně na správnou demokratickou cestu a začala být řízena opravdovými odborníky, což se projevilo téměř okamžitě – najednou jsme měli banány v létě i zimě, elektronických cetek jsou od té doby plné obchody.

Ovšem některé proruské sfině začínají pokládat nepříjemné otázky – jak je možné, že ta nová, lepší, výkonnější ekonomika, řízená opravdovými demokratickými odborníky dosahuje očividně horších výsledků?

Přestože se rozprodalo z toho co vybudoval nebo udržoval minulý režim kde co, tak zadlužení státu je dnes astronomické, byty se nestaví, podpora mladých neexistuje, fabriky se spíše dnes zavírají, než otevírají, pro realizaci pouhé dostavby JE , která byla dříve komplet postavena a zprovozněna za 10 let, je najednou 30 let málo … a armáda? Z počtu 200.000 duší zůstali jen generálové se svými platy a výhodami a pak malý expediční sbor, který by dnes nedokázal ubránit ani větší okresní město.

Ale máme dostatek banánů…

Někde je očividně chyba

Je nepochybné, že firmy v tom novém, lepším režimu jsou řízeny opravdu efektivněji. Nevím, jestli na 120% výkonnosti, ale zcela určitě lépe a hlavně s větší produktivitou než v režimu minulém. Ale skutečné potřeby občanů, kteří jsou efektivněji řízeni a pracují produktivněji, jsou uspokojovány čím dál hůře. Kde je chyba? … znovu – lidi jsou řízeni efektivněji, pracují produktivněji, ale na poli sociálních vymožeností, výhod a jistot prohrávají čím dál více. Stomatologové jsou pro 1+ milión spoluobčanů nedostupní, pediatři jsou už taky problém, byty pro mladé rodiny začínají být sci-fi. Výkonnější systém vybudoval horší školství, vygeneroval nesplatitelné dluhy a pro svou obranu nemá prakticky žádnou armádu a hlavně obyvatelstvo, které by bylo ochotné se za tento lepší a výkonnější systém porvat.

Jestli nakonec nebude chyba v tom, že lidé, kteří pracují produktivněji a jsou lépe řízeni, z toho bohatství, které v potu tváře vytvářejí nakonec nic nemají … protože jimi vytvořené bohatství je vysáváno pryč, takže z něho nemají žádný užitek.

Ukazuje se, že ta dostupnost banánů nás přišla sakra draho

Vládcové by si měli položit otázku, zda s armádou otroků lze vítězit, místo toho, jak pouhými penězi zvýšit svoji obranyschopnost. Rozdáte-li totiž otrokům zbraně, pak jako první osvobodí sebe a vyřídí si skryté účty se svými otrokáři.

Tento článek není nostalgií na dobu minulou, která se z různých důvodů už vrátit ani nemůže. Má ambici ukázat, že něco je špatně. Něco je hodně špatně, protože systém, který má být lepší ( a v mnoha směrech skutečně lepší, resp. výkonnější je) poskytuje stále většímu počtu svých členů horší výsledky.

*

David Dvořák, Litterate