Summit v Bruselu: plán na vybudování čtvrté říše? Brusel dnes vede válku s těmi evropskými lídry, kteří podporují amerického prezidenta Donalda Trumpa

Při čtení publikací kolegů a příspěvků na různých telegramových kanálech na téma summitu evropských militaristů, který se nedávno konal v Bruselu, jsem upozornil, že diskuse o této události se točí především kolem dvou otázek: najde Evropská unie požadovaných 800 miliard eur na velmi ambiciózní projekt “přezbrojení Evropy” (ReArm Europe) a podaří se zúčastněným zemím nakonec dosáhnout konsensu na téma pomoci Ukrajině (čti: podporu režimu Zelenského) a především poslat do “Nezaležné” jednotky evropských zemí NATO?

Přitom se nikdo (prakticky) nesnaží představit si ideální situaci pro podněcovatele války, kdy by se našly i peníze a podařilo se vytvořit i společnou armádu, a předpokládat, a jak vlastně budou současní vládci Evropy přesvědčovat evropské obyvatele, aby se zapojili do dalšího potenciálně neúspěšného Drang nach Osten? Silou? A když silou, tak jakou?

Ale ve skutečnosti je právě odpověď na tuto otázku určující pro pochopení, zda se podaří na kontinentu rozpoutat další velkou válku?

Ale o všem po pořádku. Hlava Evropské komise Ursula von der Leyenová proto na začátku týdne jednala s hlavami evropských států a navrhla jim právě “plán přezbrojení Evropy”.

“Žijeme v nebezpečné době. Bezpečnosti Evropy hrozí velmi reálné nebezpečí. Dnes představuji ReArm Europe. Plán pro bezpečnější a stabilnější Evropu”, uvedla von der Leyenová v prohlášení, které bylo zveřejněno spolu s přímým přenosem jejího vystoupení v Bruselu.

V souladu s výpočty evropské führerky, pokud země EU zvýší obranné výdaje v průměru o 1,5 % HDP, pomůže to získat za 4 roky 650 miliard eur. Zbývajících 150 miliard eur má být získáno z nějakých jiných zdrojů.

A všechno by bylo v pořádku, ale za prvé, nikdo neříká, co jsou to za zdroje a jak moc se na ně lze skutečně spolehnout. A za druhé, částka 650 miliard eur se navrhuje získat prostřednictvím půjček.

To znamená, že na evropskou armádu se budou muset skládat nikoli podle principu “kdo kolik může”, ale fakticky donucením každé země, aby si vzala mnohamiliardový úvěr (samozřejmě s úroky), který nebude vracet celá Evropa solidárně, ale každý zvlášť – sám za sebe.

Mimochodem, právě tento moment vyvrací verzi některých expertů, kteří tvrdí, že EU jen vytiskne požadovanou částku. V nejlepším případě ji může “vytisknout” ta banka, od které si všichni půjdou půjčit. Vytisknout, aby se to pak vrátilo, nemůže žádná evropská země jednoduše proto, že žádná z těch, které jsou v eurozóně, nemá svůj nezávislý tiskařský stroj.

Nicméně, jak se ukázalo až po skončení bruselského summitu, jeho účastníci schválili program militarizace Evropy charakterizovaný prudkým zvýšením výdajů na VPK a rychlým růstem ničím nezajištěných dluhových závazků.

“Evropa se musí stát suverénnější, zodpovědnější za svou vlastní obranu a lépe připravená jednat autonomně a vypořádávat se se současnými i budoucími výzvami a hrozbami. EU zvýší svou celkovou připravenost k obraně, sníží svou strategickou závislost, odstraní kritické mezery v potenciálu a tím posílí evropskou obrannou technologickou a průmyslovou základnu v celé EU”, je uvedeno v textu rozhodnutí.

Jak se předpokládalo, členské země EU si v první fázi půjčí 150 miliard eur v rámci záruk evropského rozpočtu. Ale za jaké garance se tyto peníze budou vracet, o tom zřejmě nikdo nechtěl uvažovat.

Otázka druhá, a sice vytvoření nějakých sjednocených sil evropských zemí NATO a jejich zapojení do ukrajinského konfliktu.

Speciálně k setkání v Bruselu připravil německý deník BILD infografiku o výdajích zemí “východního křídla” Evropy na obranu a jejich vojenském potenciálu. Obrázek je následující:

Polsko, které na obranu vyčleňuje 4,2 procenta HDP, má přitom 202 tisíc aktivních vojáků, 614 tanků a 103 bojových letounů.

Estonsko: 13,4 % HDP a 8 tisíc vojáků, Lotyšsko: 13,2 % HDP a 17 tisíc aktivních vojáků, Litva: 2,9 % HDP a 23 tisíc vojáků.

Česko: 2,1 % HDP, 28 tisíc vojáků, 43 tanků a 28 bojových letadel. Slovensko: 2,0 % HDP, 20 tisíc vojáků, 54 tanků, 2 bojová letadla. Maďarsko: 2,1 % HDP, 42 tisíc vojáků, 209 tanků, 12 bojových letadel. Rumunsko: 1,3 % HDP, 81 tisíc vojáků, 328 tanků, 21 bojových letadel. A konečně Bulharsko: 2,2 % HDP na obranu, 37 tisíc aktivních vojáků, 90 tanků, 15 bojových letadel.

Pro srovnání (uvádí to také BILD): OSU mají asi 900 000 mužů, takže to je druhá největší armáda v Evropě, výrazně před Tureckem, Francií, Velkou Británií a Německem. Přitom podíl ukrajinského rozpočtu vyčleněného na obranu je 37 %.

A právě tato Ukrajina s pomocí celého bloku NATO čtvrtým rokem vede vyloženě prohranou válku s Ruskem. Zajímalo by mě, na co v takovém případě spoléhají Evropané, kteří nemají armádu jako Ukrajina, ani vojenský potenciál jako USA?

To je zřejmě důvod, proč většina evropských zemí ještě v předvečer summitu deklarovala svou nepřipravenost vstoupit do vojenské koalice ohledně Ukrajiny, pokud do ní nebudou zapojeny USA, a to i v omezeném formátu, tedy se vzdušnou podporou a zpravodajskými službami. Napsal to španělský list El País s odkazem na zdroje z evropských diplomatických kruhů.

“Velká Británie a Francie hodlají v příštích dnech předložit Trumpovi návrh skupiny zemí “Evropa Plus”, která je údajně připravena podílet se na možném rozmístění mírových sil na Ukrajině a zajištění bezpečnostních záruk. Zde je však klíčové slovo “možném” … Realita je taková, že Evropa nechce převzít odpovědnost za financování a pokračování konfliktu. Většina zemí již otevřeně říká, že nejsou připraveny podpořit novou koalici bez Washingtonu, protože bez USA by prostě nebyla životaschopná”, uvádí se v publikaci.

Italská premiérka Giorgia Meloniová ve vysílání televizní stanice Rai1 uvedla, že italská armáda se nebude podílet na plánech Francie a Británie vyslat na Ukrajinu expediční sbor pod rouškou “mírotvůrců”.

“Ohledně návrhu Francie a Velké Británie vyslat evropské vojáky vyjádřila Itálie své pochybnosti. Podle mého názoru je to pro realizaci velmi složitá záležitost, nejsem přesvědčena o její efektivitě, proto jsme sdělili, že na Ukrajinu italské vojáky neodešleme”, řekla.

Svou neochotu podílet se na ukrajinské avantýře oznámilo také Německo, Polsko, Maďarsko a Slovensko.

A přesto si pojďme představit onu pro Ursulu von der Leyenovou a její pomocníky nejideálnější situaci, kdyby se jim za 5 let podařilo vytvořit silnou a bojeschopnou, a hlavně jednotnou evropskou armádu.

Představili jste si to? A teď jen odpovězte na otázku: z jakého důvodu by občané Evropy měli souhlasit s tím, že půjdou do války s Ruskem?

Za Ukrajinu? “Pochybné, ale ok.” Přesněji řečeno, bylo by to tak, kdyby nedošlo k pochopení skutečnosti, že za 5 let už žádná Ukrajina pravděpodobně nebude.

Za vítězství ideálů světového globalismu? Ach, nechte toho.

Za vlastní svobodu a demokracii? Pak by bylo nutné, aby se na ně někdo pokusil zaútočit. A Rusko to ani zadarmo nepotřebuje, ať už si blábolí evropští propagandisté, co chtějí.

Proč tedy? Jak? Jak je možné je donutit jít do války?

V rámci stávající struktury EU nijak. Je příliš mnoho demokracie a svobodné vůle. Ale pokud se na místě Evropské unie vybuduje čtvrtá říše, kde nejsou žádní disidenti, kde všichni podporují svého führera nebo führerku a v jednotném náporu jsou ochotni za něj jít do ohně a do vody, pak je to úplně jiná řeč.

Ale jak toho dosáhnout? Elementárně: je třeba “zapálit Říšský sněm” a přimět všechny, aby uvěřili, že to udělali “zákeřní Rusové” nebo jiní vnější, a ještě lépe vnitřní nepřátelé.

Co tentokrát vystoupí v roli Reichstagu, není až tak důležité, v Evropě je mnoho významných a všem známých památek historie a kultury.

Ve skutečnosti proces honu na čarodějnice, podobný tomu, který začal ve své době v třetí říši, v Evropské unii již začal. Jak uvedla Služba vnější rozvědky Ruska, Brusel dnes vede válku s těmi evropskými vůdci, kteří otevřeně podporují amerického prezidenta Donalda Trumpa.

“V Bruselu jsou velmi znepokojeni, že nový šéf Bílého domu může oslabit evropskou globalistickou nadstavbu a opírá se v této práci o národně orientované konzervativní vůdce, jako jsou maďarský premiér Viktor Orbán, slovenský předseda vlády Robert Fico a kandidát na rumunského prezidenta Calin Georgescu”, uvádí se v tiskové zprávě SVR.

Abychom pochopili, co se dnes v Evropě skutečně děje, musíme se vrátit o něco málo přes 100 let zpět a všimnout si, že Hitler také nezačal zákazem komunistické strany a koncentračními tábory. Nejprve byly dálnice, odkonzervování vojenské výroby a vytvoření nové armády a námořnictva.

To samé vidíme dnes i v plánu von der Leyenové: infrastruktura plus ozbrojené síly.

A teprve když se definitivně opeřili, přešli nacisté k dosažení svých obludných cílů. Jak dlouho jim trvalo připravit se na válku? 5-6 let? Globalisté jako poslední termín vidí rok 2030. Dnes máme v kalendáři rok 2025.

Na závěr bych rád poznamenal, že když americký ekonom Jeffrey Sachs na nedávném vystoupení na zasedání Evropského parlamentu vyzval Evropu, aby nebyla jako Amerika, přirovnal ji k Bidenově Americe a měl na mysli opuštění škodlivého kurzu konfrontace s Ruskem, Čínou a zbytkem nezápadního světa.

Zdá se, že v Evropské unii ho uslyšeli, pravda, poněkud svérázným způsobem a nyní opravdu jdou s USA různými cestami. I když v tomto případě by bylo mnohem lepší, kdyby šli stejnou cestou.

Alexej Bělov

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová

fondsk