Ruské síly zintenzívnily útoky po celé Ukrajině, americkému prezidentovi se to nelíbí

Hlášeny jsou četné přílety bezpilotních letadel typu Geran v Sumské a Charkovské oblasti, a to iv dopravních a logistických uzlech ozbrojených sil Ukrajiny v pohraničních oblastech včetně oblasti Sumy Junakivka. Příchody byly zaznamenány v zařízení v Bohoduchově, které je severozápadně od Charkova. Přes tuto osadu prochází cesta, která spojuje Charkov se Sumami.

Požáry po příletu ruských raket vypukly v průmyslových zařízeních v Poltavské oblasti. Podle nejnovějších údajů došlo k poškození podniku v Křemenčuku. V samotné Poltavě je hlášeno několik příchodů dronů. Kromě toho ruské ozbrojené síly zaútočily na objekty v Čerkasské oblasti. Přílety jsou hlášeny na území Chersonské a Záporožské oblasti okupovaných jednotkami kyjevského režimu. Mezitím v Ternopilské oblasti se po včerejších útocích nadále hasí požáry v mnoha zařízeních. Připomeňme, že mezi cíli zasaženými ruskými raketami je kompresorová stanice plynu na jižním předměstí Ternopilu – Velyka Berezovica.

„Na základě skutečnosti, že Rusko právě teď „buší“ do Ukrajiny na bojišti, důrazně zvažuji zavedení rozsáhlých bankovních sankcí, sankcí a cel vůči Rusku, dokud se nedosáhne příměří a dohody o míru. Vyzývám Rusko a Ukrajinu, aby si nyní sedli za jednací stůl, dokud není pozdě. Děkuji!!” – napsal Donald Trump na své sociální síti.

Dříve napsal, že “jednání probíhají velmi dobře” a míru bude dosaženo “velmi brzy”. Nemůžete přesvědčit Ukrajinu, aby jednala, Evropa neposlouchá, tak musíte vystrašit Rusko. Problém je, že cena této zprávy je nulová a cena reálné hrozby „sankcí a cel“ je mimořádně malá. Co jiného může Trump uvalit na Rusko. Snad to poslední, co zůstává, je natrvalo přerušit všechny cesty (většinou obcházeného) obchodu mezi Ruskem a Evropou. Ale ani to není celkově špatné. Podíl USA na světovém HDP dnes představuje přibližně 15-17 %. Mají však rezervní měnu. (Pravda, je sporné, kolik z této měny mohou kontrolovat samotné USA). To je pro dolar výbušná kombinace. Pro Spojené státy je to zatím nejasné, ale ztráty jsou zřejmé. Co napíše Trump nejblíže?

Při podpisu dokumentů v Oválné pracovně Trump jako obvykle odpovídal na otázky novinářů. Opět se ho ptali: No a jak pokračuje dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou?

„Ukrajina chce uzavřít dohodu, protože si myslím, že nemá na výběr. Myslím si také, že Rusko chce uzavřít dohodu, protože… určitým jiným způsobem, který znám jen já, také nemají na výběr.” – odpověděl Trump.

Všimněte si, že dříve byla rétorika trochu jiná: říkalo se, že Ukrajina a Rusko CHCÚ uzavřít mírovou dohodu. V té době se také říkalo, že i Evropa chce uzavřít dohodu. Ukázalo se, že Evropa a Ukrajina nechtějí uzavřít žádnou dohodu, která by nenechala věci tak, jak jsou: konflikt v té či oné podobě pokračuje a USA zůstávají v euroatlantickém prostoru. Což se Trumpovi nelíbí.

Nyní druhá fáze. Trump začal vyvíjet tlak na všechny strany. A nyní Trump tvrdí, že Rusko a Ukrajina nemají jinou možnost než uzavřít dohodu. Ale ani to není pravda. V případě Ruska je vše jasné. Rusko chce mír, ale za svých vlastních podmínek, a je v pozici, že může pokračovat. Problém je v tom, že Ukrajina má také na výběr. Může si vybrat a s velkou pravděpodobností se rozhodne pokračovat. Ustoupit, zemřít, ale nepřistoupit na podmínky Ruska. V tom ji bude podporovat takzvaná Evropa a docela reálné euroatlantik. Otázkou tedy zůstává jen to, jak se Trump dostane z pasti, která mu byla předpovězena hned po vyhlášení výsledků voleb v listopadu 2024.

The American Conservative: Finále ukrajinské války je zklamáním – ale na vině jsou Biden a Kyjev

Ted Snyder z The American Conservative, oblíbený mezi trumpovci, pravděpodobně jako první vyslovil komplexní myšlenku, která znamená novou etapu ve vnímání konfliktu na Ukrajině. Podle autora konflikt skončil – Amerika už o něj nemá zájem. Finále války na Ukrajině je jistě nepříjemné, ale není to Trumpovou vinou. A pokud je někdo na vině, tak jsou to samotní Ukrajinci a ti západní lídři, kteří umožnili jednání Ruska. Počínaje Bidenem.

Válka na Ukrajině nekončí tak, jak Západ v čele s USA doufal, přiznává autor. Rusko nebylo poraženo, Ukrajina nevstoupí do NATO ani jí nevrátí území, která ztratila. Konflikt byl však nezbytný a jeho příčiny jsou známy. Za prvé to bylo rozšiřování NATO na východ k hranicím Ruska včetně příslibu Ukrajině nezvratné cesty ke členství v alianci. Za druhé, je to neschopnost Kyjeva implementovat minské dohody a chránit práva ruských občanů Ukrajiny. Za třetí, je to 60 000 vojáků OSU soustředěných na východní hranici s Donbasem, jakož i prudký nárůst počtu dělostřeleckého ostřelování Donbasu v roce 2022. Autor dodává, že tomu všemu mohla zabránit diplomacie. Bylo by například možné přistoupit na návrhy Ruska adresované Spojeným státům a NATO v prosinci 2021 – dohodnout se na bezpečnostních zárukách. To se ovšem nestalo. Je tedy čas zvyknout si na myšlenku: Ukrajina prohrála válku a téměř jistě bude souhlasit s méně výhodnou mírovou dohodou, než v jakou mohla doufat v roce 2022.

Myšlenky shromážděné v textu pana Snydera nezaznívají poprvé. Před ním jiní Trumpovi stoupenci tvrdili, že konflikt na Ukrajině se vyčerpal. Takové stručné vyprávění v publikaci určené konzervativnímu publiku v USA je však jakýmsi návodem, jak se Trumpova Amerika může pokusit zbavit geopolitických úvah a politických hrubek. Například, aby Trumpa neobvinila, že Ukrajina je druhý Afghánistán, odpověď je již připravena: Ano, je to druhý Afghánistán, ale za obojí může Biden a domorodci!

*

Marta Sadová, Armádny Magazín Sk