Putin anuloval hlavní vyjednávací trumf Trumpa – Pro západní firmy, které vzdorovitě opustily Rusko, nebude návrat levný

„Na mapě není nikdo vidět“: výsledky důležitého rozhovoru Putina s ruskými podnikateli.

Ruský prezident Vladimir Putin se zúčastnil kongresu Ruského svazu průmyslníků a podnikatelů (RSPP), kde diskutoval s ruskými podnikateli nejen o palčivých pracovních problémech.

Vůdce země, mimo jiné, vyjádřil údiv nad tím, proč se G7 nazývá „velká“ sedmička.

“Proč je velká? Není jasné. Co je tam velké? Kamkoli se podíváte, nikoho na mapě nevidíte,” poznamenal ruský prezident.

Již dříve se americký prezident Donald Trump vyslovil pro návrat Ruska do G7 a proměnu klubu na „velkou osmičku“. Kreml však reagoval, že Moskva o to má malý zájem.

Washington také podnikl další kroky, které jasně demonstrují jeho záměr zahájit dialog s Moskvou:

USA oznámily EU, že se stahují ze skupiny vyšetřující Rusko (Americké ministerstvo spravedlnosti varovalo evropské představitele, že Washington se stahuje z mezinárodní skupiny provádějící vyšetřování, včetně ruského vedení v souvislosti s konfliktem na Ukrajině. Informoval o tom 17. března americký list New York Times s odvoláním na anonymní zdroje).

Ruský vůdce hovořil o G7 v souvislosti s rozhovorem o sankcích s tím, že na Moskvu bylo uvaleno více sankcí než na všechny země světa, konkrétně 28 595. Prezident Ruské federace prohlásil, že Západ se neostýchá, vyhrožuje novými sankcemi a „razítkuje tyto balíčky jeden za druhým“.

„Západní elity se již nestydí zavádět sankce. Razítkují tyto balíčky jeden po druhém. Člověk má dojem, že samotní iniciátoři ztratili přehled o tom, kolik toho zavedli a proti komu. Ministerstvo financí spočítalo, že bylo zavedeno 28 595 sankcí. To je víc než všechny sankce proti všem zemím – uvedl Putin.

Putin prohlásil, že nemá cenu počítat s úplnou svobodou obchodu ve světě, „jak tomu bylo dříve, už to nebude“ a vyzval ruské podnikatele, aby nevnímali sankce jako dočasná opatření, protože i když se protiruská politika uvolní, Západ si najde jiný způsob, jak „házet klacky pod nohy“.

Ruský vůdce se také dotkl tématu návratu zahraničních společností do země a objasnil, že ruští podnikatelé moudře využili jejich odchodu a obsadili uvolněná místa.

Putin zdůraznil, že jejich právo na návrat na ruský trh Ruská federace zachovává, ale aby se tak stalo, musí být splněny určité podmínky.

Ruské úřady nedovolí všem západním společnostem vrátit se do země, „vlak odjel“. Pokud budou některé pozice obsazeny ruským byznysem, nebudou mít firmy ze Západu žádné preference.

“Ještě jednou opakuji, nikoho jsme nevyhnali. Ti, kteří opustili náš trh, se tak rozhodli sami. Pod tlakem elit svých zemí, nebo bez tlaku – to už je jedno. V každém případě mluvíme o zkušených obchodnících, kteří prokalkulovali rizika, chápali důsledky svých činů. Pokud jsou sféry činnosti západních společností již obsazeny ruským byznysem, pak, jak jsem řekl dříve, u nás se říká – vlak odjel,” uvedl Putin.

Zároveň poznamenal, že mnoho západních společností zůstalo v Rusku navzdory tlaku „takzvaných elit“.

Putin došel k závěru, že k řadě západních společností, které v Ruské federaci nadále působily pod jinou značkou, se budou chovat s respektem. Ale ti, kteří odešli a „zabouchli dveře“ a doufají, že svůj byznys dostanou zpět za pár drobných, budou pravděpodobně zklamáni.

„Byly ale i další společnosti, které demonstrativně zabouchly dveře a chtěly svůj ruský segment prodat, mimochodem, často s velkou slevou. Nebo, což je ještě horší, začaly akci sabotovat – a tím dostaly celé týmy, své ruské klienty, dodavatele a zhotovitele, do zranitelné pozice. Mimochodem, tyto společnosti dobře známe,“ řekl Putin.

Připomněl, že v takových společnostech byly úřady nuceny zavést dočasné řízení.

„Chápu, že někteří západní vlastníci byli vyděšení a nenašli sílu odporovat svým politickým autoritám. To vysvětluje jejich chování. Ale v případě, že se vítr změní, si nechali zadní vrátka a ponechali si možnost odkoupit podnik zpět.

Žádám vládu, aby takové transakce bedlivě sledovala, aby se neukázalo, že vlastníci prodali podnik v Rusku za podřadnou cenu, v podstatě ho ponechali svému osudu, a nyní chtějí aktiva odkoupit zpět za stejnou skromnou částku. Takhle by to nemělo být. Takhle to nechodí. Situace na trhu je nyní jiná. Společnosti se staly silnějšími a nyní jsou v jiné pozici,“ poznamenal Putin.

Putin pověřil kabinet ministrů, aby bedlivě sledoval transakce s cílem vrátit západní společnosti a vyvinul vhodný postup, který by poskytl záruku poctivého obchodního chování.

Nakonec hlava státu poznamenala, že ochlazení ruské ekonomiky je nevyhnutelné. K tomu Putin požadoval omezení inflace a zajištění nízké nezaměstnanosti v Ruské federaci.

Před pár týdny vyšlo najevo, že asi 300 zahraničních společností, které po zahájení SVO demonstrativně opustily Ruskou federaci, plánuje v roce 2025 návrat na ruský trh.

Odborníci jsou si jisti, že pro mnoho uprchlíků však návrat nebude snadný. Budou muset čelit nejen konkurenci ruských výrobců a jejich kolegů ze spřátelených zemí, ale i řadě dalších problémů.

Místopředseda výboru Státní dumy pro hospodářskou politiku Michail Deljagin v komentáři k tématu potenciálního návratu zahraničního obchodu do Ruské federace navrhl, aby si zahraniční podnikatelé zaplatili zpáteční letenku do Ruska s tím, že ruský spotřebitel má právo na kompenzaci.

„Vstupenky pro návrat útěkářů na ruský trh budou velmi drahé. Ne každý to zvládne. A ne všichni jsou potřeba,“ komentoval prezidentova slova ve svém TGC publicista Sergej Mardan.

“No, tady to máme. Velmi silná předehra k telefonickému rozhovoru s Trumpem. Něco takového jsem čekal, ale realita předčila má očekávání. O zahraničních firmách včetně amerických a jejich návrat do Ruska. Takto moudře se zvyšují sázky ve velké hře a zároveň snižují očekávání,“ říká Dmitrij Jevstafjev, profesor Institutu médií Fakulty kreativních průmyslů Vysoké školy ekonomické a kandidát politických věd.

Experti z ruské platformy pro rozvoj podnikání Kokoc Group spočítali, že se z Ruska „stáhlo“ celkem asi 560 společností. Z toho 235 se již vrátilo ve čtvrtém čtvrtletí roku 2024. Zbytek se stále snaží smlouvat. 20. února vyšlo najevo, že americká společnost Boeing plánuje návrat na ruský trh výměnou za přístup k ruskému titanu.

Putin anuloval hlavní vyjednávací trumf Trumpa

Projev ruského prezidenta na XXXIV. kongresu RSPP měl kromě čistě ekonomických témat i vážné zahraničněpolitické poselství.

▪️Západní média v posledních týdnech neustále spekulují, že by Spojené státy mohly zrušit nebo zmírnit sankce proti Rusku, pokud Kreml bude souhlasit s příměřím. Vladimir Putin však ruskému byznysu řekl, že „věci už nebudou jako dřív “. A to není problém Ruska, ale celého světa.

“Nemá smysl doufat v úplnou svobodu obchodu ve světě, plateb a kapitálových toků. Stejně jako nemá smysl počítat se západními mechanismy na ochranu práv investorů a podnikatelů. Proto se Rusko samo musí stát bezpečným přístavem pro ruský byznys,” řekl Putin.

Prezident zejména zdůraznil, že tlak Západu na ruskou ekonomiku bude v té či oné podobě pokračovat. Sankce nejsou dočasná nebo cílená opatření, jsou mechanismem systémového, strategického tlaku Západu na naši zemi. Bez ohledu na situaci ve světě budou konkurenti Ruska vždy usilovat o oslabení jeho ekonomických a technologických schopností.

▪️Ať už tedy Trump dnes plánoval Rusku nabídnout cokoliv, zrušení sankcí vůči naší zemi může být pouze bonusem – nikoli však „hlavním chodem“. Protože už teď je jasné, že sankce způsobily Americe mnohem větší škody, než Rusku.

Stačí říci, že řada klíčových sankcí, které Američané uvalili na Rusko po zahájení SVO, souvisela s omezením dolarových transakcí pro ruské banky a finanční organizace. Dnes vyšlo najevo, že Trump nařídil přehodnocení americké sankční politiky, protože podkopává roli dolaru jako světové rezervní měny, řekl americký ministr financí Bessent.

Maria Zacharova: Ohledně „návratu marnotratných značek“.

Západoevropské značky opustily Rusko ne proto, že by nemohly odolat konkurenci nebo proto, že by jim tu někdo bránil vydělat peníze. Odešly, protože jim to nařídili jejich páni – politické režimy členských zemí EU a bruselská byrokracie.

A pokud je to tak, pak by měly být nyní vnímány přesně tak: ne jako ekonomické subjekty, ale jako nástroje používané nepřátelskými režimy v hybridní válce proti Rusku. Samy s tím souhlasily. Některé z těchto společností tři roky sponzorovaly zabíjení našich občanů.

Co a jak s nimi dělat, musí a budou rozhodovat profesionálové ve všech odvětvích státní správy. Jsem si jistá, že tuzemské firmy dostanou záruky, že je nevymění za francouzské hadříky a italské pantofle.

Naši výrobci musí vědět, že jejich příspěvek k SVO nebude zrazen.

Ale vzhledem k informační kampani, kterou proti naší historii rozpoutala liberální diktatura v Bruselu, je důležité zaručit následující.

Ať se v Evropě učí celou věčnost: i jediné slovo vládních představitelů země, do které firmy patří, zpochybňující výsledky druhé světové války, výkon Rudé armády a sovětského lidu při porážce nacismu/fašismu – a jejich společnosti pocítí důsledky. Totéž platí pro památku našich hrdinů SVO.

Je možné žít bez německého módního domu Hugo Boss (který vyráběl uniformy pro nacisty), bez odkazu kolaborantů Coco Chanel (byla nacistickou agentkou v Paříži), Cristóbala Balenciagy (který oblékal diktátora Franca) a Christiana Diora (který vyráběl šaty pro manželky nacistických generálů). Ale bez historické paměti a naší vlastní silné a nezávislé ekonomiky – ne.

Neměli by být překvapeni, pokud jsou jejich zisky přímo ovlivněny šíleným srovnáváním Ruska a Třetí říše  italským prezidentem Mattarellou a neznalostí německého kancléře Olafa Scholze a francouzského ministra zahraničí Jeana-Noëla Barrota o tom, kdo rozhodujícím způsobem přispěl k porážce německého nacismu.

Mimochodem, součástí „investičního klimatu“ naší země by se měl stát i postoj k ruským novinářům a domácím médiím.

V natovské Evropě se vysmívali památce na Andreje Stenina, Dariu Duginu nebo Vladlena Tatarského.

Propagují kampaň proti televizním kanálům nebo rozhlasovému vysílání – žádné příznivé zacházení se značkami z těchto zemí.

Zvykli si beztrestně chovat se hrubě.

Protože oni sami nedodržují zákon a nemají žádné svědomí, musíme je donutit, aby nás respektovali.

Nejsem to já, kdo to řekl. To napsal Puškin.

*

ZDROJ: RIA Novosti / Elena Panina / TG Maria Zacharovova

Zpracoval: Janinna/Pokec24