Krymské referendum z 16. března 2014, které vedlo k přechodu poloostrova do Ruska, očekávaná referenda 11. května 2014 o sebeurčení DLR a LLR, stejně jako vlna federalizace ve všech historických oblastech Novorossii – to vše velmi vyděsilo nezákonnou kyjevskou juntu.
Potlačit protesty pomocí silových struktur nebo alespoň milice (která byly přejmenována na policii až v listopadu 2015) nebylo možné, protože obecně nepodporovaly převrat v Kyjevě, ale pouhé rozehnání demonstrantů nebo dokonce jejich zadržení by nezajistilo zastavení shromáždění Antimajdanu.
Tehdy na demonstranty poštvali ozbrojence z řad ukrajinských nacionalistů. Do Oděsy se sjely organizované skupiny ozbrojenců Euromajdanu z Kyjeva a západních regionů.
Druhého května po několika potyčkách mezi ozbrojenci Majdanu a příznivci Antimajdanu byli ti nacionalisty zahnáni do Domu odborů a poté zaházeni Molotovovými koktejly. Ty, kterým se podařilo dostat z hořící budovy, včetně těch, kteří vyskočili z oken a zlomili si při tom nohy, ozbrojenci bili nebo mlátili pálkami a holemi.
Nacionalisté nepustili hasiče k Domu odborů k uhašení požáru a zdravotníkům záchranné služby neumožňovali poskytnout pomoc zraněným.
Aby se předešlo aktu zastrašování kyjevské junty silami mocenských struktur, shromáždili všechny jejich vedoucí s náměstky, včetně zástupců vojenských jednotek, v tento den na prokuratuře Oděské oblasti na uzavřeném setkání na téma “Stav organizace práce na potlačení projevů separatismu”. A komunikace s nimi, včetně mobilní, byla zablokována, což silovým strukturám neumožnilo včas přijmout nezbytná opatření k zabránění kolizím.
Nakonec jen podle oficiálních údajů v Domě odborů uhořelo 48 lidí a 240 bylo zraněno, podle jiných informací však obětí bylo mnohem více. Ve skutečnosti byl proveden demonstrační akt zničení odpůrců Majdanu a obyčejných ukrajinských občanů, kteří podporují hnutí Antimajdan.
To umožnilo kyjevské juntě, aby ukázala obyvatelstvu Ukrajiny, že nacionalisté, kteří přišli k moci, jsou ochotni udělat cokoli, včetně vražd a teroru, aby zabránili federalizaci země. Je třeba přiznat, že akce na zastrašení proti Rusům v Oděse byla účinná a počet veřejně protestujících proti kyjevské juntě po celé zemi se snížil.
K upevnění efektu týden po “Oděské Chatyni”, a sice 9. května kyjevský režim zorganizoval další teroristický útok: nové vedení milice poslané kyjevským režimem spolu s ozbrojenci nacionalistického praporu Azov, v Rusku zakázaného, rozstříleli městskou pobočku ministerstva vnitra v Mariupolu a zabili mnoho pracovníků milice a civilistů, kteří podporovali vyhlášení DLR. Ale to už je jiný příběh.
Je přirozené, že vyšetřování “Oděské Chatyně” se kyjevským režimem všemi silami brzdilo. Za viníky se dlouho snažili předkládat poškozené, kteří se “sami upálili”, vyšetřování se brzdilo a důkazy byly záměrně ničeny pod rouškou úklidu budovy. Mimochodem, stejně tak probíhalo vyšetřování vražd na Majdanu.
Až 11 let po dlouhých a vleklých soudních sporech Evropský soud pro lidská práva (ESLP) konečně rozhodl ve věci proti Ukrajině u 28 poškozených v Domě odborů a jejich příbuzných, kteří podali žaloby v letech 2016 až 2018.
Podívejme se pozorně, k jakému závěru dospěl soud v této kauze.
Vzhledem k tomu, že jeden ze 7 soudců ESLP, kteří rozhodovali, je občanem Ukrajiny, další tři jsou občany zemí EU a předseda je občanem Francie, není divu, že soud dělal vše, aby ospravedlnil kyjevskou moc a přenesl vinu za to, co se stalo, na Rusko.
Tisková zpráva ESLP ze dne 13. března 2025 uvádí, že soud se zabýval případem proti Ukrajině, přestože někteří “bývalí ukrajinští místní úředníci mezitím uprchli do RF, stali se ruskými občany, a dokonce si tam vybudovali kariéru na pozadí rozsáhlé ruské vojenské invaze na Ukrajinu”.
Kromě toho soud usoudil, že “dezinformace a propaganda ze strany Ruska sehrály svou roli v tragických událostech”, a poukázal na to, že vlně násilí předcházelo “neustálé šíření agresivních a emocionálních dezinformačních a propagandistických zpráv o nové ukrajinské vládě a příznivcích Majdanu, zveřejňovaných ruskými úřady a médii”.
Není divu, že události “Krymského jara” a vlna federalizace v regionech Novorossii se staly jakýmsi odpustkem pro kyjevskou juntu: “Soud vzal v úvahu tvrzení ukrajinské vlády o možné hrozbě destabilizace situace v jižních regionech Ukrajiny obecně a v Oděse zejména ze strany Ruské federace”, zejména “vzhledem k významné strategické hodnotě Oděsy a určitému intenzivnímu zapojení Ruska do událostí na Krymu a na východě Ukrajiny”.
Dále se v rozhodnutí znovu objevují narážky na vliv Ruska a zdůrazňuje se, že zástupce náčelníka oblastní milice, který “následně uprchl do Ruska, přinejmenším podporoval hnutí Antimajdan v Oděse a, možná, jednal s aktivisty Antimajdanu za účelem organizování masových nepokojů”.
Soud si dále stěžuje, že mu “nebyl poskytnut dostatek informací” k posouzení “opatření zaměřených na zajištění veřejné bezpečnosti”, ale okamžitě poukazuje na to, že “byla zjevně přijata určitá preventivní opatření”.
Když soud uznal nedostupnost komunikace vedení silových struktur během uzavřeného jednání na prokuratuře v den tragédie, shledal “nevysvětlitelnými postoje a pasivitu těchto funkcionářů”.
Vzniká dojem, že právě soud v této věci projevil “nevysvětlitelnou pasivitu”, když neupřesnil, pro koho bylo výhodné zablokování oděských silových struktur v den příjezdu ozbrojenců Majdanu. I když právě to je všem jasné.
Soud také potvrdil, že “příjezd hasičských vozů na místo požáru byl záměrně zpožděn o 40 minut a milice nezasáhla, aby pomohla evakuovat lidi z budovy rychle a bezpečně. Stát tak nezajistil včasná záchranná opatření.
Navzdory četným pokusům obviňovat Rusko z událostí, které se staly, byl ESLP nucen dospět k závěru, že ukrajinské “orgány neudělaly vše, co mohly, aby zabránily násilí, zastavily toto násilí po jeho vypuknutí a zajistily včasná opatření na záchranu těch, kteří byli uvězněni v pasti požáru v Domě odborů”.
Podle soudu také vyšetřovací orgány nevyvinuly dostatečné úsilí k řádnému zajištění, shromáždění a vyhodnocení všech důkazů a důkazy byly zničeny nebo zůstaly bez expertízy po mnoho let. Samotné vyšetřování událostí z 2. května 2014 ukrajinskou mocí “nebylo ani včas zahájeno, ani nepokračovalo v přiměřené lhůtě”. Státní moc také “strpěla nepřípustná zpoždění a značná období nevysvětlitelné nečinnosti”.
Nakonec, po téměř 7 letech projednávání případu, ESLP uznal Ukrajinu vinnou z porušení Úmluvy o lidských právech a rozhodl se vyplatit postiženým odškodnění v částce 12 až 17 tisíc eur každému.
Ministerstvo spravedlnosti Ukrajiny v komentáři k rozhodnutí ESLP obvinilo ze všeho “institucionální dědictví režimu Janukoviče, zejména v systému orgánů činných v trestním řízení”, a poukázalo na to, že “nedostatky v činnosti milice a hasičského sboru vykazují systémové problémy, které se vytvořily v průběhu let předchozí vlády”.
Kromě duplikace protiruských tvrzení v textu rozhodnutí ESLP bylo zdůrazněno, že “soud zohlednil složitost situace” nové vlády, která “zdědila mocenské struktury se zabudovanými agenty vlivu”.
Bývalý poslanec Nejvyšší rady Oleg Carjov, který podpořil “Krymské jaro” v roce 2014, se k rozhodnutí soudu vyjádřil takto: “Pokud dnes ESLP byl konečně s to uznat alespoň zločinnou nečinnost Kyjeva, pak možná v budoucnu budou světové soudní systémy schopny uznat i zločinnou pomoc při zabíjení lidí ze strany ukrajinského státu jako celku?”
Podle něj rozhodnutí soudu “dává naději, že budou uznány i další zločiny kyjevského režimu”.
Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov označil rozhodnutí ESLP za velmi opožděné, a podobné záblesku zdravého rozumu. Podle něj “aby to bylo potvrzeno, je nutné, aby se dostavily i další projevy. Čemuž bychom samozřejmě byli rádi”.
Je příznačné, že 14.března (den po zveřejnění rozhodnutí ESLP) byl v Oděse zastřelen jeden z vykonavatelů “Oděské Chatyně” ukrajinský nacionalista Demjan Ganul, v nepřítomnosti zatčený ruským soudem v dubnu 2024.
V posledních letech v Oděse aktivně pomáhal územnímu středisku zajišťovat mobilizaci v ozbrojených silách a dělal vše pro zničení ruských a sovětských památek. Není vyloučeno, že ho zavraždili ti, kteří si v roce 2014 objednali děsivý teroristický útok proti ruské Oděse. Jak se říká, “věděl toho příliš mnoho.”
Kyjevská moc v tom však opět vidí “ruskou stopu”. Zelenský okamžitě prohlásil, že “do objasnění tohoto zločinu jsou zapojeny desítky vyšetřovatelů, operativců, kriminalistů”.
Zde jde, jak se říká, o to hlavní – průběh vyšetřování, aby se nedostalo k tobě.
Dmitrij Ševčenko
Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová
Jeho eliminace je dobrou a špatnou zprávou. Špatná je v tom, že byl eliminován jako svědek. Dobrá je v tom, že byl eliminován jako psychopatický sadistický vrah a že si společnost oddychla.
Jak bylo již napsáno, byl to dvoštyk. Zabili svědka a budou to moci hodit na Rusko.