Ernestovo ukrajinské okénko na 7. 3. 2025

Co píše dnes ukrajinská „Strana“:
https://strana.today/news/481306-itohi-1108-dnja-vojny-v-ukraine.html

Rozebíráme 1108. den války na Ukrajině.

Situace na frontě

Ruské jednotky prakticky odřízly většinu ukrajinského předmostí v Kurské oblasti od hranic. Mapa Deep State to potvrzuje. Pokračovaly v postupu na západ jižně od Sudže v oblasti Kurilovky a prorazily téměř k ukrajinským hranicím v jihozápadní části ukrajinského předmostí.

Včera byl hlášen pokrok v oblasti Kurilovky. Již jsme předpokládali, že jde o pokusy odříznout většinu ukrajinských jednotek na kurském předmostí od logistiky vedoucí z Ukrajiny. Nyní jsou téměř všechny cesty do Sudže a dále na sever buď odříznuty Rusy, nebo jsou pod jejich palbou, což vytváří velké problémy se zásobováním ukrajinských jednotek v oblasti Kurska. Ruská strana také potvrzuje vážný postup ruské armády na jih od Sudži.

Ruská armáda dobyla také Novenkoje v Sumské oblasti poblíž Kurského předmostí ukrajinských ozbrojených sil, uvádí zpráva Deep State. Ukrajinské zdroje  píší, že Rusové v Novjenkom již „budují opevnění“ a snaží se přesunout na jih do Basovky, za kterou se otevře trasa ke kontrolnímu stanovišti u Sudži, „s cílem fyzicky zablokovat logistiku, která přichází z Junakovky“. Rusko zde má kvantitativní výhodu a „vytváří určité potíže“.

„Samostatně stojí za zmínku, že nepřítel má výhodu v UAV, jak průzkumných, tak i úderných. Nejčastěji používaným je dron FPV. Právě ty provádějí především palebnou kontrolu všeho, co se pohybuje „do“ nebo „ven“ z oblasti Kurska. Jak to všechno skončí, není známo. Bohužel máme často ve zvyku „nevšímat si problémů, které se z dlouhodobého hlediska vyvinou ve špatné důsledky,“ píší Ukrajinci.

Ruský postup v Kurské oblasti nutí Ukrajinu zvážit stažení svých jednotek odtud, aby se vyhnula obklíčení, píše Politico.  Také konstatuje, že ukrajinští velitelé budou muset brzy učinit těžké rozhodnutí – pokračovat v obraně kurského předmostí nebo ustoupit. Špatná volba správného okamžiku může vést k obklíčení a ztrátě jednotek. Politico cituje vojenského analytika Jana Matjejeva. Podle něj se v posledních dnech průběh bitvy v Kurské oblasti „radikálně změnil“.

„Ukrajinské velení se bude muset rozhodnout. Opustit oblast Kursk, dokončit operaci a zachovat své síly, nebo vydržet, riskovat ztrátu všeho. Jediným skutečným důvodem, proč držet kurské předmostí, je použít ho jako vyjednávací žeton v budoucích jednáních. Ztráta značného počtu zkušených vojáků a pokročilého vybavení při vleklé obraně by však mohla vážně oslabit vojenský potenciál Ukrajiny v jiných regionech,“ napsal Matjejev na sociálních sítích.

Ukrajinský voják Artem Karjakin píše, že Rusko nasadilo do Kurské oblasti některé ze svých nejlepších posádek dronů, kterým se daří vážně brzdit ukrajinský logistický a manévrovací prostor. „Naše síly mají potíže s dodávkou munice a jídla. Evakuace raněných se stala nebezpečným a zdlouhavým procesem. Někteří vojáci se museli střídat pěšky, protože transport nemohl projít,“ píše Karyakin.

O složité situaci ukrajinských ozbrojených sil v Kurské oblasti píše i agentura Reuters. Agentura uvádí, že tisíce ukrajinských vojáků, kteří loni v létě zahájili překvapivou invazi do ruské oblasti Kursk, se ocitly téměř v obklíčení ruskými vojáky. To by byla vážná rána pro Kyjev, který doufal, že svou přítomnost v regionu využije jako páku na Moskvu při případných mírových rozhovorech, poznamenává Reuters.

Řada ruských  vojenských zdrojů píše, že zrychlení postupu ruských jednotek v Kurské oblasti souvisí mimo jiné s tím, že některé z ukrajinských nejbojovněji jednotek a také posádky dronů byly přesunuty do Pokrovska, kde se ukrajinské ozbrojené síly pokoušejí o protiofenzívu. Již včera jsme psali, že se zde ukrajinským jednotkám podařilo postoupit u několika vesnic. Ale dnes ruská vojenská veřejnost píše, že postup byl zastaven. Mapa DeepState zatím nezaznamenává žádné nové změny.

Ruská veřejnost zároveň píše, že napjatá situace zůstává. Včetně zranitelnosti logistiky ruských jednotek na výběžku jihozápadně od Pokrovska, na který útočí ukrajinské drony z různých stran. To znamená, že bychom pravděpodobně měli očekávat nové pokusy ukrajinských ozbrojených sil o útok a postup tímto směrem.

V Charkovské oblasti překročila Ruská federace řeku Oskol severně od Kupjanska na jiném místě – u Figolevky. Dříve se Rusové dostali na pravý břeh Oskolu jižněji – do oblasti Novomlynsku.

Raketový útok na Ukrajinu a Trumpova „zuřivost“

Rusové dnes zasadili masivní ránu ukrajinské energetice a plynárenství. Poškozena byla zařízení v Ternopilské, Ivano-Frankivské, Poltavské, Charkovské, Dněpropetrovské a Oděské oblasti. Jednalo se o podniky DTEK (energetika) a Naftogaz (tj. zařízení na výrobu a zpracování plynu).

Po útoku ukrajinské ozbrojené síly zveřejnily statistiky o typech raket a o tom, kolik jich bylo sestřeleno.

– řízené střely Ch-101/Ch-55cm – 25 z 35 bylo sestřeleno;

– „Kalibr“ – všech osm střel bylo sestřeleno;

– „Iskandery“ – tři létěly, ani jeden nebyl sestřelen;

– S-300 – žádná ze čtyř střel nebyla sestřelena;

– taktické vzdušné střely Ch-59/69 – sestřelena jedna z osmi.

Celkem bylo sestřeleno 34 raket z 67, tedy něco přes polovinu. Dalších 10 raket prý „nedosáhlo svých cílů“. Sestřelili také 100 dronů ze 194. Dalších 86 „nedosáhlo svých cílů“.

Samostatné problémy jsou v Oděse, kde Rusové v poslední době téměř denně organizují masivní nájezdy „šáhidů“. A dnes v noci bylo poškozeno další energetické zařízení.

Místní média píší, že Rusko používá novou taktiku. Dříve Rusové vypouštěli drony po jednom s intervalem 15-20 sekund. Útok trval hodiny, což umožnilo nasměrovat síly protivzdušné obrany na správné místo a sestřelit mnoho cílů. Nyní Rusové připravují údernou skupinu „Šáhidů“ nad mořem, seřazují je za 15-20 minut a poté zahájí simultánní úder na několik cílů během 10 minut. Čelit tomuto „rojovému“ útoku je mnohem obtížnější a vyžaduje více palebných týmů protivzdušné obrany.

Nelze si nevšimnout, že ruský útok následoval po pozadí zastavení výměny zpravodajských informací mezi Spojenými státy a Ukrajinou, včetně údajů satelitního průzkumu o přípravě ruských úderů a startu raket a dronů. A i podle oficiálních statistik ukrajinských ozbrojených sil našlo své cíle minimálně 23 raket a 8 dronů. Ve skutečnosti by tato čísla mohla být ještě vyšší, což by znamenalo velké ničení.

Dnešní útok vyvolal reakci Donalda Trumpa, který poprvé po dlouhé době pohrozil Moskvě sankcemi.

„Vzhledem k tomu, že Rusko právě teď na bojišti naprosto ‚trhá‘ Ukrajinu, vážně uvažuji o uvalení masivních bankovních sankcí, sankcí a cel na Rusko, dokud nebude dosaženo příměří a konečné mírové dohody. Rusko a Ukrajina, pojďte k jednacímu stolu hned, než bude příliš pozdě,“ napsal americký prezident.

Americký Axios při této příležitosti uvedl, že „Trumpův hněv roste“ kvůli ruským úderům na Ukrajinu uprostřed jeho pokusů o zahájení mírového procesu (žurnalisté citovali vysokého představitele Bílého domu).

S největší pravděpodobností Trumpovo prohlášení o možnosti zavedení sankcí proti Ruské federaci souvisí s dnešním masivním raketovým úderem Rusů na ukrajinský energetický sektor. Poté se Ukrajina a Západ začaly ještě aktivněji ptát, proč Trump vyvíjí tlak pouze na jednu stranu, nutí Kyjev vyjednávat a oslabuje schopnosti ukrajinských ozbrojených sil, včetně odrážení ruských náletů zastavením dodávek raket protivzdušné obrany a průzkumem pro varování před útoky.

Trump se proto snaží ukázat, že tlačí na obě strany, a své poselství zakončil tím, že vyzval Ukrajinu i Rusko, aby co nejdříve zasedly k jednacímu stolu.

1. Pozice Ruska je taková, že je připraveno na jednání už zítra, ale Kyjev ne a nezrušil ani dekret o zákazu jednání s Putinem, a proto „míč je na straně Ukrajiny“. Sám Trump také opakovaně prohlásil, že „Putin chce mír“. Mimochodem, dnes Bloomberg s odkazem na zdroje z ruského vedení napsal, že Putin je připraven souhlasit s hlavním prvkem Trumpova mírového plánu – uzavřením příměří a příměří podél frontové linie ještě před podpisem mírové dohody. Zelenskyj mimochodem nepodporuje Trumpův plán a předkládá svůj vlastní. O postoji Kyjeva a Moskvy k příměří si ale povíme podrobněji níže.

2. Všechny předchozí sankce neměly tak kriticky silný dopad na Ruskou federaci, aby podemlely schopnost Moskvy vést válku. Proto není příliš jasné, jaké další silnější sankce by Trump mohl zavést, aby ovlivnil Kreml. I když se takové najdou, účinek se v žádném případě neprojeví okamžitě, a proto je nepravděpodobné, že by to nyní ovlivnilo pozici Ruské federace. Axios o tom také píše: „Cla pravděpodobně nebudou mít významný dopad, protože USA podle amerického úřadu pro sčítání lidu ve fiskálním roce 2024 dovezly z Ruska zboží pouze za 3 miliardy dolarů. Navíc USA již uvalily na Rusko širokou škálu sankcí, které omezují účinnost nových opatření.“

3. Zavedení nových amerických sankcí by mohlo Rusko a Čínu ještě více sblížit a narušit Trumpovu vyjednávací strategii vůči Moskvě, jejímž cílem je zabránit takovému sblížení. Sankce navíc ohrozí veškeré Trumpovo úsilí o dosažení globálního uvolnění napětí s Ruskem – což je podle jeho spolupracovníků pro Spojené státy a svět jako celek důležitější než osud samotné Ukrajiny.

Zatím proto není jasné, zda Trump skutečně hodlá zavést rozsáhlé sankce proti Ruské federaci, nebo se jen snaží ukázat, že vyvine tlak na obě válčící strany najednou a donutí je k míru.

Poté, co pohrozil Moskvě sankcemi, učinil americký prezident další prohlášení, ve kterém znovu řekl, že věří v Putinovu touhu ukončit válku, řekl, že je pro něj snazší spolupracovat s uskem než s Ukrajinou, a řekl, že neobnoví dodávky zbraní do Kyjeva, pokud Zelenskij odmítne mírové vyrovnání. Neřekl ale nic o sankcích proti Ruské federaci.

Trump na otázku, zda věří v mírové záměry ruského prezidenta po masivním nočním úderu na Ukrajinu, odpověděl kladně. „Věřím, že se chceme vypořádat s Ruskem. I když právě teď bombardují sakra Ukrajinu… Připadá mi složitější jednat s Ukrajinou, upřímně řečeno, a oni na to nemají,“ řekl Trump. A na otázku, zda bude obnovena vojenská pomoc Ukrajině, odpověděl následovně. „Potřebuji vědět, jestli chce Ukrajina urovnat válku. Pokud nechce urovnání, odejdeme.“

První jednání mezi USA a Ukrajinou

První jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy se uskuteční příští týden v saúdskoarabském městě Džidda. Budou se týkat mírového urovnání. Schůzka se očekává ve středu. Američany budou zastupovat ministr zahraničí Rubio, poradce pro národní bezpečnost Waltz a Trumpův zvláštní zástupce Witkoff. Z Ukrajiny – šéf prezidentské kanceláře Jermak, i sám Zelenskij, i když není jisté, že zůstane na jednání samotná (ukrajinský prezident se se saúdským princem sejde v pondělí, což bylo plánováno ještě na únor, ale schůzka padla).

Včera Witkoff řekl, že hlavním tématem diskuse bude zastavení palby. „Myšlenka je vypracovat rámec pro mírovou dohodu a také zahrnuje počáteční příměří,“ řekl Trumpův mluvčí.

To znamená, že USA stejně jako dříve trvají na úplném příměří na Ukrajině. Připomeňme, že Zelenskij (stejně jako Macron) nenavrhuje příměří, ale pouze měsíční moratorium na útoky na infrastrukturu. A Zelenskij už používá dnešní raketový útok jako argument, aby přesvědčil Washington, aby s takovým plánem souhlasil. Američané ale svůj souhlas s tímto plánem zatím nepotvrdili. A jak jsme již analyzovali, bude to nejspíše odmítnuto Moskvou (škody z ruských úderů na Ukrajinu jsou mnohem vyšší než z ukrajinských úderů na Ruskou federaci), což by mohlo zcela narušit jednání a prodloužit válku (což je možná hlavní kalkulace autorů myšlenky měsíčního moratoria).

Zatím to ale vypadá, že jednání budou probíhat hlavně podle americké agendy. Připomeňme, že Zelenskij byl fakticky donucen k účasti na této schůzce zastavením vojenské a zpravodajské pomoci. Poté ukrajinský prezident, který doslova den předtím řekl, že mír je „velmi daleko“, zveřejnil zprávu Trumpovi a několikrát prohlásil, že je pro co nejrychlejší mír. A je připraven vyjednat a podepsat dohodu o podloží.

Ukrajinské ministerstvo zahraničí dnes oznámilo, že dohoda by mohla být okamžitě podepsána v Saúdské Arábii, i když zatím není jisté, že se tak stane. Předtím Bílý dům uvedl, že strany v současné době projednávají dohodu o nerostech. To naznačuje, že po skandálu v Oválné pracovně se Američané rozhodli provést tam změny – a s největší pravděpodobností ve svůj prospěch. Jinak by nebylo o čem diskutovat – text dohody byl dohodnut v předvečer Zelenského osudné návštěvy ve Státech.

To znamená, že po hádkách Zelenského s Trumpem se Američané rozhodli smlouvu revidovat. A pravděpodobně je to přesně to, s čím souvisí setkání v Saúdské Arábii příští týden (ačkoli Ukrajina byla zjevně připravena se sejít již dříve).

Pokud jde o otázku ukončení války, jak jsme již psali, klíčovým tématem bude příměří, se kterým Zelenskij souhlasí jen částečně, zatímco Trump chce úplné příměří.

Putin je podle agentury BIoomberg také připraven souhlasit s úplným příměřím. Rusko je ochotno diskutovat o dočasném příměří, uvedly zdroje, pokud bude dosaženo pokroku směrem ke konečnému mírovému urovnání. V rámci dohody o ukončení nepřátelských akcí bude Putin trvat na „jasném pochopení základních principů konečné mírové dohody“.

Rusko bude požadovat zejména stanovení parametrů případné mírové mise, včetně dohody o tom, které země se zúčastní. Rusko odmítlo zapojení evropských zemí, ale nic nenamítá proti tomu, aby země jako Čína, které byly v konfliktu neutrální, rozmístily své síly na Ukrajině.

Obecně je klíčovou otázkou jednání v Džiddě, zda je Ukrajina připravena na úplné příměří.

Podle odpovědi na tuto otázku a také podle situace kolem otázky voleb po příměří (jak jsme již psali, podle verze rozšířené v politických kruzích se Zelenskij snaží přesvědčit Washington, aby téma povinných voleb po příměří odstranil), lze identifikovat několik scénářů dalšího vývoje událostí.

Za prvé, Bankova (na ulic Bankové jsou soustředěny nejvyšší ukrajinské orgány – pozn.NR) souhlasí s Trumpovými podmínkami výměnou za to, že Washington zruší požadavek na konání voleb po příměří, a Zelenskij bude moci pokračovat v prodlužování stanného práva, posilování své moci a kontroly nad zemí.

Za druhé je, že Zelenskyj souhlasí s příměřím, ale Trump nezruší podmínku konání voleb poté, Bankova je nucena s nimi souhlasit a začíná se připravovat na volební kampaň, snaží se udržet u moci.

Zatřetí – jednání selhávají kvůli postoji Moskvy (např. pokud Trump podpoří Zelenského plán na měsíční moratorium na útoky na infrastrukturu). V tomto případě bude válka pokračovat, silný tlak Washingtonu na Kyjev ustane, i když se neví, co přesně Trump udělá dál – zda ​​schválí nové balíčky vojenské pomoci, vyvine silný tlak na Ruskou federaci prostřednictvím sankcí, nebo si jednoduše „umyje ruce“ a minimalizuje jakoukoli účast USA ve válce, včetně pomoci Ukrajině.

Za čtvrté, Zelenskij odmítá přijmout Trumpovy podmínky pro ukončení války.

V tomto případě jsou možné dva scénáře:

– prezident USA si může znovu „umýt ruce“ a „odstoupit“ a navrhnout, aby Ukrajina pokračovala v boji bez americké podpory (a možná začala rušit sankce proti Ruské federaci),

– Bílý dům podnikne aktivní kroky k vyvinutí tlaku na Zelenského.

V druhém případě je možné, že se Bílý dům pokusí využít pák v rámci Ukrajiny, přičemž využije nespokojenosti s prezidentem mezi mnoha představiteli ukrajinské elity. Pomineme-li radikální scénáře typu organizování vojenského převratu, nejzřejmější cestou pro Zelenského odpůrce (s Trumpovou podporou) je pokus ovládnout parlament.

O Trumpových kontaktech s politickými kruhy na Ukrajině jsme již psali včera. Včetně předmětu možné změny moci. Pravda, zatím všechna tato hnutí nevypadají jako rozsáhlá hrozba pro Zelenského, který stále drží v rukou hlavní vlákna kontroly nad situací v Radě a v celé vertikále moci.

Pokud se však krize ve vztazích s USA bude nadále prohlubovat, je možné, že pokusy o vytvoření protiprezidentské většiny v Radě zesílí, bude jmenován nový předseda Rady  a Zelenskyj bude vyzván, aby rezignoval, načež bude předseda  jednat jako prezident.

O takovém scénáři píše zejména politolog Jurij Romaněnko.

„Odstraní Stefančuka a nainstalují postavu, která nezpůsobí Putinovi problémy, aby usedl k jednacímu stolu. Zelenskij půjde po Janukovyčově cestě. Musk již nastínil algoritmus. Jako nepříjemnou alternativu může CIA nabídnout scénář Salvadora Allendeho,“ napsal Romanenko.

Zde jsme podrobněji analyzovali Zelenského politické vyhlídky ve světle nedávných událostí.

https://strana.today/news/481280-v-informprostranste-obsuzhdajut-vozmozhnost-fizicheskoho-ustranenija-zelenskoho-vlastjami-ssha.html

Na Ukrajině začali diskutovat o myšlence fyzické likvidace prezidenta Volodymyra Zelenského americkými úřady. Tuto možnost připustila poslankyně Marjana Bezuglaja, která podporuje prezidenta Ukrajiny.

„USA a Rusko spolu s některými dalšími hráči bohužel připravují půdu pro nahrazení Zelenského vstřícnější postavou pro kapitulaci,“ domnívá se.

Tak komentovala Bezuglaja zprávy o tom, že Američané vyjednávají s ukrajinskými politiky, aby vyvinuli tlak na Zelenského v otázkách příměří a voleb na Ukrajině.

„Všechna tato hnutí mají za cíl dosadit do prezidentského křesla vhodného kandidáta, který vrátí Ukrajinu do vazalství a nebude vzdorovat. Ukrajina rozdělená mezi USA a Rusko… Nevylučuji, že se pokusí Zelenského odstranit fyzicky,“ napsala poslankyně a mezi „pohodlnými kandidáty“ jmenovala bývalého vrchního velitele ozbrojených sil Ukrajiny Valerije Zalužného.

https://strana.today/news/481293-kelloh-dopustil-ispolzovaniestambulskikh-sohlashenij-na-nachalnom-etape-perehovorov.html

Návrhy Istanbulských dohod z roku 2022 se mohou stát „výchozím bodem“ pro budoucí jednání mezi Ukrajinou a Ruskem, ale pak bude nutné vyvinout „něco úplně nového“, protože nejsou fér. Uvedl to zvláštní zástupce amerického prezidenta Keith Kellogg v rozhovoru pro FOX 5 NY.

„Pracujeme s různými přístupy. Tento návrh přišel od Rusů. Když se podíváte na istanbulské dohody, musíte pochopit, že byly sepsány 30 dní po invazi. Tehdy v nich byly požadavky poměrně výrazné a Ukrajina byla ve velmi oslabené pozici.  …   Souhlasím se Stevem (Trumpův zvláštní vyslanec Witkoff), že toto je výchozí bod. Ale nemyslím si, že je to spravedlivá a vyvážená varianta. Musíme vyvinout něco úplně nového. S tímto dokumentem je možné zahájit jednání, pokud si to strany přejí, ale další kroky jsou dílem vyjednávacích týmů. Vím, že prezident Erdogan by to rád použil jako výchozí bod, ale každý rozumný člověk by si měl obsah těchto dohod pečlivě prostudovat. „Nemůžete se vrátit do minulosti – musíte začít od dnešní reality,“ řekl Kellogg.

„Soudě podle kontextu Kelloggových prohlášení považuje istanbulské dohody za nespravedlivé ve vztahu k Ukrajině. Připomeňme, že hlavní body návrhu těchto dohod byly:

– neutrální status Ukrajiny a nevstoupení do NATO (s čímž Trump a jeho tým obecně souhlasí a je nepravděpodobné, že by Kellogg mohl tento bod považovat za nespravedlivý), — stažení ruských jednotek na linii z 24. února 2022, s výjimkou Donbasu, pro který měly být samostatné dohody (nyní dobrovolné stažení ruských jednotek na linii z února 2022 vypadá nereálně a Trumpův tým o tom nemluví, prosazuje téma příměří podél frontové linie),

– omezení počtu ukrajinských ozbrojených sil. Pouze tento bod spadá pod definici „nespravedlnosti“ vůči Ukrajině, o níž mluví Kellogg.

To znamená, že jeho současné prohlášení lze teoreticky interpretovat tak, že je proti snižování velikosti ukrajinské armády. Proti je i Zelenskij,

https://strana.today/news/481294-podoljak-prokommentiroval-skandal-v-belom-dome.html

Podoljak řekl, že Ukrajina se USA neomluví (13:36, – 7.3.2025)

https://strana.today/news/481297-v-mid-soobshchili-chto-ukraina-i-ssha-mohut-podpisat-sohlashenie-po-nedram-ver-rijade.html

Ukrajina a USA mohou příští týden na schůzce podepsat dohodu o těžbě vzácných surovin – ministerstvo zahraničí

 https://strana.today/news/481303-smi-pishut-chto-rumynija-ne-khochet-dopustit-k-vyboram-dzhordzhesku.html

Rumunské úřady plánují zakázat kandidátovi na prezidenta Calinu Georgescu kandidovat v květnových volbách, přestože průzkumy ukazují, že má podporu téměř poloviny voličů.

Informuje o tom list Financial Times s odvoláním na zdroje.

Podle nich bude Georgescova žádost o účast ve volbách zamítnuta kvůli trestnímu vyšetřování, kvůli kterému byl nedávno postaven pod soudní kontrolu. Kandidát čelí šesti obviněním, včetně podněcování k akcím proti ústavnímu pořádku.

Jak uvádí FT, rumunské úřady jsou „ohromeny podporou“, které se Georgescu dostalo od amerického viceprezidenta J. D. Vance a amerického podnikatele Elona Muska. Publikace zároveň zdůrazňuje, že již podruhé „výrazně vede v prezidentských volbách“ a těší se aktivní podpoře Moskvy a Washingtonu.

Poslední průzkum evropské statistické služby Europe Elects ukázal, že více než 45 % respondentů je připraveno volit Georgesca, zatímco v listopadu loňského roku to bylo 34 %.

Kandidát vládní koalice stran v Rumunsku Crin Antonescu získal o více než polovinu hlasů méně – 20 %, zatímco na třetím místě se umístil starosta Bukurešti generál Nicusor Dan s 13,6 %.

Připomeňme, že Georgescu byl zadržen v únoru, když jeho auto zastavilo na silnici při jeho  cestě nominovat svou kandidaturu do prezidentských voleb. Populární politik bude 60 dní pod dohledem strážců zákona.

https://strana.today/news/481308-v-frh-na-fone-sblizhenija-rf-i-ssha-zahovorili-o-razrabotke-jadernoho-oruzhija.html

Evropské země chtějí vlastní jaderné zbraně.

„Objetí“ mezi americkými a ruskými prezidenty Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem donutilo Německo přemýšlet o jaderných zbraních.

Píše o tom Wall Street Journal.

Pravděpodobný budoucí německý kancléř Friedrich Merz na otázku, zda by si Německo mělo vytvořit svůj vlastní arzenál, to nevyloučil, i když řekl, že „to dnes není potřeba“.

Žádný německý vůdce od konce studené války nevolal po alternativě k americkému jadernému odstrašování v Evropě, poznamenává WSJ.

Trump ani členové jeho týmu neřekli, že chtějí stáhnout vojáky z Evropy. Ale americký prezident se o to pokusil ve svém prvním funkčním období a nyní s Putinem „hledá uvolnění“, což ničí důvěru v USA v EU.“Proč by si měl Putin myslet, že Trump použije jadernou reakci v případě eskalace v Evropě? Každý krok, který Trump udělal, naznačuje opak,“ řekl politolog Maximilian Terhalle, hostující člen Hooverova institutu na Stanfordské univerzitě.

Zároveň se ani britský, ani francouzský arzenál, čítající ne více než sto hlavic, nemůže srovnávat s ruským arzenálem, čítajícím asi 6 000 hlavic.

„Francie a Spojené království již mají minimálně věrohodný jaderný odstrašující prostředek, ale vždy pracovaly s podporou USA,“ říká Alexander Bolfrass, vedoucí oddělení strategie, technologie a kontroly zbrojení v Mezinárodním institutu pro strategická studia.

A tak pro Německo by spoluzáruky jeho  bezpečnosti od Francie a Británieby  „mohly být rukojmím politických změn v Paříži a Londýně, stejně jako je to nyní dle Trumpových rozmarů,“ píše WSJ.

Je pravda, že existuje také několik omezení.

Německo podepsalo Smlouvu o nešíření jaderných zbraní, která mu zakazuje vyvíjet jaderné zbraně a brání dalším signatářům, aby mu  s tím pomohli. Zřeklo se také jaderných zbraní ve smlouvě, která připravila cestu ke znovusjednocení Německa.

Pokud se Berlín rozhodne vybudovat arzenál, bude tak muset učinit tajně – nejen proto, že by porušil své závazky, ale také proto, že by se díky úsilí stal terčem nepřátel.

„Vyspělá průmyslová země jako Německo by měla být schopna postavit hlavici rychleji než ostatní potenciální zájemci,“ říká Fabian Hinz z Mezinárodního institutu pro strategická studia.

Bude ale čelit právním a technickým překážkám a bude těžké skrýt svou agendu.

Německo má malou zásobu uranu pro zbraně pro použití v civilním jaderném výzkumném reaktoru provozovaném Technickou univerzitou v Mnichově. Předpokládá se, že má vědeckou a průmyslovou základnu nezbytnou pro vývoj zbraní. Získání dostatečného množství jaderného materiálu pro vývoj zbraně by však pravděpodobně vyžadovalo vnější pomoc.

„Nikdo nebyl nikdy schopen vyrobit dostatek materiálu pro bombu, aniž by byl odhalen. A je to nyní mnohem těžší, protože zpravodajská a sledovací technologie se stala mnohem sofistikovanější,“ říká Ballfrass.

I když Berlín vytvoří hlavici, nebude ji moci otestovat. To je obtížné bezpečně provést v  hustě osídleném regionu, jako je Evropa, a téměř nemožné to skrýt vzhledem k seismickému, satelitnímu a radiačnímu monitorování prováděnému zeměmi a mezinárodními organizacemi.

Další cestou je to, co odborníci nazývají „jaderný práh“ – forma hraničního chování, kdy se země přibližuje k vývoji vlastních zbraní a deklaruje svou připravenost překročit práh, pokud je ohrožena.

„A přitom, aby mělo Německo takové sebevědomí, aby tak radikálně prosazovalo své vlastní zájmy a porušovalo tolik norem… Je to docela těžké si představit,“ říká Bollfrass.

*

vybral a sestavil Ernest, Kosa Zostra