Chcete vědět, jak na tom Evropa opravdu je? Takhle

Možná, kdybychom ty sankce uvalili sami na sebe a díky nim jsme se vyhrabali z toho utopického šílenství a začali být zase životaschopní a minimálně stejně soběstační, poškodili bychom ho víc. A měli bychom nějaké slovo. Takhle zatímco přemýšlíme, jestli donutíme či nedonutíme banky financovat zbrojaře, jestli potřebujeme úplně bezemisní strojírenství a nebo jestli ho necháme přežít, jestli si dovezeme alespoň nějaké suroviny nebo budeme dělat náboje z obilného prachu, jestli potřebujeme milion jedno nebo milion dvě povolení na stavbu čehokoliv, jestli si zavřeme doly a uhelky, nebo ještě za rok budeme mít čím svítit, Rusko přešlo na válečnou výrobu.

Bez keců, bez Evropy. Ono to éro totiž není žádná novinka, motory pro něj dlouhodobě vyráběla společná francouzsko-ruské firma. Po invazi na Ukrajinu se ale ruští inženýři museli vzniklé situaci přizpůsobit a pracovat na vlastních agregátech. Měli za úkol nahradit i další západní součástky. A světe div se, nahradili. (Letoun na snímku při slavnostním předvedení.)

Ruské firmy měly za úkol nahradit v letounu zhruba čtyři desítky důležitých komponentů, nyní se jejich snaha potvrdí v praxi. Letadlo má za úkol úspěšně absolvovat zhruba 200 zkušebních letů, které mají potvrdit jeho bezpečnost. Zároveň jde o nezbytný krok pro možnou sériovou výrobu, což je logické. Odhaduje se, že výše potřebnou certifikaci by motor Aviadvigatěl PD-8 měl obdržet během letošního podzimu.

Rusko mělo do rozvoje domácího leteckého průmyslu investovat přes 2,7 miliardy amerických dolarů (asi 62 miliard korun). Ty asi dostali za prodej těch ukrajinských čipů z praček. Sériová výroba by měla začít příští rok.

Za tři roky vážení. Co za tu dobu udělala Evropa? Zjistila, že Ukrajina nevyhraje, elektroauta se neprodávajím, že existuje 159 pohlaví, že bude jíst brouky, že nikdo nechce rodit děti a větrníky nevětrníkují, když nesvítí slunce. Bravo!

*

Jana Marková, Litterate, na snímku nový  ruský aviolainer MC21-300 Irkutsk