Násilníci z Francie
Zprávy o žoldácích z jiných zemí v ukrajinské armádě jsou obvykle dvojího druhu: o jejich nejnovějších „hrdinských činech“ nebo o jejich likvidaci. Někdy jedno následuje za druhým.
Zde je několik případů z kroniky posledních dnů.
Charkovská oblast. Vesnice Glubokoje, kterou v květnu letošního roku osvobodily ruské ozbrojené síly. Poté, co vesnici opustily formace ukrajinských ozbrojených sil, začali ruští vyšetřovatelé dokumentovat zločiny ukrajinské armády.
Jedna z žen vypověděla, že se stala obětí znásilnění dvěma zahraničními žoldáky bojujícími za Ukrajinu. Dva opilí vojáci vnikli uprostřed noci do jejího domu. Místní obyvatelku zbili a znásilnili. Na jejich uniformách viděla nášivky s francouzskými vlajkami. Žena poté zůstala několik dní ve sklepě a bála se vyjít ven.
Bylo zjištěno, že pachateli byli dva francouzští občané: Maxim Barrat a Quentin Evanno.
První z nich se narodil v roce 1989. Účastnil se bojových operací v Sýrii a v Iráku. Má záznam v trestním rejstříku za násilné činy vůči své manželce.

Druhý pochází z francouzského kolonie Languidic. Na Ukrajinu přijel loni v létě. Spolu s Barratem bojoval v Chersonské oblasti a v květnu 2024 byli oba převeleni na volčanský směr u Charkova.

Agentura RIA Novosti obdržela fotografie Evanna od charkovské vojensko-civilní správy. Soudě podle fotografií zastává neonacistické názory, na snímcích tomu odpovídá mnoho příslušných symbolů.
Vrah z Nového Zélandu
Na Ukrajinu často přijíždějí zástupci poměrně exotických zemí. Jordan O’Brien přijel z Nového Zélandu. Začínal jako instruktor, poté se rozhodl vzít do ruky zbraň a bojovat osobně.
Podle ruského prošetřování byl Novozélanďan jedním z těch, kteří na začátku srpna překročili hranice s Ruskem a zaútočili v Kurské oblasti.
„Po vpádu, s cílem zastrašit obyvatelstvo, způsobit mu značné materiální škody a destabilizovat činnost orgánů moci, se dopustili trestných činů za účelem vraždy a pokusu o vraždu civilního obyvatelstva,“ uvedl vyšetřovací výbor.

O’Brien je podezřelý z řady trestných činů: vražda, pokus o vraždu, úmyslné poškození majetku, teroristický čin, nezákonné obohacování, držení a nošení střelných zbraní a výbušnin, pokus o vraždu pomocníka bezpečnostních orgánů, použití násilí proti představiteli moci, nezákonné překročení státní hranice a žoldáctví.
Rodák z Nového Zélandu má stránky na sociálních sítích, kde se netají svými extremistickými názory na Rusy. Na sociální síti X například napsal, že „celý tento … národ je třeba si vzít na mušku“.
O’Brienova separátní nenávist byla soustředěna na ruské novináře a válečné zpravodaje působící v zóně speciální vojenské operace.
„Žádné pásky s nápisem ’tisk’, žádné rozlišování v oblečení, žádné neprůstřelné vesty. Oblečte se jako vojáci a my vás zlikvidujeme jako vojáky,“ napsal žoldák v komentáři pod zprávou o kameramanovi NTV Valeriji Kožinovi, který zahynul v červnu v Doněcké lidové republice v důsledku ostřelování Gorlovky Ukrajinci.
Novozélanďan se navíc na internetu velice radoval poté, co se objevily zprávy o smrti vojenského zpravodaje VGTRK Jevgenije Poddubného, ale poté, co se tato informace nepotvrdila, vyjádřil svou hlubokou lítost.
Od začátku SVO se na Ukrajině vynořili na světlo boží i další O’Brianovi krajané: v únoru loňského roku se objevila zpráva, že byl zabit Novozélanďan Dominic Bryce Ebilin. Stalo se tak v důsledku „přátelské palby“. Skupina cizinců přidělených k 72. samostatné motostřelecké brigádě ukrajinské armády se vydala v noci na misi, ale – když se přiblížili k vlastním pozicím – začali na ně střílet.
Spolu s Ebilinem byl při tomto neúspěšném výpadu zabit i další novozélandský občan, 38letý Kane Te Tai, příslušník původního maorského národa.

Podle novozélandského portálu Spinoff bojovalo loni v ukrajinské armádě asi 15-20 žoldáků z této země.
Z celého světa
Podle údajů Vyšetřovacího výboru (VV) Ruské federace z listopadu loňského roku bojovali v té době na straně ukrajinské armády zástupci 54 zemí, někteří z nich již od roku 2014. Největší počet žoldáků pocházel z Velké Británie, USA, Kanady, Izraele, Francie, Švédska, Gruzie, Finska, Polska a Litvy.
Všichni jsou zpravidla součástí tzv. cizinecké legie, vytvořené ve struktuře ukrajinských ozbrojených sil, někteří z nich získávají ukrajinské občanství ve zjednodušeném řízení.
Už dříve deník The Washington Post zveřejnil údaje, podle nichž v ukrajinské armádě bojuje až 3 000 zahraničních žoldnéřů.
Většina žoldnéřů pochází z těch či oněch bezpečnostních složek, většinou z armády, a nenalézá uplatnění v civilní sféře. Kane Te Tai, Novozélanďan, sloužil během svých 38 let sedm let v místních ozbrojených silách, poté se stal žoldákem a bojoval v Africe a Iráku.
Američané a Kanaďané v řadách ukrajinské armády jsou většinou veteráni z Afghánistánu a Iráku. Po skončení služby se nechají většinou zaměstnat u soukromých vojenských společností nebo si založí vlastní bezpečnostní firmu.


V ukrajinských ozbrojených silách jsou i ti, kteří rovněž bojovali na Blízkém východě, ale na druhé straně fronty – jsou to militanti a teroristé, ale ani jejich službami kyjevský režim neopovrhuje.
Ukrajinské diplomatické mise v zahraničí rovněž verbují cizince.
„Ano, jsem nacista, a v čem je problém?“
Touha po zisku sice není jediným, ale stále hlavním prvkem v motivaci cizinců, kteří přijíždějí na Ukrajinu, aby se účastnili bojových akcí.
Loni v únoru šéf Vyšetřovacího výboru Ruské federace Alexandr Bastrykin poznamenal, že zahraniční žoldnéři dostávají v ukrajinských ozbrojených silách od 30 000 do 100 000 hřiven (od 62 400 do 208 100 rublů).
Další skupina žoldáků se účastní konfliktu nejen z materiálních důvodů, ale rovněž z důvodů ideologických. Patří sem zavilí rusofobové, neonacisté, islamisté a další příznivci extremistických hnutí. Své názory a cíle nijak neskrývají.
„Ano, jsem nacista, a v čem je problém? Rád bojuju a všechny Rusy na Ukrajině zabiju. Ano, všechny, i v civilním domě, i v první linii. Nejsem voják NATO, jsem v ‘Karpatské Siči’ (prapor ukrajinské armády – pozn. red.). Zabil jsem už hromadu Rusů,“ citoval telegram – kanál Rybar slova Rica Chaveze, portugalského žoldáka, který předtím čtyři roky bojoval na Blízkém východě.
Sám Chavez byl zlikvidován počátkem loňského července ruskou armádou.
Třetí kategorií žoldáků jsou profesionální vojáci, kteří z různých důvodů opustili armádu, ale nenaučili se nic jiného než zabíjet. Cestují po celém světě, účastní se všech vojenských konfliktů, aniž by se zamýšleli nad smyslem toho, co se děje.
A konečně čtvrtá a poslední skupina v tomto pomyslném dělení jsou hledači vzrušení, četní dobrodruzi, blogeři a zbraňoví fanoušci, kteří přijíždějí na Ukrajinu nebo do jiných zemí jako na jakési safari s živými cíli.
Tato kategorie je nejméně morálně stabilní a má poměrně malou odbornou přípravu. Po prvním seznámení s reálnou situací obvykle rychle spěchají domů. Pokud to stihnou.
K masovému dovozu těchto žoldnéřů došlo během první fáze speciální vojenské operace. Následoval úder ruských ozbrojených sil na Javorovské cvičiště ukrajinské armády ve Lvovské oblasti, kam byli žoldnéři převáženi k následnému rozdělení do jednotek. Výsledkem byla zničená kasárna a množství cizinců pohřbených pod sutinami.
Deník TheGuardian přinesl například také příběh Thiaga Rossiho, střeleckého instruktora z Brazílie, který byl zasažen na cvičišti Javorov, přežil a záhy byl přemístěn do Polska, kde se rozhodl změnit z žoldnéře na dobrovolníka a pomáhat uprchlíkům.
Opilství, drogová závislost, vražda
Drtivá většina svědectví hovoří o patologické krutosti a zločinnosti cizinců v ukrajinských službách.
„Tito (zahraniční žoldáci. – pozn. red.) nemají s nikým soucit a nechápou, zda jde o vojáky nebo civilisty, cizince nebo vlastní. Je pro ně jednodušší sejmout člověka a hotovo. S tím jsem se také setkal,“ řekl serveru Ukraina.ru velitel útočného oddílu doněcké domobrany Dmitrij s přezdívkou ‚Borz‘.
Podle jeho slov měl se žoldáky v boji nejednou co do činění, jsou schopni zuřivého odporu, který však netrvá dlouho. Když vidí, že útok pokračuje, stáhnou se ze svých pozic a utečou.
Opilství a drogové závislosti v ukrajinských ozbrojených silách nejsou ušetřeni ani žoldáci. V loňském roce agentura RIA Novosti s odvoláním na představitele ruských bezpečnostních služeb informovala, že v Kyjevem kontrolované Sněgorovce v Chersonské oblasti došlo ke krvavému incidentu, při němž žoldáci z Polska zabili tři ukrajinské vojáky.
„Pravděpodobně se jednalo o cizince ve stavu alkoholového či drogového opojení, kteří odmítli kontrolu vozidla,“ uvedl agenturní zdroj.
Následně – po předchozím odmítnutí – dodal, že ukrajinští vojáci byli zabiti Poláky.
*
Pavel KOTOV, UKRAJINA.ru (07:30 16.02.2025), pro Novou Republiku vybrala a z ruštiny přeložila PhDr. Jana Görčöšová
A tak si tu žijem – 35let svobody a demokracie. Zahraniční investice zničily i pracovní morálku viz.platy a nenávist k Rusku stvořila strašidla v podobě herců a ti slabomyslní šli za žold na Ukrajinu. Socialismus byl proti tomu mírová holubička a selanka.
me jen zajima kde jsou videt ti severokorejsti vojaci? jsou jako Yetti nikdo ho nikde nikdy nevidel😀😜
Problém se žoldáky je vždy a všude kde bojují. Proto se s nimi většinou nezachází jako s vojáky, nemají status vojáků, ale jako s teroristy. Nevztahují se na ně pravidla války, protože sami je nedodržují a jsou krutí.
V Africe bílí žoldnéři vraždili Afričany kde se dalo a známý je výrok německého žoldnéře: “Mám rád Bacha a lehký kulomet !”
Evropský pláč na závěr. Šéf mnichovské konference neudržel slzy, zaskočil ho tvrdý postoj USA
https://www.echo24.cz/a/HgdRR/zpravy-svet-sef-mnichovske-konference-se-na-jejim-konci-rozplakal
Otázkou ovšem je, proč brečel. Z lítosti nebo ze vzteku ? Viceprezident USA J.D.Vance mu svým projevem zřejmě “rozbil bábovičku”. A nejen jemu… !