Rostislav Iščenko: Pokud Trump nenabídne Rusku nic transparentního, bude profitovat z likvidace Ukrajiny

V tuto chvíli nelze říci s jistotou o ukrajinském konfliktu vůbec nic. Nelze tvrdit, že jednání se Spojenými státy budou nutně úspěšná. Nemůžeme ani říci, že k jednání se Spojenými státy vůbec nedojde. Otázkou je, jak se budou události na Ukrajině vyvíjet, soudí komentátor agentury Rossija segodňa Rostislav Iščenko.

Uvedl to v rozhovoru pro web Ukrajina.ru.

– RostislaveVladimiroviči, Donald Trump po telefonickém rozhovoru s Vladimirem Putinem prohlásil, že válka na Ukrajině by pod jeho dohledem nikdy nezačala. Stane se jejich rozhovor východiskem pro přechod ke skutečným jednáním o urovnání konfliktu?

– Ať už by válka za Trumpa začala, nebo ne, ona jednoduše probíhá. Teď jde o to ji nějak ukončit. A Trump má svůj vlastní názor na to, jak by měla skončit.

Když média tvrdí, že Putin a Trump spolu mluvili hodinu a půl, není to tak docela pravda. Hodina a půl to je čas i s tlumočníky. Hodina a půl rozdělená na polovinu je 45 minut. Putin a Trump tedy hovořili v nejlepším případě 20-25 minut. Ale i tak je to dost dlouhý rozhovor. A soudě podle citátů, které se dostaly na veřejnost, si během tohoto rozhovoru strany pouze vzájemně nastínily své postoje.

Ano, Trump všem tvrdí, že jde o velký úspěch i o velký průlom. Ale před šesti lety měl stejný „velký úspěch“ s Kim Čong-unem, který se pak opět stal „rakeťákem“, a následně na něj všichni zapomněli, protože se nedokázali na ničem dohodnout. Nyní to bude stejné. Pokud se na něčem dohodnou, očekávání budou přehnaná. Pokud se nedohodnou na ničem, Trump bude mluvit v duchu „chtěl jsem to nejlepší, ale dopadlo to jako obvykle“, a celá hra kolem Ukrajiny bude nadále pokračovat.

A nemusí jít nutně o to, že se do této hry zapojí USA. Trump je ve skutečnosti nakloněn tomu, aby Ameriku z této hry vyřadil. „Ať financuje Ukrajinu Evropa a převezme odpovědnost, my máme svou práci“. Washington skutečně má „svou práci“. Ale i když se nebude zabývat Ukrajinou, neznamená to, že tam zítra zavládne mír.

Amerika může Evropě říkat do nekonečna: „Můžete s Ruskem bojovat, jak chcete, ale uvědomte si, že článek 5 NATO použit nebude.“ Pokud však bude v Evropě reálně hrozit ruská nadvláda, budou USA do krize zataženy. Nemohou dovolit, aby Rusko jen tak přišlo a vzalo Evropu pod svá křídla.

Vzít Evropu pod svá křídla znamená obnovit normální vztahy s Evropou a začít integrovat ekonomiky. To je pro USA nepřijatelné. Ne snad proto, že by zbytky evropských technologií posílily Rusko. A dokonce ani ne proto, že se tím dokončí vytvoření velkého euroasijského uskupení Čína-Rusko-Evropa. Ale proto, že Trumpovi odpůrci uvnitř Ameriky by okamžitě říkali: „Podívejte se, co ten idiot udělal. Evropa byla garantem bezpečnosti USA. Ovládala tuto stranu Atlantiku. Byla naším nárazníkovým pásmem. A on ji jednoduše přenechal Rusku. Požadoval půl miliardy kvůli Ukrajině, a teď daroval Evropu Rusku.“

Poté už by se k moci žádný republikán nikdy nedostal. A byl by to úspěch, kdyby Trumpa nepostihl ještě impeachment.

Znovu opakuji, že všechny Trumpovy řeči typu – „myju si ruce a vy se v tom můžete plácat, jak chcete“ – jsou částečně pravdivé. Ale nepřeceňujme jejich význam. Ano, Trump sám válku nezačal. Ale to, zda ji dokáže ukončit, to už je jeho problém.

Rusko je připraveno jednat s ohledem na své životní zájmy. Americké návrhy zatím zohledňuje pouze letmo. „Jsme připraveni o tom mluvit v procesu jednání, ale teď prostě začněme jednat.“ Jednání však lze zahájit i ukončit. A náš postoj je jednoduchý: „Ráno židle – večer peníze, ale peníze předem“. To znamená, že záruky našich zájmů by měly předcházet zahájení více či méně závažného jednání, zejména,  pokud se to týká příměří.

Jestliže na to nejsou USA připraveny a nemohou přijít s normálními návrhy, je to také v pořádku. Ukrajinu můžeme jednoduše zlikvidovat. Trumpův projekt to také předpokládá. Výslovně řekl: „Ukrajina se může, ale nemusí stát Ruskem. Ukrajina je problém pro Rusko a Evropskou unii. Hlavní je, že dostanu zpět peníze, které USA do tohoto projektu investovaly“.

Ale – i tady je velký rozdíl mezi „já chci“ a „ já dostanu“.

Obecně se nyní oproti prosinci 2024 nic nezměnilo. Ano, Trump už není zvolený prezident, ale úřadující, ale říká zhruba totéž. Pravda, činí určité pokusy o sladění zájmů Ruska a Spojených států, ale zatím se mu to nedaří, obě velmoci se diametrálně liší.

Není to tak, že by se Putin a Trump nemohli dohodnout. Jako dva lidé by si sedli a dohodli se. Ale oni reprezentují své státy. A státy – to není jen nějaká tlupa lidí, na niž se můžete vykašlat. To je ekonomika, finance, obchod a veřejné mínění. Přičemž veřejné mínění netvoří reptiloidi z planety Nubiru, kteří zapnou nějaký zářič a všichni začnou okamžitě myslet stejně. Každá společenská skupina prosazuje prostřednictvím médií takový formát řešení problémů, který je pro ni výhodný a o němž je upřímně přesvědčena, že je správný.

Ruská společnost jako taková nyní obecně podporuje speciální vojenskou operaci, ale ani u nás neexistuje jednotný přístup k řešení ukrajinského problému.

Někteří říkají: „Šest regionů nám stačí, to už je dobré vítězství. Zbytek ať chcípne v bažinách. Uzavřeli jsme mír a zapomněli.“

Jiní říkají: „Počkejte. Je třeba, aby Ukrajina bezpodmínečně kapitulovala. A pak se rozhodneme, které regiony anektovat a které ne“.

A mezi těmito hlavními úhly pohledu existuje ještě mnoho dalších mezistupňů.

To znamená, že všichni věří, že cílů ve speciální vojenské operaci by mělo být dosaženo, ale každý vidí tyto cíle jinak. A zároveň se všichni odvolávají na Putina, který jako by k nim přišel ve snu a něco jim řekl. To, co prezident v posledních třech letech říkal, si každý vykládá po svém. A každý si utváří svůj vlastní pohled na to, jak by měla SVO skončit.

Cílem SVO však není žádné Desatero, stejné pro všechny. Jaké tedy ty cíle přesně jsou? V nejlepším případě vám lidé řeknou, že denacifikace a demilitarizace Ukrajiny. A jak by měly tyto procesy probíhat? „Copak vy nevíte, jak tyto procesy probíhají?“. To znamená, že nikdo nic neví, ale všichni věří, že „všech cílů SVO by mělo být dosaženo“.

Ani Istanbulské dohody nepředpokládaly dosažení všech cílů SVO, protože jsme podepsali dohodu s režimem, který jsme nazvali nacistickým a který se vůbec nechystal odejít. Ano, předpokládala se redukce ukrajinské armády, bylo tam prohlášení, že Ukrajina bude neutrální (ačkoli Ukrajina už za těch 30 let stihla získat vše, co si jen dovedete představit). Od nacistického režimu se nedalo očekávat, že se bude sám denacifikovat.

Takže v tuto chvíli nelze s jistotou říci nic. Nemůžeme říci, že jednání s USA budou nutně úspěšná. Nemůžeme ani tvrdit, že se Spojenými státy vůbec povedeme nějaká jednání. Otázkou je, jak se budou vyvíjet události na Ukrajině.

– O událostech na Ukrajině. Zelenskyj nyní vymyslel, jak verbovat mladé muže od 18 do 25 let do armády.

– Podle oficiálních údajů Kyjeva jich na Ukrajině zbývá asi 650 000. Dříve se jejich počet odhadoval na 1,5 milionu. Někteří se již přihlásili dobrovolně a zemřeli, někteří odešli rovnou do Evropy, některé později vyvedli rodiče. V nejlepším případě z těchto 650 tisíc zmobilizují 400-450 tisíc. I to je pořád dost.

Je jasné, že se je nepodaří zmobilizovat ze dne na den. Jedná se však o významný lidský zdroj, který umožní ukrajinským ozbrojeným silám vydržet déle, než se očekávalo. Dva nebo tři měsíce – určitě. Nevíme, jak bude probíhat mobilizace mladých lidí. Vyvolá to výbuch rozhořčení veřejnosti? Bude se mládež skrývat? Půjdou poslušně na frontu? Pokud se dostanou na frontu, budou se vyhýbat boji, nebo budou bojovat plnou silou svých mladých těl? Na všechny tyto otázky nemáme odpověď. Jedná se o různé přístupy i o různé výsledky.

Zatím nevíme, jak se bude vyvíjet mezinárodní situace dál. Například na začátku roku 2024 nikdo neočekával, že na konci roku dojde v Sýrii ke katastrofě. Ale stalo se. Což se týká naší pozice na Blízkém východě. Turecko nyní posiluje nejen na Blízkém východě, ale také v Zakavkazsku a ve Střední Asii.

Nakolik bude schopno posílit, i to je složitá otázka. Turecko má velké politické ambice, ale turecká ekonomika to nemůže zvládnout. Ale nelze ani tvrdit, že Ankara už brzy narazí. Čím pro nás bude Turecko za rok či za dva? Bude to vrtkavý společník na cestách, nebo otevřený nepřítel? To nevědí ani sami Turci.

Proto nevíme, v jakém okamžiku bude Rusko naléhavě potřebovat příměří na Ukrajině a jak dlouho bude moci pokračovat v bojích.

Domnívám se, že do konce roku 2025 můžeme Ukrajinu zlikvidovat a přejít k její západní hranici, aniž bychom pomýšleli na nějaké mírové dohody. Vzato obecně – vlastně se ani neví, co je pro nás lepší: zabrat celou Ukrajinu, nebo polovinu nechat. Nevíme, jak bude fungovat mechanismus vývoje, když si vezmeme Ukrajinu celou. Ale nevíme ani to, jak bude fungovat mechanismus ohrožení pro nás ze zbývajícího území Ukrajiny.

Západ nám zatím mluví z duše. „Mluvme a nechejme Ukrajinu čekat na chodbě. Pak jí řekneme, na čem jsme se dohodli.“ Dokud však bude Ukrajina vzdorovat, bude fungovat jako faktor světové politiky, s jehož pomocí mohou Rusko a Amerika vymýšlet vzájemné intriky.

Měli bychom pochopit, že naše globální konfrontace se Spojenými státy nezačala Ukrajinou a také Ukrajinou nekončí. Může to být stejné jako se Sýrií: můžeme získat, můžeme se podělit, můžeme prohrát. Ale o vítězi rozhodne až vítězství v globální konfrontaci.

Takže si opravdu nemyslete, že když si Putin s Trumpem hezky popovídají, zítra se všichni vrhnou na podpis nějaké dohody. To je nemožné i čistě technicky. Počínaje konáním voleb na Ukrajině a konče bezpodmínečným uznáním ruských území Kyjevem. Pokud to uděláme v souladu s ukrajinskou ústavou, bude to trvat rok, rok a půl. Pokud se bude měnit ústava, bude to chtít také dlouhou dobu.

Opakuji, že bychom si neměli myslet, že maximálně za dva měsíce zbraně v Evropě utichnou. Pokud půjdeme k západní hranici Ukrajiny, pravděpodobně umlknou. Mezitím bude probíhat obvyklé diplomatické přetahování. Zlepšuje nám náladu, že se Trump usmívá, že nedělá obličeje a neskřípe zuby jako Biden. Ale na věci to nic zásadního nemění.

– A teď o volbách. Zelenskyj uvaluje doživotní sankce Rady národní bezpečnosti na Porošenka a řadu oligarchů. Uvědomuje si, že je odepsaný?

– Zelenskyj se snaží vyčistit si politický terén.

Poté, co Trump začal dávat najevo svůj negativní postoj k Zelenskému a připravenost vyvést Kyjev z rovnováhy, začali politici na Ukrajině okamžitě křičet: „Zítra budou volby“. Začali cestovat do USA a vyprávět, jaké mají skvělé kandidáty: Porošenka, Tymošenkovou. Dokonce platí i lidem v Rusku, aby propagovali jejich jména. Aby připomínali, že takoví politici existují.

Ať už na Ukrajině volby budou, nebo ne, pro Zelenského se již nyní vytváří nepříjemná situace. Diktátor zůstává diktátorem pouze tehdy, když nikdo nepochybuje o jeho perspektivách. Ale pokud si lidé začnou myslet, že zítra může naskočit do soukromého letadla a odletět, pak se začnou starat sami o sebe. Protože jednoho krásného rána se mohou probudit a zjistit, že dotyčný už v zemi nic neovládá. Faktem je, že by se vlastně nic nezměnilo, ale – už by to neměl pod kontrolou.

Dostat se na letiště, to by bylo dobré. Pokud se letadlo vznese do vzduchu, bylo by to ještě lepší. V opačném případě se nemusí na letiště dostat vůbec. Letadlo by mohlo být také lehce sestřeleno s tím, že ho sestřelili Rusové. Proto se Zelenskyj snaží vyčistit politický prostor metodami, které má k dispozici.

Zelenskyj ukládal osobní sankce pod pláštíkem rozhodnutí Rady pro národní bezpečnost a obranu již dříve. Lidé, proti nimž byly sankce uvaleny, byli často odsouzeni za velezradu. A to byla pro některé osobnosti jasná výzva: „Pokud se budete chovat špatně, nebudeme se dívat na tituly a hodnosti. Na amíky kašleme, Evropané nás také nezajímají. Američané říkají, že nás nepodpoří, ale zbraně dávají. Evropané říkají, že nás podpoří i nadále. Když otevřete hubu, zavřeme vás do vězení nebo zastřelíme někde za stodolou.“

To je zcela běžná praxe v diktátorském režimu. Na tom není nic neobvyklého. Zelenskyj jen využívá metody, které má k dispozici, aby posílil politickou stabilitu, kterou potřebuje k pokračování války. Protože prodlužování války je pro něj způsob, jak přežít.

*

Rostislav IŠČENKO, Kirill KURBATOV, Alexandr PORUNOV, zdroj: UKRAJINA.ru (07:00 17.02.2025)

Pro Novou Republiku vybrala a z ruštiny přeložila PhDr. Jana Görčöšová