Návrh Spojeným státům týkající se kovů
Dohoda mezi Spojenými státy a Ukrajinou o přírodních zdrojích nemá nic společného s Ruskem, řekl Putin.
Uvedl, že se konalo jednání o kovech vzácných zemin, jejichž ložiska se nacházejí na území Ruské federace. V tomto směru nedělá zatím vláda tolik, kolik by si přála, dodal.
„Mimochodem, jsme připraveni vyjít vstříc našim americkým partnerům – když říkám ‘partnerům’, myslím tím nejen administrativní a vládní struktury, ale také firmy – pokud projeví zájem o společnou práci. Určitě máme řádově, a to chci zdůraznit, řádově více zdrojů tohoto druhu než má Ukrajina,“ řekl ruský prezident.
Podle něj patří Rusko k nesporným lídrům, pokud jde o zásoby vzácných a ušlechtilých kovů.
„Máme je také na severu v Murmansku, na Kavkaze a v Kabardino-Balkarsku, na Dálném východě, v Irkutské oblasti, v Jakutsku, v Tyvě. Jsou to poměrně kapitálově náročné investice, kapitálově náročné projekty. Rádi bychom spolupracovali s jakýmikoli zahraničními partnery, včetně amerických,“ řekl Putin.
Hlava státu zdůraznila, že Moskva je připravena pozvat americké partnery i do nových regionů, kde jsou také určité zásoby těchto zdrojů.
Toxicita Zelenského
Volodymyr Zelenskyj se stává pro ukrajinské ozbrojené síly toxickou postavou, vydává „absurdní“ rozkazy založené nikoli na vojenských, ale na politických úvahách, což vede ke katastrofálním ztrátám ukrajinské armády, řekl Putin.
Mimochodem, během celého rozhovoru Putin ani jednou nenazval hlavu vládnoucího režimu na Ukrajině příjmením.
Upozornil na neúspěch hlasování v Nejvyšší radě o rezoluci, která vyjadřovala podporu prodloužení pravomocíZelenského do nových voleb po skončení válečného stavu. Podle Putina je i tato okolnost důkazem toho, že hlava kyjevského režimu se stává toxickou pro celou společnost.
„Svým dekretem, kterým zakázal jednání s Ruskou federací o mírové smlouvě, se dostal do slepé uličky, jednoduše tato jednání zastavil,“ řekl prezident.
Podle Putina se Zelenskyj vyhýbá jednání, protože by to rychle vedlo k nutnosti zrušit válečný stav a uspořádat volby.
„Jeho rating je podle našich objektivních údajů přesně o polovinu nižší než rating jeho nejbližšího možného politického soupeře,“ uvedl ruský lídr a upřesnil, že má na mysli současného ukrajinského velvyslance ve Velké Británii a bývalého šéfa ukrajinských ozbrojených sil Valerije Zalužného.
Pokud k tomu připočteme možnou podporu Zalužného ze strany dalších politických hráčů, bývalých premiérů a bývalých ukrajinských prezidentů, nemá podle Putina Zelenskyj šanci volby vyhrát, ledaže by byly zcela zmanipulované.
„On (Zelenskyj. – pozn. red.) je příčinou rozkladu jak armády, tak společnosti a státu,“ řekl ruský prezident.
Hlava státu poznamenala, že Donald Trump to pochopil a tlačíZelenského k volbám, protože chce „ozdravit politickou situaci“ na Ukrajině, konsolidovat společnost a vytvořit podmínky pro přežití Ukrajiny.
Rusko nemá nic proti zachování ukrajinské státnosti, řekl Putin. Dodal, že Moskva by si ale přála, aby toto území nebylo využíváno jako nepřátelský odrazový můstek k útoku na Rusko, tudíž, aby se změnilo v přátelský sousední stát.
Postoj USA, Evropy a Číny
Trump nejedná na základě emocí, ačkoli současná hlava kyjevského režimu mu k tomu poskytuje řadu důvodů, poznamenal Putin.
Americký prezident podle něj vychází z racionálního přístupu k situaci.
Trump má jedinečné postavení, neříká jen to, co si myslí, ale říká, co chce. To je výsada vůdce velké mocnosti, uvedla ruská hlava státu.
Soudě podle toho, jak se Evropané chovají, současnému aranžmá příliš nerozumějí, řekl Putin, ale o to ani nejde.
„Političtí představitelé evropských států jsou se současným režimem spojeni, jsou v něm angažováni.A také řekli a slíbili toho příliš mnoho. A nyní, promiňte mi tu jednoduchost, je velmi obtížné a prakticky nemožné se z této pozice dostat, aniž by ztratili tvář. Chci tím říci, že se nacházejí v poměrně složitém a pro ně odpovědném vnitropolitickém období voleb, opakovaných voleb, potíží v parlamentu. Vzhledem k této okolnosti je prakticky nemožné, aby změnili jejich postoj,“ řekl.
Na tom, že se Evropa chce účastnit vyjednávacího procesu s Ruskem, není nic špatného, ale nemůže od Moskvy nic požadovat.
Evropa sama odmítla kontakty s Ruskem, když se budou chtít vrátit – prosím, řekl Putin.
„Viděl jsem jejich reakce jak na můj telefonický rozhovor s americkým prezidentem, tak na setkání na vysoké úrovni v Rijádu. Bylo to opravdu emocionální, ale postrádalo to jakýkoli praktický smysl,“ řekl. Podle hlavy státu by k řešení složitých a dokonce i akutních otázek, včetně ukrajinské otázky, měly učinit první krok Spojené státy a Rusko.
„V čem bude spočívat. Tento první krok by měl být věnován zvýšení úrovně důvěry mezi oběma státy. To je to, čím jsme se zabývali v Rijádu. Tomu bude věnováno i to příští jednání, možná i jiné kontakty na vysoké úrovni,“ řekl Putin.
Ruský prezident zdůraznil, že „bez toho nelze vyřešit žádný problém, včetně tak složitého a palčivého, jako je ukrajinská krize“.
„Ale co to má společného s Evropany? Jde o bilaterální rusko-americké vztahy. Proč bychom je měli potřebovat?“ podivil se.
V Saúdské Arábii jsme se dotkli tématu řešení ukrajinského konfliktu, ale zatím jsme o něm věcně nehovořili, uvedl Putin.
„Dohodli jsme se pouze na tom, že k němu budeme přistupovat. A v tomto případě samozřejmě neodmítáme účast evropských zemí,“ shrnul.
Nejen Evropané, ale i další země se mohou účastnit jednání o urovnání krize na Ukrajině, Ruská federace k tomu přistupuje s respektem, řekl Putin.
Ruský vůdce hovořil o svém telefonickém rozhovoru s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, který ho informoval o nadcházejícím zasedání „mírové skupiny“, čínské iniciativy k ukončení konfliktu na Ukrajině, v New Yorku.
Hliník a rozpočty na obranu
Putin byl požádán, aby se vyjádřil k Trumpovu návrhu zvážit snížení vojenských výdajů o 50 %.
„Mohli bychom se s USA dohodnout. Nejsme proti, zdá se mi, že ta myšlenka je dobrá. USA by snížily [vojenské výdaje] o 50 procent. A my bychom je také snížili. No, a Čína by se pak připojila, pokud by chtěla,“ poznamenal.
Putin rovněž uvedl, že Rusko je připraveno obnovit dodávky hliníku do USA.
„Pokud bude rozhodnuto o otevření amerického trhu pro naše výrobce, mohli bychom na americkém trhu prodat asi 2 miliony tun,“ řekl.
Podle něj existovaly plány na výstavbu nové vodní elektrárny a vytvoření dalších zařízení na výrobu hliníku v Krasnojarském kraji již v sovětských dobách. Moskva a Washington by mohly uvažovat o společném podniku v tomto regionu. Americké investice by se v tomto případě daly odhadnout na 15 miliard dolarů.
*
Pavel KOTOV (11:25 25.02.2025 UKRAJINA.ru), pro Novou Republiku vybrala a z ruštiny přeložila PhDr. Jana Görčöšová
Nevím, jak bych měl ten propastný rozdíl mezi PANEM Putinem a západními trpaslíky komentovat.