„Podívejte, ptáček!“ – Dmitrij Krasnov o tom, jak zabránit Trumpovi oklamat Rusko podle ukrajinského vzoru

Trump nemůže Rusku zaručit, že jeho podmínky jednání o ukrajinské krizi budou splněny, uvedl kandidát historických věd a expert Státní dumy Dmitrij Krasnov.

Svůj názor na situaci a na rozhovor mezi prezidenty Ruska a USA vyjádřil v rozhovoru pro Ukrajinu.ru.

Donald Trump uvedl, že měl 12. února telefonický rozhovor s Vladimirem Putinem. Informaci potvrdil oficiální představitel Kremlu Dmitrij Peskov.

– Dmitriji Anatoljeviči, Trump se v rozhovoru s ruským prezidentem vyslovil pro brzké ukončení bojů a mírové řešení problému. Znamená to, že je připraven přijmout podmínky Ruska? Mezi Trumpovými slovy a činy panuje často značný nesoulad.

– Vyslechnout, ano, k tomu je připraven. Vyjednávat, ano. Přijmout – ne. Navíc jakékoli dohody a dokonce ani podepsané smlouvy s Trumpem nejsou zárukou dlouhého, stabilního a pro Rusko příznivého míru.

Náš prezident nám opakovaně sdělil, jak nás „západní partneři“ vodili za nos, nebo dokonce přímo podváděli. Například minské dohody nejenže neplnili, ale již od samého počátku na jejich plnění ani nepomysleli. Je přinejmenším naivní doufat, že se nyní z amerického lháře, žvanila a posměváčka vyklube gentleman, který umí držet slovo.

To znamená, že se domnívám, že není důvod věřit, že se dohodneme na dříve stanovených podmínkách denacifikace a demilitarizace a na zárukách globální bezpečnosti. Trump nám nic z toho nemůže dát ani zaručit.

– Washington propouští ruského podnikatele Alexandra Vinnika výměnou za Američana Marka Vogela, který se včera vrátil do Spojených států. Je tato výměna gestem dobré vůle před osobním setkáním Putina a Trumpa?

– Je to úlitba americkému veřejnému mínění.

Hrnec filištínských předpovědí byl tak dlouho udržován na ohni rusofobie, až se rozhořel do ruda. Stačí na něj šplíchnout chladným rozumem a praskne. Pro snížení míry přehřátí zvolili adekvátní sociální architekti správný tah: potřebujeme příběh, který sice nic neznamená v globálním smyslu, ale je osobní, každému blízký, a proto srozumitelný. Potřebujeme konkrétního člověka a projev shovívavosti vůči němu.

Pro amerického prostomyslného rednecka [posměšná přezdívka pro obyvatele amerického venkova – buran] je to to pravé: Američan byl v Rusku uvězněn za drogy. A najednou mu Putin udělí milost a propustí ho. „Hmm,“ vyvodí si Američan jednoznačný závěr, “takže Putin není až takový darebák, jak nám říkali.“

Takže – je to jednak příprava na osobní setkání – americký prezident nemůže podat ruku vyhlášenému padouchovi – a jednak příprava na další kontakty. Ale to je čistě domácí americký příběh. Ale vypovídá hodně o přítomnosti profesionálů v Trumpově týmu.

– Co se podle vás děje v zákulisí jednání o Ukrajině? Čemu bychom nyní měli věnovat pozornost?

– Potřebám našich vojáků. Stejně jako dříve – i nyní musíme věnovat pozornost potřebám našich chlapců, kteří na frontě brání suverenitu a bezpečnost Ruska. To je důležité.

Podívejte se, jak se znovu a znovu používá stejný trik, známý od počátku století, který byl použit a zesměšňován v komediích snad všech národů: „Podívejte, ptáček!“. Člověk se ohlédne a mizerný grázlík dostane to, co chtěl – příležitost k útěku, k úderu, k ukradení peněženky.

S Ukrajinou to fungovalo stejně: „Rusko vám přišlo vzít vaši zem!“. A šup – všechna půda i hodnoty v ní ukryté skončily v kapse zámořského podvodníka. Na Evropu se křičelo: „Podívejte, Rusko vás chce napojit na svůj plyn!“. A hle – Evropa už kupuje americký plyn za trojnásobnou cenu.

Nyní se nám říká: „Vyjednávání! Chystá se ‘dohoda’. Brzy bude mír!“ Tyto výkřiky musíme prostě ignorovat a sledovat to, co je skutečně důležité. Nesmíme hledat„ptáčka“, ale kontrolovat to, co máme pod kontrolou. A kontrolu ještě zesílit.

– Mimochodem, co stojí za posledními kroky a prohlášeními amerických představitelů, za Trumpovými ambicemi ohledně ložisekvzácných kovů na Ukrajině, za jeho požadavkem na předání Gazy USA a tak dále? Jaká hra se v USA hraje?

– S ukrajinskými nerostnými surovinami si Trump docela technicky pohrál. Už dlouho dokazuji s čísly v ruce, že v ukrajinské politice USA je málo politiky, ale hodně ekonomiky.

Vzhledem k tomu, že kroky Ruska činily americké investice stále rizikovějšími, bylo nutné poskytnout zajištění, které dohodnuto nebylo. Trump – místo pokoutních intrik a bez šustění podepsaných dohod, což si tak oblíbili Bidenové, rozhodl o všem otevřeně.

Samozřejmě, nepracuje sám, má k dispozici štáb analytiků. Nově jmenovaný americký prezident byl přesvědčen, že ukrajinská společnost dospěla do takového bodu strachu, kdy neřekne ani slovo proti odevzdání země zahraničnímu pánovi. A tak to také dopadlo: národní bohatství země bylo lusknutím prstu předáno Američanům, Ukrajina byla Ukrajincům v mžiku ukradena a nikdo z nacionalistů ani nepípl.

Mám podezření, že za Trumpovými na první pohled blouznivými představami o budoucnosti Gazy, Grónska a Panamy se skrývají i objektivní údaje ze seriózního analytického centra. Ano – Evropa by se měla připravit.

– Robert Kennedy Jr. a Tulsi Gabbardová byli v Senátu schváleni na pozice navržené Trumpem. Budou tito lidé schopni ovlivnit řešení ukrajinské krize? Soudě podle jejich vyjádření by oba noví členové kabinetu mohli prezidentu Trumpovi pomoci splnit jeho předvolební sliby o ukončení války.

– Úlohu osobnosti v americké politice nelze přeceňovat. To jsem říkal už před Trumpovým prvním funkčním obdobím. A když pak běžné soudy jednotlivých států (na úrovni našich okresních soudů) prezidentova rozhodnutí zrušily, mohl jsem jen pokrčit rameny – ano, tak to chodí: víceúrovňový systém brzd a protivah brání svévoli.

Ve skutečnosti to byla právě ta zkušenost bezmoci v prvním volebním období, jež přiměla Trumpa k bourání stávajícího systému. Ten však má ke zhroucení daleko a ani on, ani jeho náhradníci se diktátory nestanou.

Abychom pochopili perspektivy, je třeba se dívat nikoli na osobnosti, ale na ekonomické zájmy finančních a průmyslových elit. I tam probíhá přerozdělování. Miliardáři blízcí Trumpovi sní o nájezdu na státem kontrolované finanční toky. Včetně těch, které jsou spojeny s Ukrajinou.

– Zelenskyj mluví o výměně území. Bude kyjevský režim souhlasit s dohodou navrženou Donaldem Trumpem?

– „Vyje jako šelma, pláče jako dítě.“ Mnoho lidí slyší ve vyjícím větru zvuk lidského hlasu. A fascinováni podobností podtónů se mohou snažit rozeznat jednotlivá slova, zachytit obsah toho, co bylo řečeno. Je však pošetilé hledat v šumu větru smysl.

Stejné je to se Zelenským. Ten si ve svých slovech tak často protiřečí se zjevnou skutečností i sám se sebou, že je naprosto kontraproduktivní sledovat jeho sdělení. Přečte text, který mu dali. Samozřejmě přizpůsobený specifikům jeho duševního stavu.

Nejsem příznivcem konspiračních teorií, raději vyvozuji závěry na základě spolehlivých faktů. Nemám žádné důkazy o tom, že by Zelenskyj užíval psychotropní látky, takže ho nemohu považovat za narkomana, jak to činí řada jiných lidí. Ale způsob jeho chování a teze, které rozdává, mě nutí hodnotit stav jeho psychiky velmi opatrně.

Nejenže bych si s ním nesedl k jednacímu stolu, ale měl bych se na pozoru i při pobytu s ním v jedné místnosti.

– Co chce Francie od Donalda Trumpa v otázce Ukrajiny a jsou Francouzi připraveni jít do války s Ruskem?

– Vidím napětí uvnitř francouzských elit. Nejsem si jist, zda je konflikt dostatečně vyhrocený, ale některé společenské změny vyvolávají rozpory v zájmech mocipánů, finančníků, průmyslníků a pomyslných „socialistů“, kteří se snaží urovnat společensko-politickou situaci v zemi.

Francie je vytlačována z Afriky. To znamená, že se na území země objeví tisíce profesionálních bojovníků, kteří nebudou zatíženi vysokou morálkou a dodržováním zákonů, ale budou loajální svým velitelům.

Jakási francouzská verze Wagnerovy skupiny, ovšem ve větším měřítku, která si za desetiletí své existence vytvořila vlastní firemní kulturu. Kulturu dosti brutální a agresivní, na hony vzdálenou evropským tradicím.

Touha některých francouzských elit poslat tyto „divoké husy“ dál je zcela pochopitelná, protože „domestikace“ může způsobit problémy. Seriózní politici si však uvědomují, že je nezodpovědné zatahovat zemi do války jen kvůli resocializaci „nepracujících“ bojovníků a zabezpečení blahobytu jejich velitelů.

*

Rozhovor Anny Čerkasové s Dmitrijem Krasnovem (na snímku),  UKRAJINA.ru (13:40 13.02.2025), pro Novou Republiku vybrala a z ruštiny přeložila PhDr. Jana Görčöšová

*

Ne každý si v dnešní době může dovolit platit za média, proto náš obsah nezamykáme. 
Pokud Vám to Vaše možnosti dovolují, existují dobré důvody, proč podpořit redakci Nové Republiky již dnes:

1. nestojí za námi peníze žádného oligarchy, bohatého jednotlivce, politické strany nebo instituce, které by nám říkaly, co máme psát;

2. obsah nezamykáme jako většina názorotvorných médií v Česku;

3. již 11 let vám nabízíme jiný pohled na dění doma, i ve světě, než takzvaná „média hlavního proudu“

Číslo účtu pro finanční dary je: 2300 736 297/2010

Do poznámky k transakci prosíme uvést “dar”.

Všechny texty autorů a překladatelů Nové Republiky jsou volně šiřitelné, ale vždy s odkazem na náš web.

Vážíme si vaší podpory.

*

5 5 hlasy
Hodnocení článku
Subscribe
Upozornit na
4 komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
vachav
vachav
před 7 dny

“Náš prezident nám opakovaně sdělil, jak nás „západní partneři“ vodili za nos, nebo dokonce přímo podváděli. Například minské dohody nejenže neplnili, ale již od samého počátku na jejich plnění ani nepomysleli. Je přinejmenším naivní doufat, že se nyní z amerického lháře, žvanila a posměváčka vyklube gentleman, který umí držet slovo. To znamená,… Číst vice »

standa
standa
před 8 dny

Opatrnost Ruska je jasná a nedůvěřivost ja na místě. Věřit Anglosasům je smrtelné !

palasovar@gmail.com
palasovar@gmail.com
před 8 dny

Nejen podle Ukrajiny..Muzou to vysledovat i ze vztahu k EU..Staci jim vymenit administrativu,aby se od vseho distancovali a hodili vsechno na druhe..Neda se jim verit ani za mak

Prodost
Prodost
před 8 dny
Odpověď uživateli  palasovar@gmail.com

Ono jde o to, že: Spojení moci finanční a korporátní s mocí politickou = fašismus”. Ale ať se to nazývá jakkoliv, je zřejmé, že moc politická bude dosazena mocemi mnohem mocnějšími podle jejich přání, nebo potřeb, nebo dokonce jejich rozmaru. A takovému systému, či jeho představitelům věřit? Jenom blázen!

Naposledy upraveno před 7 dny uživatelem Prodost