Pavel Šik: Jak jsem se stal slavný u čtenářů slovenského Denníku N

Je zajímavé, že za tzv Gruzínskou legii se po Ficově obvinění veřejně nepostavil ani Zelenský, ale ani třeba deník Kyivindependent nenapsal žádný článek o tom, že by Fico přeháněl, pouze citoval jak stanovisko slovenské vlády tak Gruzínské legie tj Mamulašviliho.

Kyivindependent pouze 31. ledna popsal situaci a zmínil, že Mamulašvili byl bodyguard exprezidenta Michaila Saakašviliho, že spolu s ním byl slovenskou vládou obviněn i Giorgi Lortkipanidze, údajný zástupce šéfa ukrajinské vojenské rozvědky a že slovenská policie zadržela jednoho člověka.

2. února, když se Ukrajinská rozvědka HUR přihlásila o slovo, Kyivindependent citoval prohlášení šéfa rozvědky Budanova na telegramu, že Gruzínská legie pod rozvědkou neexistuje (rozvědka to nazývá jednotně Mezinárodní legie) a Mamulašvili už v ní není, protože prý neobnovil smlouvu.

Kdo se ovšem pustil do obhajoby, že Mamulašvili je hrdina a všechny informace o Gruzínské legii jsou ruskou psychologickou operací, je slovenský Denník N, kde je komentátorem Martin Šimečka, otec současného předsedy strany Progresívne Slovensko Michala Šimečky, a Michal jím byl také do roku 2022.

Autor Tomáš Forró se do obhajoby pustil netradičně, na úvod napsal, že zná členy Gruzínské legie osobně a přátelí se s Mamukem Mamulašvilim a že na investigaci ohledně Gruzínské legie už pracuje pár měsíců. Skvělé, to se mu nyní hodilo . Představil jsem si, že bych napsal článek, v kterém tvrdím, že Fico je hrdina a na začátek bych uvedl, že ho znám a že je můj přítel.

Ale to čtenáře Denníku N vůbec neznervózňuje, v diskuzi mu píší, že takto by měla vypadat “skutečná žurnalistika” a že text je “skvělý”.

Autor Tomáš Forró v článku vlastně jen uvádí, že všechny informace o Mamulašvilim a legii za poslední měsíce nejsou pravda a že je zveřejnila podezřelá média např Ukraine Today, za kterou stojí cituji: “člen britské extremistické politické strany UKIP.” Do Mamulašviliho historie se vůbec nepouští a ani neuvádí, že byl bodyguardem Saakašviliho. Uvádí jen, že Litevec Reshet, o kterém jsem v mém postu psal, který ovládal účty Gruzínské legie na Twitteru a který spolu s NAFO vybral milióny dolarů na provoz Mamulašviliho jednotky, se v Americe zbláznil a chudák Mamulašvili s tím nic nenadělá.

Závěr jeho článku byl přímo smrtící. Zakončil otázkou, zda-li kradou Gruzínci peníze aktivistům a zakládají podvodné nevládní organizace. A odpověděl si, že neví, ale že nic takového nezjistil.

Co ovšem zjistil a kde má naprostou jistotu na základě mého postu před pár dny, v kterém jsem pouze poskládal veřejně známé a přístupné informace z doložených zdrojů a sepsal je, že jsem cituji “zombie” a “proruský influencer”.

Cituji: “Posledním příkladem informační zombie ve slovenském a českém informačním prostoru je Pavel Šik, proruský influencer z České republiky… Stejně jako slovenská vláda šíří dávno vyvrácené dezinformace. Jeho příspěvky pravidelně publikuje portál Nové slovo, jehož redaktory byli například Eduard Chmelár nebo Ficův poradce Martin Muránsky.” (PS: portál Nové slovo neznám, ovšem není to poprvé, co mi nějaká platforma bez mého souhlasu zveřejňuje texty z FB.)

Poradím se s právníkem o dalším postupu. Myslím, že tohle už je za hranou a veřejná omluva je na místě.

Na sítích jsme na leccos zvyklí, ale novinář v oficiálním médiu by měl vážit svá slova. Může napsat, že se mýlím nebo vyvrátit jednotlivé zdroje a tvrzení, ale to, co Tomáš Forró udělal, se jmenuje argumentum ad hominem, které patří podle Vladimíra Bahnara ze Slovenské akademie věd cituji: do “strategie zastánců konspiračních teorií.” To, že každý má jiný názor je v pořádku a Denník N může psát propagandu jakou chce. Ale využít někoho jako cíl bez jakékoli poznámky k obsahu toho, co napsal nebo vyvrácení jeho tvrzení a dehonestovat ho v domnění, že se dotyčný stejně nebude bránit, je naprostá žurnalistická podpásovka, která je bohužel v médiích typu Denník N asi standardem.

Mezitím paní Štasselová, organizátorka protestů proti Ficovi a přítelkyně Mamuky (viz foto, které ukazoval Fico) a jistě věrná čtenářka slovenského Denníku N, kde má i svůj blog, v televizní debatě tvrdila reportérovi, že referendum o vstupu do Evropské Unie nikdy na Slovensku neproběhlo a jednalo se o referendum o vstupu do NATO. Když jí reportér říká, že to není pravda a že je to naopak, hádá se s ním, že si to má ověřit. To už fakt není ani legrační, vždyť ona je politička a nepřečte si ani Wikipedii! (kredit Anka Žitná Lučaiová).

Štasselová nádherně ukazuje pravou podstatu čtenářů a autorů Denníku N..

*
Pavel Šik, Facebook, na snímku organizátorka slovenských protivládních protestů Lucia Štasselová se svým přítelem – gruzínským teroristou Mammukem Mamulašvilim, na kterého je v rodné Gruzii vydán zatykač. Jeho bývalý šéf – Michal Saakašvili – kterému dělal bodygarda a možná i “muže na špinavou práci” , sedí dnes v gruzínském vězení za zločiny, kterých se dopustil na opozici.