O co šlo v Riádu a v Paříži

Se zájmem sleduji „zasvěcená vyjádření“ k americko-ruskému jednání v Riadu a následující truckonferenci, sbubnované narychlo do Paříže francouzským prezidentem Macronem. Takzvaní „političtí komentátoři“ se předhánějí ve fabulování jejich obsahu a cílů, případně vypočítávání, kdo na ně byl, nebyl, nebo měl být pozván.

Jaroslav Štefec
Jaroslav Štefec

USA jsou napadány za nepozvání Zelenského a zástupců EU, zatímco u pařížské schůzky se o nepozvání zástupců USA nebo Ukrajiny cudně mlčí. Takže proč nebyli ti či oni pozváni a o co na těchto dvou fórech vlastně šlo? Začnu Riadem.

Asi nejdůležitějším tématem riadského jednání na nejvyšší úrovni mezi USA a Ruskou federací byla bezesporu budoucnost rusko-amerických vztahů, znovunavázání diplomatických styků a návrat k vzájemně výhodné ekonomické spolupráci. Předpokládám, že se probíralo i téma využití surovinových zdrojů na bývalých ukrajinských územích, obsazených Ruskou federací a samozřejmě došlo i na podmínky, za nichž by bylo kremelské vedení ochotno ukončit válečné operace a stanoviska, která k válce na Ukrajině a možnostech jejího ukončení zaujímá Trumpova administrativa.

„Nepozvání“ EU k jednacímu stolu v Riadu bylo naprosto logické hned ze dvou důvodů. Za prvé, EU a evropských zemí NATO se týkalo jen minimum projednávaných témat. A za druhé – kdo by se vlastně měl těchto jednání zúčastnit? Vedení EK? I když se tak snaží navenek tvářit, nereprezentuje politicky ani diplomaticky členské státy EU, které mají, aspoň zatím, stále ještě svou samostatnost a svrchovanost. EK nemá ani atributy, ani výkonné orgány, nebo pravomoci skutečného státu a stále platí slova Henriho Kissingera ze sedmdesátých let: „Komu mám zavolat, když chci mluvit s Evropou?“.

Měli se snad jednání zúčastnit představitelé jednotlivých států EU? Kterých konkrétně? Jednání se zemí EU prakticky netýkalo a většina jejich pohlavárů navíc nedávno absolvovala bezpečnostní konferenci v Mnichově, kde nic rozumného ani k bezpečnosti EU, ani k ukončení války na Ukrajině nevymysleli. A je tu ještě jeden moment. USA jako vedoucí země NATO na tomto jednání vlastně reprezentovala celou alianci. Tak proč zvát ještě někoho dalšího?

Co říci k pařížské schůzce. O čem asi jednala nestejnorodá partička, narychlo svolaná do Paříže prezidentem Macronem? Proč se vlastně sešla tato podivná sbírka politických figurek, tvořená vedle prezidenta Macrona i šéfkou EK Leyenovou, generálním sekretářem NATO Ruttem a premiéry Německa, Polska, Itálie, Španělska, Nizozemska, Dánska a (kupodivu) i představitelem britské koruny, premiérem Keirem Starmerem?

FB Jaroslava Štefce
rtondpSsoe821mu48 3l0cuca49ii06h55381c517637tg5cuu0fu010chh4 

5 2 hlasy
Hodnocení článku
Subscribe
Upozornit na
Žádné komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře