Bývalá kongresmanka Tulsi Gabbardová, kandidátka na ředitelku národních zpravodajských služeb, se 30. ledna objevila před senátním užším výborem pro zpravodajské služby, na slyšení, které předchází potvrzení ve funkci.
Gabbardová byla v letech 2013 až 2021 ve Sněmovně reprezentantů demokratická poslankyně za Havaj a byla členkou sněmovních výborů pro zahraniční věci, vnitřní bezpečnost a ozbrojené služby, včetně podvýboru pro zpravodajské a speciální operace.
Nově zvolený prezident Donald Trump nominoval Gabbardovou v listopadu 2024 s tím, že pomůže bránit bezpečnost a ústavní svobody všech Američanů.
Vhodnost Gabbardové pro tuto roli byla zpochybňována oběma velkými stranami kvůli jejím postojům ke shromažďování zpravodajských informací a americkému intervencionismu.
Gabbardová byla často v rozporu se zpravodajskými službami ve Washingtonu kvůli svému dlouhodobému přesvědčení, že by měl být zrušen oddíl 702 zákona o zahraničním zpravodajství (FISA).
Tento zákon umožňuje americkým zpravodajským agenturám provádět sledování zahraničních cílů v masivním měřítku v procesu, který často shromažďuje citlivá soukromá data občanů USA.
Program byl notoricky zneužíván FBI k získávání údajů o Američanech, více než 3,4 milionkrát bez zatykače od prosince 2020 do listopadu 2021. Tento měsíc federální soudce rozhodl, že bezdůvodné vyhledávání informací získaných z programu bylo protiústavní.
Během svého působení v Kongresu se Gabbardová pokusila zrušit FISA 702 a Patriot Act, které udělovaly pravomoc odposlouchávat komunikaci Američanů.
Před slyšením 30. ledna Gabbardová zmírnila svůj postoj k této otázce a nakonec dosvědčila, že takové sledování je nezbytnou součástí amerického národního bezpečnostního aparátu.
„702 poskytuje jedinečný nástroj a schopnost, která je nezbytná pro naši národní bezpečnost,“ řekla Gabbardová během slyšení a poznamenala, že od jejího působení v Kongresu „byly uzákoněny významné reformy FISA“.
Podpora sledovacích programů Zpravodajské komunity se v posledních letech stala požadavkem na jejich případné vůdce, přičemž mnoho senátorů obou stran se postavilo proti výzvám, aby k takovému sledování vyžadovali povolení.
Bývalá ředitelka National Intelligence Avril Hainesová loni svědčila, že 702 poskytlo zpravodajským agenturám „jedinečné poznatky“ a že příliš mnoho regulace by poškodilo „agilitu“ potřebnou k reakci na naléhavé hrozby.
Gabbardová si také vzala na mušku mnoho akcí podniknutých v posledních letech současnými a bývalými zpravodajskými důstojníky, které podle ní zneužívaly zpravodajskou komunitu pro politické účely.
Odsoudila kroky podniknuté FBI s cílem podkopat Trumpovo první funkční období, které zahrnovalo použití úřadů FISA ke špehování poradce Trumpovy kampaně Cartera Page.
Odsoudila také roli 51 bývalých zpravodajských úředníků, kteří použili své pověření v rámci zpravodajské komunity, aby lživě tvrdili, že příběh o notebooku, který patřil synovi bývalého prezidenta Joe Bidena Hunterovi, byla ruská dezinformace.
Za tímto účelem Gabbardová uvedla, že její prioritou bude poskytovat „nezaujaté, včasné a přesné zpravodajské informace“, aby zajistila svobodu a bezpečnost pro americký lid.
Podle výzkumu Chicagské rady pro globální záležitosti se počet Američanů, kteří věřili, že zpravodajská komunita je životně důležitá pro boj proti národním hrozbám, od roku 2019 do roku 2022 snížil o 10 procentních bodů, když se na veřejnost dostala nová odhalení o zneužívání sledování.
Ve stejném časovém rámci se počet Američanů, kteří věřili, že zpravodajská komunita představuje hrozbu pro občanské svobody, téměř zdvojnásobil.
„Budu pracovat na obnovení důvěry prostřednictvím transparentnosti a odpovědnosti. To je imperativ národní bezpečnosti,“ řekla Gabbardová. “Zajištění bezpečnosti, jistoty a svobody amerického lidu je mandátem vedení, který povyšuje nad stranickou politiku.”
Snad nejspornější otázka, která během slyšení opakovaně vyvstávala, byla o Gabbardové předchozí podpoře Edwarda Snowdena.
Snowden byl technickým asistentem CIA a pracoval v Národní bezpečnostní agentuře (NSA), která shromažďuje zpravodajské informace elektronickými prostředky, a v Booz Allen Hamilton, než v roce 2013 ukradl více než 1 milion souborů z vládních serverů a většinu informací prozradil tisku. Nakonec uprchl do Ruska.
Tyto činy mu mezi některými vynesly reputaci jako zrádce, který ohrožoval životy amerických vojáků, zatímco jiní ho považovali za hrdinu za odhalení rozsáhlého sledování a porušování občanských práv ze strany vlády USA.
Úniky odhalily existenci programu Prism, programu NSA, který získával audio a video chaty, e-maily, texty, fotografie a další dokumenty Američanů od společností Microsoft, Google a Apple.
Od té doby Spojené státy chtěly Snowdena kvůli obvinění ze špionáže. V roce 2022 Snowdenovi udělil ruský prezident Vladimir Putin ruské občanství.
Gabbardová předtím Snowdenovo úsilí ocenila, a dokonce vyzval Trumpa, aby mu v roce 2020 udělil milost.
Před výborem 30. ledna řekla: „Edward Snowden porušil zákon a tyto informace zveřejnil způsobem, který neměl. Také uznal a odhalil informace, které byly protiústavní, a které vedly k mnoha reformám, které tento orgán v průběhu let provedl.
“Moje prohlášení v minulosti odrážela hrozivé a nezákonné programy, které byly odhaleny při tomto úniku.”
Několik zákonodárců, uvedlo, že Snowden ohrozil životy amerických agentů a odhalil zpravodajské procesy nepřátelům národa.
Zákonodárci označili Snowdena za „zrádce“ a opakovaně naléhali na Gabbardovou, aby udělala totéž, což ona odmítla udělat.
Gabbardová řekla, že nebude usilovat o milost pro Snowdena, pokud bude potvrzena na pozici DNI.
“Nemůžeme a neměli bychom mít jednotlivé hlídače v rámci zpravodajské komunity, kteří by sami rozhodovali o tom, jak a kde a kdy odhalit tajemství našeho národa,” řekla.
Do popředí se také dostaly Gabbardové předchozí komentáře k několika mezinárodním konfliktům, když se zákonodárci snažili porozumět smýšlení bývalé kongresmanky o amerických protivnících.
Řada zákonodárců se postavila proti tvrzením Gabbardové, že invaze na Ukrajinu byla pouze zástupnou válkou mezi Ruskem a NATO, a proti jejímu zpochybňováním existence údajně široce zdokumentovaných útoků chemickými zbraněmi v Sýrii.
Pokud jde o mezinárodní konflikty, Gabbardová se zaměřila na samotnou zpravodajskou komunitu a obvinila ji, že se zapojila do „byrokratických misí a budování impéria“.
Chybující americká zpravodajská služba a příliš horlivý intervencionismus podle ní vedly k americké invazi do Iráku a jejímu vytvoření mocenského vakua v Sýrii, Libyi, Egyptě a jinde.
„Faktem je, že mé politické oponenty skutečně znepokojuje, že odmítám být jejich loutkou,“ řekla Gabbardová.
“Příliš dlouho vedly chybné, nedostatečné nebo ozbrojené zpravodajské informace knákladným selháním a podkopávání naší národní bezpečnosti a svobod daných Bohem zakotvených v ústavě.”
Někteří ve výboru zpochybňovali moudrost použití vojenské síly ke změně politických systémů jiných národů.
„Velký počet vlád v historii a dodnes není demokratický. Můžeme si přát, aby to bylo jinak, a můžeme pracovat na jeho zlepšení, ale takový je svět. Kdybychom se přátelili jen s národy, které sdílí náš systém vlády a naše kulturní cítění, neměli bychom mnoho přátel.”
*
MUDr. Ivan David – europoslanec za SPD, FB (3.2.2025)
Jak říkal náš geniální spisovatel a filosof Venca, Pravda zvítězí nad lží a nenávistí. Každý poctivý občan se za období osvobození od totality o tom přesvědčil. Teď nám bude stále jen lépe a už nám schází jen zlikvidovat imperialistické Rusko.