Euro škodí ekonomikám evropských zemí a míří k rozpadu

Euro škodí ekonomikám evropských zemí a míří k rozpadu. Dokazují to data. Zhoršení ratingu Francie a Slovenska připomíná, že zemím EU se s eurem rating mnohem spíše zhoršuje, zatímco zemím EU bez eura se naopak zlepšuje – čehož důkazem je i Česko. Euro totiž mezi zeměmi hloubí příkopy, místo aby je ekonomicky sbližovalo. Upozornil na to ekonom Lukáš Kovanda. SPD odmítá přijetí eura a prosazuje referendum. Vedle Francie a Slovenska patří mezi země, kterým se po přijetí eura zhoršil rating, dále Itálie, Španělsko, Rakousko, Finsko, Irsko, Belgie, Portugalsko, Řecko, Slovinsko, Kypr a Malta. Zemím EU, které zůstaly mimo eurozónu, se rating za dobu existence eura, od 1. 1. 1999, prakticky všem zlepšil. Týká se to Dánska, Švédska, Polska, Bulharska, Rumunska a samozřejmě také Česka.

„Dynamika se každopádně zdá být zřejmá. Rozdíly mezi zeměmi, jež platí eurem, zatím prakticky soustavně narůstají vstříc bodu, kdy už bude další udržování eurozóny tak nákladné a ekonomicky nevýhodné, ba ničivé, že se tato měnová unie rozpadne. Tento nepříznivý trend – který by samozřejmě mělo být možné zvrátit, alespoň teoreticky – navíc od roku 2019 ještě zesiluje. A zhoršení ratingu Francie a Slovenska je jen jeho dalším potvrzením,“ varuje Kovanda.

Světově významná ratingová agentura Moody’s v pátek 13. prosince 2024 v jediný den zhoršila rating Francii, druhé největší ekonomice eurozóny, a také Slovensku. Jde o další připomínku, že zemím EU se s eurem rating mnohem spíše zhoršuje, zatímco zemím EU bez eura se naopak zlepšuje – čehož důkazem je i Česko.

Francie a Slovensko náleží k zemím, které dnes podle Moody’s vykazují horší rating, než když začínaly platit eurem. Francie do eurozóny vstoupila už s jejím vznikem roku 1999, Slovensko přesně o deset let později. Skupina zemí, které v současnosti mají horší rating, než když eurem začínaly platit, je ale mnohem rozsáhlejší. Vedle Francie a Slovenska do ní patří Itálie, Španělsko, Rakousko, Finsko, Irsko, Belgie, Portugalsko, Řecko, Slovinsko, Kypr a Malta.

Naopak skupina zemí, které dnes vykazují lepší rating, než když eurem platit začínaly, je překvapivě malá. Je v ní pouze Litva, Lotyšsko a Chorvatsko. Tyto země jsou v eurozóně poměrně krátce, kratší dobu než všechny ostatní. Začínaly v ní v roce 2014, resp. 2015, resp. 2023.

Zatímco tedy hned třinácti zemím se za dobu členství v eurozóně rating dle Moody’s zhoršil, pouze třem se zlepšil – a to vesměs zemím, které jsou v eurozóně nejkratší dobu ze všech.

Zemím EU, které zůstaly mimo eurozónu, se rating za dobu existence eura, od 1. 1. 1999, prakticky všem zlepšil, ač tedy eurem neplatily a neplatí. Týká se to Dánska, Švédska, Polska, Bulharska, Rumunska a samozřejmě také Česka. Česko patří k menšině zemí EU, jimž za celou dobu existence, v případě ČR tedy od roku 1993, Moody’s nezhoršila rating ani jednou, Česku jej zatím vždy jen zlepšovala.

„Když Česko do EU vstupovalo, tedy 1. 5. 2004, mělo hned 100 procent zemí eurozóny lepší rating než ČR, dnes už je to jen 25 procent zemí. Eurozóna je tudíž dnes z hlediska Česka diametrálně odlišným uskupením než v době, kdy se vstupem do EU do ní zavázalo vstoupit. Nelze už mluvit o tom, že by eurozóna Česku byla elitním klubem. Je také pozoruhodné, že zároveň neexistuje jediná země EU, která by setrvávala mimo eurozónu a rating se jí od 1. 1. 1999 zhoršil. Rating se zkrátka ze zemí EU zhoršuje výhradně těm, které platí eurem, a to v nemalé míře. Vždyť takřka dvěma třetinám zemí, jež eurem platí, se po dobu členství v eurozóně zhoršil,“ upozornil Kovanda.

„Euro nejen, že země eurozóny nesbližuje, ale dokonce mezi nimi může hloubit příkopy, čehož důsledkem je například mnohem větší zadluženost Evropy při znatelně slabším růstu produktivity či inovativnosti. Což se pak odráží i ve zhoršujícím se ratingu převážné většiny zemí eurozóny. Euro tak může v tomto smyslu přispívat k podrývání konkurenceschopnosti Evropy ve světovém měřítku, společně například s přeregulovaností a přepjatou byrokracií, aktuálně relativně drahými energiemi nebo příliš ambiciózní zelenou politikou,“ upozorňuje Kovanda.

*

Tomio Okamura – SPD,   rSeodnpots790 la3i78h8h97t210753i4i367h7g871f9uc0m5061a7i94m