Co dnes píše ukrajinská „Strana“:
Analyzujeme výsledky 1080. dne války na Ukrajině.
Situace v oblasti Kurska
Co se děje v Kurské oblasti, kde včera ukrajinské ozbrojené síly zahájily nový útok?
Ukrajina se k tomu oficiálně nevyjádřila (i když Zelenskij včera připomněl, že od invaze ukrajinských ozbrojených sil do Kurska uplynulo šest měsíců).
Veřejnost blízká ukrajinským ozbrojeným silám hlásí, že ukrajinské síly postupují jihovýchodně od Sudže, ale neuvádějí podrobnosti o tom, zda se jim podařilo upevnit své nové pozice. Také zatím nejsou žádné zprávy o obsazení nebo blokádě obydlených oblastí. Americký institut pro studium války píše, že ukrajinské síly zahájily novou sérii mechanizovaných útoků až o síle praporu v oblasti Kurska a postoupily až o pět kilometrů (toto uvedla jeden ruský zdroj).
Na mapě Deep State nejsou v oblasti Kursk žádné změny.
Ukrajinští vojenští blogeři také přiznávají, že ruské drony na optických vláknech, které nejsou závislé na počasí a imunní vůči rušení, způsobují značné škody na technice.
Ruské vojenské kanály Telegram hlásí útok ukrajinských ozbrojených sil ve směru na vesnice Čerkasskaja Konopelka (některá ruská veřejnost uvádí, že jednotky ukrajinských ozbrojených sil obsadily část této vesnice, jiní píší, že ukrajinské síly u ní vysadily jednotky a že tam v současnosti probíhají boje, ale v samotné vesnici se nebojuje) a na Ulanok.
Zároveň, jak tvrdí ruské telegramové kanály, ukrajinské útočné skupiny nedosáhly pravděpodobného hlavního cíle ofenzivy, vesnice Ulanok, která byla bráněna ruskými jednotkam. Ukrajinci obsadili řadu lesních pásů, o něž se bojuje dodnes. Rusové říkají, že zastavili pokusy poslat posily těmto skupinám a tvrdí, že boje jsou v současnosti poziční. Dnes nebyly obdrženy žádné informace o nových velkých útocích ukrajinských ozbrojených sil.
Ukrajinské skupiny, které postoupily vpřed, přitom nikdo nestahuje, nelze tedy vyloučit možnost nových pokusů o průlom. Rusové už píší o příchodu ukrajinských rezerv ze Sumské oblasti.
Navzdory postupu ukrajinských ozbrojených sil scénář trochu připomíná poslední útok ukrajinské armády severovýchodně od Sudže – kdy ukrajinské jednotky počátkem ledna dosáhly vesnice Berdyn, ale poté se boje staly statickými a na svůj úspěch nedokázaly navázat.
Ruští vojenští pozorovatelé přitom na rozdíl od této situace konstatují, že ruská obrana v Čerkaské Konopelce byla v předvečer útoku oslabena, čehož využily ukrajinské ozbrojené síly a podařilo se jim obsadit řadu polesí severně od Konopelky a Fonasejevky. Ruská strana v souvislosti s tím píše o odvolání velitele 11. ruské brigády (oficiálně to však není potvrzeno).
I kdyby však tento ukrajinský útok vyšuměl, závěr je jasný: ukrajinské ozbrojené síly jsou nadále zásobovány v Kurské oblasti na dostatečné úrovni a přibližně jednou měsíčně provádějí poměrně velké útoky. To znamená, že ukrajinské velení věnuje zvýšenou pozornost předmostí Kurska (proč – rozebereme níže).
Je Toreck obsazen?
Ruské ministerstvo obrany dnes oznámilo dobytí města Toreck v Doněcké oblasti, o které se bojovalo od loňského léta. Ukrajina to nepotvrdila. Dnes odpoledne ministerstvo vnitra oznámilo, že město se „drží“.
Na mapě Deep State je většina Torecku zobrazena jako pod ruskou kontrolou nebo v šedé zóně. Ale několik malých oblastí na okraji je také označeno jako pod kontrolou ukrajinských ozbrojených sil.
Dále DS uvádí, že město nebylo dobyto a boje v něm pokračují – v mikrodistriktu Zabalka, stejně jako na severním a západním okraji. Centrum města je téměř celé pod ruskou kontrolou.
Ruská veřejnost dosud neukázala videa vlajek na dole Toreckaja, což je poslední opevněná oblast ukrajinských ozbrojených sil v obydlené oblasti. Z-channels zároveň tvrdí, že se „proměnil v ruiny“ a ovládají ho Rusové.
Opakujeme, z Ukrajiny to není potvrzeno. Stejně jako zprávy ruského ministerstva obrany o dobytí vesnice Družba sousedící s Toreckem.
Přesto je už Toreck dobyt téměř celý, dokonce i podle ukrajinských zdrojů, a je nepravděpodobné, že by jej ukrajinské ozbrojené síly dlouho udržely.
Kontrola nad městem je pro Ruskou federaci důležitá pro budoucí ofenzivu na Konstantinovku z jihovýchodu – se současným útokem z Časov Jaru (severovýchod). Pád Torecka také představuje problém pro udržení jižního okraje Časov Jaru, kde Rusové ještě zdaleka neovládají město, i když tam nedávno dosáhli značného pokroku.
Problémy s počty vojáků
Debata o nedostatku vojáků na Ukrajině pokračuje.
Rusko má v předních liniích početní převahu 5:1 a na některých místech dokonce 10:1, uvádí The Wall Street Journal s odvoláním na ukrajinský vojenský personál.
Ukrajina proto bude potřebovat desetkrát více vojáků, aby úplně zastavila ruskou armádu, řekl publikaci voják bojující u Pokrovska. Ukrajina zadržuje početně nadřazenou pěchotu pomocí dronů a dosáhla už produkce 200 000 dronů měsíčně, ale drony nemohou zcela nahradit lidi a kvůli nedostatku pěchoty je nucena ustoupit.
Podle velitelů v Pokrovské oblasti je problémem nejen množství, ale i kvalita posil, protože většina nově příchozích jsou mobilizovaní muži ve věku 40 a 50 let s malou motivací k boji. Někteří opouštějí své pozice nebo odmítají jít do zákopů první linie.
Jeden velitel brigády řekl, že 30 mužů, které měl na začátku války, by bylo výkonnějších než 100 mužů, které dostává nyní.
Je třeba poznamenat, že západní média poskytují i další odhady velikosti ukrajinské a ruské armády. Podle New York Times bojuje na frontách přes 400 tisíc Rusů, proti nim stojí přibližně 250 tisíc Ukrajinců. To znamená, že poměr není 1 ku 5-10, ale mnohem méně.
A je zřejmé, že kdyby na každého ukrajinského vojáka připadalo 5-10 Rusů, ruský postup by byl mnohem rychlejší a vedl by ke zhroucení ukrajinské fronty. Což se neděje.
Kurz k příměří a kurské předmostí
V předvečer návštěvy Trumpova zástupce pro Ukrajinu – Kellogga v Evropě, se kontakty mezi ukrajinskými úřady s ním prudce zintenzivnily.
V USA se s Kelloggem setkala velvyslankyně Oksana Markarová a zavolal mu i šéf prezidentské kanceláře Andrij Jermak (který nedávno hovořil s poradcem Bílého domu pro národní bezpečnost Waltzem).
Podle Jermaka diskutovali o Kelloggově nadcházející návštěvě Ukrajiny. A také budoucí schůzky na Mnichovské konferenci, kam v polovině února dorazí i Trumpův vyslanec. Později šéf OP v rozhovoru pro tisk řekl, že do Mnichova přijede i Zelenskij – to znamená, že je velká pravděpodobnost, že tam uspořádá první jednání s Kelloggem.
Navíc se postupně začíná rýsovat obecný obrys těchto jednání. Trumpův zástupce poskytl v této věci podrobný rozhovor New York Post. Tam prohlásil, že USA budou trvat na příměří na Ukrajině a teprve poté na podrobnějších mírových jednáních. A také při přímých jednáních mezi Kyjevem a Moskvou.
Řekl, že americký prezident nejprve „chce zastavit zabíjení – prostě je zastavit – a poté pracovat zpětně“ v budoucích jednáních. Noviny s odvoláním na Kellogga píší, že násilí musí skončit před zahájením jednání o složitých otázkách mírového urovnání, protože „z této války se nemůžete dostat zabíjením“.
Toto prohlášení v podstatě potvrzuje nedávné informace agentury Reuters, že Trump chce na Ukrajině do konce roku vidět příměří a volby. Poté bude moci nová vláda v Kyjevě uzavřít dlouhodobou dohodu s Moskvou.
Pamatujeme si, že OP tuto myšlenku ostře kritizoval a označil ji za „selhání“. Ale ve skutečnosti to nyní Kellogg oficiálně potvrdil. Už několikrát mluvil o tom, že je potřeba provést volby, až boje ustanou.
Zastavení nepřátelství je příměří, zatímco Zelenskij dal jasně najevo, že volby se mohou konat až po komplexním urovnání a zrušení stanného práva. Čili v této otázce je zjevný rozpor s postoji Bílého domu, který si jednoznačně přeje rychlý výsledek, jako tomu bylo nedávno v Gaze, a ne zdlouhavá jednání s nejasným výsledkem.
Ve stejném rozhovoru ale Trumpův zvláštní zástupce řekl, že obě strany budou muset udělat ústupky.
„Upřímně řečeno, obě strany v jakémkoli jednání musí ustoupit; Toto je pořadí věcí při vyjednávání. A tady musíte zjistit, co je přijatelné? Bude to přijatelné pro všechny? Ne. Ale snažte se udržet tuto rovnováhu,“ řekl.
Podle Kellogga válka neskončí bez přímých jednání mezi Ruskem a Ukrajinou. Tam lze dosáhnout dohody, která je „výhodná pro obě strany“. Kellogg uvedl příklad rusko-japonské války, kde americký prezident Theodore Roosevelt vystupoval jako prostředník a za urovnání dostal Nobelovu cenu míru.
„Vrátím se k Teddymu Rooseveltovi a Portsmouthské smlouvě [která ukončila rusko-japonskou válku v roce 1905]. Carové z Ruska a Japonska byli připraveni vyjít si vstříc a Roosevelt je v podstatě svedl dohromady a řekl: „Musíte se oba trochu poddat,“ a oni to udělali.
Kellogg uvedl zpřísnění sankcí vůči ruskému ropnému sektoru jako páku tlaku na Rusko, aby ho přimělo vyjednávat a dělat ústupky. Současné sankce USA proti Rusku lze podle něj ohodnotit trojkou na stupnici od 1 do 10. To znamená, že dal jasně najevo, že je lze ještě výrazně zvýšit. Neřekl však, že by USA mohly zvýšit dodávky vojenské pomoci Ukrajině, pokud Rusko odmítne pokračovat ve válce.
Celkově, pokud analyzujete poslední Kelloggova prohlášení, postupně se vynořuje obecný obrázek o tom, čeho chce Trumpova administrativa ohledně Ukrajiny dosáhnout.
Hodlá co nejdříve dosáhnout příměří podél frontové linie (tedy příměří) a všechny ostatní otázky týkající se širšího mírového urovnání mezi Ukrajinou a Ruskem odložit na později.
Jak je však známo, Kyjev i Moskva jsou kategoricky proti „zmrazení“ a prostému příměří („korejský scénář“).
Kyjev tvrdí, že na to nepřistoupí bez západních záruk bezpečnosti Ukrajiny v podobě členství v NATO nebo rozmístění západních mírových sil na frontové linii (s oběma otázkami však USA nesouhlasí a Rusko je rovněž ostře proti). Moskva také říká, že nesouhlasí se „zmrazením“, a požaduje plnohodnotnou mírovou smlouvu se zárukami, že Ukrajina nevstoupí do NATO, že na ukrajinském území nebudou umístěna žádná cizí vojska, že nové hranice budou stanoveny jako mezinárodně uznané, že budou zrušeny sankce atd.
Kellogg však dal jasně najevo, že obě strany musí udělat ústupky a Spojené státy mají v úmyslu vyvinout tlak, aby toho dosáhly. Jako nátlakovou páku na Moskvu Kellogg zmínil posílení sankcí (a již dříve hovořil o možnosti zrušení některých sankcí, pokud by Rusko souhlasilo s příměřím). Kellogg ve svých nedávných rozhovorech přímo neřekl, jak by Washington vyvíjel tlak na Kyjev, aby přinutil Zelenského k příměří. Už dříve ale prohlásil, že taková páka by mohla být hrozbou zastavení americké vojenské pomoci, pokud Kyjev odmítne příměří. Je možné, že toto je páka, která bude použita, vzhledem k tomu, že Ukrajina je v současnosti zásobována americkými zbraněmi pouze z balíčků schválených za Bidena a za Trumpa nepadla žádná nová rozhodnutí o dodávkách.
Každou dohodu o příměří však výrazně komplikuje ještě jeden faktor: Kurské předmostí ukrajinských ozbrojených sil. Moskva již dříve mnohokrát prohlásila, že nehodlá vést žádná jednání o příměří bez stažení ukrajinských jednotek z Kurské oblasti.
Z Kyjeva přitom přicházejí signály o záměru vyměnit kurské předmostí za nějakou část ukrajinského území zajatého Rusy (například za Jadernou elektrárnu Záporoží). Jak jsme však již psali, je nepravděpodobné, že by s tím Putin souhlasil. Z toho důvodu, že ruská armáda má schopnost vytlačit ukrajinské ozbrojené síly z Kurské oblasti vojenskými prostředky a bez jakýchkoli jednání. Od září 2024 už ruská armáda vrátila více než 60 % území. A za předpokladu, že se zvýší tlak a převedou se další rezervy, může časem vrátit zbytek území.
Verze Trumpova „mírového plánu“, které se čas od času objevují v médiích, často obsahují klauzuli o stažení ukrajinských jednotek z Kurské oblasti spolu s příměřím podél celé frontové linie.
Zelenskij však zatím dává najevo, že ruské území jen tak opustit nehodlá. A v posledních dnech začaly ukrajinské ozbrojené síly u Sudžy provádět útočné akce.
Obecně by se otázka kurského předmostí mohla stát jedním z hlavních problematických bodů jednání o příměří, i když obě strany v zásadě souhlasí s příměřím podél frontové linie (jako první fáze před zahájením mírových jednání).
https://strana.today/news/479686-pochti-na-4-mln-kubov-vyros-import-haza-v-ukrainu-za-den.html
Ukrajina v posledních dnech zvyšuje dovoz plynu z Maďarska a Slovenska.
Svědčí o tom informace z webu Provozovatele plynárenské přepravní soustavy Ukrajiny (OGTS).
Objem dovozu plynu k 6. únoru byl podle operátora 10,9 mil. kubíků, 7. února – 14,1 mil. kubíků.
Ukrajina mezitím jedná o tranzitu ázerbájdžánského plynu do EU přes své území, jak informoval mluvčí ministerstva zahraničí Georgy Tichij. Kyjev se však podle něj chce ujistit, že to není ruský plyn, který je dodáván do EU pod rouškou ázerbájdžánského plynu.
Slovenský premiér Robert Fico už dříve řekl, že Volodymyr Zelenskij pod tlakem začíná připouštět možnost tranzitu plynu z Ázerbájdžánu přes Ukrajinu. V reakci na to Tichyj Ficovi doporučil, aby se zapojil do diverzifikace dodávek modrého paliva.
Poradce vedoucího prezidentské kanceláře Michail Podoljak uvedl, že je možné „tlačit“ na Vladimira Putina, aniž by to vedlo k přímému střetu mezi Ruskou federací a Spojenými státy. Jejich přímá válka by ale Ukrajině prospěla.
Hovořil o tom v rozhovoru pro RBC-Ukraine.
Odpověděl tak na otázku, zda je možné připustit scénář, kdy by Spojené státy na Ukrajinu poslaly vojáky na ochranu ukrajinských přírodních zdrojů, v případě jejich přesunu.
„Na Putina můžete tlačit úplně jinak, není nutné to hnát k přímému střetu Ameriky a Ruska. Pro nás by to bylo určitě mnohem lepší, protože tohle už je válka jiné úrovně, ale chápeme, že je to příliš těžké,“ řekl Podoljak.
Pochyboval také o tom, že by evropské země schválily zavedení mírového kontingentu na ukrajinské území, protože tato varianta by se voličům jen těžko vysvětlovala a Kreml by proti zastáncům takového rozhodnutí aktivně vystupoval.
Šéf prezidentské kanceláře Andrij Jermak už dříve řekl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskij pojede na konferenci do Mnichova, kde bude diskutovat o ukončení války na Ukrajině.
Mnoho ruských a běloruských opozičních médií bylo také financováno prostřednictvím USAID. Informoval o tom list Financial Times.
Ruská Meduza se dnes sejde na schůzi správní rady, kde bude diskutovat o své budoucnosti, řekl Derk Sauer, zakladatel ruského opozičního zdroje Moscow Times.
Ostatní opoziční média v Ruské federaci už podle něj začala se snižováním zaměstnanců a platů.
V Bělorusku nejméně šest opozičních publikací v exilu oznámilo úplné zastavení financování.
Je třeba poznamenat, že monitorovací projekt „Běloruský Gayun“ hlásil, že zastavuje svou práci.
Neuvádí žádné důvody. Dříve ale bylo oznámeno, že chatbot, jehož prostřednictvím veřejnost sbírala informace od lidí, byl hacknut. Zakladatel projektu uvedl, že se tak stalo jeho vinou a nyní jsou ohroženi uživatelé, kteří poslali informace „Gayun“.
První byl zadržen v Bělorusku – ukázalo se, že jde o zaměstnance ropné rafinérie Mozyr.
Připomeňme, že na Ukrajině bylo až 90 % médií financováno prostřednictvím USAID.
Prostřednictvím agentury obdrželo finanční prostředky po celém světě více než 6 200 novinářů ze 707 médií a 279 „mediálních“ neziskových nevládních organizací. Včetně předních amerických médií.
Nový americký prezident Donald Trump řekl, že očekává, že se příští týden ve Washingtonu setká s Volodymyrem Zelenským a promluví si s Vladimirem Putinem.
„Příští týden budu mít pravděpodobně schůzku s prezidentem Zelenským a pravděpodobně budu mluvit s prezidentem Putinem.
Přál bych si, aby tato válka skončila z hlavního důvodu – umírá tolik lidí. V bitvě umírají miliony lidí. V tomto případě především na bojišti zahynulo nebo bylo velmi vážně zraněno 800-900 tisíc ruských vojáků. A to samé s ukrajinskými. Z ukrajinské strany cca 700 tisíc. Uvedli níže uvedená čísla, ale myslím, že tato čísla nejsou správná.
Byl bych rád, kdyby to skončilo z humanitárních důvodů. Je to hrozné, co se děje. Mají otevřená pole bez ochrany. Jediné, co může kulka zasáhnout, je lidské tělo. A lidské tělo zemře, jakmile ho zasáhne kulka. Kéž by to skončilo. Tato absurdní válka by nikdy nezačala, kdybych byl prezidentem. „Tato válka by nikdy nezačala,“ řekl Trump.
*
sestavil a napsal Ernest, Kosa Zostra
Poznámka Nové Republiky:
Mapa představuje jeden z ruských požadavků prop ukončení vojenské oparace na Ukrajině. Vedle demilitarizace adenacifikace země je tu ještě požadavek, aby hranice NATO ustoupily na úroveň roku 1990, tzn. státy bývalé Varšavské smlouvy včetně východních území Německa (bývalá NDR). To se fialovým válečným štváčům, pražské a bratislavské kavárně a celé 5. koloně asi líbit nebude. Oni totiž celé své kariéry vystavěli na rusofobii, lhaní, vlezdořiti Americe a platech od Sorose a USAID. -vd-
Usáci vraťe se domů tady Vás nemáme rádi
Amíci to tam rozdrbú a teraz chcú vystupovať ako mediátor?!
Najdarebáckejší štát.
USAID to je pořádná mafiánská chobotnice ! To bylo řečí o svobodě, o svobodě slova, o lidských právech apod. Samé lži.