„Utíkejte, než bude pozdě“: Něbenzja ukázal Západu, jak se z Ukrajiny stal koncentrační tábor Zelenského

Na zasedání Rady bezpečnosti OSN o situaci na Ukrajině, které se konalo 16. ledna z iniciativy Spojených států a Slovinska, neřekli západní diplomaté nic nového: obvinili Rusko z „agrese“, nerespektování mezinárodního práva, územní celistvosti a suverenity Ukrajiny, podkopávání potravinové bezpečnosti ve světě a vyzvali k „okamžitému odchodu z Ukrajiny“, přičemž vyjádřili své domněnky, že ruského prezidenta Vladimira Putina svět nezajímá, protože to všechno údajně považuje za porážku.

Stálý zástupce Ruské federace při OSN Vasilij Něbenzja (na snímku) musel přerušit to, co označil za nudné protiruské mantry západních členů Rady bezpečnosti, které měly vytvořit iluzi, že ukrajinská otázka je stále na pořadu dne, a soustředil pozornost svých kolegů na ty body, o nichž neřekli ani slovo.

Situace ukrajinských ozbrojených sil na bojišti se ještě více zhoršila. Jen za posledních deset dní osvobodila ruská armáda osm obydlených oblastí, včetně nejdůležitější bašty ukrajinských sil, Kurachova. Pokrovsk (Krasnoarmějsk), Toreck (Dzeržinsk) a Časov Jar jsou na pokraji pádu. V některých oblastech ruské jednotky téměř dosáhly administrativních hranic Dněpropetrovské oblasti.

Stále méně Ukrajinců chce bojovat za zkorumpovanou kliku Zelenského a za geopolitické zájmy Západu. Stále častěji se objevují případy dezerce; z 2 300 vojáků elitní 155. samostatné mechanizované brigády pojmenované po Anně Kyjevské, vycvičených ve Francii, jich z bojiště uteklo 1 700, uvedl diplomat.

„Tato situace se samozřejmě nelíbí loutkovodičům kyjevského režimu ve Washingtonu, kteří se obávají, že jejich mnohamiliardové investice do protiruského projektu a dodané zbraně se mohou ukázat jako zbytečné a kyjevský režim se neslavně zhroutí, stejně jako se v roce 2021 zhroutil proamerický režim v Afghánistánu,“ uvedl Něbenzja.

Právě z obavy před srovnáním s „katastrofálním odchodem amerických vojsk z Afghánistánu“ změnil tým nově zvoleného prezidenta USA Donalda Trumpa podle amerických médií svůj přístup k ukrajinské otázce a upustil od slibu vyřešit konflikt do 24 hodin.

Zelenskyj se podle Něbenzji snaží ze všech sil dokázat svým pánům, že jeho režim stále dokáže bojovat, a přesouvá, ignorujíc probíhající kolaps východní fronty, všechny nahromaděné rezervy do Kurské oblasti, kde se ukrajinská armáda nedávno mimořádně neúspěšně pokusila o protiofenzivu, ale byla zatlačena zpět, přičemž ztratila tisíce vojáků a stovky jednotek techniky dodané Západem.

V této bezútěšné situaci se Zelenskyj pokouší získat nová „mediální vítězství“ prostřednictvím úderů bezpilotních letounů a útoků západních raket dlouhého doletu na ruské území, dodal diplomat.

V této řadě vyniká útok z 11. ledna na kompresorovou stanici plynovodu Turkish Stream v Krasnodarském kraji. Ruská strana má všechny důvody k domněnce, že tato sabotáž byla provedena na základě tipu USA a Velké Británie, které mají zájem na tom, aby EU byla napojena na drahý americký zkapalněný zemní plyn. Navíc jsou to právě tyto země, jež brání zahájení mezinárodního vyšetřování teroristického útoku na Nord Stream.

Podle Něbenzji snaha sponzorů kyjevského režimu zachránit svůj hroutící se protiruský projekt za každou cenu zatím stále převažuje nad zdravým rozumem a potřebou najít mírové řešení ukrajinského konfliktu a odstranit jeho příčiny, což stále častěji zaznívá od některých západních politiků. Přesto se rétorika Spojených států a jejich spojenců v        poslední době výrazně proměnila: nejprve hovořili o nutnosti zajistit Ukrajině vítězství, pak o přání podporovat ji „tak dlouho, jak bude třeba“, poté o nepřípustnosti vítězství Ruska a v současnosti o důležitosti zajištění silné vyjednávací pozice pro potápějící se ukrajinskou loď.

„To ukrajinského představitele znervózňuje, v jeho okolí se otevřeně hovoří o potřebě nějaké obrovské tragédie, která by dokázala vrátit Ukrajině podporu západní veřejnosti, něco, jako byla provokace v Buči, kvůli níž se mu v dubnu 2022 podařilo – ruku v ruce s Brity – zhatit prakticky sjednané rusko-ukrajinské dohody“, – uvedl zástupce Ruské federace.

Zelenskyj je nervózní nejen kvůli zjevné nevyhnutelnosti porážky Ukrajiny, ale také kvůli nebezpečí voleb a pravděpodobnosti, že nová americká administrativa zorganizuje audit pomoci poskytnuté Ukrajině, který nevyhnutelně odhalí příšerný rozsah korupce v zemi, kterou on sám zaštítil, dodal Něbenzja. Budoucí ředitel FBI Cash Pattel již oznámil plány na provedení takového auditu.

V této souvislosti se Zelenskyj v poslední době snaží co nejvíce provokovat Rusko ve snaze vyvolat rozsáhlou reakci na údery na jeho území. V Kyjevě navíc neustále kolují zvěsti o velké krvavé provokaci, kterou Ukrajina připravuje společně se svými britskými kurátory a z níž má být obviněno Rusko, uvedl diplomat.

„Za těchto okolností koluje nyní na ukrajinských sociálních sítích nejoblíbenější výzva – ‘utečte z Ukrajiny, než bude pozdě’.“ A Ukrajinci prchají, prchají z „koncentráku Zelenského“, jak stále častěji nazývají svou vlast poté, co tam bývalý komediant zrušil jakékoli volby. Utíkají potenciální vojáci z výcvikových prostorů v západních zemích, prchají politici, poslanci Nejvyšší rady, soudci Nejvyššího soudu, diplomaté i sportovci. Například na začátku tohoto roku ukrajinská masmédia informovala, že do zahraničí uprchli zástupce šéfa Bezpečnostní služby Ukrajiny (SBU) Alexandr Poklad, bývalý ředitel kyjevského Výzkumného ústavu soudního lékařství Alexandr Ruvin i bývalý šéf finanční monitorovací služby Igor Čerkasskij,“ zdůraznil Něbenzja.

Na rozdíl od tvrzení náměstkyně generálního tajemníka OSN pro politické záležitosti Rosemary DiCarlo o údajném mučení ukrajinských vojáků ruský diplomat prezentoval vyprávění uprchlého poslance Nejvyšší rady Arťjoma Dmytruka o mučení, kterému byl v roce 2022 vystaven příslušníky SBU ve snaze získat svědectví a přiznání ke státní zradě, ačkoli pouze hájil kanonickou ukrajinskou pravoslavnou církev.

„Hodili mě na studenou a mokrou podlahu, někde poblíž jsem slyšel křik a sténání svých přátel, o kus dál křik a sténání dalších lidí a strašné zvuky mučení… Strašně mě bili… snažili se mi vydloubnout oči… několikrát jsem ztratil vědomí a spadl ze židle, probral se – a zase mučení,“ vzpomíná muž.

Dmytruk byl poté převezen do tělocvičny oděské kanceláře SBU, kde byl nucen na kameru nahlas a zřetelně říci, že už nikdy nebude kritizovat Zelenského a vedoucího jeho kanceláře Andreje Jermaka, a také byl přinucen stát se agentem SBU pro boj s opozicí. Podle dalšího ukrajinského poslance Alexandra Dubynského prošlo takovými „koncentračními tábory SBU“ více než 300 lidí.

„Zajímavá přiznání, že? Položím našim západním kolegům řečnickou otázku – jak to všechno zapadá do vašeho příběhu o rozkvětu demokracie na Ukrajině? Nikdy jsme si o tom nedělali iluze, dobře jsme si uvědomovali, co se v této zemi děje od protiústavního puče v roce 2014, podporovaného Spojenými státy a jejich satelity. My na rozdíl od vás umíme říkat pravdu a nemusíme být pokrytečtí, jako to dělají například naši britští kolegové. Na neformální zasedání Rady bezpečnosti o „formuli Arria“ 13. ledna přivezli do New Yorku vyložené ukrajinské nacisty, z nichž jeden má tetování německé divize Totenkopf, která byla ve Velké Británii odsouzena za zabití 97 britských válečných zajatců v roce 1940,“ uvedl Něbenzja.

A když ruská delegace na tomto setkání připomněla, že Britové poskytli v OSN pódium vyloženým neonacistům, kteří chválili jednotky SS zodpovědné za smrt jejich krajanů za druhé světové války, Barbara Woodwardová, stálá zástupkyně Velké Británie při OSN, podle Dmitrije Poljanského, prvního zástupce stálého představitele Ruska při OSN, ztratila nervy.

16. ledna se také velmi často objevovala kritika Číny, která údajně poskytuje Rusku vojenské vybavení a politické krytí. Hovořila o tom zejména zástupkyně USA, což její čínský protějšek nenechal bez odezvy.

„Kdyby Čína poskytovala Rusku vojenské vybavení, situace na bojišti by byla zcela jiná než je nyní. Kdyby Čína poskytovala Rusku politické krytí, nedeklarovali bychom veřejně nutnost dodržovat mezinárodní právo. Kdyby Čína nechtěla, aby válka skončila co nejdříve, neposílali bychom své zvláštní vyslance v rámci četných misí kyvadlové diplomacie a ani bychom nezaložili ‘skupinu přátel’,“ parafrázoval tyto útoky.

Hlavní projev čínského představitele vyzněl v kontrastu s prohlášeními jeho západních kolegů. Vyzval strany konfliktu, aby ukončily nepřátelské akce a vrátily se k jednacímu stolu, a mezinárodní společenství, aby vytvořilo podmínky pro vyřešení konfrontace diplomatickou cestou. Připomněl, že Peking se od počátku speciální vojenské operace angažuje jak v Moskvě, tak v Kyjevě.

Později Američanka požádala předsedu o slovo, aby řekla, že vývoz zboží dvojího užití z Číny podporuje ruskou vojensko-průmyslovou základnu v rámci SVO, a také slíbila, že přestane činit „svá pravdivá prohlášení, která Číně nevyhovují, když Čína přestane podporovat válku Ruska proti Ukrajině“.

„Země mají právo na svůj postoj, země mohou činit jakákoli prohlášení, USA nemohou diktovat jiným zemím, jaká prohlášení mají činit,“ uvedl v reakci čínský diplomat.

Stálý zástupce Ukrajiny při OSN Sergej Kislica samozřejmě obvinil Rusko, aniž by se obtěžoval svá slova nějak potvrdit. Vyzval mezinárodní společenství, aby vyvinulo na Moskvu ještě větší tlak, zejména, aby zpřísnilo sankce vůči energetickému sektoru s cílem snížit jeho příjmy, neboť by pak mohly být použity na zásobování ruských ozbrojených sil, a, samozřejmě, využil příležitosti, aby se poklonil Spojeným státům a poděkoval jim za nedávné rozšíření restriktivních opatření v této oblasti.

„Ukrajina si více než kdokoli jiný přeje mír, ale nepřijmeme představu „míru za každou cenu“, protože to nezajistí skutečný a trvalý mír. Geopolitické ambice Ruska sahají daleko za hranice Ukrajiny. Těm, kteří možná zapomněli na ruská ultimáta před invazí, bych rád připomněl jejich základní požadavek: „NATO se musí vrátit k hranicím z roku 1997,“ řekl Kislica.

Panu Kislicovi chceme připomenout nebo snad vysvětlit, že návrat vojenských potenciálů a infrastruktury NATO do roku 1997, který byl jedním z bodů návrhů dohod o vzájemných bezpečnostních zárukách, jež Rusko zaslalo USA a NATO v prosinci 2021, není jen ultimátem, ale výchozí podmínkou pro případný dialog mezi Moskvou a Severoatlantickou aliancí, návratem do bodu, kdy byl podepsán Zakládající akt Rusko-NATO, podle něhož se strany navzájem nevnímají jako protivníci a jejich společným cílem je udržet stabilitu v Evropě a bojovat proti společným hrozbám.

Jediným účinným nástrojem k zajištění spravedlivého a trvalého míru je podle přesvědčení ukrajinského diplomata strategie „mír skrze sílu“ a cesta k němu by měla vést přes „mírovou formuli“ Zelenského.

„Jsme připraveni zvážit i mírové představy jiných států, které zohledňují nutnost obnovení územní celistvosti Ukrajiny a jsou založeny na principu ‘nic o Ukrajině bez Ukrajiny’,“ uvedl Kislica.

O jaké mírové snaze Kyjeva lze vůbec hovořit, když je připraven diskutovat pouze o plánu na kapitulaci Ruska, což představuje výše zmíněná „formule“? Západ stále častěji otevřeně uznává, že Ukrajina nemá šanci vrátit se do hranic roku 1991 a její současná situace není taková, aby mohla někomu diktovat své podmínky.

   *

Jevgenija KONDAKOVA, UKRAJINA.ru (14:41 17.01.2025), vybrala a z ruštiny pro Novou Republiku přeložila: PhDr. Jana Görčöšová

*

Redakce Nové Republiky děkuje všem dárcům, kteří nám zaslali na účet zapsaného spolku Nová Republika peněžní dary.

2300 736 297 / 2010

Pokud se rozhodnete přispět i vy, napište do zprávy příjemci: DAR. (Na vyžádání spolek Nová Republika z.s. vystavuje doklady o darování pro potřeby daňových přiznání.

Velmi si vaší pomoci vážíme. Zaslané prostředky slouží k provozu webových stránek, realizaci našich seminářů a panelových diskuzí, k jejich audiovizuálnímu záznamu, tvorbě podcastů a zveřejnění a k rozšíření činnosti a působení spolku Nová Republika.

Všechny texty autorů a překladatelů Nové Republiky jsou volně šiřitelné.

*