Ukrajina to nebude. Proč začne nový-starý americký prezident Trump s asijsko-pacifickým regionem

V asijsko-pacifickém regionu roste napětí v důsledku kroků USA a jejich spojenců ve dvou blocích. První – Quad /QuadrilateralSecurityDialogue/ – je strategický dialog mezi Austrálií, Indií, USA a Japonskem o problémech regionální bezpečnosti. Druhým je AUKUS – vojensko-politický blok Austrálie, Spojeného království a USA, který se týká vývoje ponorkových systémů, umělé inteligence a nejnovějších obranných technologií. Navíc partneři z Quad již jednali ve Washingtonu před inaugurací Donalda Trumpa, zatímco Austrálie a Spojené království se stále snaží odhadnout postoj budoucího amerického prezidenta k financování AUKUS. Obě strategie však znepokojují KLDR a Čínu stejně jako Rusko.

Čekání na Trumpa

Stačilo by poslat vyslance na inauguraci amerického prezidenta, ale úroveň plánovaných schůzek a jednání si žádá šéfy ministerstev zahraničí, aby se sešli ve Washingtonu. Japonští novináři vydávali účast na těchto akcích za přání ministra zahraničí Takešiho Iwaje, jenž hodlá rozvíjet vztahy s budoucí Trumpovou administrativou, včetně další spolupráce mezi Japonskem a USA v oblasti obranného průmyslu.

Otázka, proč Austrálie vyslala ministryni zahraničí Penny Wongovou a Indie Subrahmanjama Džajšankara, odpadá.

„Je to projev kolektivního závazku všech zemí Quad, neporušitelného závazku v době, kdy je úzká spolupráce v Indo-Pacifiku tak důležitá,“ řekla Penny Wongová na setkání s Iwajou.

Pod pojmem kolektivní závazek ke spolupráci v regionu jsou skryty obavy států tzv. strategického dialogu z „rostoucí moci Číny“.

„Japonsko a Austrálie by se měly spojit se Spojenými státy a podobně smýšlejícími zeměmi, aby společně podpořily úsilí o realizaci ‚svobodného a otevřeného Indo-Pacifického regionu‘ (americký koncept, který je protikladem známého Asijsko-pacifického regionu. -Ed.),“ prohlásil Iwaja.

Administrativu nastupujícího amerického prezidenta bude na nadcházejícím zasedání Quad zastupovat senátor Mark Rubio. Jednání se uskuteční 21. ledna bezprostředně po Rubiově potvrzení ve funkci ministra zahraničí USA americkým Senátem. Australská ministryně zahraničí očekává, že bude s budoucím ministrem zahraničí diskutovat o partnerství AUKUS, neboť Canberra je podle jejích slov na cestě ke zvýšení výdajů na obranu.

„Soustředíme se na to, jak můžeme pokračovat v realizaci AUKUS, protože věříme, že je to velmi důležité pro odstrašení (Číny), a je to rovněž způsob, jak zajistit mír,“ řekla.

Malé problémy – velké peníze

Postoj Wongové podpořil australský ministr obrany Richard Marles v rozhovoru pro australský rozhlas ABC. Uvedl, že partnerství v projektu AUKUS je na dobré cestě, Austrálie „vzala v úvahu problémy a významně finančně přispívá americké průmyslové základně ke zvýšení tempa výroby“ ponorek třídy Virginia.

Spojené státy mají prodat Austrálii začátkem roku 2030 nejméně tři útočné ponorky třídy Virginia. Ještě předtím – od roku 2027 – se budou střídat v přístavu Perth na západním pobřeží Austrálie britské a americké jaderné ponorky. V poslední fázi spolupráce má Austrálie postavit vlastní ponorky třídy SSN-Aukus. Americký Kongres zároveň odhaduje, že existuje i riziko zpoždění výroby jaderných ponorek v amerických loděnicích, což by mohlo narušit termín dodání ponorek Virginia. Náklady na program činí 368 miliard dolarů.

Australská vláda je přesvědčena, že během příštích čtyř let Trumpovy vlády dojde k pokroku. Důvodem této důvěry je podle Marlese skutečnost, že „AUKUS je ve strategickém zájmu Spojených států, stejně jako je ve strategickém zájmu Austrálie a Spojeného království“.

Problémy, které musel Marles vyřešit, jsou obrovské rozpočtové chyby. Zaměstnanci loděnice Osborne v Jižní Austrálii vstoupili do stávky a požadovali vyšší mzdy. Požadavek byl na podzim splněn. V prosinci však britští novináři odhalili fakta o výdajích Australské agentury pro ponorky na jakési poradenství s manažerskou společností McKinsey za 9,5 milionu dolarů, na kurzy managementu na Harvardově univerzitě, na Said Business School Oxfordské univerzity za 700 tisíc dolarů a také na separátní kurz na Massachusettském technologickém institutu za více než 500 tisíc dolarů. Kromě toho platili australští ponorkáři nadále 1,6 miliardy dolarů francouzským inženýrům za vývoj projektu ponorky, který australská vláda odmítla.

Marles poté nařídil naléhavou inspekci, ale závažnost okamžiku podle britských novinářů bagatelizoval. Není vůbec známo, jak inspekce dopadla.

Kontrola nad projektem výstavby jaderné ponorky AUKUS v loděnici Osborne byla převedena na Australskou vojensko-námořní infrastrukturu (ANI). Se specialisty ANI uzavřela týden před Trumpovou inaugurací smlouvu mezinárodní společnost Turner &Townsend, kterou ze 70 % vlastní americká CBRE Group, významný mezinárodní hráč v oblasti komerčních nemovitostí.

„Naše rozsáhlé zkušenosti s vytvářením efektivních struktur řízení projektů a zajišťováním efektivní realizace rozsáhlých komplexních programů v Austrálii, jako je například metro v Sydney, zvýší efektivitu společnosti ANI při realizaci infrastruktury potřebné k uskutečnění ambicí společnosti AUKUS,“ uvedl regionální ředitel společnosti Turner&Townsend Darren Manton.

Australští analytici se domnívají, že Trump bude v dohodě s AUKUSem pokračovat. Austrálie je údajně ve výhodné pozici, za blokem stojí lidé na významných postech, Canberra získá nové technologie, upozorňuje Peter Dean z Centra pro americká studia na univerzitě v Sydney.

„Trump chce schopnější spojence, kteří na sebe vezmou větší část břemene nebo sejmou část tlaku ze Spojených států,“ řekl novinářům.

Indická účast

V prosinci 2021 se ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov setkal se svým indickým protějškem Subrahmanjamou Džajšankarem. Lavrov tehdy uvedl, že se indičtí partneři Ruska distancovali od bloku AUKUS, ale účastní se projektu Quad kvůli zájmu o dopravní, infrastrukturní a hospodářské projekty. Lavrov předznamenal možné pokusy o rozšíření AUKUS a označil je za hrozbu pro ASEAN – projekt k zajištění bezpečnosti a spolupráce v regionu.

V roce 2024 Džajšankar dvakrát navštívil Austrálii a v listopadu se zúčastnil tiskové konference s australskou ministryní zahraničí Penny Wongovou. Jednali spolu o Ukrajině, asijsko-pacifickém regionu a Blízkém východě. Džajšankar skutečně veřejně zdůraznil zájem o realizaci obchodních dohod, kdežto Wongová směřovala ve všem k AUKUSu.

Džajšankar připomněl, že Quad byl za Trumpova prezidentství v roce 2017 obnoven a byl povýšen na ministerskou úroveň. Zasedání Quad v Tokiu v roce 2020 bylo navíc jedním z mála fyzických setkání ministrů zahraničí během pandemie COVID. Zároveň však partnerství Indie a Austrálie poskytuje prostor i pro obrannou složku v podobě cvičení Tarang Shakti, Pitch Black a Raisina Down Under.

Rok 2020 však nebyl jen rokem zasedání ministrů v Tokiu. V květnu proběhl indicko-čínský ozbrojený pohraniční konflikt, který skončil o rok později vzájemným stažením vojsk, a diskuse o něm pokračovala na vojenské a diplomatické úrovni. Realizace dohody o stažení vojenských jednotek začala až v říjnu 2024, po jednání indických a čínských představitelů na summitu BRICS v Kazani. Podle čínských analytiků začala nová etapa urovnání konfliktu až po realizaci nové, „kazaňské“ hraniční smlouvy. A to i přesto, že postoj USA, který indickým protějškům tlumočili diplomaté a americký ministr obrany Lloyd Austin, spočíval ve spojení sil k potlačení rostoucí vojenské hrozby ze strany Číny.

Od té doby se vztahy mezi Indií a Čínou oteplily, uvedla anglicky psaná redakce Global Times s odvoláním na místní odborníky. Ti citovali Džajšankarovu přednášku z 18. ledna v Bombaji, během níž řekl, že se snaží vymanit z postkonfliktních komplikací, a vyzval k přemýšlení o dlouhodobějším vývoji vztahů.

Čína je znepokojena

Quad neomezí své lednové aktivity pouze na ministerská setkání. Japonsko odhalilo plány na uspořádání prvního společného cvičení pobřežní stráže, což Čína považuje za další krok k „odstrašení“ Pekingu. Čínští analytici se domnívají, že Quad se stal politickým nástrojem USA, a doufají, že některá rozhodnutí Bidenovy administrativy týkající se regionu nebudou naplněna.

„Indicko-pacifické námořní partnerství“, které představil Quad, má za cíl démonizovat námořní aktivity Číny a pošpinit její mezinárodní pověst. Jeho cílem je vyvolat paniku a obavy z Číny, podkopat legitimitu námořních aktivit země, zasít neshody mezi Čínu a její sousedy v asijsko-pacifickém regionu a potenciálně připravit půdu pro kvazi-vojenskou alianci založenou na sdílení zpravodajských informací,“ napsal čínský analytik Wang Čchiang v deníku Global Times.

Quad je orientován militaristicky a země ASEANu se ho obávají. Kromě společenství Quad jsou však znepokojivé i skupiny, které v regionu založily Spojené státy, např. AUKUS a třístranné partnerství USA-Japonsko-Jižní Korea.

Ve stejnou dobu přijel do Washingtonu na Trumpovu inauguraci čínský viceprezident Chan Čeng. Setkal se s představiteli amerických podnikatelských kruhů a zástupci Národní rady pro americko-čínský obchod, Americké obchodní komory, generálním ředitelem americké společnosti Tesla Ilonem Muskem a viceprezidentem USA Jamesem Davidem Vancem.

Chan Čeng připomněl telefonický rozhovor mezi Donaldem Trumpem a Si Ťin-pchingem, který se uskutečnil den předtím, a zdůraznil: rozmlouvající dosáhli konsensu ohledně rozvoje vztahů mezi zeměmi. Američtí představitelé označili tento rozhovor za pozitivní a schvalující signál pro oboustranně výhodnou spolupráci. Ilon Musk například uvedl, že společnost Tesla je připravena prohloubit investice a spolupráci s Čínou.

Dalším závažným rozporem jsou Trumpovy sliby zavést desetiprocentní cla* na výrobky z Číny a jeho plány navštívit Čínu během prvních 100 dnů svého prezidentství, aby zmírnil napětí s Pekingem, jak informovali západní novináři. Třešničkou na dortu je podpis dvouletého výcvikového programu Spojených států pro tchajwanské námořní síly, jak oznámilo tchajwanské ministerstvo obrany. Program zahrnuje výcvik výsadkářů a námořní pěchoty.

S Japonskem to také není úplně v pořádku

Neutrální Japonsko, které si užívá „dobrodiní“ militarizace ze strany USA, otevřelo den předtím své zastoupení v NATO. Tento krok rozzlobil severokorejskou diplomacii. Japonsko bylo obviněno z nebezpečné eskalace vojenského napětí v regionu a Severokorejská ústřední telegrafická agentura (NTAC) to kritizovala.

„Japonsko zřídilo svou nezávislou misi v NATO v době, kdy je bezpečnostní prostředí v asijsko-pacifickém regionu výrazně ohroženo provokativní vojenskou hegemonií USA,“ uvedla NTAC.

KLDR předpokládá, že Japonsko jedná tímto způsobem v rámci strategie USA na ovládnutí světa s cílem rozšířit sféru vlivu NATO v asijsko-pacifickém regionu. Japonský premiér navíc 18. ledna naznačil, že by v Asii mohla vzniknout bezpečnostní struktura podobná Severoatlantické alianci, aniž by to však upřesnil.

Již dříve, v červenci loňského roku, se k možnému rozšíření NATO do asijsko-pacifické oblasti vyjádřil mluvčí čínského ministerstva zahraničí Lin Ťien. Peking odsoudil zhoršování situace v regionu a využívání Číny jako záminky pro rozšíření. Lin tím jasně řekl, v čem vlastně spočívá spolupráce NATO s Japonskem, Jižní Koreou, Austrálií a Novým Zélandem.

*

Alexej TUMANOV, UKRAJINA.ru (17:16 20.01.2025)

Vybrala a z ruštiny pro Novou Republiku přeložila: PhDr. Jana Görčöšová

• – podle jiných vyjádření Donalda Trumpa mají být cla na zboží dovezeného do USA z Číny až 60%