Trump vystřelil, ale minul. Sergej Jermakov o tom, co stojí za ultimátem USA ohledně Ukrajiny

Sergej Jermakov, vojenský politolog a expert Ruského institutu strategických studií (RISI), v rozhovoru pro Ukraina.ru vysvětlil, co se skrývá za posledními Trumpovými výroky o Rusku i o ukrajinské krizi.

Americký prezident Donald Trump navrhl, aby Rusko okamžitě uzavřelo mírovou dohodu s Ukrajinou, a pohrozil, že v opačném případě zavede vysoké daně, cla a sankce na vše, co Rusko prodává do Spojených států i do dalších zemí. Sdělil to 22. ledna na sociální síti TruthSocial.

Zároveň poznamenal, že Rusko „pomohlo Spojeným státům“ vyhrát druhou světovou válku a „ztratilo při tom téměř 60 milionů životů“. Podle oficiálních ruských údajů ztratila země během Velké vlastenecké války asi 27 milionů lidí (vojáků i civilistů).

– Sergeji Michajloviči, některé západní země se opakovaně pokoušely přepsat ruskou historii. Proči Trump nyní citovalzkreslené údaje?

– Jsou to naprosto absurdní údaje. To jen dokresluje, jak se vyzná v historii.

Amerika si vytvořila svérázný výklad druhé světové války. Plete si, kdy byla otevřena první a druhá fronta, a podle svých zájmů zkresluje statistiky ztrát. Kolosální ztráty naší země lze buď hrubě podceňovat, nebo hrubě přeceňovat.

Trump se stal obětí jedné z těchto nesprávných interpretací minulých událostí.

– Předtím řekl, že Rusko údajně ztratilo ve speciální vojenské operaci milion vojáků. Je to narážka na to, že „je čas konflikt ukončit, jinak budete mít stejné ztráty jako tehdy“?

– Ani ne.

Ano, Trump ve svých prohlášeních naznačuje, že by se Rusko mělo vyhnout „zbytečným ztrátám“, ale konkrétní způsob řešení tohoto problému nenabídl. Ani nám své podmínky nepředložil.

Šlo o nejistý začátek rozhovoru, který již nabyl podoby ultimáta: „Pokud se se mnou nespojíte, něco vám udělám.“ A to je vše. Co udělá, není zatím jasné.

Západ opakuje stále stejnou historickou chybu – mluví s Ruskem jazykem ultimát. Mluvit s námi tímto způsobem je zbytečné a kontraproduktivní. A jeho slova o tom, že se k ruskému lidu chová dobře, o ničem nevypovídají. Je to smutné.

Co se týče Trumpových slov o našich ztrátách v SVO, i to je nástroj psychologického nátlaku na veřejnost. Přece nepřizná, že počet našich ztrát v SVO přímo závisí na množství zbraní, které USA a Západ předávají Ukrajině.

Mimochodem, i když říkáme, že Trump dal Rusku ultimátum, není to tak docela pravda. Žádné ultimátum zatím neexistuje. Jedná se o předběžné ultimátum. Protože USA nám zatím nepředložily žádný konkrétní návrh, protože Trump ani žádný nemá.

Jeho „plán A“ – ukončit konflikt do 24 hodin – utrpěl fiasko. Jaký je jeho „plán B“, to nechápou ani v Bílém domě.

Ani jeho zvláštní vyslanec pro Ukrajinu nevydává žádná konkrétní prohlášení.

– Zřejmě jde o jakési nesrovnalosti…

– Nesrovnalosti? Někteří z klíčových lidí ještě nebyli jmenováni. Tito lidé nebyli dosud schváleni Kongresem. Ale Trump už se snaží donutit Rusko k dialogu pomocí ultimát. To nedopadne dobře.

UTrumpa to není žádné překvapení. Je to jeho obvyklý obchodní nátlakový nástroj vyvinutý v průběhu let:“ Na úvod zatlačíme, a pak se uvidí.“ Ale tento úder opravdu minul cíl.

Rusko je navíc připraveno k dialogu kdykoli. Nátlak není potřebný.

Jsme připraveni k jednání, ale o konkrétních návrzích, které zohledňují dnešní realitu. Moskva nebude dělat žádné ústupky zadarmo. A o konkrétních Trumpových návrzích, které budou na jednacím stole, zatím nevíme vůbec nic.

Jsou to jen jeho prohlášení adresovaná spíše jeho voličům, aby viděli, že nezapomněl na své sliby a začíná je všechny řešit hned od začátku.

– Trumpovy revoluční kroky již vyvolaly nelibost u jeho spojenců, s nimiž také hovoří z pozice síly. Může to být pro nás výhodné? Pokud budou z Trumpa rozčarováni, přikloní se k Rusku, což by mohlo vést i k posílení BRICS. Na to Trump nemyslí?

– Zatím nevíme, jaké je strategické uvažování nové administrativy Bílého domu.

Je pravda, žeTrump má nyní volné ruce. Podle ústavy je to jeho poslední funkční období, proto činí hlasitá prohlášení, aby po sobě zanechal hlubokou stopu v dějinách. Jedná ostřeji než předtím. A některé postavy z jeho nejbližšího okolí také vyvolávají pochybnosti.

– A když řekl, že NATO porušilo svůj slib, že se nepřiblíží k ruským hranicím, jsou to jen slova?

– To nejsou jen slova. On se totiž chystá jednat.

Trump se domnívá, že břemeno finanční a jiné odpovědnosti je rozděleno mezi zeměmi v NATOnespravedlivě. Chce, aby americký příspěvek činil maximálně 50 % celkových závazků NATO. Bude tedy na Evropany tlačit i nadále.

Výdaje ve výši 2 % HDP na obranu jsou již minulostí. Momentálně se hovoří o 3-3,5 a dokonce o 5 %. Sám Mark Rutte potvrdil, že Evropané musí utrácet, aby Americe ukázali efektivitu NATO.

Trump bude tlačit na Evropany i v oblasti zahraničního obchodu. Domnívá se, že vznikla nerovnováha, jež poškozuje USA, a že by Evropané měli nakupovat co nejvíce amerického zboží. Jeho postoj k NATO je cynický a pro USA výhodný: „Vydávejte více peněz na obranu a nakupujte více amerických zbraní“.

Do stejné logiky zapadá i Trumpův výrok o přiblížení NATO k ruským hranicím: „Když nebudete dělat, co vám řeknu, NATO nebude. Nebudeme zodpovědní za bezpečnost Evropy. Tím spíše, když rozšíření NATO bylo neopodstatněné“.

– Může Trumpovaprotičínská rétorika odvést jeho pozornost od Ukrajiny?

– Spíše opak je pravdou. Trumpovi poradci mu říkají, že je třeba nejprve vyřešit problém s Ukrajinou. Domnívají se, že tuto otázku lze vyřešit velmi rychle (za 2-3 měsíce), aby se mohli v klidu vypořádat s Čínou a přenést odpovědnost za kyjevský režim na Evropu.

*

Anna ČERKASOVA, s ní rozmlouval Sergej JERMAKOV,  UKRAJINA.ru (15:14 23.01.2025), vybrala a z ruštiny ptro Novou Republiku přeložila PhDr. Jana Görčöšová.