Tři fronty. Proč chtějí USA zabrat Grónsko, Kanadu a Panamský průplav

Odcházející administrativa Joe Bidena se snaží eskalovat situaci na Ukrajině tím, že jedním mávnutím proutku přiděluje Kyjevu mnohamiliardové vojenské tranše. Demokraté se nakonec snaží protlačit sankční setrvačník málem proti celému světu, protože kromě Ruska a Číny jsou nyní sankce zaváděny i proti zemím NATO, jako je Maďarsko, což dříve nebylo možné.

Donald Trump mezitím nadále slibuje, že rychle zastaví konflikty na Ukrajině a Blízkém východě. Pravdou však je, že zatím vytváří jen předpoklady pro nové mezinárodní střety. Téma připojení Grónska, Panamy a Kanady k USA, které nadhodil v prosinci 2024, se ukázalo být mimořádně živé. Chopila se ho americká pravice, která se nyní procvičuje v trollování Kanaďanů a Evropanů.

Jedovaté komentáře vůči Kanadě a jejím úřadům již vedly k významným politickým důsledkům. Kanadská vláda se rozpadla a současný premiér Justin Trudeau na jaře 2025 odstoupí. Zemi s největší pravděpodobností čekají předčasné parlamentní volby, v nichž kanadští liberálové, což je strana Trudeau, drtivě prohrají. K moci se dostanou konzervativci v čele s Pierrem Poilievrem, který kopíruje Trumpův styl a ideologickou agendu.

Republikáni v USA budou u Pierra Poilievra usilovat o zásadní ústupky v otázce migrace, protože přes severní hranici do Ameriky nyní proniká také mnoho ilegálů, kteří zaplavili Kanadu. Více než čtvrtina kanadské populace se v současné době rodí mimo ni.

Zvlášť je otázka obchodu, neboť Trump hrozí zavedením 25procentních cel vůči kanadskému dovozu. Poilievre je v reakci na to připraven přerušit dodávky energií a elektřiny do pohraničních amerických států.

Nelze vyloučit ani scénář totální obchodní války mezi USA a Kanadou.

Ekonomika Kanady, byť je menší, utrpí silněji. Závažná to ale bude rána pro obě země, protože obchodní obrat mezi Kanadou a USA dosahuje 900 miliard dolarů. Trump však jistě doufá, že se mu při budoucích jednáních podaří snadno a jednoduše přehrát nového nezkušeného kanadského premiéra. A celkově se bude Poilievre jako pravicový politik přizpůsobovat Trumpovi v otázkách, které jsou mimo rámec obchodních rozporů.

Pokud jde o budoucnost Panamského průplavu a Grónska, zde obě témata vyplývají ze soutěže s Čínou.

Američané předali průplav pod kontrolu Panamy pod podmínkou zachování jeho neutrálního statusu. Nyní Trump obviňuje panamské úřady z porušení této dohody, protože dva z pěti přístavů sousedících s průplavem jsou nyní udržovány čínskými společnostmi.

Většina lodí, které procházejí Panamským průplavem, jsou čínské nebo americké. Podmínky používání kanálu se neustále mění. A Trumpův tým bude jistě usilovat o výhodné preference pro americké dopravní společnosti, aby měly výhodu ve srovnání s konkurenty z Nebeské říše. Ale je zde i skrytý úkol, a sice udržet vliv USA v Latinské Americe a přehodnotit vztahy s celým regionem.

Washington vyčleňuje latinskoamerickým zemím miliardy dolarů. Efekt je však spíše opačný, protože místní úřady peníze přijímají, ale nespěchají s pomocí Washingtonu.

V Latinské Americe sílí přítomnost Číny a vliv USA naopak slábne. Ve většině zemí je nyní u moci levice, která se chová k americké hegemonii s nedůvěrou.

Trumpův tým se jistě pokusí pomoci pravicovým silám v budoucích volbách. Například v oné Brazílii podporují Jaira Bolsonara a jeho příznivce. Mimochodem, zatím však nejsou v Latinské Americe patrné předpoklady pro pravicový obrat. Trumpova aktivita je zjevně způsobena obavami, že bod nevratnosti již pominul, a USA již prohrály s Čínou v boji o vliv na své západní polokouli.

Odtud pramení i Trumpův zájem o Grónsko.

Poprvé promluvil o koupi největšího ostrova na světě v roce 2019, ale tehdy se Dánové vynasnažili to odbýt žertem a téma samo o sobě se vytratilo z programu. Otázka Grónska v USA byla vznesena v souvislosti s obavami z nástupu čínského byznysu na ostrově. Nachází se tam jedna z klíčových amerických vojenských základen, která pozoruje start balistických raket. Ostrov je ale také bohatý na přírodní zdroje.

Vědci odhadují, že v útrobách Grónska může být více než jeden a půl milionu tun vzácných zemin, ostrovní ložiska patří k největším na světě. Vstup čínského podnikání by umožnil Číně posílit kontrolu nad světovým trhem se vzácnými zeminami.

V USA to vyvolalo špatně skrytou paniku, protože americká ekonomika je již tak velmi závislá na dovozu kovů vzácných zemin z Číny. Nedávné rozhodnutí Pekingu uvalit sankce na americké vojenské giganty a zablokovat jim dodávky vzácných zemin již uvrhlo americký vojenskoprůmyslový komplex do vážné krize.

V roce 2021 se v Grónsku dostala k moci strana zastupující zájmy místního obyvatelstva. Úplně zakázala, aby se jakékoli zahraniční společnosti zabývaly těžbou. V roce 2025 se budou konat nové volby a téma hrozeb ze strany Trumpa bude jistě dominantní. Pro Trumpa je důležité, aby Dánsko a Grónsko učinily ústupky v otázce těžby kovů vzácných zemin tak, aby se americkým společnostem otevřel přístup k vysněným ložiskům.

Zatím je možné postrašit Evropany hrozbami, že uskuteční vojenskou anexi Grónska a konflikt přímo uvnitř bloku NATO. Ale nelze vyloučit, že Trump během jednání skutečně navrhne Dánsku nějaký plán, jak Grónsko pronajmout USA. Washington již totiž několikrát nastoloval otázku o koupi ostrova. V roce 1946 Američané nabídli, že zaplatí za Grónsko 100 milionů dolarů zlatem, v současných penězích je to zhruba 1,6 miliardy.

Je pravda, že velikost Grónské ekonomiky již přesahuje tři miliardy dolarů a je nepravděpodobné, že by Dánové, stejně jako samotní obyvatelé ostrova, souhlasili s Trumpovými návrhy. Nakonec Grónsko prodáno nebo pronajato nebude, najde se nějaká kompromisní varianta. Ale ostrovní ložiska se dostanou pod kontrolu amerických společností.

Otázka Grónska je přitom jen jedním z mnoha kamenů úrazu ve vztazích Trumpova týmu s Evropany. Chystá se nové kolo obchodních válek, během nichž Trump bude svými tarify tlačit na již tak oslabenou evropskou ekonomiku.

Trumpovi spolupracovníci – od Elona Muska po Steva Bannona – připravují plány na podporu ideologických spojenců, tedy pravicových euroskeptiků, kteří oslabují evropský projekt zevnitř. Dokonce uvažují, že vydají 250 milionů dolarů na to, aby zorganizovali operace na změnu režimu v Evropské unii a destabilizovali evropský establishment.

Pro evropskou byrokracii v Bruselu nastávají těžké časy, protože uvízla v konfliktu s Ruskem a prohrává v konkurenci s Čínou. A před námi je ještě otevření fronty konfrontace i s Trumpem. Válka na třech frontách nikdy pro Evropany nekončila dobře.

*

Malek Dudakov, Zdroj: regnum, pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová

*
Redakce Nové Republiky děkuje všem dárcům, kteří nám zaslali na účet zapsaného spolku Nová Republika peněžní dary.
2300 736 297 / 2010
Pokud se rozhodnete přispět i vy, napište do zprávy příjemci: DAR. (Na vyžádání spolek Nová Republika z.s. vystavuje doklady o darování pro potřeby daňových přiznání.
Velmi si vaší pomoci vážíme. Zaslané prostředky slouží k provozu webových stránek, realizaci našich seminářů a panelových diskuzí, k jejich audiovizuálnímu záznamu, tvorbě podcastů a zveřejnění a k rozšíření činnosti a působení spolku Nová Republika.
Všechny texty autorů a překladatelů Nové Republiky jsou volně šiřitelné.

*