Svět má málo problémů aneb Místo dementa šílenec

Zdravíčko, všem lidem dobré vůle, všem lidem dobrého srdce, nechť rozumu jakéhokoli.

Když přišla zpráva o zvolení Donalda Trumpa podruhé prezidentem, leckde bouchalo šampaňské, jinde zase zněl nářek.

Na sesli v Oválné pracovně má vystřídat dementního starce v osidlech různých lobby energický dědula slibující vysušení bažiny zákulisní moci. Odvede to kapalnou drenáží či h….cucem, odpaří či vypálí ohněm, ucpe přítok?

Domnívám se, že na zhodnocení správnosti této volby občanů USA bychom si měli počkat tak 10 až 15 let. Doufám, že se toho dožijeme nejen osobně, nýbrž i lidstvo jako celek.

Ještě není v úřadu a už to vypadá, že se jemu a jeho okolí zdá, že na Zemi je málo problémů. Válečné pominutí myslí a srdcí, jemuž podlehli vlády a lidé na asi desítce míst Země k velkému potěšení obchodníků se smrtí, si denně vyžádá okolo tisícovky lidí. Ponejvíce samozřejmě těch, kteří do toho byli uvrtáni systémem moci, politických machinací, ekonomicko-sociální síly a mediálních manipulací, nikoli z řad autorů a pachatelů válečného běsu.

Snahy globálních i národních mocenských špiček o digitální koncentrák pro běžné občany, šmírování, sledování našich skutků a názorů, o deformace a degeneraci myšlení. Extrémizace rozdílu nezi bohatými a chudými, ekologické hrozby, nedořešený případ covid, …

Místo toho, aby prezident USA, jako průsečík mocenských kruhů politiky, ekonomiky a vojenství, ať již globalistických nebo národních, uklidnil situaci na Ukrajině a jihozápadě Asie, resp. severovýchodě Afriky, v nichž mají USA a jejich místní a vzdálení (VB) poskoci své nenechavé prsty, přichází s novými výbušnými tématy.

Přičlenění Kanady k USA, ovládnutí či přičlenění Grónska a Panamy. To, co se dalo přejít jako nejapný žert v diskusích opojených návratem do Bílého domu, se stalo černou můrou mezinárodních vztahů.

To se má problém Ukrajiny a upocených zisků Ruska vyřešit, vytěsnit, přehlušit politickou, společenkou a bezpečnostní rozbuškou v Arktidě a na rovníkové křižovatce Ameriky a dvou oceánů? Chce se vyrovnat velikostí někdejšímu SSSR? To mu bude ještě 261 503 km² chybět. (To ani s VB nedá.)

Místo toho, aby Rusko obsadilo o nějaké kilometry více území za hranicí jím žádaných pěti republik (Krym, Donbas, Luhansk, Cherson, Záporoží), které by pak brilantní diplomacie USA získala zpět pro kyjevskou moc, a konflikt rozdmýchaný Západem se tak uklidnil a svět měl o potíž méně, tak tři maléry přidá?

Forsáž tomu má dát druhý z jeho šílených nápadů: aby státy NATO vydávaly na zbrojení ne 2 %, ale 5 % HDP.

Ano, průmysl USA už vlastně neumí nic jiného doma vyrobit, než kvéry. Vedle to ještě umí vypumpovat ze země ropu a plyn a pak už jsou to jen finanční služby a věda, výzkum a vývoj v těchto zmíněných oblastech plus v oblasti počítačů, léků, případně dalších vysoce ziskových činnostech, v nichž však etika vesměs jest vláčena na tom kratším konci (ne, že by aspoň tahala…).

Pozitivním efektem tohoto rozpočtového úletu bude kolaps kapitalismu, jeho vnitřřní zhroucení.

Lidstvo totiž dlouhodobě je s to vyprodukovat okolo 2 % ročního růstu, resp. asi tak 3-3,5 % nových hodnot nad míru předchozí. Ten rozdíl požere zbrojení jako takřka zcela neefektivní spotřeba nových celospolečenských hodnot. (Přínos vojenského výzkumu pro civilní užití a činnosti ženistů ap. pro ochranu a nápravu škod na civilním majetku je v poměru k ostatním hrátkám na vojáky miniaturní.)

Pětiprocentní výdaje na zbrojení, navíc z Evropy zhusta odvedených do zbrojovek USA, tak citelně budou ukusovat z celospolečenských zdrojů a žádný přírůstek nových hodnot, žádný růst HDP se nepromítne do růstu životní úrovně drtivé části obyvatel, nýbrž naopak ona bude klesat.

A bude klesat rychleji než bude ubývat paměti a pamětníků lepších dob.

A to pak bude fičák. Někdy slalom, jindy superobřák mezi brankami jaderných a konvenčních válek, bakteriologických a chemických válek, ataků na vzdělávání a výchovu lidí, průmyslových a ekologických katastrov, legislatiních a právních podfuků a zneužití, mediálních manipulací, zneužití moci, bídy, chudoby, hladomorů, výplachů mozků, xenofóbie, fanatismů, lhostejností, lokajství, vypočítavostí, cynismů, emotivností.

Kdo z těchto prasáren splete svazek, bude mít nástroj rovný prutům Svatoplukovým.
Blížíme se ke kraji propasti, někteří běží a táhnou ostatní. Ty první žene vidina zisků a moci, ovládnutí práce zvěcněné a živé jiných lidí. Ta vidina je tvořena z dýmu stoupajícího z té propasti. Z dýmu omamného, mámícího smysly i mysli.

Ti, kteří se nechají omámit představou, že “jsme na světě jen jednou, tak si to užijme” končí v té propasti. Ti ostatní přežijí sami a pak ve svých dětech, ve vzpomínkách přátel na okraji a tu a tam se jim podaří poodejít dál. Čím lepší paměť budou mít, tím dále mohou odejít.

Přeji všem dobrou paměť – a hvězdy nad hlavou a mravní zákon v sobě

-kru-