Seřiďte si hodiny soudného dne: kde, kdo a za co nyní ve světě bojuje

Ručičky hodin soudného dne se opět rozbíhají. Do jaderné půlnoci zbývá 89 sekund. Ukrajina.ru nabízí seznam hlavních konfliktů, které v současnosti na planetě probíhají, a potenciálních míst napětí, kde by v budoucnu mohla vypuknout válka.

Symbolické hodiny soudného dne vymysleli jaderní fyzici v roce 1947. Právě v tomto roce se jejich obrázek objevil na obálce vědeckého zpravodaje – Bulletin of the Atomic Scientists. Čas, který hodiny ukazují, udává míru mezinárodního napětí a míru rizika zániku lidstva v globálním konfliktu. Půlnoc znamená okamžik jaderného kataklyzmatu.

V posledních letech se ručičky těchto hodin pohybovaly neustále jen dopředu. Předevčírem se vteřinová ručička posunula ještě o jedno políčko. Čas do půlnoci činí nyní 89 sekund, což je nejkratší čas v historii.

„To, že atmosféra je skutečně mimořádně napjatá, ale i to, že počet konfliktů, jak zamrzlých, tak dosud nevyřešených a horkých, je mimo stupnici, to je také pravda. Takže důvody k obavám samozřejmě existují,“ komentoval situaci před novináři mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov.

Ruská vojenská speciální operace na Ukrajině

K dnešnímu dni se jedná o nejrozsáhlejší konflikt v Evropě od konce druhé světové války. Ruské orgány opakovaně zdůrazňovaly, že mírové řešení konfrontace je možné pouze s ohledem na zájmy Ruské federace a na základě dlouhodobých bezpečnostních záruk.

Válka v Gaze

Jedna z nejkrvavějších epizod konfrontace mezi Izraelem a Palestinci v posledních letech začala v pásmu Gazy v říjnu 2023.

Ministerstvo zdravotnictví Gazy odhaduje, že od loňského léta zemřelo více než 38 000 Palestinců. Izraelské úřady potvrdily smrt více než 800 izraelských civilistů a přibližně 750 příslušníků vojenských a pořádkových sil.

Letos 19. ledna vstoupilo v platnost příměří mezi Izraelem a Hamásem, začala výměna zadržených osob a izraelská armáda se má stáhnout z řady oblastí v pásmu Gazy, které obsadila.

Syrská občanská válka

probíhá s přestávkami od roku 2011. Koncem listopadu loňského roku vedla ofenzíva řady islamistických opozičních skupin k pádu režimu Bašára Asada.

Současně Izrael zahájil v Sýrii pozemní operaci a obsadil část země. Bylo to poprvé od konce války soudného dne v roce 1974, kdy izraelská armáda překročila syrské hranice.

Konflikt mezi Rwandou a Demokratickou republikou Kongo

Jedná se o jeden z nejostřejších střetů v současné Africe.

Tutsijské milice nyní válčí v Demokratické republice Kongo (DR). Jsou podporovány Rwandou, která nedávno přerušila diplomatické vztahy s DR Kongo. Obě země se ocitly na pokraji rozsáhlé války. Nedávno se k této otázce sešla Rada bezpečnosti OSN.

Již koncem 90. let 20. století probíhaly v DR Kongo zuřivé boje vedené Tutsii. Konflikt byl ukončen v roce 2003. Je považován za největší vojenský konflikt na světě od druhé světové války. Válka, hladomor a nemoci zabily během pěti let 5,4 milionu lidí.

Občanská válka v Súdánu

Další permanentní africký konflikt, který trvá již od 80. let 20. století. Zatím poslední kolo konfrontace vypuklo v roce 2023. Proti vládní armádě vystoupily síly rychlé reakce (dříve místní milice).

Konflikt v Jemenu

Konfrontace v Jemenu je dalším plodem tzv. arabského jara, série nepokojů a „barevných“ převratů. Stejně jako v Sýrii vedla tato revoluce k vleklé občanské konfrontaci. Íránem podporovaní Hútíové bojují proti vládě podporované Saúdskou Arábií a Spojenými arabskými emiráty /SAE/.

V roce 2022 bylo vyhlášeno příměří, ale lokální střety stále pokračují.

Válka v Sahelu

Sahel je africký region, který zahrnuje území více než tuctu států. V některých z nich probíhají již mnoho let neustálé boje, které vedou vládní orgány proti různým uskupením.

Například v Mali vedou tamní orgány válku s tuarežskými formacemi, které chtějí odtrhnout území na severu země, v Nigérii a Nigeru probíhá boj s islamistickými skupinami. Konflikty v Sahelu znamenají další a další oběti na životech civilistů, z nichž statisíce jsou rovněž nuceny utíkat z nebezpečných oblastí.

Jen v roce 2024 bylo v Sahelu zabito přibližně 12 000 lidí.

Chaos v Somálsku

Somálsko je stát na východě Afriky. Je to jedna z nejpostiženějších zemí nejen na kontinentu, ale i na světě. Důvodem je špatná ekonomická situace a činnost islamistických skupin.

Na počátku roku 2010 Somálsko jako samostatný stát prakticky přestalo existovat. Nyní má tato země federální uspořádání. V různých obdobích zavedly své vojenské kontingenty do Somálska Etiopie a Keňa, nyní se o bezpečnost starají mírové síly Africké unie.

Hlavním protivníkem ústředních orgánů je radikální skupina aš-Šabáb. V loňském roce zintenzivnila svou činnost a spáchala několik teroristických útoků.

Občanský konflikt v Myanmaru

V této asijské zemi se od roku 2021 potýkají mezi sebou: junta, která se chopila moci, vláda, která byla svržena, a nejrůznější ozbrojené skupiny zformované v jednotlivých regionech země.

Předpokládá se, že v důsledku bojů a násilí, jež Myanmar zachvátilo, bylo zabito více než 45 000 lidí.

Závěr

Seznam horkých míst na planetě se však neomezuje pouze na výše popsané války. Řada konfliktů je buď v neaktivní fázi, nebo se omezuje na lokální epizody:

Afghánistán;

Indicko-pákistánský konflikt oKašmír;

Filipíny (konfrontace vlády s islamistickými skupinami a maoisty);

Kolumbie (konfrontace vlády se zbytky radikálních levicových ozbrojených formací);

Etiopie (konfrontace se separatisty v provincii Tigray);

Náhorní Karabach;

Irák;

Podněstří atd.

Seznam rovněž nezahrnuje země, kde nedochází k vojenským nebo občanským konfliktům v jejich tradičním smyslu, ale v nichž dochází k jiným druhům násilných střetů, jako je například boj mexických úřadů proti drogovým kartelům za použití armády. V roce 2023 zemřelo v důsledku trestných činů spojených s obchodem s drogami více než 42 000 Mexičanů.

V příštích letech není vyloučeno, že se seznam vojenských konfliktů rozšíří. Naznačuje to zejména nový americký prezident Donald Trump, který uvedl, že hodlá zavést kontrolu nad Grónskem a Panamským průplavem. O silovém řešení těchto otázek se zatím nemluví, ale není známo, jak se budou události vyvíjet dál.

Kromě toho je značná část všech světových konfliktů tak či onak spjata se Západem. Válka na Ukrajině je důsledkem tažení NATO na východ, africké války jsou dědictvím koloniální éry a vykořisťování těchto zemí evropskými mocnostmi, důsledkem různých intervencí atd.

Je známo, že válka ve světě neustala ani na jediný den, nikdy. Růst vojenských výdajů v západních zemích a militaristická rétorika, která odtud zní stále hlasitěji, naznačují, že Soudný den může nastat velmi rychle.

*

Pavel KOTOV, UKRAJINA.ru (17:04 29.01.2025)

Vybrala a z ruštiny přeložila: PhDr. Jana Görčöšová

*

Ne každý si v dnešní době může dovolit platit za média, proto náš obsah nezamykáme. 
Pokud Vám to Vaše možnosti dovolují, existují dobré důvody, proč podpořit redakci Nové Republiky již dnes:

1. nestojí za námi peníze žádného oligarchy, bohatého jednotlivce, politické strany nebo instituce, které by nám říkaly, co máme psát;

2. obsah nezamykáme jako většina názorotvorných médií v Česku;

3. již 11 let vám nabízíme jiný pohled na dění doma, i ve světě, než takzvaná „média hlavního proudu“

Číslo účtu pro finanční dary je: 2300 736 297/2010

Do poznámky k transakci prosíme uvést “dar”.

Vážíme si vaší podpory.

Redakce Nové Republiky a zapsaný spolek Nová Republika

2 2 hlasy
Hodnocení článku
Subscribe
Upozornit na
1 komentář
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
palasovar@gmail.com
palasovar@gmail.com
před 20 hodinami

Opravdu nemohu mit rada tenhle system,protoze vim,ze v minulem stoleti( kdyz jeste vsechno neovladali), byl svet v podstate klidne misto