Sergej Sazonov: Aby se nová Osmanská říše nepřiblížila k Voroněži, potřebuje Rusko Írán i Izrael.

Trump a jeho administrativa budou připravovat Izrael na novou bitvu. Izrael si dočasně oddechl díky získání strategické výhody. Silně oslabený Írán se stáhl a bojí se jít do velkého boje s Izraelem a USA. Vedení Hamásu bylo zmasakrováno, jeho vojenské síly byly převedeny do stavu ospalé partyzánské války, řekl v rozhovoru pro server Ukrajina.ru Sergej Sazonov, vojenský historik, specialista na Blízký východ a absolvent MVPKKU KGB SSSR (nyní Pohraniční institut Federální bezpečnostní služby Ruské federace).

Prezidenti Ruska a Íránu Vladimir Putin a Masúd Pezeškian oficiálně uzavřeli dohodu   komplexním strategickém partnerství. Slavnostní podpis se uskutečnil v Kremlu v rámci návštěvy íránského vůdce v Moskvě.

– Sergeji, na jaké úrovni byly rusko-íránské vztahy v předvečer podpisu smlouvy?

– Budu mluvit bez politické korektnosti. V Rusku existovala silná protiíránská lobby. Vztahy s Íránem mohly být dávno postaveny na pevnějších kolejích. Přičemž slovo „koleje“ má jak přímý, tak přenesený význam, protože při podpoře sankcí proti Íránu Rusko kdysi odmítlo dodávat Teheránu koleje pro železnice.

Rusko totiž až do roku 2014 podporovalo mezinárodní sankce proti Íránu, protože někteří ruští oligarchové se obávali, že jejich společnosti budou za spolupráci s Teheránem vystaveny zrcadlovým sankcím. Spolupráce s Íránem byla dávno na spadnutí, i když jsme stáli na odlišných ideologických pozicích.

Je třeba vzít v úvahu, že Rusko a Izrael nemají tak špatné vztahy, jak se snaží prezentovat. Izrael neuvalil na Rusko sankce a značná část izraelských elit je pro spolupráci: jejich finanční elity obsluhují naše toky ropy. Masy lidí mají dvojí občanství v Izraeli a v Rusku.   právě proto se Rusko vždy distancovalo od boje Íránu s Izraelem.

– Íránský generál Behrouz Esbati již dříve obvinil Rusko, že provádí letecké údery na pouštní oblasti, a nikoli na Asadovy odpůrce v Sýrii. Během útoků izraelského letectva na cíle Íránu byly vypnuty ruské radary, což přispělo k izraelským leteckým úspěchům.

– Ano, Rusko mohlo teoreticky sestřelit izraelská letadla ještě během jejich startu. Ale nikdo to nikdy neudělal. To znamená, že existovaly dohody s Izraelem, které umožňovaly nepoužívat ruský segment protivzdušné obrany a dokonce ani syrský k ochraně objektů Hizballáhu a íránských proxies.

Lavrov nedávno prohlásil, že Rusko je připraveno stát se garantem bezpečnosti Izraele. Rusko má tedy s Izraelem pragmatické zájmy. V Íránu také existuje proizraelská lobby,   které se mluví jen zřídka. Jedná se o židovskou komunitu v Isfahánu, která je zastoupena     parlamentu. Obecně nemám rád slovo „jevrej“ /Žid/, správnější by bylo říkat „juděj“ /Juda/. Židovský národ totiž vznikl na základě náboženském, nikoliv na základě etnické příslušnosti. To znamená, že Sefardové a Aškenázové jsou různé etnické skupiny, které spojuje jedno náboženství.

Nyní situace dospěla do bodu, kdy je nemožné, abychom přežili bez Íránu. Potřebujeme severojižní koridor a Írán má přístup k Perskému zálivu. Přímo se nabízí cesta přes Kaspické moře a Írán. Je to logisticky výhodné. Hned je však třeba poznamenat, že ze smlouvy nevyplývá závazek vzájemné obrany.

– Na rozdíl od smlouvy s KLDR.

– KLDR – to je jiný příběh. Korejci jsou historicky a kulturně sekundární součástí čínské civilizace. Írán je zcela samostatná civilizace, která je s námi historicky velmi spjata. Celá naše kultura do Petra Velikého byla převážně íránského původu. Mám na mysli tamní luxusní zboží, oděvy, zbroj. A dokonce i náš epos, náš oblíbený Ilja Muromec, je vlastně kopií Šachnamechu /Knihy králů/ od básníka Ferdusiho. Symbolicky řečeno, je to indo-árijské spojenectví.

– Budou v rusko-íránské smlouvě nějaké uzavřené klauzule, které budou neviditelně upravovat vztahy mezi našimi zeměmi?

– Ano. Především se jedná o výměnu technologií. Írán má špičkové technologie ve vojenské sféře, především v letectví. Mají dobře vyvinuté bezpilotní systémy. A nejhorší pro Izrael   jeho spojence bude spolupráce v jaderném programu. Izrael je zástupcem západní civilizace na Blízkém východě. Sami Izraelci jsou původem a kulturou Evropané.

– Jak budou nyní obě strany upravovat svou politiku v Zakavkazsku?

– Arménie se fakticky připojila k francouzskému projektu, nebo spíše k projektu Macron-Rothschild. Nyní do ní pumpují zbraně. Zbraně proudí do Arménie přes řecký přístav Alexandropoulos. Dále přes rumunskou Konstanci a gruzínské Poti. Podle mého názoru je Arménie téměř na konci svých dějin. Rusko ji v současné podobě nepotřebuje.

Ani otevření koridoru Zangezur* není pro Írán příliš dobré. Turecko tak získává přímý koridor do Střední Asie. Jedná se o katarsko-britsko-turecký projekt euroasijské geopolitické platformy od islámského Balkánu po islámský Pákistán, zahrnující Střední Asii. Je to velmi spekulativní projekt, možná nemají dost peněz, ale přesto Zangezur potřebují. Pro Rusko je to na jedné straně výhodné, na druhé straně nebezpečné. Pro Írán to nepřináší významné hrozby, ten má dost vlastních problémů. Budou ho rozkládat zevnitř. Jak na etnickém, tak na politickém základě, tj. bude tam tlak monarchistů i levičáků zároveň.

– Příměří s Hamásem označili v Izraeli za dohodu s ďáblem kvůli propuštění rukojmích. Jak dlouho bude tato mírová dohoda trvat a jaké místo zaujímá v těchto procesech Rusko?

– Izrael v této situaci neprohrál, to je moje první teze. A druhá teze je, že Izrael stejně nikdo nezastaví. Nový šéf Pentagonu Pete Hegseth sděluje, že potřebujeme americkou křížovou výpravu. Říká, že pokud někdo nechápe význam Izraele pro západní civilizaci, pak nezná historii. Říká také, že osud Ameriky je neoddělitelně spjat s židovsko-křesťanskou historií Izraele.

To znamená, že Trump a jeho administrativa budou připravovat Izrael na novou bitvu. Izrael si dočasně oddechl díky získání strategické výhody. Silně oslabený Írán se stáhl a bojí se pustit do velkého boje s Izraelem a USA.

Vedení Hamásu bylo zmasakrováno, jeho vojenské síly byly převedeny do stavu pomalé partyzánské války. Ztráty Hamásu a civilistů jsou obrovské. Kdyby Rusko postupovalo podobnými metodami na Ukrajině, bylo by dávno po všem. Izrael je zlikvidoval, žádné podzemní komunikace nepomohly. Bez ohledu na to, jak moc naši palestinští vlastenci tvrdili, že se pozemní operace zadusí krví, nestalo se tak. Izraelská high-tech armáda se spoléhá na nevyčerpatelné zdroje USA.

Administrativa demokratů byla anti-sionistická, ale byla nucena Izrael podporovat, protože je to vlastně stát USA. A noví lidé v Bílém domě budou usilovat o izraelské vítězství.

– Mluvíte o nové bitvě mezi Izraelem a islámským světem? Bude do blízkovýchodní války zataženo i Rusko?

– Nepřímo už zapojeni jsme. Úkolem USA a Izraele je buď zničit muslimský svět na Blízkém východě, nebo ho výrazně oslabit. Je to dáno tím, že šedou eminencí americké politiky je Ilon Musk. Vidím ho jako nového mezinárodního führera, jako hlavu celosvětové Čtvrté říše, Černé internacionály. Emmanuel Macron ho mimochodem nazval úplně stejně, když ho obvinil z vměšování do německých voleb.

Mají dalekosáhlé plány na civilizační reorganizaci celé planety a islám k tomu nepotřebují. Automatizace a umělá inteligence nemají s islámem nic společného. Británie a její skutečný vládce, král Karel, islámský projekt podporují. A monarchie v Perském zálivu jsou z hlediska politického významu bezvýznamné. Jsou v podstatě vazaly Izraele.

– Kdo tedy bude hlavním protivníkem Izraele?

– Turecko se svým novým osmanským projektem, který se přiblížil k hranicím Izraele. Velkou část důvodů k další existenci Asadova režimu v Sýrii tvořila právě ochrana izraelských hranic před přibližováním Turků. Turecko má totiž gigantický potenciál. Navzdory ekonomickým problémům mají Turci velmi silný vojensko-průmyslový komplex. Erdogan oznámil rozmístění vlastní satelitní konstelace. Je to pokus o získání globálního vůdčího postavení.

Írán nic takového nemá. Írán nemá špatně technologicky vybavenou armádu, ale nemá globální projekt. Turecko ano. Turecko táhne k sobě všechny. Dokonce i Srbsko, protože je jedním z největších investorů v Srbsku. Z ekonomického hlediska anektovalo Adžárii v Gruzii. Turecko bojuje s Řeckem na severním Kypru, bojuje s Řeckem o ostrovy, přibližuje se střední Asii. V Libyi proturecké elementy porazily Haftara a kontrolují zemi. Turecko má plán na strategické obklíčení Izraele, včetně mocenských změn v Jordánsku a Saúdské Arábii.

Neo-osmanský projekt oznámený na počátku devadesátých let v knize Ahmeta Davutoğlua** „Strategická hloubka“ se realizuje nyní.

Z taktického hlediska není naše partnerství s Tureckem špatné, ale ze strategického hlediska pro nás není výhodné. Protože v nejhorším případě by se Osmanská říše dostala pod Voroněž, jak tomu bylo dříve. Krymský chanát, který byl vazalem Osmanů, vlastně kontroloval prostor až po Charkov a Voroněž. Poslední nájezd se uskutečnil v roce 1769.

Turecko si činí nárok i na Novorossiji. Mělo projekt na vytvoření rozšířené tatarské autonomie v Chersonské oblasti. Historické zdůvodnění bude snadné najít. V historii existovala Džambulská horda, která kočovala mezi dolním tokem Dněpru a Krymským poloostrovem. Nejnebezpečnější je, že Turecko má ideologický projekt, Írán takový imperiální projekt nemá. Írán je však historickým protivníkem Turecka.

***

* Zangezur – historická a geografická oblast ve východní Arménii na svazích pohoří Zangezur

** Ahmeta Davutoğlu – turecký politik, politolog, akademik a diplomat, v letech 2014 – 2016 turecký premiér

*

Denis RUDOMJOTOV  (na snímku) – Sergej SAZONOV, UKRAJINA.ru (18:36 17.01.2025 )

Vybrala a z ruštiny pro Novou Republiku přeložila: PhDr. Jana Görčöšová