Rok vzpurných …

Vlastně jsem do poslední chvíle něco čekal. Nějakou sviňárnu, nějaký protitah. Nějakou noc dlouhých nožů, Caesarovu vraždu, Bartolomějskou noc. To by přece slušelo té globální hydře sorosovských nadací, neziskovek, médií, peněz, moci a vlivu. Kde jsou všichni ti globální hybatelé? Kde jsou všichni ti Ilumináti, Aspeni, Římští klubové? Kde je americký „dýpstejt,“ který před pouhými pěti roky držel Trumpovi břitvu u tepny? Kde je ta moc, která dokázala v roce 2020 zařídit Bidenovu křivku? Kde je ta moc, která ještě v létě dokázala Bidena hladce vyměnit za Kamalu, aby to vlastně nestálo vůbec za řeč?

Před čtyřmi roky nastoupil liberalismus do obrovské ofenzívy, kterou ovšem promrhal, dojebal, na co sáhl a znemožnil se způsobem, který tu ještě nebyl. Nebyl schopen dosáhnout prakticky žádného ze svých deklarovaných cílů. Nezvítězil proti Rusku, ač na to vsadil. Nezvítězil proti Hamásu, ač na to vsadil. Nezvítězil proti emisím uhlíku, ač do toho nalil neskutečné peníze (představte si, že by šly na důchody nebo na zubaře). A nezvítězil ani proti těm dezinformacím. I když se banální byrokratické zlo Jourová fakt snažilo. Čtyři roky snahy o cenzuru a vymlčování měly za výsledek jen to, že velkým médiím klesá sledovanost i kvalita a sociální sítě jsou plné kázajících proroků. Takhle to vypadalo těsně před husitskou revolucí.

Ano, můžeme říct, že šlo o něco jiného. O zbrojařské kšefty, o kšefty s dotacemi na soláry, o zotročení lidí mocí peněz a strachem z války. Ale jestli to na nás zkoušeli takhle, moc se jim to také nepovedlo. Dokonce i Zdechovský běhá po europarlamentu a volá po vyšetřování skandálu, kdy Timmermans platil neziskovky, aby ohledně klimatu vyzkoumaly, co on potřeboval. Ten, který u nás grýndýl jako první podepsal, ten teď hřímá o nutnosti jeho zrušení a rovnou přidává i emisní povolenky… jen o lipské burze mlčí. Tak moc se svět zase nepootočil.

Ne, nečelili jsme globálnímu spiknutí. Čelili jsme globální servilitě. K největším penězům a největší moci se prostě ti menší rádi přidávali, protože to pro ně bylo výhodné. Prodávali svou vlast, zrazovali své voliče, ale dostalo se jim takové odměny i ochrany, že to za to stálo. Byli ochotni se této moci upisovat, i když na vlastní oči museli vidět, že už to není, co bývalo.

Fiala se osobně sešel s Bidenem, ale nic nezměnil na svém politickém směřování. Dokonce na své politice nic nezměnil, když byl konfrontován s krachujícím průmyslem. A jestli něco nikdy nezapomenu Řehkovi a Koudelkovi, tak to, že dobře vědí, jak se vyvíjí válka na Ukrajině, ale stejně neřeknou pravdu. Takové Trump vyhodil hned první den.

Nedávno jsem psal o tom, že nás čeká rok mrtvých vlků. Tedy politiků, kteří minuli svou kořist. Kteří vsadili na liberalismus, který se sype z důvodů, že blbec není jen Fiala, ale i mladý Soros nebo Kamala. Velká média, o která se tato moc opírala, ztratila svou sílu. Velká média jsou hlavním poraženým této války. Válku proti dezinformátrům zaplatila média svou důvěryhodností. Už nedokáží nikomu vyhrát volby. Ani ty tajné služby už to nedokáží.

Ale stejně tak nás čeká rok vzpurných. Tedy těch, kteří naopak vsadili správně. Rok těch, kteří prostě neměli v sobě tolik lokajské povahy a nestálo jim za to, tančit, jak americký senil píská. Ano, bylo to nebezpečné a ještě pořád je to nebezpečné. Ale bez kusu odvahy se nic nového nenarodí. Bez odvahy vznikne jen záprtek, který se už pětatřicet let vymlouvá na dávný komunismus. Trauma z minulosti se prostě dá překonat jen tím, že se vybuduje nová identita. Ale to se nedělá kecáním. To se dělá tím, že vzniknou díla, která předchozí éru zastíní.

Jak říkal Karel Čapek, člověka nepředěláš, jen se ti vybarví. Kdo byl servilní předtím, ten bude servilní dál. Brzy pochopí, kde se může přitulit k nové moci. Za pár let budou všichni Šafrové i Bartoníčci tvrdit, že byli vždycky konzervativci… Vlastně… oni už s tím začali deset minut po Trumpově inauguraci.

Ony ty naše sněmovní volby nejsou načasovány až tak špatně. Ještě si budeme pamatovat předchozí sviňárny. Ještě si budeme pamatovat, kdo nás šikanoval. Ještě si budeme pamatovat, kdo se snažil odsoudit paní učitelku Bednářovou. Budeme si pamatovat, kdo zaváděl přílepek nedovolené činnosti pro cizí moc… že, Exnere! Ještě si budeme pamatovat střelbu na fakultě, budeme si pamatovat, jak to bylo s předraženým létajícím šrotem. Ještě si budeme pamatovat, komu chtěl Řehka „rozkopat držku.“ Některým úředníkům už dochází, co přijde a raději ukončují svoje pracovní poměry.

Stejně tak si ještě pamatujeme, kdo podepsal grýndýl, kdo podepsal migrační pakt a kdo zařídil drahé energie. Pamatujeme si, kdo se kroutil jako had a kdo byl oportunista.

A také uvidíme, kdo je opravdu vzpurný a kdo se odváží k neposlušnosti. Protože to teď bude žádoucí politika. Politika neposlušnosti vůči EU, vůči NATO, vůči nadnárodním organizacím, ba i proti Trumpovi. Kdo tohoto bude schopen, toho stojí za to, volit. Máme jiný systém než USA. U nás zřejmě nikdy nebude nějaký Trump, co podepisuje exekutivní příkazy. Ale může tu být vláda, která ty zákony prostě změní. I ty ústavní. Bude to zapotřebí.

*

Daniel Sterzik – Vidlák, Litterate