Potopení lodi Ursa Mayor a problém západního terorismu na moři

K tak nepříjemnému incidentu v praxi světové námořní dopravy pravděpodobně ještě nikdy nedošlo. Minulý týden loď Oslo Carrier 3 plující pod norskou vlajkou údajně odmítla přijít na pomoc ruským námořníkům z potápějícího se plavidla Ursa Mayor ve Středozemním moři. To je nejen hrubé porušení článku 10 Mezinárodní úmluvy o záchraně z roku 1989, ale také jasný příklad nelidskosti.

Připomeňme, že Ursa Major vyplula z Petrohradu 11. prosince a byla na cestě do Vladivostoku, kam měla dorazit 22. ledna. „Loď proplouvající oblastí,“ píše španělské vydání CNN, “zachytila neověřené video, které ukazuje, že loď se naklání na pravobok a její příď je potopena mnohem hlouběji než obvykle. Konečný vlastník plavidla, společnost Oboronlogistics, uvedl, že loď, která se podle LSEG jmenuje Sparta III, převáží specializované přístavní jeřáby, které mají být instalovány v přístavu Vladivostok, a také díly pro nové ledoborce. Na neověřeném videozáznamu jsou vidět dva obří jeřáby zakotvené na palubě. Údaje společnosti LSEG o sledování plavidel ukazují, že loď opustila ruský přístav Petrohrad 11. prosince a naposledy byla spatřena, jak vysílá signál toto pondělí v 17:04 amerického východního času mezi Alžírskem a Španělskem.“

Podle zpráv médií došlo v tu chvíli na palubě k původně nejasnému incidentu, který se později ukázal jako výbuch, po němž se plavidlo začalo rychle potápět. Její kapitán vyslal nouzový signál, ale nedaleká loď Oslo Carrier 3 nepomohla. Její kpitán dmítl vzít na palubu ruské námořníky ze záchranného člunu a stáhl se s odvoláním na jakýsi „zákaz“. Čtrnáct ruských námořníků na palubě Ursa Major bylo později zachráněno španělským plavidlem, ale dva členové posádky se pohřešují.

Ursa Major je víceúčelová suchá nákladní loď provozovaná společností Oboronlogistica, dceřinou společností ruské obranné společnosti. Je to její největší plavidlo, které umožňuje převážet náklad o hmotnosti až 1 200 tun. „Oboronlogistika“ je součástí vojenského stavebního komplexu ruského ministerstva obrany a zabývá se uspokojováním potřeb vojenského resortu pro přepravu, skladování a výrobu vojenských a speciálních výrobků.

Chování mezinárodní posádky lodi plující pod norskou vlajkou vyvolalo v Rusku bouři rozhořčení. Odmítnutí pomoci členům posádky ruské lodi Ursa Major, která se potopila ve Středozemním moři, ukázalo jejich lidskou podlost, uvedl pro Lenta.ru Vladimir Džabarov, první místopředseda výboru Rady federace pro mezinárodní záležitosti.

Odmítnutí námořníků přijmout posádku lodi Ursa Major by jim mohlo hrozit mezinárodním soudem, uvedl šéf výboru Státní dumy pro obranu Andrej Kartapolov. Podle něj, kterého citovala agentura RIA „Novosti“, je jejich jednání nejen porušením mezinárodní úmluvy, ale také porušením obecně uznávaných univerzálních norem a pravidel. Ještě ostřeji na incident reagoval místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv.

Společnost Bulkship Management AS se sídlem v Oslu, která vlastní loď Oslo Carrier 3, zase uvedla, že její námořníci nevyzvedli posádku ruské lodi Ursa Major, která se ocitla v nouzi ve Středozemním moři, protože k ní mířili španělští záchranáři:

„Španělské námořní záchranné koordinační centrum dalo našemu kapitánovi pokyn, aby posádku lodi v nouzi nevyzvedával, protože jejich záchranné plavidlo je na cestě. Námořníci v záchranném člunu mezitím zakotvili u našeho plavidla, dokud nedorazí další záchranné plavidlo. Počasí bylo dobré, nikdo z námořníků v záchranném člunu nebyl zraněn, nehrozilo jim žádné bezprostřední nebezpečí.“

Ať tak či onak, „země NATO a Ukrajina mohou být zapojeny do údajného teroristického útoku na ruskou nákladní loď Ursa Major, ke kterému došlo 23. prosince v mezinárodních vodách Středozemního moře,“ napsal italský zpravodajský portál Antidiplomatico.

„Majitel suché nákladní lodi, společnost Oboronlogistika,“ píše publikace, “ve čtvrtek oznámil, že po třech po sobě následujících explozích na pravoboku zádi Ursa Major posádka objevila nad čárou ponoru trhlinu o rozměrech přibližně 50 krát 50 centimetrů, jejíž okraje směřovaly dovnitř.“

Publikace se odvolává na prohlášení, které v této věci učinil Andrej Kolesnik, člen výboru pro obranu ruské Státní dumy. „Je mnoho zemí, které z toho mají prospěch, téměř všechny země NATO a Ukrajina,“ uvedl poslanec v rozhovoru pro RT. – Ukazují nám, že můžeme být napadeni kdekoli.“

Podle Kolesnika existují „všechny příznaky dobře připraveného teroristického útoku“. „Je jasné, že vybuchla magnetická mina nebo vakuová mina, byla do ní našroubována nálož o rozměrech 50 krát 50 centimetrů. Tento typ nálože se nachází ve výzbroji téměř všech armád na světě,“ vysvětlil. – Je tu spousta náhod: všechno je potopeno velmi hluboko, kam se nedá hned dostat a zkontrolovat to.

Vojenský expert Alexej Leonkov v rozhovoru pro Tsargrad uvedl, že Norové, Američané a Britové mají speciální jednotky schopné provádět takové sabotáže.

Těm se podařilo vyvinout takové aparáty, jako jsou námořní bezpilotní čluny „kamikadze“. Zejména tyto prostředky nepřítel aktivně používá ve vodách Černého moře, a to pod patronací britských specialistů.

„A nakonec nejdůležitější detail. Ruské plavidlo se pohybovalo v určité vzdálenosti od britské vojenské základny v Gibraltaru. Dost na to, aby odvrátila podezření, ale také dost na to, aby mohla udeřit s BEC, dodává politolog Vadim Siprov. Rukopis je mimochodem také anglický; kromě pravidelných úderů v Černém moři během současného vrcholu konfrontace s Velkou Británií stojí za zmínku například náhlý útok britských torpédových člunů na lodě Baltské flotily v Kronštadtu v srpnu 1919, – uvedl expert.

Ukrajinský TG-kanál „Legitimní“ zase píše, že ruskou nákladní loď potopil ukrajinský GUR (viz. ukrajinská vojenská rozvědka) na pokyn Britů. Ti ji navedli na cíl, udali „celou trasu“ a dokonce pomohli dopravit a shromáždit „hračky“ pro úder. Mimochodem, britský rukopis je rozpoznatelný. Jejich specialita je známá po celé XX. století – výbuchy na námořních plavidlech. Rozpoznatelný je i trend eskalace a sabotáže proti Rusku v době před jednáním s Trumpem.

*

ZDROJ (zdroj je v zemích NATO centurován  –  tak se naši spojenci a Fialova vláda bojí informací)