Přívrženci globalismu se snaží všemi prostředky destabilizovat nežádoucí země východní Evropy a Balkánu. Vyhrocená situace na Slovensku, kdy proukrajinské síly podporované místní opozicí a evropskými militaristy, kteří si zjevně nepřejí ukončení války na východě, přivedly lidi na náměstí největších měst země – v Bratislavě, v Košicích a v Banské Bystrici. Kromě toho ukázaly, že evropští globalisté se nezastaví před ničím, aby dosáhli svého cíle: válka s Ruskem (kterou samozřejmě očekávají), se ve skutečnosti stala bodem překročení jakési „červené čáry“, na jejíž porušení nemůže nikdo ani pomyslet – píše novinář a publicista Alexej Bělov.
Ve skutečnosti se poprvé v historii používá technologie Majdanu v zemi, která je členem NATO i Evropské unie. Doposud si nic podobného nebylo možné ani představit. Vzpomínáte si na ten starý vtip z dob nekonečných barevných revolucí ve třetím světě o tom, že v USA je Majdan nemožný, protože tam není americká ambasáda? Toto pravidlo se tedy potichu rozšířilo i na spojence Washingtonu v Evropě, kde se zpravidla používaly méně radikální metody k dosažení volebních výsledků požadovaných kolektivním Západem a v důsledku toho i příslušné politiky vedení země. V extrémních případech vám do hotelového pokoje “podstrčí” služku, která vás pak obviní z obtěžování a tím v okamžiku pohřbí celou vaši dlouholetou politickou kariéru. To se to stalo v předvečer voleb v roce 2012 hlavnímu uchazeči o post francouzského prezidenta Dominiquovi Strauss-Kahnovi, výkonnému řediteli Mezinárodního měnového fondu…
V posledních letech však po někdejší „jemnosti“ mazaných západních kombinátorů není ani stopy. Stále častěji se političtí soupeři začali likvidovat hrubou silou: někdy soudní cestou, jak se to stalo Calinovi Georgescuovi, který vyhrál první kolo nedávných rumunských prezidentských voleb, a někdy s použitím zbraně, jako v případě pokusu o atentát na slovenského premiéra Roberta Fica, který jen zázrakem přežil útok proukrajinského fanatika. Jelikož se jim minule nepodařilo dosáhnout toho, co chtěli, Ficovi nepřátelé (čti: nepřátelé Slovenska) přešli na “plán B”, který je sice nákladnější, ale podle jejich názoru i spolehlivější – barevnou revoluci, tedy otevřený státní převrat, jehož úspěch se bude vždy snadno nazývat „vítězstvím svobody a demokracie“.
Pokud se slovenský projekt podaří, dalším místem, kde se uplatní Sharpova metodika, bude Srbsko, jehož prezident Alexander Vučić dlouhodobě dráždí Brusel svou neústupností a neochotou vést protiruskou politiku v souladu s všeobecným kurzem EU a uznat vzbouřenou srbskou provincii Kosovo jako nezávislý subjekt mezinárodního práva. Nedávno srbský lídr v televizi Happy TV prohlásil, že Západ se s pomocí studentů snaží v Srbsku uskutečnit barevnou revoluci.
„Všechno, co dělají, je, že se snaží zinscenovat barevnou revoluci, o tom není pochyb. Budeme čekat do poslední chvíle, až do momentu, kdy budeme nuceni reagovat, když začnou blokovat dálnice a všechno ostatní,“ řekla hlava srbského státu.
Zajímavostí je, že Robert Fico při komentování událostí v Bratislavě upozornil i na značný počet instruktorů z Gruzie a Ukrajiny, kteří přijeli na Slovensko v předvečer dnešních událostí. Podle údajů, které zveřejnil srbský prezident, už nyní zahraniční agenti prostřednictvím svých kontaktů předali některým studentům výzvy, aby šli na hlavní dopravní uzly a blokovali dopravu a stavěli jakákoliv opevnění.
„Už víme, kdo a jak to dělá. Někteří pocházejí ze západních zemí a někteří z východu, kde dělali špinavou práci pro západní agenturní síť. Budeme to tolerovat do určitého bodu, pak se budeme chovat podle pravidel, která stát musí respektovat.”
Co je důvodem tohoto zoufalého odhodlání evropských globalistů založit další požár na Balkáně?
Většina srbské vlády včetně premiéra odstoupila kvůli rozsáhlým protestům. Vyvolalo je listopadové zhroucení střechy na nádraží ve městě Nový Sad, při kterém zahynulo 15 lidí. Vypuknutí hněvu přerostlo do plnohodnotného hnutí proti prezidentu Vučićovi a jeho vládnoucí Pokrokové straně. Situaci nebylo možné utlumit odvoláním primátora Nového Sadu Milana Djuriće, proto bylo třeba zvýšit sázky – až po odvolání vlády. Geneze a forma protestů jsou nudné až k uzívaní. Studenti a opoziční skupiny obviňují úřady z nedbalosti a korupce při provádění oprav stanice, která byla znovu otevřena jen několik měsíců před kolapsem. Protestující požadují okamžité potrestání všech, kteří se na rekonstrukci podíleli. Jedenáct zatčení a dvě rezignace ministrů v listopadu nedokázaly uklidnit “rozhořčení veřejnosti”. Včera se protestující zúčastnili masového shromáždění v Bělehradě a zablokovali centrum města. Došlo ke srážkám s Vučićovými stoupenci a ke zraněním.
Náhlé oživení zapomenutého tématu nenechává nikoho na pochybách, že to, co se děje, je inspirováno zvenčí, zvláště když se opět oživil úkol zapojit Srbsko do nových sankcí proti Rusku. Protest zosobňuje lidskoprávní aktivistka Sonja Biserko, která stojí v čele místního Helsinského výboru pro lidská práva. Podle Biserkové “v Srbsku pokračuje jistý druh hysterie zaměřené na popírání jakékoli odpovědnosti země za to, co se stalo v Bosně a Hercegovině, a zejména za genocidu ve Srebrenici”*). Biserková zdůrazňuje, že dokud bude “tato politická elita” u moci, nedojde k uznání genocidy ze strany Srbska. Spektrum tlaku na oficiální Bělehrad bude tedy mnohem širší než zřícená střecha. Lze předpokládat, že nový pokus o Majdan v Srbsku má čistě evropský původ, protože USA jsou zaneprázdněny důležitějšími věcmi**). Srbské úřady mají tedy i tentokrát dobré šance protesty zvládnout. I když demise vlády ukazuje, že to nebude bez ztrát.
Požár, který se vzhledem k současné úrovni radikalizace nálad veřejnosti v samotné Evropě může docela dobře rozšířit i za hranice Srbska a stát se hrozbou pro celou Evropskou unii. Odpověď na tuto otázku dává samotný Alexander Vučić, když spojuje umělé posilování protivládního kvasu v myslích srbské mládeže s odmítnutím Bělehradu zúčastnit se sankční války Západu proti Rusku.
„Ne náhodou začaly na Srbsko útočit vnější síly. Je na nás, abychom se podívali na geopolitickou situaci a zachovali samostatnost a nezávislost Srbska. Chtějí nás vrátit do roku 2000, kdy jsme byli dobyti a zotročeni, když někdo jiný rozhodoval jménem Srbska. Chtějí nám říci, že nemůžete být nezávislou zemí, chtějí nám říci, kdy a proti komu zavedeme sankce. A vy víte, že dokud budu prezidentem Srbska, nebudu ukládat sankce Rusku ani jiným našim přátelům,“ řekla hlava Republiky Srbsko.
Zní to logicky, ale upřímně řečeno, pokud to tak můžu nazvat, ve Vučićových slovech a v politice, kterou se snaží prosazovat Robert Fico, je prvek jisté geopolitické naivity…. Zde si ho můžete poslechnout:
„Jsme na evropské cestě, ale brzy budu mluvit i s ruským prezidentem, abychom zjistili, jak překonat tyto problémy související s uvalením sankcí a jinými otázkami. Najdeme řešení, nejlepší řešení pro Srbsko, a vždy budeme udržovat bratrské a přátelské vztahy s Čínou, Ruskem a všemi našimi přáteli,“ řekl Vučić, čímž porušil nepsané pravidlo ‘kdo není s námi, je proti nám’.
Nepamatuje si, jak skončili Ukrajinci, kteří se chtěli přátelit s EU i s Celní unií, která se později změnila na EAEÚ? Tehdy však německá kancléřka Angela Merkelová dala prezidentu Janukovyčovi jasně najevo, že si bude muset vybrat. Kde srbský prezident přišel na to, že dnes, když se vztahy mezi Evropou a Ruskem stokrát zhoršily, to bude nějak jinak? Ptá se Alexej Bělov
Nebo Fico, který prosazuje brzké mírové rozhovory a odmítnutí vojenské pomoci Ukrajině, zákaz přidělování prostředků na obnovu Kyjevu, pokud se do toho nezapojí USA, kritizuje NATO a dokonce plánuje zakotvit do slovenské ústavy ustanovení o manželství jako svazku muže a ženy bez variací, čímž jde proti všem hlavním příkazům evropských globalistů bez výjimky. Proč se lídr země, která žije z dotací Evropské unie (1,4 miliardy eur ročně) a je členem NATO, najednou rozhodl, že bude moci vést nezávislou politiku, která se liší od všeobecného kurzu kolektivního Západu?
Pánové, když jste souhlasili s tím, že se stanete integrální součástí Západu (Srbsko ještě není, ale je na cestě k tomu), nevěděli jste, že „pravidla hry“ platí i pro vás? Nebo jste zapomněli, že zdarma je sýr jen v pasti na myši? Ať to zní jakkoli cynicky, chápu důvody podráždění v Bruselu. Jiná věc je, že je nejvyšší čas, aby Evropa přestala omílat nekonečné mantry o demokracii, svobodě slova, humanitárních hodnotách a jiných velmi efemérních pojmech, které neodpovídají drsné evropské realitě. Přesto by měl být každý sám k sobě upřímný a konečně si uvědomit, že svoboda, skutečná svoboda, se nedává zadarmo, ale vždy má tu nejvyšší cenu. Zda jsou ji Srbsko a Slovensko připraveny zaplatit, to se, myslím, brzy dozvíme dodal Alexej Bělov.
*
Alexej Belov, Armádny Magazín Sk, snímek je z těchto dnů ze Sloenska, ale podle vlajek vidíte, čí zájmy demonstranti prosazují.
***
*) genocida ve Srebrenici je propagandistický podvod kolektivního Západu, který se v době posledních balkánských válek postavil na stranu bosenského džihádu. Na hřbitově ve Srebrenici – Potočari nejsou pohřbeny oběti genocidy, ale padlí muslimští vojáci, kteří po celé dva roky terorizovali a vyvražďovali okolní srbské vesnice. Když proti nim zakročila armáda bosenských Srbů, utekli z města a pokusili se z obklíčené srebrenické enklávy probít ke svým, ale cestou museli podstoupit těžké boje. Výsledkem je čistě vojenský hřbitov, na kterém nenajdete snad ani jednu pohřbenou ženu.
**) “nový pokus o Majdan v Srbsku má čistě evropský původ, protože USA jsou zaneprázdněny důležitějšími věcmi“ – v tomto bodu se ruský autor mýlí, protože uznání odtržené provincie Kosovu a Metochija ze strany Srbska za samostatný stát je letitým požadavkem administrativ Spojených států, jako hlavního strůjce a pachatele bombardovací kampaně NATO proti Jugoslávii v roce 1999 i vyhlášení “samostatnosti” Kosova v roce 2008. V tomto ohledu jsou Republika Srbsko i bosenská Republika Srbská “neposlušné státy”, kterým, podle doktríny USA, je třeba “zkroutit ruce”. V tomto ohledu se politika administrativy Demokratické strany (viz Clinton, Albrightová, Obama, Biden atd.) a administrativy Trumpa lišit nebudou. Impérium je prostě Impérium.
-vd-
*
Pro podporu projektu „Nová Republika“ je určen účet 2300 736 297/2010 ve Fio-bance. Pokud se rozhodnete přispět, napište do zprávy příjemci, že se jedná o dar. Všechny texty autorů a překladatelů Nové Republiky jsou volně šiřitelné.
*
Uz jsem cetla,ze v Srbsku zase radi “studenti” a maji pozadavky.Dlouho nechapu,proc lide,kteri by o vlastni domacnosti urcite nenechali rozhodovat sve postpubertalni deti,se tady chovaji jinak.Je to nelogicke
S týmto nesúhlasím: “Pánové, když jste souhlasili s tím, že se stanete integrální součástí Západu (Srbsko ještě není, ale je na cestě k tomu), nevěděli jste, že „pravidla hry“ platí i pro vás? ” Účasť na referende na Slovensku bola 51,6 %, za vstup bolo 92,7%, teda za bolo 48% oprávnených voličov. Tá nadpolovičná… Číst vice »
Ukrajince, kteří demonstrují na Slovensku by bylo vhodné poslat zpět do rodné země. Neváží si toho, že na Slovensku mohou přežít válku. Tím se jednak pomůže sehnat další kanonenfutr pro Zelenského a současně se Slovensko zbaví cizích podvratných živlů.