Otevře se jícen pekla

Skutečný rozměr boje, který se má odehrát podle představ některých zasvěcených po nástupu Donalda Trumpa do funkce, zachycuje mrazivý příspěvek na platformě Substack. Jedná se o záznam internetové debaty se Stevem Bannonem, který sloužil po roce 2016 na začátku prvního Trumpova prezidentského období jako jeho stratég a šéf komunikace.

Jak se dozvídáme, bude to drsné hned od prvního dne, tedy od pondělí 20. ledna. Program prvních akcí staronového prezidenta už je připraven. To nejdůležitější se však skrývá hluboko pod povrchem běžných politických událostí. V souboji s těmi v zákulisí půjde o všechno, píše na Substacku Alexe Krainer, který se té debaty také účastnil.

Zní to značně spiklenecky, ale jak praví dávné moudro, „to, že jsem paranoidní, neznamená, že po mně nejdou“.

Když Bannon označuje největšího nepřítele pouhým slůvkem “oni”, mluví o lidech, kteří ovládají nejmocnější impérium na světě. Není definováno hranicemi. Mají v ruce všechno. Těm je jedno, zda někde byly nebo nebyly volby, nebo zda jde o posílení nebo popření demokracie. To jsou zanedbatelné detaily. Podstatné je jen to, že dobrovolně se svých privilegií a kontroly nad impériem nevzdají. Bude to boj.

Co takový boj o moc znamená?

Boj s imperiální kabalou je bojem na život a na smrt, tvrdí Krainer. “Oni” jsou zlí, bezohlední a nesmírně mstiví. Pokud Trump a jeho tým v tomto boji selžou, kabala se nespokojí s pouhou politickou porážkou Trumpa. „Věřím, že nepoleví, dokud zcela nezničí jeho, jeho majetek, jeho spolupracovníky a jeho rodinu,“ dělí se o své obavy se čtenářem.

https://alexkrainer.substack.com/p/next-week-start-the-days-of-thunder

Nadcházející události srovnává s vyhlášením americké nezávislosti na britském impériu. Tomu odpovídají i rizika zúčastněných osob. Jak píše, signatáři Deklarace nezávislosti nebyli partou bojovných rebelů, kteří neměli co ztratit. V mnoha ohledech se podobali lidem, kteří dnes obklopují Donalda Trumpa. Všichni byli vzdělaní a zámožní muži a privilegovaní členové společnosti.

Z 56 signatářů bylo 24 právníků a právniček, 11 bohatých obchodníků a 9 majitelů velkých plantáží. Podpisem Deklarace nezávislosti vyvolali hněv impéria a věděli, že pokud budou dopadeni, čeká je trest smrti.

Pět z nich bylo skutečně zajato Brity jako zrádci a před smrtí mučeno. Dvanácti z nich byly vypleněny a vypáleny domy. Dva přišli o své syny a další dva byli zajati a uvězněni. Devět z 56 bojovalo a zemřelo na následky zranění nebo útrap v revoluční válce. Mnoho dalších přišlo o veškerý majetek a zemřelo v bídě.

Nakonec se neobešli bez zahraniční pomoci. Všimněte si, jak to Krainerovi krásně klape:

„Když se imperiální klika rozhodla rozbít Spojené státy, což urychlilo občanskou válku, postavil se jí prezident Abraham Lincoln. V roce 1863 přišel Lincolnovi na pomoc ruský car Alexandr II. a vyslal svou baltskou flotilu do New Yorku a svou tichomořskou flotilu do San Franciska. Tento krok zablokoval intervenci impéria na straně Konfederace, kterou plánovali Britové s podporou Francie a Vatikánu. Spojenectví USA a Ruska nakonec zvítězilo a Spojené státy byly zachovány

Aby se však kabala pomstila, vyslala atentátníky. Abraham Lincoln byl zabit v roce 1865, krátce po skončení občanské války, a Alexandr II. byl zavražděn v Petrohradě v roce 1881. V roce 1917 byla celá rodina cara Mikuláše II. vyvražděna bolševiky na příkaz newyorského bankéře Jacoba Schiffa. Je pravděpodobné, že nízká průměrná délka života mužů z rodiny Kennedyů je také způsobena jejich sklonem dráždit imperiální kabalu.“

Je možné, že jste o takových hybatelích dějin nikdy neslyšeli, ale jsme v tom znovu. Teď hrozí podle Krainera další konflikt s intenzitou občanské války, ale „ta by se nemusela podobat občanským válkám v minulosti, kdy proti sobě na polích bojovaly velké armády a ve městech probíhala povstání. Místo toho budeme pravděpodobně svědky chaosu, sabotáží, atentátů a terorismu v USA – a také v Evropě a Velké Británii.

Plané strašení? Čtěte dál!

Jednou z účastnic zmíněné internetové debaty byla také Christine Andersonová, poslankyně německé strany AfD a Evropského parlamentu. Sdělila, že úřady v Německu, stejně jako ve Francii, Velké Británii a dalších evropských zemích “šílí” a že Trumpovo zvolení je posunulo za hranu otevřeného autoritářství, které se už ani nesnaží skrývat. V důsledku toho se v Německu otevřeně hovoří o zrušení nadcházejících voleb 23. února a o agresivnější cenzuře sociálních médií.

Nedávný rozhovor Elona Muska s vůdkyní AfD Alicí Weidelovou k hysterii jen přispěl a německé úřady chtějí Muska stíhat, protože si jeho rozhovor s Weidelovou vyložily jako nezákonný příspěvek na kampaň.“

Máme Krainerův výklad chápat jako věrné tlumočení názorů Steva Bannona, jehož vliv na Donalda Trumpa byl a nejspíš stále je velice silný? Berme však do úvahy, že o tento vliv se ve skupině kolem Trumpa taky bojuje. Třeba zrovna Bannon soudí, že to Musk se svou představou o reálné moci přehání. Podle Bannona ji nemá, má jen určitý vliv na výběr členů vlády a politické diskuse, ale „nemá možnost skutečně rozhodovat, informovat o těchto rozhodnutích a řídit tato rozhodnutí”.

Jenže sám Bannon je na tom stejně. Podle listu Politico jde o Trumpův styl vládnutí, kdy prezident si uchovává rozhodující slovo a dbá na to, aby žádná ze skupin uvnitř jeho týmu nerozhodovala za něj.

https://www.politico.com/news/2025/01/14/bannon-on-musk-he-doesnt-have-that-much-power-00198060

Když poodstoupíme od abstraktních úvah o kabale a tajném impériu, můžeme se rozhlédnout, kde byly střety se silnými vnějšími protivníky už zahájeny. Je tu například Trumpova výzva, aby Evropa zpětinásobila nákupy amerického kapalného plynu (LNG), protože musí vyrovnat dluh. Jinak nám Trump napaří cla, až se prohneme.

Co myslí tím dluhem? Fakticky se snaží řešit problém obrovského evropského obchodního přebytku. Roku 2022, ze kdy mám poslední čísla, vyvezla EU do USA zboží a služby za 723 miliard dolarů, ale dovezla jen za 592 miliard dolarů. Trump nazývá ten rozdíl 131 miliard dolarů „dluhem“ EU, přestože ve skutečnosti to musí doplatit USA.

Trumpův instinkt je však reálnější než akademická ekonomie, protože peníze si můžeme natisknout, ale zboží nabízí skutečné využití. A když nebudeme odebírat americký LNG, mohlo by nás to odesílání zboží do Ameriky omrzet. Máme tedy dluh ve vztahu k udržování tohoto oběhu v chodu.

Jinou věcí je, zda USA mají skutečně tolik LNG, že mohou hauzírovat s výzvami na znásobení odběru. Na Yahoo se objevila analýza vysoké šéfky od Goldman Sachs, kde se pracuje s celkovou vývozní kapacitou USA v tomto směru. Ta je podle Samanthy Dart prostě daná. Může se zvýšit vývoz v jednom směru jenom když se sníží v jiném. Bude to znamenat otřes na trzích, vyšší dopravní náklady a růst cen.

V současně USA exportují do Evropy polovinu své produkce LNG, konkrétně 47 milionů tun za posledních 12 měsíců. Většina je kryta dlouhodobými kontrakty. Těžba by se možná dala zvýšit, kdyby i na další množství měli investoři dlouhodobou jistotu odbytu. Do nových dlouhodobých kontraktů se však v EU nikdo nehrne, protože se blíží konec užití fosilních paliv.

https://finance.yahoo.com/news/u-lng-exports-really-fill-210000906.html

Když uvážíme, že mezitím jsme se připravili o dodávky ruského LNG další vlnou sankcí proti přepravcům, zvýšili jsme závislost na americkém zdroji a snížili možnost jak se bránit, je tu vlastně jediná cesta. Ukončit závislost na fosilních palivech co nejdřív, takže téma prostě spadne ze stolu.

Jak je vidět, v pondělí začne opravdová mela, ale jednou z vedlejších proměn, kterými nás zasáhne, může být urychlení grýndýlu. Což lze z hlediska Trumpovy techniky boje označit za šlápnutí na hrábě.

*

Zbyněk Fiala, Vaše Věc