„Komediant Ze“ ze země ‚U‘. Jak Zelenskyj pohřbil Ukrajinu

V roce 2019, téměř před šesti lety, se stal prezidentem Ukrajiny bývalý komik Volodymyr Zelenskyj. Funkci zastával pět let.

Dne 25. ledna se dožívá 47 let.

Už rok je však Zelenskyj i nadále nelegitimním prezidentem, který drží moc ve svých překvapivě houževnatých rukou.

V roce 2019 si země, unavená z hamižného a bezcharakterního prezidenta Porošenka, zvolila na jeho místo veselého, prostořekého herce, „chlapce v rubášce“.

Proč byl zvolen?

Proč ho volili?

Zaprvé proto, že sliboval okamžitý mír („Budu vyjednávat třeba s plešatým ďáblem!“).

Za druhé, vykresloval Ukrajincům klidnou, idylickou budoucnost (přičemž se však vyhýbal jakýmkoli konkrétnostem).

A hlavně nesmíme zapomenout, bez nadsázky, na naprosto brilantní tah z oblasti PR-technologií: televizní seriál „Sluha národa*“, kde hrál roli prezidenta Ukrajiny. Jednalo se vlastně o dlouhou předvolební kampaň, „ předpremiérovou přípravu“ na budoucí volby.

Zelenskyj tak získal 73,22% hlasů, což nečekali ani jeho kurátoři – Kolomojskyj a další ukrajinští oligarchové.

Veselý chlapík v rubášce se stal prezidentem.

Ukrajinský lid se začal připravovat na prosperitu.

Věci se však vyvíjely úplně jinak, než se očekávalo.

Jak pohřbít stát: návod od Zelenského

Po pěti a půl letech se Ukrajina změnila v neexistující stát, v tzv. „lžistát“.

V šikovných rukou komika a jeho společnosti se země, v níž se předtím ještě dalo žít (sice ne na celém území a bez zapnuté televize, ale přece jen dalo), změnila v prázdnotu.

Už není nic.

Není žádná ekonomika, 85 procent ukrajinských peněz na živobytí pochází ze zahraničí.

Státní dluh se zdvojnásobil, ze 76 miliard dolarů na 158 miliard.

Neexistuje stát, Ústavní soud není prakticky schopen jednat, ústava byla mnohokrát porušena.

Pro spravedlnost je však třeba říci, že počátek tohoto procesu byl započat již před Zelenským, ale on jej nesmírně urychlil. Také fakticky sesadil a vyhnal ze země šéfa Ústavního soudu Tupického.

Rada je ochočená, bezpáteřní a ovládaná Zelenským (a už také nelegitimní).

Někteří poslanci sedí ve věznicích: například Dubinskij a Šufryč jsou bez soudu a dalšího vyšetřování drženi ve vyšetřovací vazbě. Nadále však zůstávají poslanci a účastní se práce Rady prostřednictvím videozáznamu. Takové jsou paradoxy Ukrajiny Zelenského!

Televize a další média jsou nepřístupná. Mohlo by se to označit za „válečný stav“, ale vše začalo dávno před rokem 2022. Když se Zelenskyj rozhodl zničit jakoukoli opozici.

A ono to vyšlo! Zničil jak celou opozici, tak i svobodná média (za patetických výkřiků „ Dalo se to ode mě očekávat? Vždyť jsem celý život bojoval za svobodu slova!”).

Na sociálních sítích je dokonce zakázáno dávat lajky! Důchodci jsou souzeni a dostávají tresty (zatím podmíněné) za to, že někde na stránce „Spolužáci“ zveřejnili pohlednici s pozdravem „Blahopřeji ke Dni vítězství“!

Církev, armáda, jazyk

Poslanci Rady jsou nuceni tajně uprchnout z Ukrajiny, pokud řeknou něco proti názorům Zelenského. Poslanec Arťjom Dmytruk také uprchl, bylo mu vyhrožováno, bili ho, dokonce i mučili.

Postavil se proti zrušení pravoslaví v zemi.

Ano, Zelenskyj zakázal i církev.

Pak zničil vládu. Jak? O všem rozhoduje prezidentská kancelář.

Místní samospráva je zničena. K naprostému rozkladu došlo jednak v důsledku totální korupce, ale i proto, že všichni místní manažeři jsou osobně loajální k Ze.

A považte, financování přichází pouze z centra. Tedy – z prezidentské kanceláře.

Jsou tedy vlastně úředníky prezidentské kanceláře, nikoliv starosty nebo hejtmany.

I v armádě je neuvěřitelná korupce. Profituje z ní každý, kdo může, od drobných velitelů až po generály. Nemluvě o ukrajinských vojenských komisařích, kteří si kupují vily ve Španělsku a v Jižní Americe.

Většina „motivovaných“ byla zabita nebo zraněna, „nemotivovaní“ zůstali. Dezertérů je nejméně 200 000.

Existuje spousta videozáznamů a dalších důkazů: bývalí i současní vojáci si neoblékají uniformy, když vycházejí na ulici. Kolemjdoucí totiž před nimi utíkají, dokonce si směrem k nim odplivují. Vyjadřují své opovržení nejrůznějším způsobem. Kvůli odvodovým centrům, jež loví muže a posílají je bojovat. A také kvůli upadající autoritě armády.

Jazyková diskriminace pokračuje. Objevil se nový pravopis, nová písmena, nová pravidla. Jazyk se překrucuje ještě víc. Školáci musí mluvit ukrajinsky i o přestávkách.

Na západě země slídí „jazykové hlídky“ a zjišťují totožnost těch, kteří mluví rusky.

Za vlády Zelenského opustilo zemi asi 15-20 milionů lidí a většina z nich se tam už nikdy nechce vrátit.

Národ se v podstatě rozprchl do jiných států (otázka zní: a byl to vůbec národ? – Ale to je jiné téma).

Odpad a obchod s otroky

Ukrajina se stala největším úložištěm jaderného odpadu (Jermak osobně dohlíží na tento supervýnosný „byznys“ nedaleko Kyjeva, v oblasti Černobylu).

Ukrajina je v současnosti největším zdrojem drog pro Evropu (tranzit přes přístav v Oděse, stejně jako hojně využívaná výroba syntetických drog na samotné Ukrajině).

Je největším nelegálním trhem se zbraněmi.

Je globální „prádelnou“, kde se perou gigantické miliardy peněz ze západních zemí.

Kromě trhu s drogami a zbraněmi se Ukrajina stala pro Zelenského obrovskou otrokářskou kolonií.

„Ze“ řídí osudy novodobých otroků – ukrajinských obyvatel mužského pohlaví, kterým se nepodařilo z tohoto obrovského trhu s otroky uniknout.

Brzy se sníží věk pro mobilizaci. Budou odvedeny i ženy.

Noví ukrajinští „otroci“ platí obrovské úplatky, aby je neulovili, aby je nechali utéct z Ukrajiny horskými stezkami.

Všechny tyto řeky peněz tečou do jedné kapsy. Je to „kapsa“ Zelenského a Jermaka.

Chtělo by se pateticky zvolat: tak k čemu byl Majdan?

Ale ani vykřiknout se nedá. Protože obraz toho všeho je hrůzostrašný.

Komediant „Ze“.

Komediant „Ze“, ten chlápek v rubášce, zničil obrovskou zemi.

Upřímně řečeno, člověka napadá myšlenka: možná to byl jeho úkol? Zničení Ukrajiny.

Ne, to je nepravděpodobné, že by to Zelenskyj chtěl.

Ale protože je to úplně bezcharakterní člověk, urychlil všechny trendy, rozpad a rozklad státu, vše, co započali jeho předchůdci.

Ale všichni předchozí prezidenti měli alespoň nějaké zkušenosti, nějaké kompetence.

Zelenskyj neměl nic. Nulové kompetence. Člověk – „nula“.

Jak tedy mohl být vůbec zvolen?

„Sluha národa“*

Vzpomínáte si, jak to bylo před pěti a půl lety? Co říkal Vladimir Zelenskyj, mladý, nově zvolený prezident, tehdy ještě mnohými oblíbený komediální herec a „sluha národa“?

„Udělám vše pro to, aby se Ukrajinci usmívali.“

„Drahý národe, po celý svůj život jsem dělal vše pro to, aby se Ukrajinci smáli.

Cítil jsem to tak svým srdcem, bylo to mé poslání.

Příštích pět let budu dělat všechno pro to, abyste, Ukrajinci, neplakali.“

Tak to říkal ve svém projevu v Nejvyšší radě Ukrajiny 20. května 2019. Hned po jeho inauguraci do funkce prezidenta.

To je vše. To je celý jeho volební program. Nic jiného tam nebylo, jen další obvyklé obecné fráze.

„ Odejdu!“

Pamatujete si, jak Zelenskyj řekl:

„Jestli nedokážu tuhle válku ukončit, odejdu. Bude to znamenat, že musí přijít někdo jiný.“

Řekl to rok poté, co se stal prezidentem. V rozhovoru pro BBC v říjnu 2020.

„Jsme připraveni plnit ‚Minsk‘**,“ řekl Zelenskyj, „ nelpím na popularitě – ani na moci.“

Všechno, co řekl, byla pouze planá slova plytkého člověka.

Jak zničil zemi

Tak tedy, jak zničil zemi?

Recept je jednoduchý.

Absolutní moc a absolutní beztrestnost.

Absolutní moc se dostala do rukou člověka, který byl zcela obyčejným (ale velmi zákeřným) hercem, ksichtíkem.

Fenomén Zelenského se bude jistě studovat v učebnicích politologie, psychologie (a možná i psychiatrie a drogové závislosti).

Určitě se zapíše do dějin. Jako nejneúspěšnější vládce v dějinách Ukrajiny.

Se Zelenským se nemohou srovnávat ani takoví ztroskotanci jako Mazepa, Petljura nebo Skoropadskij.

Roztodivný uličník, „ hochštapler z Krivého Rogu“ zničil Ukrajinu, kterou zdědil v oslabeném, rozvráceném, ale stále ještě funkčním stavu.

Pokusme se pochopit, jak a proč k tomu vůbec došlo.

Jak třetiřadý herec, komediant, který neměl absolutně žádné zkušenosti s řízením státu, najednou dostal pod svou moc obrovskou zemi.

Jak nastolil totálně diktátorský režim, jak zatáhl Ukrajinu do války, jak zničil církev, právo a stát.

A jak je možné, že se mu daří udržet se u moci.

Struktury Západu a lidská prázdnota

Existuje odpověď, která se přímo nabízí. Je to způsobeno tím, že nám vládnou mnohem mocnější struktury a systémy západního světa.

To je naprostá pravda. V Zelenském však bylo ještě něco jiného, co umožnilo, aby vše proběhlo právě takto.

Co to bylo? Odpověď se také nabízí okamžitě: prázdnota. Nic než prázdnota.

Nezajímá ho nic jiného než moc a peníze, navíc má narcistickou poruchu osobnosti (což je přesně znak vyprázdněných lidí).

Narcistické Nic.

Narcis a prázdnota

Zelenskyj je samozřejmě výrazný narcis (jako ostatně mnoho herců).

Je extrémně závislý na potlesku, na uznání druhých. Ale to je vlastnost i mnoha jiných lidí. Všichni toužíme po uznání, ne naopak, a je to naprosto přirozené.

Jeho touha po slávě, potlesku a uznání se však stala trýznivou a zničila jeho osobnost.

I tak by se to dalo říct. Ale věc se má tak, že osobnost vlastně zcela chyběla! Žádná osobnost nebyla.

O mnoha hercích se říká, a dokonce se jim to dává za vinu: „hrál celý život sám sebe“. Ale šarm a síla jeho osobnosti byly takové, že postavy tohoto herce milujeme. Takovými „ sebe hrajícími “ herci byli například Vladimir Vysockij nebo Alain Delon.

Zelenskyj byl prostě připraven převtělit se do kohokoli.

Humor, vtip, smích v hledišti, potlesk. Koho vlastně Zelenskyj hrál? Člověk to ani nedokáže okamžitě pojmenovat. Prosťáčka, šaška, řadového člověka. Svojského chlápka.

Prodavač a nejlepší přítel z dětství

Z hlediska chápání reality byl a stále je obyčejným prodavačem.

Mimochodem, jedna zajímavost: když už byl Zelenskyj prezidentem, jeho obchod s rybami, který sdílel se svým kamarádem, fungoval dál. Pravděpodobně mu i z něho plynula nějaká ta kopějka. „Po večerech ještě trošku šiji…“.

Tento přítel se stal lidovým poslancem.

Další přítel z dětství, Bakanov, se stal šéfem SBU (viz ukrajinská tajná policie). V hodnosti poručíka v záloze. Okamžitě mu museli přidělit novou hodnost.

Všichni jeho přátelé a kolegové dostali ve státě výnosnou práci.

Celá Ukrajina se změnila ve vulgární a primitivní „Kvartal 95“, doslova i obrazně.

Nejlepší přítel z dětství (který bydlel ve vedlejším vchodu) však poté, co se stal a nějakou dobu i pracoval jako šéf tajné služby (SBU), utekl do zahraničí, kde byl přistižen při převozu úctyhodného množství hotovosti – v dolarech a eurech – z jedné země do druhé. Poté byl propuštěn (bez peněz), a protože zůstal ve funkci (tj. nebyl propuštěn), nějakou dobu formálně dál šéfoval SBU (i když veškerou práci za něj dělali jiní).

Jeho nejlepší přítel, přítel z dětství – to je odraz Zelenského, sice zmenšený, ale jeho kopie, možná v něčem trošku jiná, ale kopie. Vše pro peníze, naprostá neschopnost dělat cokoli poctivě a produktivně, jen vlastní sobecké zájmy.

Bezbožník

Vladimir Putin ho definoval velmi přesně, když byl dotázán na pronásledování pravoslavné církve na Ukrajině:

„To nejsou ani ateisté, ale lidé bez jakékoliv víry – bezbožníci. Jsou to přece etničtí Židé, ale kdo je kdy viděl v synagoze? Myslím, že je nikdo v synagoze neviděl.“

Zelenského však viděli v pravoslavném kostele. A bohužel ne jednou.

Existuje fotografie, kdy spolu s Borisem Johnsonem pokládají svíčky ve starobylém pravoslavném chrámu svaté Sofie Kyjevské.

Ale – to byla jen „exkurze s hostem hlavního města“, nic víc.

Svůj skutečný postoj k pravoslaví předvedl Zelenskyj tehdy, když začal organizovat pronásledování mnichů s cílem vystěhovat je z Lávry. A když podporoval zábor kostelů.

Ve Lvovské oblasti nezůstaly žádné pravoslavné kostely. Padesát kostelů převzala nová pravoslavná církev (řadoví členové, kteří obdrželi „tomos“ z Konstantinopole). 50 dalších kostelů prostě přestalo existovat, byly uzavřeny.

Zelenskyj se dopouští drzých, krajně nebezpečných činů – nebezpečných pro něho, pro jeho rodinu i pro celou zemi.

Copak si neuvědomuje, co dělá? Ne, všechno chápe naprosto přesně. Tak hloupý není.

Není však schopen jít do hloubky chápání.

Zničení pravoslaví bylo jedním z hlavních cílů Západu, především Spojených států. Protože víra je jednou z hlavních myšlenek spojujících jeden národ žijící ve dvou zemích, v Rusku a na Ukrajině. Zničte víru a nebude žádný jednotný národ.

(Tady si za redakci Nové Republiky dovoluji přičinit malou poznámku na vysvětlení: pravoslavné církve na rozdíl od té katolické, jsou autokefální, tady každá národní církev má svou hlavu, nejvyššího představitele v své zemi a nikoli někde v zahraničí, jako např. katolíci v Římě. Rusové v Rusku, Srbové v Srbsku, Gruzíni v Gruzii, Arméni v Arménii, Řekové v Řecku atd. atd. Ničení a napadání národní církve je vždy projevem nepřátelské moci, podmanitele, dobyvatele, okupanta. Tak se děje s ruským pravoslavím na Ukrajině, čili bývalém stoletém okraji Ruské říše. Stejně tak se děje např. na Kosovu, kde okupanti a albánští uchvatitelé chtějí likvidovat srbské usedlíky prostřednictvím ničení pravoslavných kostelů a církevních představitelů, stejně tak se děje i na území dnešní Palestiny s místními pravoslavnými křesťany…)

Porošenko s tím začal a Zelenskyj, tlačen západními kurátory, tuto víru systematicky ničil. Nebo alespoň přivedl pravoslaví jako instituci k poslednímu stádiu.

Samozřejmě, v zemi, v lidech, zůstalo mnoho pravých věřících. Ale Zelenskyj udělal všechno pro to, aby se z nich stali buď tajní věřící, nebo stejní bezbožníci, kteří chodí do kostela ovládaného sektou neposvěcenou Bohem s naprosto cynickým vztahem k víře, kde hlavní není Bůh, ale jakýsi Moloch – víra v peníze, v podstatě protikřesťanské ďábelské učení, v němž se praktikují lidské oběti. A právě to učinil ze své země, v níž jsou miliony obyčejných lidí obětovány ve prospěch bandy politických dobrodruhů.

„Vyvolený“ obdržel záruky

Zelenskyj přesto doufá, že bude mít „štěstí“, jak sám opakovaně řekl.

A za druhé, dostal záruky.

V současnosti samozřejmě žádné „definitivní záruky“ existovat nemohou. Jen „poslední papír“, jak říkával profesor Preobraženskij.

Ale určité záruky mu dány byly. Pravdivou se jeví varianta, kterou vyslovili mnozí političtí analytici.

Zelenskyj „vsadil“ na Demokratickou stranu USA. Dostal peníze a zbraně. A tak se rozhodl přečkat „dva roky Trumpa“, do příštích kongresových voleb, v nichž mohou demokraté opět zvítězit.

Obecně vzato – Zelenskyj ani nemá na výběr.

Soudě podle trollingu, kterého se mu dostalo od Trumpova týmu, republikáni „čekají, až vypadne“.

A on může buď odejít, nebo se pokusit udržet u moci. A On se drží. Je „ vyvolený“!

Říká se, že prý na konci roku 2018 přišel domů, shromáždil celou rodinu a slavnostně oznámil:

– Nu což, Kolomojskyj řekl: je třeba jít k volbám.

Od té doby uplynulo hodně času.

Technický kandidát Zelenskyj nečekaně zvítězil nad všemi ostatními a získal moc.

Kolomojskyj už dávno sedív kyjevské vyšetřovací vazbě (zda tomu tak skutečně je, to není důležité, hlavní je, že je vyloučen z procesu řízení).

A Zelenskyj má už jiné pány.

Podle ukrajinského politologa Kosta Bondarenka byl v určité době „přeprodán“.

Bondarenko se domnívá, že se tak stalo během návštěvy Zelenského v londýnské centrále MI6 (viz britská tajná služba).

100 miliard

Někdy ovšem musí „vést národ“, nebo to aspoň předstírat. Mluví ze studia zřízeného daleko od Kyjeva, mne si čelo a vybavuje si ten podivný jazyk, který se musel naučit, aby vyhověl jeho britským kurátorům:

„Musíš být autentický, Vladimire!“

Jak jenom se ten jazyk a ta země jmenují? Zelenskyj si s obtížemi vzpomíná.

Á, Ukrajina! Už to mám. Ukrajinský jazyk. Kdo si to má zapamatovat.

Zelenskyj považuje tuto zemi a její obyvatele za domorodce, za Aborigince. A také mu tak slouží jako prostředek k vydělávání peněz. To je skutečnost, kterou v zemi, již postupně proměnil v koncentrační tábor, už téměř nikdo neskrývá.

Jeho rodina je dávno v zahraničí, kde má zámky, vinařství, jachty, bitcoiny i osobní ostrovy.

Podle bývalého poslance Rady Olega Careva činí osobní jmění Zelenského nejméně 100 miliard dolarů.

Už by se i on rád vydal tam, kde jsou jachty a zámky, ale nadřízení by nemuseli být spokojeni. A co ta moc? Je třeba ještě více moci! A ještě více peněz.

Jenže Ukrajina už vlastně neexistuje. Už tam nejsou žádní lidé. Zbyl tu vykutálený prázdný člověk, který bude slavit své příští narozeniny na troskách této země.

Na sociálních sítích koluje vtip:

„Nový plán Kyjeva!

Zelenskyj vstupuje do NATO bez Ukrajiny“.

Na tomto vtipu je však hodně pravdy.

Tak vstupuje do čtyřicátého osmého roku svého života Vladimir Zelenskyj, vůdce neonacistického režimu, který zničil víru, zničil zemi a plundruje ji cynicky dál pod přísnou ochranou speciálních služeb.

***

*Sluha národa – ukrajinský komediální seriál z let 2015 – 2019 /22 h 30 min/ – stručný obsah:

Vasilij Petrovič Goloborodko /Volodymyr Zelenskyj/ je charismatický a chytrý středoškolský učitel dějepisu, který žije po rozvodu v bytě svých rodičů. Jeho život se zásadně změní v okamžiku, kdy jeden z jeho studentů zaznamená na mobil jeho proslov, v němž se ostře vymezuje proti korupci na Ukrajině. Záznam umístí na sociální sítě. Video s naštvaným učitelem se stane internetovou senzací. Studenti zorganizují pro svého učitele kampaň na podporu jeho kandidatury v ukrajinských prezidentských volbách, což nakonec dovede jejich učitele k vítězství ve volbách. Po prvotních rozpacích se nakonec se svou novou rolí postupně sžije a rozhodne se, že se jako prezident zaslouží o vymýcení korupce, o níž mluvil ve svém projevu.

**První minská dohoda – Minsk I a Minský protokol – byla uzavřena 5. 9. 2014 mezi Ukrajinou, RF, Doněckou lidovou republikou a Luhanskou lidovou republikou;

Minsk II byl dohodnut 12. 2. 2015 – k výše zmíněným účastníkům se přidala  Francie a Německo

*

Jelena MURZINA, UKRAJINA.ru (06:33 25.01.2025), vybrala a pro Novou Republiku z ruštiny přeložila PhDr. Jana Görčöšová

*

Redakce Nové Republiky děkuje všem dárcům, kteří nám zaslali na účet zapsaného spolku Nová Republika peněžní dary.

2300 736 297 / 2010

Pokud se rozhodnete přispět i vy, napište do zprávy příjemci: DAR. (Na vyžádání spolek Nová Republika z.s. vystavuje doklady o darování pro potřeby daňových přiznání.

Velmi si vaší pomoci vážíme. Zaslané prostředky slouží k provozu webových stránek, realizaci našich seminářů a panelových diskuzí, k jejich audiovizuálnímu záznamu, tvorbě podcastů a zveřejnění a k rozšíření činnosti a působení spolku Nová Republika.

Všechny texty autorů a překladatelů Nové Republiky jsou volně šiřitelné.

*