Jaká je aktuální kupní síla různých evropských zemí? Česko se propadá

Původně jsem  plánoval  na  dnes jen jeden  příspěvek. Ten dnešní paralelní.  Ale  pak  jsem  slyšel  pravdomluviera, jak se na  Vánoce  chvástal, jak je on a Obludárium jeho vládních tragikomiků  úspěšné a vedle  toho se mi  na  monitoru  objevil  o  „úspěšnosti“ jejich  ne/konání  zcela  výmluvný  text  z portálu Kurzy.cz s názvem

Jaká je aktuální kupní síla různých evropských zemí? Česko se propadá

takže  si ho  dáme,  protože tohle  vám ani mainstream natož  zastupující ukrajinský protektor  v Praze  nenabídnou.

Průměrná kupní síla na obyvatele evropského kontinentu bude v roce 2024 činit 18 768 EUR. Mezi 42 evropskými zeměmi však existují značné rozdíly: obyvatelé Lichtenštejnska, Švýcarska a Lucemburska mají mnohem vyšší čistý příjem než ve zbytku Evropy, zatímco kupní síla je nejnižší v Kosovu, Bělorusku a na Ukrajině. Skokanem roku je pak Velká Británie, která se v celkovém evropském srovnání posunula o 3 místa vzhůru. Takové jsou hlavní výsledky nové studie Kupní síla v Evropě 2024 společnosti GfK, která je nyní k dispozici.

V roce 2024 budou mít Evropané k dispozici celkem přibližně 12,9 bilionu EUR, které budou moci utratit za potraviny, bydlení, služby, náklady na energie, soukromé důchody, pojištění, dovolené, mobilitu a svá spotřebitelská přání. To odpovídá průměrné kupní síle na obyvatele ve výši 18 768 EUR, což představuje nominální růst o 3,9 % oproti revidovanému údaji za předchozí rok. To, kolik mají spotřebitelé skutečně k dispozici na výdaje a úspory, se však v jednotlivých zemích značně liší a závisí také na tom, jak se budou vyvíjet spotřebitelské ceny během celého roku 2024.

Irsko se propadlo o šest pozic níže, polepšilo si Nizozemí

Stejně jako v předchozích letech obsadilo Lichtenštejnsko i letos s velkým náskokem první místo v žebříčku kupní síly. Kupní síla Lichtenštejnska činí 70 180 EUR na obyvatele, což je více než 3,7násobek evropského průměru. Na druhém a třetím místě následují Švýcarsko a Lucembursko. Zatímco kupní síla Švýcarů ve výši 52 566 EUR na obyvatele je 2,8krát vyšší než průměrného Evropana, Lucemburčané mají v průměru čistý disponibilní příjem 41 785 EUR na obyvatele. To je více než 2,2krát více než evropský průměr.

I všechny ostatní země v první desítce vykazují rovněž velmi vysokou kupní sílu na obyvatele, která je nejméně o 47 % vyšší než evropský průměr. Velkým skokanem vpřed roku 2024 se stala Velká Británie, která se letos posunula o 3 místa na 7. příčku s kupní silou na obyvatele 28 086 EUR. Sousední Irsko naopak utrpělo velké ztráty: s aktuální kupní silou 26 880 EUR na obyvatele jsou Irové nyní „až“ na 12. místě a „jen“ 43 % nad evropským průměrem. Rakousko si letos opět polepšilo o jedno místo a je nyní na 6. místě s kupní silou 29 266 EUR na hlavu. Nově se do první desítky dostalo Nizozemsko, které je na 10. místě s průměrným čistým disponibilním příjmem 27 558 EUR na osobu, zatímco jeho hodnota loni stačila na 12. místo. Německo je stejně jako loni deváté.

Celkem 16 ze 42 analyzovaných zemí se nachází nad evropským průměrem. Na druhé straně 26 zemí má podprůměrnou kupní sílu na obyvatele, a to včetně Španělska, které je s 18 013 EUR na obyvatele mírně pod evropským průměrem. Stejně jako v předchozích letech se ocitla na konci žebříčku Ukrajina. Tamní obyvatelé mají k dispozici pouze 2 878 EUR na hlavu, což je jen něco málo přes 15 % evropského průměru.

Markus Frank, expert analytiky NIQ GfK v oblasti geomarketingu, k tomu říká: „Nominální růst kupní síly v Evropě ve výši 3,9 % je výrazně mírnější než v předchozích 2 letech. Zároveň však klesá i míra inflace, což znamená, že růstspotřebitelských cen by mohl být přinejmenším absorbován. S potěšením sledujeme také pokračuje trend, že země s nižší kupní silou zaznamenávají vyšší přírůstky kupní síly, což znamená, že rozdíly v disponibilních příjmech v Evropě se dále redukují a příjmy se pomalu sbližují. Přesto zůstávají rozdíly v kupní síle mezi jednotlivými zeměmi, ale i uvnitř nich v roce 2024 stále velké.“

Srovnání vybraných zemí

V následující části se blíže podíváme na rozložení kupní síly v Nizozemsku, Francii, Itálii, Španělsku, České republice, Polsku, Maďarsku a Rumunsku. Ty poskytují přehled o regionálním rozložení výdajového potenciálu v rámci jednotlivých zemí. Zatímco Nizozemsko, Francie a Itálie vykazují letos nadprůměrnou kupní sílu na jednoho obyvatele (o 47 %, o 30, resp. o 12 %), Španělsko je první, které se ocitlo pod průměrem, a to o 4 %.

Ze zemí bývalého východního bloku je na tom nejlépe Česko, které má o čtvrtinu menší průměrné disponibilní příjmy na obyvatele (14 106 EUR). Meziročně jsme si ale v žebříčku o 4 pozice pohoršili, zatímco Poláci s průměrnou výší 12 561 EUR se naopak dostali o jednu příčku výše, když obsadili 27. místo. Znamená to, že nás dělí už jen 3 místa – Česko drží letos pozici 24. Maďarsko vykazuje letos průměrný disponibilní příjem ve výši 11 570 EUR (tj. 61,6 % evropského průměru a pohoršilo si o jednu příčku na 30. místo. Rumunsko nemá v porovnání s Evropou ani poloviční průměrnou kupní sílu, když průměrný disponibilní příjem ve výši 9 092 EUR stačí na 32. místo mezi zeměmi a je o 51,6 % nižší než kontinentální průměr.

Co do regionálního rozdělení v rámci zemí je situace rozdílná. Zpravidla nejvyšší disponibilní příjmy vykazují hlavní města a okolí, případně další ekonomická centra. Ale třeba v Nizozemí nejsou rozdíly mezi jednotlivými kouty země příliš vysoké, zatímco v Itálii je relativně velká propast mezi bohatým severem a chudším jihem. Ve Španělsku jsou nejchudší jižní části země na pobřeží. I v Polsku žijí lidé s nižším průměrným disponibilním příjmem převážně na jihu země, nicméně analytici upozorňují na pozitivní trend, že se regionální rozdíly v rámci země začaly zmenšovat. V Maďarsku jsou nejbohatší regiony Budapešť a západní část přiléhající k Rakousku. Rumunská metropole Bukurešť má k dispozici v průměru více než dvojnásobek kupní síly celé země. Sledovat lze ovšem dále se rozevírající nůžky mezi bohatšími a chudými oblastmi Rumunska.

 * Index na obyvatele: Evropský průměr = 100

Podrobněji o Česku

V České republice je potenciál výdajů v letošním roce v průměru zmíněných 14 106 EUR. Poté, co se země v posledních letech stále více přibližovala evropskému průměru, se mu nyní opět vzdaluje a oproti loňskému roku ztratila 4 místa. V roce 2024 jsou Češi na 24. místě ze 42 sledovaných zemí a téměř 25 % pod evropským průměrem. To je částečně způsobeno i vlivem směnných kurzů.

Stejně jako v předchozích letech se i v roce 2024 na prvním místě žebříčku s jasným náskokem umístilo hlavní města Praha. S 18 667 EUR na obyvatele mají Pražané k dispozici o více než 32 % více prostředků na výdaje a úspory, než je celostátní průměr, čímž se pohybují jen těsně pod evropským průměrem (ten je 18 768 EUR).

Všechna ostatní místa v první desítce jsou ve srovnání s předchozím rokem velmi promíchaná. V první šestce dominují regiony okolo hlavního města – Praha-Západ, Beroun, Mladá Boleslav a Praha-Východ nebo Benešov. Město Brno, které jako jediný region v první desítce není soustředěno kolem hlavního města, se vyšplhalo na 7. místo s kupní silou 14 663 EUR na obyvatele. Novinkou je také Kutná Hora ležící východně od Prahy na 10. místě, kde mají lidé čistý disponibilní příjem 14 539 EUR na osobu, což je o 3 % více než celostátní průměr.

V okrese Pelhřimov se výdajový potenciál nejvíce blíží celostátnímu průměru, a to 14 045 EUR na osobu. Na konci žebříčku je Ostrava-město na východě při hranicích s Polskem, která letos vystřídala Jeseník, jenž byl na dně po mnoho let. Lidé v Ostravě-městě mají kupní sílu na obyvatele 12 186 EUR, což je téměř 14 % pod českým průměrem.

O studii

Studie GfK Kupní síla v Evropě 2024 je k dispozici pro 42 evropských zemí na podrobných úrovních, jako jsou obce a poštovní směrovací čísla, a také s vhodnými údaji o obyvatelích a domácnostech a digitálními mapami.

Kupní síla se vztahuje k disponibilnímu příjmu bez daní a příspěvků na sociální zabezpečení, včetně transferových plateb, a je uvedena na obyvatele a rok v eurech jako index. Kupní síla GfK se vztahuje k nominálnímu disponibilnímu příjmu. To znamená, že hodnoty nejsou upraveny o inflaci. Výpočet je založen na údajích ze statistiky daní z příjmů, příslušných datových dokumentů pro výpočet transferových plateb a prognóz ekonomických institutů.

Spotřebitelé využívají svou všeobecnou kupní sílu k pokrytí všech výdajů za potraviny, bydlení, služby, náklady na energie, soukromé penzijní zabezpečení a pojištění, investice, jakož i dalších výdajů, jako jsou dovolená, mobilita a spotřebitelská přání.

Více informací: Die Kaufkraft der Europäer steigt 2024 auf 18.768 Euro

Z  téhle  studie  jsem si vytáhl ještě  následující ilustrativní grafiky, které by  vás mohly zajímat:

Kupní síla v Evropě 2024

Kaufkraft Europa 2024 Index © GfK

Kupní  síla v Evropě 2024 škálovaná  na  jednotlivé evropské regiony