Co týden dal

Ačkoliv to zprvu nebylo až tak zřejmé, vypadá to, že strach západních „stratégů“ a „politiků“ z ruské balistické rakety Orešnik nabírá obrátky. Nepřímo tím přiznávají Putinova slova o neschopnosti jakéhokoliv PVO systému západní provenience je zachytit. Ukazuje to na poměrně úspěšnou demonstraci schopností, která se Rusům povedla.

Pravděpodobný kancléř po předčasných volbách v Německu – Friedrich Merz – během půlroku 4x obrátil svou rétoriku ohledně dodávek raket Taurus. Pokud ještě začátkem listopadu kritizoval Scholze za odpor k dodávkám raket na Ukrajinu, nyní už návrh na přesun raket do Kyjeva nepodporuje. Německý Bild publikoval materiály, že vybudovat obranu proti raketám je v oblasti sci-fi. Pokud by měla být v Evropě vybudována „železná kopule“, pak by muselo být nakoupeno a provozováno více jak 600 baterií (1 stojí bez raket cca 2 miliardy) PVO středního a dlouhého záchytu + 2000 baterií (1 cca za 400 miliónů bez munice) krátkého dosahu. Astronomická částka blížící se 7 biliónům EUR a každoroční náklady ve výši 800 miliard EUR jsou prostě naprosto nereálná čísla, obzvláště v okamžiku, kdy se Evropa ekonomicky blíží katastrofě. Částka je vyšší než veškeré sociální a důchodové náklady všech zemí EU.

A tak se mainstream stále více uchyluje k planým nadějím, že sankce budou znamenat velký technologický problém ve výrobě ruských raket Orešnik. 27. prosince 2024 Novinky.cz, podle materiálů FT, začalo tvrdit, že výroba ruských raket Orešnik je závislá na přesných západních obráběcích strojích, nebo na čínských obráběcích strojích vybavených západním softwarem, a že uvalení sankcí na tyto stroje a technologie by ruskou výrobu raket Orešnik velmi zpomalilo. Pokud tomu chcete věřit, prosím. Nicméně vás odkážu na tuto studii publikovanou 18. prosince, která mluví trochu jinak.

Keyu Jin, profesorka slovutné London School of Economics (platforma George Sörose) analyzuje čínský vývoj. Z její analýzy vyplývá, že americké sankce uvalené na Čínu, aby zpomalily její průmyslový, a hlavně technologický rozvoj, měly přesně opačný účinek, rozvoj Číny se zrychlil, a Čína začala úspěšně nahrazovat západní technologie vlastními, pronikat s nimi na světové trhy, a vytlačovat z nich nejen západní technologie, ale i finální  produkty. A co víc, začala vytvářet vlastní technologické huby v západních zemích, včetně Austrálie, ještě donedávna rigidního spojence tažení Washingtonu proti Pekingu:

„Když v roce 2018 zahájila první administrativa nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa obchodní válku proti Číně, cíl byl jasný. Trump chtěl snížit závislost Ameriky na čínském zboží, chránit domácí výrobu a omezit globální ambice Číny. O šest let později výsledky vyprávějí jiný příběh: americká cla, z nichž mnohá Bidenova administrativa udržovala, zdaleka neizolují Čínu, její globální stopu neúmyslně rozšířily. Americká strategie zadržování se stala pro čínské firmy odrazovým můstkem k diverzifikaci, inovaci a expanzi.

Dřívější obchodní válka USA již zažehla v Číně globalizační šílenství, kdy mnoho společností přemístilo svou výrobu, aby se vyhnulo clům. Tím dosáhli vyšší nákladové efektivity a využili regionálních obchodních dohod s jinými rychle rostoucími trhy. Obchod Číny s členy Asociace národů jihovýchodní Asie tak v posledních letech vzrostl o 11 % a její dovoz a vývoz na trhy ASEAN jen za prvních osm měsíců letošního roku vzrostl o 10 %.

Ani obchodní válka nesnížila čínskou konkurenceschopnost. Globální podíl Číny na vývozu se zvyšuje, protože podíl USA klesá. Čína prokázala svou elasticitu nabídky a plynule přerozdělila svůj vývoz z USA na jiné trhy. V jinak zmítané ekonomice byl čínský export vzácným světlým bodem, v letech 2019 až 2022 dosahoval v průměru 11,7 % ročního růstu. Některá odvětví, jako jsou lithiové baterie a fotovoltaické moduly, dokonce za poslední tři roky rostly exponenciálně.“

Jistě jste zaznamenali Trumpovu rétoriku vůči Číně, ale i Kanadě, Mexiku nebo EU ohledně cel a sankčního programu. Zaznamenal jsem reakci Elona Muska, který tyto Trumpovi vývody podrobuje kritice a uvádí, že pokud nedojde ke změně přístupu k deficitu veřejného dluhu a změně ekonomického myšlení, USA zbankrotují. Mimo jiné uvádí, že za poslední rok se zvýšil počet bezdomovců v USA o 18 %, a co hůř, z těchto 18 % tvoří 39 % rodiny.

Jistě je čtenářům známo, že v USA existuje minimálně jeden stát, který podléhá zelenému šílenství ještě více než EU. Kdo hádá Kalifornii, hádá správně. Pominu skutečnost, že to vede k výraznému zchudnutí státu a odlivu průmyslu. V tomto materiálu si můžete přečíst, co nás čeká v blízké budoucnosti, pokud se Evropané nevzepřou zelenému třeštění.

Je všeobecně známo, že největším problémem tzv. „zelené energie“ jsou kolísavé výkony závislé na počasí. Pokud se jedná o rodinný domek, lze to do určité míry řešit bateriovým úložištěm. Jak však postupovat v průmyslovém měřítku? V Kalifornii se to snaží řešit gigantickými bateriovými úložišti. Vzniknout mají 4x 300 MW úložiště. Jedná se o nesmírně drahou záležitost, která představuje investici přes 6 miliard USD. Jenže zásadní problémem zůstává skutečnost, že i taková úložiště nejsou schopny pojmout více než 0,0036 % spotřeby Kalifornie.

The Clean Air Task Force, bostonský think-tank pro energetickou politiku, nedávno zjistil, že dosažení hranice 80 procent pro obnovitelné zdroje v Kalifornii by znamenalo obrovské množství přebytečné výroby během letních měsíců, což by vyžadovalo 9,6 milionů megawatthodin akumulace energie. Dosažení 100 procent by vyžadovalo 36,3 milionu. Stát má v současné době celkem 150 000 megawatthodin akumulace energie (to je hlavně přečerpávací vodní úložiště s malým podílem baterií).

Mluvíme o Kalifornii, státu s podstatně lepšími dispozicemi pro solární a větrnou energii, která má rozlohu 424 000 km2 a populaci necelých 40 miliónů lidí. Přepočtěte to na EU, kde hustota osídlení má podobnou hodnotu a podobná je i spotřeba energie. Pro dosažení 80 % energie z obnovitelných zdrojů bychom museli mít možnost akumulovat 10 terawatthodin elektrické energie!!! Protože existuje jen minimum lokalit s vybudováním velkých přečerpávacích přehrad, mluvíme o vybudování bateriových úložišť minimálně za 500 biliónů USD!!! Částka rovnající se 14tinásobku dluhu USA.

Minule jsem psal o mimořádně nebezpečné situaci, pokud Ukrajina zruší od 1.1. 2025 veškerý tranzit plynu plynovody. Bouří se Slovensko, bouří se Maďarsko (které přeci jen má určitou alternativu přes plynovod z Turecka). A není se co divit. Pro Slováky by to znamenalo zvýšení ceny plynu o 46 %, nemluvě o finanční ztrátě z přepravních poplatků. A bude zajímavé sledovat, zdali skutečně Ficova vláda zarazí Ukrajině elektřinu, kterou Ukrajinci tak zoufale potřebují.

Slováci mají samozřejmě i jiné prostředky, jak Ukrajině zavařit. Jediné provozuschopné potrubní trasy plynu na Ukrajinu vedou v současné době ze Slovenska a Maďarska. I oni mohou zarazit reverzní tranzit plynu na Ukrajinu. Pro Ukrajinu s obřími zásobníky, kde skladují i různí evropští překupníci, by to znamenalo katastrofu. Ukrajina je v bankrotu a jen 5 miliard USD přicházejících každý měsíc z USA a EU udržuje v chodu státní správu a armádní složky. Dalších 1,3 miliardy USD ztratí na přepravních poplatcích ze zemí EU. Přes Ukrajinu se táhne 3 600 km potrubí plynovodů. Nyní platí nepsané pravidlo, že Rusové v důsledku přepravy vlastního plynu plynovody nechávají na pokoji. V okamžiku, kdy bude ukončen veškerý tranzit z Ruska zastaven se stanou plynovody, stanice a zásobníky velice snadným a lákavým cílem úderů ruských raket a dronů. Na obrázku vidíte tu nádheru, kterak jsme se zbavili „závislosti“ na ruském plynu. To je prostě stav, když nám vládnou idioti ve prospěch amerických miliardářů. Jen na okraj, ceny plynu a elektřiny v Evropě se k 1. lednu 2025 vyšplhaly na nejvyšší úroveň za poslední dva roky. Rusko dodalo v roce 2024 do Evropy 38 miliard m3 plynu, 35 % z toho šlo přes Ukrajinu.

Vzhledem k situaci, kdy navýšení kapacit v USA a Kataru je na maximu současných možností, bude muset Evropa vyřešit desetiprocentní deficit spotřeby plynu. Bude to řešeno zvýšeným nákupem LNG z Ruska (nějak ideologicky očištěného), ovšem s 4x vyššími přepravními náklady než potrubní trasou. Je 2. leden a stav zásobníků v ČR je na úrovni 61 %, tedy na nejnižší úrovni v historii v tomto období. Pokud to někoho zajímá, tak přítok plynu do ČR je 141 GW plynu a spotřeba 336 GW (snadno si tedy spočítáte současný denní deficit jen v ČR). Budou-li zásoby v Evropě klesat stejným tempem, pak v květnu jsme na dně. Naplnit zásobníky na 90 % (jak nařizuje směrnice EU) a zároveň zajistit spotřebu Evropy v letních měsících je fyzicky nemožné. Limitem jsou dva faktory – kapacity LNG terminálů a plynovodní infrastruktura. Množství LNG by muselo být navýšeno o 25 % a to prostě nejsme v současné době schopny pojmout. To vše za předpokladu, že Rusové nechají na pokoji ukrajinskou infrastrukturu plynovodů, zásobníků a těžby. Ukrajina v současné době pokrývá 90 % spotřeby vlastní těžbou u Charkova a Poltavy. Pokud by jedno naleziště bylo zničeno a Evropa by měla dodávat plyn na Ukrajinu, pak mluvíme o dodatečných 7 miliardách m3 reversu plynu na Ukrajinu. V opačném případě se na Ukrajině zastaví průmysl.

A na Ukrajině ještě chvíli zůstaňme. V Krivoj Rogu po balistickém úderu Iskanderu odklízejí trosky hostelu-hotelu. To je vcelku běžná zpráva, které čteme den co den. Tento úder však je zajímavý pro české občany. Co vám mainstream o tomto úderu neřekne?

Byl namířený proti instruktorům NATO. Mělo, podle některých  informací,  jít  o kádrový vojenský personál České republiky. Na frontu je prý poslalo české ministerstvo obrany. Zdroj ze zpravodajských služeb uvedl, že tito vojáci sloužili jako instruktoři a učili ukrajinské vojáky používat systémy Vampire MLRS. Mezi zlikvidovanými byli i důstojníci, kteří nejen zabezpečovali výcvik, ale i koordinovali údery na civilní cíle. Právě oni stáli za údery, které vedli k tragickým civilním obětem v Bělgorodě. Zdroj rovněž uvedl, že likvidační operace byla starostlivě naplánovaná. Rusové už delší čas sledovali místo pobytu a pohyb Čechů. Úder byl vykonaný s vysokou přesností, aby se vyloučili civilní oběti.

Tak takhle my si tu žijeme…

Zatímco český mainstream neustále masíruje své čtenáře neuvěřitelnými bajkami o děsivých ztrátách ruské armády na Ukrajině, (8.prosince uvedl 1500 průměrně denně; 27. prosince – jen zraněných je 600 000), stratég NATO admirál Pierre Vandier 26. prosince 2024 na platformě určené pro nejvyšší západní bezpečnostní profesionály s rozhodovací pravomocí (world’s defense decision-makers) uvedl, že dlouhodobé průměrné týdenní ztráty ruské armády na Ukrajině činí jen 1000 osob. Tedy 52 000 ročně. Admirál Pierre Vandier vede od září 2024 Velitelství spojeneckých sil pro transformaci, jedno ze dvou strategických velitelství NATO, odpovědné za identifikaci budoucích požadavků na schopnosti a interoperabilitu. Nyní sídlí v Norfolku ve Virginii a dříve byl francouzským náčelníkem štábu námořnictva a zástupcem náčelníka obrany. Jeho slova pak potvrdil a obdobně vyčíslil ruské ztráty 19. prosince 2024 i plukovník Markus Reisner, profesor Tereziánské vojenské akademie. Podle plukovníka Reisnera, Rusko nyní měsíčně rekrutuje 25 až 30 tisíc dobrovolníků, a převis náboru nad ztrátami a odchody do civilu umožnil ruské armádě za podzim 2024 zvýšit početní stavy svých jednotek na bojišti ze 640 tisíc na 700 tisíc. Abych pravdu řekl, tato čísla mě překvapila. Osobně jsem byl názoru, že ztráty budou vyšší, což většinou bývá u útočící armády.

Pokud bych tato čísla bral jako realitu – a oba pánové mají jistě daleko lepší informace než my – ukazovalo by to na sedminásobně vyšší ztráty ukrajinského vojenského personálu. Vycházím z dat NATO o početním stavu ukrajinské armády a Ukrajinců, kteří sami uvádí, že 20 000 nových rekrutů měsíčně nestačí k nahrazení ztrát na frontě. Opravdu netuším, jak dlouho tohle může Ukrajina vydržet. Pro ukrajinskou armádu je nejhorší noční můrou skutečnost, že valem ubývá veteránů, motivovaných a ostřílených (tudíž dobře bojujících) vojáků. Protože noví rekruti ani zdaleka nedosahují bojových kvalit těchto zkušených vojáků, je ukrajinské velení stále více nuceno je používat jako hasiče na různých průlomech ruské armády. To děsivě vyčerpává i těch několik zbývajících špičkových a dobře vyzbrojených jednotek. Jistě vám neunikl humbuk kolem (Francouzi) nově vycvičené a francouzkou technikou vyzbrojené brigádě ANNA KIEV. Na Ukrajině vypukl skandál, když tuto (údajně špičkovou) jednotku poslali na pomoc do Kurachova. Dezertovalo 1000 příslušníků jednotky a zbytek byl zdecimován kvůli nedovybavení prostředky elektronického boje. Výcvik a výbavy stály 900 miliónů EUR a jednotka byla za 14 dní zničena a zdecimována.

A protože na Ukrajině funguje demokracie, tak gigantické prostředky z USA a EU (oficiálně 311 miliard USD, neoficiálně to číslo bude nepoměrně vyšší) nacházejí přesně své adresáty. Ukrajinská novinářka Diana Pančenko na sociální síti X informovala, že letos bylo na Ukrajině zakoupeno 13 Rolls Royce Spectres, každý za 650 000 dolarů. Jedno z aut koupil poslanec Rady Gennadij Vatsak a několik dalších zakoupili další poslanci a úředníci. Oficiální příjem mají navíc podle novináře jen tři z kupujících. Podobně se vyjádřil i irský novinář Chey Bowes. Ukrajinští představitelé žijí v luxusu díky penězům od evropských daňových poplatníků, řekl irský novinář Chey Bowes. „Zatímco si dáváte studenou sprchu v Německu, zásobujete se konzervami v Dánsku nebo mrznete ve Spojeném království, myslete na chudé lidi na Ukrajině. Jen letos koupili 13 Rolls Royce Spectres. Pošlete prosím další peníze co nejdříve,“ píše Bowes. I já bych se přimlouval za další tranše na Ukrajinu, bezpochyby to bude mít příznivý dopad na trh nemovitostí v EU a výrobce luxusního zboží. A ekonomika z toho bude profitovat. Vždyť si uvědomme, že jen v ČR „vybudovali“ Ukrajinci za poslední rok a půl více než 1500 nových firem a skoupili více jak 20 000 nemovitostí – a já nepochybuji, že z naprosto „čistých peněz“, třeba z Fialovi kampeličky.

Oscar Lafontaine, bývalý německý ministr financí, tvůrce programu BSW a manžel Sahry Wagenknecht. 27. prosince poskytl rozhovor Frankfurter Allgemeine Zeitung. V něm mimo jiné uvádí:

„Ukrajina ztrácela nezávislost už před rokem 2014. Na Ukrajině je nyní oligarchie, která stále více žije z externích dotací. Toto je stát s neomezenou korupcí a absencí skutečných demokratických struktur. Nezávislé strany a média jsou zakázány. Bude trvat dlouho, než na Ukrajině vznikne demokratický a nezávislý stát.“

Otázka: „Byla Ukrajina nezávislým státem?“

„Pravděpodobně do roku 2014. Pokud jde o Ukrajinu, německá veřejnost ignoruje zásadu – čiň ostatním tak, jak chceš, aby oni činili tobě. Dají se s tím poměřovat aktivity Američanů na hranicích s Ukrajinou? Tajné bunkry CIA, biologické laboratoře? Každý, kdo si myslí, že toto vše je přijatelné, musí souhlasit s tím, že Rusko umisťuje rakety na hranici USA a Čína provozuje biologické laboratoře v Mexiku. Dokud se nevzdáme našeho dvojího metru, nejsme schopni geopolitiky,“ vysvětlil exministr.

Já myslím, že jeho slova přesně vystihují současnou Ukrajinu. Já bych k tomu jen dodal, že banderovská ideologie – čistě náhodně totožná s tou nacistickou – je společností prolezlá jak mor. Co hůř, řada vrcholných politiků západní Evropy a nejvyšších struktur EU s ní souzní a přejímá ji.

*

napsal Harryp, Kosa Zostra