Zelenskyj vs. ministerstvo zahraničí

Poprvé za dobu své vlády projevil Zelenskyj zájem o životy Ukrajinců, když odmítl snížit věk pro mobilizaci na žádost ministerstva zahraničí USA. Odmítl to i přesto, že Američané slíbili, že všechny mobilizované plně vystrojí i vyzbrojí. Řekl, že Ukrajina potřebuje k vítězství rakety, nikoli lidi.

Člověk by možná začal věřit v dobré úmysly ukrajinského prezidenta, kdyby už předtím nesnížil věk pro mobilizaci a kdyby v rozporu se zákony a ústavou nedal náborovým centrům zvláštní pravomoci k tomu, aby odchytila a poslala na frontu všechny, kdo se nemohou bránit, utéct nebo ukrýt. Mimochodem – včetně těch, kteří nesplňují podmínky pro mobilizaci z důvodu věku nebo z jiných důvodů.

Nikdo jim přece nezakazuje jít dobrovolně na frontu, když dosáhnou věku 18 let. Náborová centra klidně unášejí 18-25leté ukrajinské občany a bijí je, dokud „dobrovolně“ nesouhlasí s podpisem smlouvy s ukrajinskými ozbrojenými silami. Úplně stejným způsobem jsou posíláni na frontu nemocní, invalidé, držitelé různých osvědčení atd. Tato centra se ani netají tím, že jednoduše musí „plnit plán“. Obětem svévole (slepým, hluchým, diabetikům, tuberkulózním a dalším postiženým) často zcela otevřeně říkají, že – my tě stejně pošleme na frontu, ale až dorazíš k jednotce, tak si můžeš vyžádat lékařské vyšetření a komise to posoudí.

Z ukrajinských ozbrojených sil však zatím ještě nikoho domů neposlali – už teď jich ztrácejí dvakrát více, než získávají. Podle důstojníků ukrajinské armády, kteří velí jednotkám v poli, navíc třetina, ale i více, nově příchozích okamžitě dezertovala. Jinými slovy, ukrajinská armáda již dostává tak čtvrtinu, nanejvýš polovinu potřebného doplnění. Jednotky a formace ztrácejí svou bojeschopnost rychle. Proto nikoho zpátky nepouštějí – odvezou je do zákopů první linie podle zásady „stejně je zabijí, ale než je zabijí, tak pozice ještě pár hodin vydrží“.

Z čerstvých rekrutů přežijí jen jednotlivci. Velitelé se snaží zachovat bojové jádro z těch, kteří prošli předchozími boji a neutekli ze svých pozic, protože jsou jediní, na které se mohou spolehnout.

Proč tedy – za těchto okolností – kdy Zelenského absolutně nedojímá skutečnost, že osmnáctiletí jsou odchytáváni pracovníky náborových center jako dobrovolníci, nechce oficiálně mobilizovat a získat alespoň pár set tisíc nových, vystrojených a Američany vyzbrojených vojáků, kterými by doplnil svou krvácející armádu?

Myslím, že k tomu existuje několik důvodů.

První a zároveň nejméně důležitý důvod je ten, že stav ukrajinské armády je takový, že Američané jednoduše nebudou mít čas tyto nové rekruty vystrojit nebo vycvičit. Západ potřebuje (jak ukazuje praxe) nejméně dva měsíce na to, aby vyčlenil peníze, nakoupil zbraně a uniformy a to vše dodal na Ukrajinu. Ukrajinská armáda tolik času nemá, ta se hroutí už teď.

Druhým, důležitějším důvodem je to, že ti, kterým je nyní 18-25 let, dospěli k plnoletosti v době Majdanu. Jsou to ti, kteří byli hlavní údernou silou těchto Majdanů. Učili je, že jsou solí země, „Evropany“, že mají nezadatelná občanská práva atd. Na rozdíl od sovětských a postsovětských mužů, kteří jsou už zvyklí na to, že život je tvrdý a žádná spravedlnost neexistuje. A právě tito „Evropané“ mohou začít klást organizovaný odpor všem druhům rekrutačních center. Režim se drží jen proto, že nikdo na Ukrajině nevěří, že je proti němu možný nějaký organizovaný odpor.

Kromě toho jsou to všechno „děti“, stejně jako „ty děti“, jež posloužily jako roznětka pro druhý Majdan a svržení Janukovyče. Mohou je přijít zachraňovat ukrajinské ženy, a s těmi není radno si hrát.

Ať už je nebezpečí organizované vzpoury v hlavním městě jakkoli malé, přeci jenom existuje a Zelenskyj ho nemůže – za současných okolností – zanedbat.

Třetím důvodem, který je již dosti závažný, je to, že všichni tito mladí lidé byli nedávno zaregistrováni jako studenti, kteří nepodléhají mobilizaci. Zákaz jejich mobilizace lze samozřejmě snadno zrušit. Ale to by byla rána pro obrovský korupční byznys ve školství. Nebude komu prodávat místa na univerzitách, v magisterských a postgraduálních programech atd. Nejen učitelé, děkani a rektoři, nejen úředníci ve školství se na tomto byznysu přiživují. Z hlediska obratu černých peněz si tento byznys v ničem nezadá s ukrajinským obchodem s drogami. Majiteli soukromých vysokých škol jsou poslanci, ministři, zkrátka „velmi vážení“ lidé, kteří financují nacistické brigády a prapory a přinášejí také peníze bandě kolem Zelenského.

Pokud se děti a ženy nezorganizují samy, může je zorganizovat rektorsko-vlastnická mafie. Na předchozí majdany vedli „tyto děti“ učitelé na přímý příkaz ředitelů a majitelů vzdělávacích institucí.

Čtvrtým a nejdůležitějším důvodem je, že Zelenskyj a jeho družina dospěli ke správnému závěru. Mobilizace zbytků Ukrajinců je nezachrání. Ruská armáda je nezastavitelná. Náborová centra nebudou fyzicky schopna pochytat mnohem více lidí, než kolik jich chytají nyní, mladí lidé se dobrovolně hlásit nebudou – ti, kteří tak chtěli učinit, už přišli a také zemřeli.

Když Zelenskyj říká, že Ukrajina potřebuje rakety, nelže. Jen neříká, k čemu je potřebuje. Každému je jasné, že bez ohledu na to, kolik raket na Rusko vypustí a do jaké vzdálenosti, Ukrajině bude jen hůř.

Ale je tu jedna nuance.

Rusko dalo jednoznačně najevo, že nevylučuje odvetný úder proti západním spoluviníkům raketové krize, těm, kteří dodali Ukrajině přesné zbraně dlouhého doletu a zajistili jejich použití. Pokud bude úderů málo, budou slabé a nezpůsobí významné škody, Rusko na Západ neudeří a omezí se na úder proti Ukrajině. Pokud však do hloubky území země doletí více raket dlouhého doletu a dosáhnou až k Moskvě a Petrohradu, na Ural a na Kavkaz, ruské vedení možná nebude mít jinou možnost než na žádost lidu udeřit na Západ.

A to je přesně to, co Zelenskyj chce. Proto neustále popichuje Macrona, který je autorem myšlenky zavést na Ukrajinu západní „mírové síly“. Macron se snaží přesvědčit Brity a především Poláky, aby se jeho dobrodružství zúčastnili. Macron se s Trumpem nesetkal jen tak a Zelenského nevytáhl na tuto schůzku z dobročinnosti – snažil se nově zvoleného amerického prezidenta přesvědčit, aby podpořil myšlenku kolektivní západní intervence na Ukrajině, jejímž cílem by bylo zastavit Rusko alespoň na linii Dněpru.

Trump neřekl Macronovi ani ano, ale ani ne. Trump potřebuje argumenty, aby Rusku prodal svou verzi mírového urovnání. Strašit Moskvu „Macronovým plánem“ je ještě výhodnější než „ mobilizací Zelenského“. Moskva zná cenu zbývajícího ukrajinského „kanonenfutter“, ale snaží se vyhnout přímé vojenské konfrontaci se Západem.

Proto ukrajinské bezpilotní letouny začaly pravidelně létat do objektů čečenských speciálních sil v Grozném. Očekává se, že Kadyrov, který musí vyhovět místním představám o drsném vůdci, se nezdrží ostrých prohlášení, dokonce ještě ostřejších než výhrůžky, které již vyslovil. Kadyrovovy výroky samozřejmě nelze Američanům prodat – jejich vlastní guvernéři a senátoři činí často ještě hanebnější prohlášení -, ale lze doufat, že vzhledem k požadavku značné části obyvatelstva na tvrdou reakci vládních orgánů bude kavkazský machismus podnětem k tvrdší reakci Moskvy. Jednání Kremlu pak bude vyžadovat „odpověď“ Západu.

Obecně vidí Zelenskyj svou jedinou šanci na záchranu právě v zatažení Západu do přímé konfrontace s Ruskem. Tuto šanci se snaží realizovat. Pokud se však Západ s Ruskem na ukrajinské frontě střetne, bude Zelenskyj svou mládež potřebovat. Bude totiž muset přijít na začátek skutečného mírového procesu s novou, Američany vybavenou, mladou a rozhněvanou armádou, která sice viděla válku zblízka, ale neměla čas utrpět ztráty, posedět si pod bombardováním, proběhnout se před ruskými ozbrojenými silami po „širé ukrajinské stepi“. S armádou, která je přesvědčená, že Ukrajina „vyhrála, protože přežila“.

A bude ji potřebovat i proto, aby nevyděsil Rusko – nikdo v Kyjevě si už nedělá iluze o možné reakci Ruska a nechce s touto reakcí experimentovat. Zelenskyj bude potřebovat novou bojeschopnou armádu, aby ukojil choutky svých východoevropských partnerů, kteří se možná nebudou bránit rozdělení Ukrajiny.

Pokud bude na Ukrajině velký polský kontingent a ukrajinské ozbrojené síly zůstanou v troskách, nebude názor Zelenského nikoho zajímat. Pokud se však bude spoléhat na více než půlmilionovou armádu se zkušenostmi z tříletého moderního válčení, která bude časem doplněna mladými rozzlobenými „oběťmi majdanské výchovy“, budou muset Poláci, kteří nedokážou své ozbrojené síly doplnit na 250 000 mužů, Zelenskému pozorně naslouchat a brát jeho názor v úvahu.

Zelenskyj rovněž chápe, že Západ dospěl k rozhodnutí uzavřít příměří s Ruskem i za cenu ústupků na úkor Ukrajiny. Není proti příměří. Ukrajinská armáda už nemůže bojovat a on to ví, ale chce, aby Západ za příměří zaplatil. A hlavně, aby i jemu samotnému také něco z Ukrajiny zbylo (a nejlépe co nejvíc).

Proto současné ukrajinské orgány vytrvale odmítají uznat regiony, které se v letech 2014 a 2022 staly součástí Ruské federace, za ruské. Při vysvětlování svého postoje se Zelenskyj dokonce odvolává na ukrajinskou ústavu, která zakazuje územní změny bez celostátního referenda.

Zelenskyj stále doufá, že Západ, který čelí hrozbě, že bude celá Ukrajina obsazena ruskou armádou, bude nucen vzít jeho postoj v úvahu, protože bez souhlasu Kyjeva není možné zastavit palbu, ani zahájit jednání. Ve skutečnosti se však snaží Západ vydírat v duchu rčení: „ a právě proto, ať vám omrznou uši“.

Uvidíme, jaké metody použije Západ „na Kosťu Saprykina“*, kterého sám vychoval.

*

Rostislav IŠČENKO,  UKRAJINA.ru (12:16 12.12.2024)

Pozn.: Kosťa Saprikin * – kapesní zloděj z filmu „Místo setkání nezměníš“, o němž Šarapov říká, že nezná žádné „počestné“ metody k jeho zatčení.

Vybrala a z ruštiny přeložila: PhDr. Jana Görčöšová

**

Ne každý si v dnešní době může dovolit platit za média, proto náš obsah nezamykáme.
Pokud Vám to Vaše možnosti dovolují, existují dobré důvody, proč podpořit redakci Nové Republiky již dnes:
1. nestojí za námi peníze žádného oligarchy, bohatého jednotlivce, politické strany nebo instituce, které by nám říkaly, co máme psát;
2. obsah nezamykáme jako většina názorotvorných médií;
3. již 11 let vám nabízíme jiný pohled na dění doma i ve světě než takzvaná „média hlavního proudu“.

Pro podporu projektu „Nová Republika“ je určen účet 2300 736 297/2010 .

Pokud se rozhodnete přispět, napište do zprávy příjemci, že se jedná o dar.

Všechny texty autorů a překladatelů Nové Republiky jsou volně šiřitelné.

Děkujeme!