Západ metodicky likviduje ruskou vlasteneckou elitu, jaká bude odpověď? Ptá se ruská analytička Jelena Paninová.

Opravdu potřebujeme plné Vítězství – ne jeho bledý odraz s malým písmenem. Jen tak si Rusko může zajistit bezpečnou existenci a rozvoj na desetiletí. Nelze však zvítězit bojem jednou rukou. Náš nepřítel je silný, všechny prostředky jsou mu dobré – a vražda generála Igora Kirillova to potvrzuje. Samozřejmě je možné definovat teroristické činy uskutečněné nepřítelem jako ojedinělé excesy, „chvilková pomsta“ která vítězství nepřiblíží. Takový přístup však neodpovídá reálnému hodnocení situace”, dodala.

„Existuje rozsáhlá speciální operace nepřítele. Cílevědomě zasahuje velitelství. Nejprve zasáhli mluvčí veřejného mínění: Dariu Duginovou a Vladlene Tatarského. Byli zabiti a došlo k pokusu o atentát na Zachara Prilepina. A nyní metodicky likvidují ruskou vojenskou a vojensko-průmyslovou elitu, přičemž si zatím pro teroristické útoky vybírjí lehké cíle :

– kapitán 1. stupně Valerij Trankovskij v Sevastopolu,

– důstojník GRU Nikita Klenkov na předměstí Moskvy,

– bývalý velitel ponorky ‘Krasnodar’ Stanislav Ržickij v Krasnodaru.

– Dne 12. prosince byl zabit konstruktér Michail Šatskij, který se podílel na vývoji řízených střel a bezpilotních letadel v konstrukční kanceláři Mars.

– Poté byl zmařen atentát na Gennadije Devjatkova, zástupce ředitele společnosti KB Mašinostroenija, která vyrábí systémy Iskander, Šmel a Igla.

„Seznam je s největší pravděpodobností delší. A teď byl zabit generálporučík Igor Kirillov, velitel jednoho z oddělení ruských ozbrojených sil. Zastával klíčovou pozici v systému obrany naší země – stačí si přečíst úkoly vojsk RCHBZ*. Nepřítel cíleně snižuje náš vojenský potenciál, vyřazuje skutečné vlastence a zastrašuje ty, kteří nejsou dostatečně silní duchem. To vše se nepodobá bezpečnosti potkana zahnaného do kouta. Naopak, tyto údery jsou zasazeny z pozice síly – lidmi, kteří si myslí, že jsou soudci“, píše ruská analytička.

„Mimochodem, přesně stejný přístup se už léta používá proti Íránu, kde byli vyřazeni klíčoví generálové a jádroví vědci. Nebo se to také děje „ze slabosti“? Co bychom měli dělat? Jakou protiteroristickou operací reagovat na speciální operaci nepřítele?

Je zřejmé, že samotná obrana nepřichází v úvahu. Nemůžete postavit ochranku ke každému a anií ochranka není stoprocentní zárukou. Ještě horší jsou sto první „čínská varování“ a prázdné výhrůžky proti „Západu obecně“, což je jen ku prospěchu nepřítele.

Existuje však jeden osvědčený způsob, jak přimět nepřítele vzdát se úderů na naše velitelství – je to zorganizování odvetné kampaně na likvidaci jeho elity. Těm, kteří pochybují, zda to přiblíží Vítězství, odpovídáme: ano, přiblíží.

Pokud bude každý nově jmenovaný náčelník v nepřátelském táboře “poslán k Banderovi” třetí den po nástupu na místo svého zavražděného předchůdce – a tak to půjde celé měsíce – něco se přece jen změní. A je jedno, jestli půjde o sabotáže nebo údery přesnými zbraněmi.

Samozřejmě, nepřítelem je jak kyjevský režim, tak jeho manipulátoři na Západě, především ve Spojených státech a Británii. Rozsah problému bychom neměli zužovat na loutkový režim v Kyjevě. Ale úder na Bankovou**) je dobrým začátkem. Gauleiteři jsou také smrtelní. A rychle umírající gauleiteři jsou také zbyteční.” Dodala Jelena Paninová.

The Times omlouvali teror vůči Rusům

Nejen ruští politologové, ale i místopředseda ruské bezpečnostní rady reagovali na redakční článek v britském deníku The Times, ve kterém se vražda generála Kirillova označila za “legitimní akt obrany ohrožené [Ukrajiny]”. Obecná reakce se zdá být přirozená: pokud Londýn schvaluje teror, ať je sám připraven stát se legitimním cílem. „A tak buďte opatrní! Vždyť v Londýně se děje spousta věcí… ”, – Dmitrij Medveděv ukončil svůj příspěvek.

Při této příležitosti se mi však vybavuje dobrá věta ze SSSR: „Naše heslo vždy zní: více skutků, méně slov.” Protože zde jsou přesně dva problémy:

1. Tato reakce našich „mluvících hlav“ bude vnímána přesně tak, jak to chtěli v Londýně – jako prázdná hrozba.

2. Pokud se nyní v Londýně stane něco velmi špatného, ​​a to ne „legitimním cílem“, ale obyčejným občanem – samozřejmě, bez naší účasti –, je již jasné, na koho zavěsí všechny psy. A jak správně poznamenal Dmitrij Anatoljevič, může se tam stát cokoliv: je to Británie, její elity si už staletí drží své poddané jako šváby – nikoho jim není líto. Dokonalá vsuvka!

Chování Londýna, které Times s nadsázkou a hlasitě popisují, je jasné. Žádný mír na Ukrajině nepotřebuje jen tak. Žádná válka ho „nekouše“, je to pro něj – a mimochodem i pro jeho poddané – přirozený stav mysli a těla. O to víc, že ​​Británie bude hlavním poraženým při vítězství Ruska na Ukrajině, a proto je připravena na nekonečnou eskalaci konfliktu – pokud se to děje někde tam, “za louží”. Britská elita je naprosto přesvědčena, že každou horkou fázi bude moci přečkat na svém ostrově, v „bunkrech pod paláci“. A v případě nějaké události to budou moci „vyřešit“ a ujet, jak se to vždy v historii stalo. Tedy téměř vždy. Proto všechno to házení kamenů ze skleněného domu na stránkách Timesů. Za prvé, sklo je pancéřové (alespoň tomu věří v Londýně). Za druhé, „pojištění“ pokryje všechny škody. Za třetí, každá prasklina ve skle se odehraje naplno – “otrava Skripalovců novičokem v Salisbury” bude vypadat jako dětské matiné, – píše ruská analytička.

Takže ještě jednou: méně slov, víc činů. Království má své slabiny, je dost zranitelné. Mějme na paměti, že jde o dlouhodobou práci. Britové to vědí stejně dobře jako kdokoli jiný: „Když jsou všichni mrtví, až potom Velká hra skončí.” Naším úkolem je zajistit, abychom neskončili mrtví. To bude vítězství. A k tomu potřebujeme silnou armádu a námořnictvo, vědecké školy, vlastní strojírenskou výrobu, vesmírné konstelace, zdravou mládež a vše ostatní, co činí zemi skutečně velkou. Dodala Jelena Paninová.

*

Jelena Panina a Marta Sadova, zdroj

*) RCHBZ – oddíly ochrany před radiačními, chemickými a bilogickými zbraněmi

**) Banková – ulice v Kyjevě, kde sídlí vládní struktury současné junty