Navíc museli by být někde odchyceni, na schůzku dodáni a mělo by se jim umožnit klást otázky. Jak jinak bychom se mohli dozvědět, jaké náměty a doporučení k očerňování Ruska a jeho lídra snůškou informačních zvratků západní propagandisté obdrželi. A jaké podvrhy a výmysly o aktuální situaci budou rozsévat v kontrolovaných médiích a světovém veřejném mínění.
Ale ono se to tak nějak podařilo samo: machři se dostavili, vyjádřili, promluvili zcela jasně a otevřeně a nám všem se v hlavách rozsvítilo. Ukázalo se, že hlavní úkol je pořád stejný a zcela pochopitelný – jakékoli úspěchy Ruska, nemluvě o vznikajících potížích ve vývoji a při provádění speciální vojenské operace, je třeba prezentovat jako jeho porážky, neúspěchy a dokonce jako jeho naprosté selhání, jež vede zemi do slepé uličky a chudáky Rusy k ožebračení a ponížení.
Přesně na to se ptal Američan Brennan-Simmons. Ptal se, jak se bude Putin cítit a jaké kompromisy bude ochoten udělat při jednání s novým americkým prezidentem Donaldem Trumpem, když Rusko nedosáhlo svých cílů a navíc v posledních dnech utrpělo strašlivé ztráty? Podle Američana jsou to: a) zhroucení režimu Bašára Asada v Sýrii, kde je možné, že Rusko přijde o dvě vojenské základny; b) vražda vysokého vojenského představitele v Moskvě – generálporučíka Igora Kirillova – což svědčí o vnitropolitické slabosti.
Nu, a Britu Rosenbergovi se zachtělo zjistit, proč Putin nesplnil slib, který dal svému předchůdci, ruskému prezidentovi Borisi Jelcinovi, který ho požádal, aby zajistil bezpečnost Ruska. Podle Rosenberga Putin zjevně selhal, protože v Rusku bují inflace, probíhá speciální vojenská operace (SVO) a ruští vojáci umírají, aby zadrželi Ukrajince v Kurské oblasti. Samotné Rusko se zmítá v demografických problémech a mezinárodních sankcích.
Putin reagoval na tyto nesmysly o vlastní slabosti i slabosti Ruska velmi jednoduše, z pozice silného a sebevědomého vůdce. Nejprve jim dal slovo a pak zažertoval, že snad oni sami zaútočí na Rusko, neboť dostali takový příkaz od svých zaměstnavatelů. A poté, když zhodnotil jejich slovní útoky, odpověděl: „Věřím, že jsem Rusko nejen zachránil – ale i vzdálil od okraje propasti.“
Podle prezidenta se Rusko stalo stokrát silnějším, protože dosáhlo toho hlavního – zachovalo si suverenitu. V nejširším slova smyslu. Ale to hlavní je, že tato suverenita se opírá o rychle a trvale se rozvíjející ekonomiku, jež vynesla Rusko na čtvrté místo na světě. A to mu umožňuje zvyšovat zbrojní výrobu v objemech nezbytných pro úspěch speciální vojenské operace.
Ale ani tato pikantnost se nestala hlavní atrakcí tiskové konference. Znovu se totiž ukázalo, že Západ se rozhodl přijít na jednání o příměří s Ukrajinou výhradně z pozice síly. Tedy vyvíjením nejrůznějších druhů nátlaku na Rusko.
Na jedné straně všemožně diskreditovat jakékoli kroky Ruska jak na domácí, tak na mezinárodní scéně. Na straně druhé – v očích světového veřejného mínění prezentovat Rusko jako hlavního agresora a odpůrce míru. To je pro Západ obzvláště důležité: očekává totiž, že globální Jih, který má větší prospěch z obchodu a spolupráce než z války, se války rychleji nabaží. To se týká především partnerů Ruska z BRICS – Číny, Indie, Brazílie a dokonce i Jihoafrické republiky -, která také nabídla své možnosti pacifikace vzhledem ke konfliktu na Ukrajině.
Na tiskové konferenci v Moskvě šlo pouze o demonstrativní, relativně nevinné mini-útoky. Hlavní boj proti Rusku pokračuje na Západě, kde se snaží způsobit Rusku strategickou porážku za každou cenu. Žádným mydlením, ale zmasakrováním. A hlavně – pod rouškou boje za mír připravit novou válku a po nějaké době ji rozpoutat. Být lépe připraven, vyzbrojen a technologicky vybaven.
Západní politici už tento postoj ani příliš neskrývají. Každopádně generální tajemník NATO Mark Rutte po setkání s dosluhujícím ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským na summitu EU v Bruselu otevřeně řekl: „Musíme se ujistit, že prezident, jeho tým a Ukrajina jako celek budou mít co nejsilnější pozici při jednáních, která jednou přijdou. Abychom toho dosáhli, musíme nyní udělat vše pro to, abychom zajistili, že pokud půjde o protivzdušnou obranu, nebo o další zbraňové systémy, musíme zajistit vše, co je v našich silách. … Plus – zajistit tak, že až jednou přijde mír, budeme myslet i na ekonomiku Ukrajiny. A tady mám obrovskou radost z dánsko-litevské iniciativy, že se zbraně nejen nakupují, ale že se nakupují na Ukrajině, z vaší obrovské obranné průmyslové základny. A to je dobrá zpráva, protože to znamená více zbraní pro Ukrajinu, ale také peníze pro ukrajinskou ekonomiku.“
V podobném duchu hovořil i americký ministr zahraničí, demokrat Anthony Blinken, který má teď plné ruce práce s tím, aby za každou cenu pokazil předání moci republikánské administrativě prezidenta Trumpa. Rovněž je třeba zajistit pokračování agresivní politiky. Uvedl, že příměří na Ukrajině je možné pouze za podmínek Washingtonu a Kyjeva. „Zajištění příměří v této fázi by znamenalo podle mého názoru dobrý vývoj současné situace. Pokud by se ho podařilo dosáhnout za podmínek, které zajistí splnění základních požadavků (USA a Ukrajiny. – pozn. aut.). A pokud bude obsahovat nezbytné dohody, nezbytné záruky, nezbytné závazky, které zabrání další ruské agresi. Protože jakékoli příměří vypadá v Putinových očích jako příležitost dát vojákům pauzu, znovu je vyzbrojit a v pravou chvíli znovu zaútočit,“ shrnul.
Slova západních Bidena. Deník The New York Times zároveň připustil, že Bidenova administrativa stihne utratit 1,2 miliardy dolarů v rámci programu, jenž umožní Kyjevu nakupovat výrobky přímo od amerického obranného průmyslu. Podle listu plánuje Bílý dům oznámit další balík pomoci pro Ukrajinu do konce letošního roku.
Evropští spojenci USA v NATO jsou rovněž připraveni vyhovět. Generální tajemník Aliance Rutte potvrdil dřívější informaci, kterou již rozšířila masmédia, že NATO převzalo koordinaci vojenské pomoci Ukrajině ze strany západních zemí do svých rukou. Předtím ji zajišťovaly výhradně USA.
Podle Rutteho již bylo zřízeno na území americké základny v německém Wiesbadenu velitelství tzv. mise NATO pro Ukrajinu, nazvané „NATO Security Support and Training for Ukraine (NSATU)“. Bude se jednat o formát „Wiesbaden“.
Současně budou i nadále paralelně probíhat schůzky v Ramsteinu. Jako čistě politické fórum, na němž se budou projednávat společná rozhodnutí. Velitelství ve Wiesbadenu však převezme vojenskou realizaci těchto rozhodnutí. Jak uvedl Rutte, nové velitelství NATO ve Wiesbadenu již zahájilo práci na koordinaci podpory pro Ukrajinu, přičemž přebírá zplnomocnění od centra vedeného USA.
Západní „jestřábi“ spěchají, protože nový americký prezident Trump se, jak známo, nevzdává svých plánů na urovnání konfliktu na Ukrajině. A už teď to má brzdící dopad nejen na plány jednotlivých evropských členů NATO ohledně pomoci Ukrajině, ale také v samotných Spojených státech. Belgie již oznámila, že v rozporu s dřívějšími sliby nebude moci začít dodávat Ukrajině stíhačky F-16 do konce roku 2024.
Deník New York Times píše, že pro Bidenovu administrativu bude obtížné vyčerpat celou částku před nástupem zvoleného prezidenta Trumpa do úřadu. Deník cituje vysoce postaveného představitele Pentagonu, podle něhož Bidenova administrativa pravděpodobně nestihne utratit zbývajících 5,6 miliardy dolarů, jež už dříve Kongres vyčlenil na zaslání zbraní a další vojenské pomoci Ukrajině. Na mrtvém bodě může také uváznout program, který má Kyjevu poskytnout půjčku ve výši 20 miliard dolarů z ruských aktiv ukradených Západem.
Další plány na militaristickou stimulaci režimu přesluhujícího pod-vůdce ukro-neonacistů Zelenského jsou zablokovány. Myšlenka vstupu Ukrajiny do NATO jako kompenzace za území ztracená po státním převratu v roce 2014 a později během speciální vojenské operace se nehýbe kupředu. Myšlenka vyslat na Ukrajinu mírové síly rekrutované v členských státech NATO se rovněž zasekla na mrtvém bodě.
Je také příznačné, že Putin na své tiskové konferenci 19. prosince opět potvrdil, že Západ nebude schopen vnutit Rusku příměří místo stálého a trvalého míru, jenž by měl poskytnout bezpečnostní záruky.
Zbraně přidělené Kyjevu však budou stačit k tomu, aby jatka na Ukrajině pokračovala. Navíc se zdá, že Zelenskyj je připraven na nová kola eskalace, jež jsou načasována na Trumpovu inauguraci a mají mu zkazit oslavu jeho nástupu k moci.
*
Vladimir SKAČKO, UKRAJINA.ru (22:33 19.12.2024)
Vybrala a z ruštiny přeložila: PhDr. Jana Görčöšová
*
Redakce Nové Republiky děkuje všem dárcům, kteří nám zaslali na účet zapsaného spolku Nová Republika peněžní dary.
2300 736 297 / 2010
Pokud se rozhodnete přispět i vy, napište do zprávy příjemci: DAR. (Na vyžádání spolek Nová Republika z.s. vystavuje doklady o darování pro potřeby daňových přiznání.
Velmi si vaší pomoci vážíme. Zaslané prostředky slouží k provozu webových stránek, realizaci našich seminářů a panelových diskuzí, k jejich audiovizuálnímu záznamu, tvorbě podcastů a zveřejnění a k rozšíření činnosti a působení spolku Nová Republika.
Všechny texty autorů a překladatelů Nové Republiky jsou volně šiřitelné.
*
Povstaň, země ohromná………..
Něco mi říká, že už i povstala. Naposledy to bylo počátkem r. 22.
Ten NBC News Keir Simmons položil Putinovi provokativní otázku (tak asi jak je zvyklý u nich mluvit s jejich presidentem? Ironie…): “Pane prezidente, pokud se setkáte s prezidentem Trumpem, budete slabší vůdce. Co uděláte? Co můžete nabídnout jako kompromis?” Putinova odpověď /nenechá se vytočit, i nadále slušně):: „Pokud tedy chcete věřit, že Rusko je… Číst vice »
Ten záznam je na http://kremlin.ru/events/president/news/75909 (rusky).
Anglicky je na: před kremlin dát “en.” Ale nebyl úplný…
Vlastně se diktáror Zelenský shodnul s prezidentem Putinem, že příměři je vlastně nežádoucí, i když každý z jiné pozice. Amrika Ukrajinu zcela dobije na ultimum a uvažuje o 3. WW. Putin však dříve Ukrajinu zdemilitarizuje, pak denacifikuje. Tzn.: – pochytat všechny členy diktátorské vlády vč. náčelníků v SBU a postavit před soud – nejlépe v DLR nebo LLR,… Číst vice »